Lovosice
(
n?mecky
Lobositz
) jsou
m?sto
v severnich
?echach
. Le?i na levem b?ehu ?eky
Labe
na severnim konci
Polabske ni?iny
a na ji?nim upati
?eskeho st?edoho?i
. Lovosice pat?i do
okresu Litom??ice
v
Usteckem kraji
, a? do ?edesatych let 20. stoleti byly okresnim m?stem. Dnes jsou
m?stem s roz?i?enou p?sobnosti
. M?sto ma velmi dlouhou
pr?myslovou
tradici, zejmena v
chemickem
a
potravina?skem pr?myslu
. B?hem poslednich let ve m?st? za?aly p?sobit nove zahrani?ni firmy z oblasti
elektrotechnickeho
a
strojirenskeho pr?myslu
. Na uzemi m?sta ?ije
p?ibli?n? 8 800
[1]
obyvatel.
Nejbli??i horou je
Lovo?
, ktery tvo?i p?irozenou dominantu v panoramatu m?sta. Z vrcholku Lovo?e lze p?ehlednout cele m?sto a ?iroke i blizke okoli s vrchy ?eskeho st?edoho?i v ?ele s nejv?trn?j?i horou ?eska
Mile?ovkou
. Dal?im vyznamnym vrchem v okoli je ?Machova hora“
Radobyl
, nachazejici se na prot?j?im b?ehu ?eky u m?sta
Litom??ice
. Ty jsou odtud vzdaleny asi 5 km sm?rem na vychod na opa?nem b?ehu Labe,
Usti nad Labem
se nachazi asi 22 km sm?rem severnim,
Praha
je odtud vzdalena necelych 50 km sm?rem na jihojihovychod. Cela zdej?i oblast, zejmena prot?j?i b?eh Labe, je odedavna vinorodou oblasti, nachazeji se zde vina?ske obce
?alhostice
,
Male
a
Velke ?ernoseky
.
Lovosice se nachazi nedaleko mista, ktere je odedavna zname jako
Porta Bohemica
. Blizko Lovosic je
Oparenske udoli
s mimo?adn? zachovalou p?irodou a s romantickou z?iceninou hradu
Oparno
, timto udolim proteka
Mile?ovsky potok
s pr?zra?n? ?istou vodou. M?sto je diky sve poloze podel b?ehu Labe protahle resp. dlouhe a uzke. Tento jejich tvar dal vzniknout znamemu ?eskemu uslovi ?
dlouhy jak Lovosice
“. Bylo to zp?sobeno i logickym propojenim s dne?nimi obcemi Lhotka nad Labem a Male ?ernoseky s celkovou delkou 5,3 km.
Oblast kolem Lovosic byla obydlena u? od
6. tisicileti p?. n. l.
a
archeologicke
nalezy z n?kolika
neolitickych
sidli?? z dob
kultur s linearni
a
vypichanou keramikou
ukazuji, ?e byly od te doby osidleny nep?etr?it?.
Mezi zdej?imi nalezy z doby
eneolitu
(
3800 p?. n. l.
?
2000 p?. n. l.
) je zastoupeno mnoho r?znych kultur:
kultura nalevkovitych pohar?
,
kultura kulovitych amfor
,
?ivna?ska kultura
,
kultura se ???rovou keramikou
a
kultura zvoncovitych pohar?
, co? doklada, ?e Lovosice byly vyznamnym dopravnim uzlem.
Ani v
dob? bronzove
(
2000 p?. n. l.
?
750 p?. n. l.
) se situace nezm?nila, a v Lovosicich se tak nalezly stopy v?ech kultur ?eskeho prav?ku:
un?ticke
,
mohylove
,
knovizske
a
lu?icke
. Zvla?t? z doby un?ticke kultury pochazi bohate nalezy, dokladajici, ?e Lovosice byly v te dob? st?edem v?t?i oblasti a d?le?itym obchodnim bodem. Nalezeno bylo nap?iklad 40
bronzovych
h?iven. Stejn? bohate nalezy pochazi i z obdobi kultury knovizske. Ty dokazuji, ?e Lovosice staly na kulturni hranici, proto?e na druhem b?ehu Labe sidlila kultura lu?icka.
Ve star?i dob? ?elezne za dob
bylanske kultury
bylo tohle misto i nadale vyznamnym centrem. Z teto doby se zde nalezly bohate kni?eci
hroby
. V mlad?i dob? ?elezne, za dob
latenske kultury
se v teto oblasti objevuji
Keltove
, kte?i ji hust? osidlili. Na p?elomu
3.
a
2. stoleti p?. n. l.
se na uzemi dne?niho m?sta z?ejm? nachazelo n?kolik osad, ktere se posleze spojily. Nove centrum vzniklo u p?vodniho usti
Modly
do Labe. Archeologicky vyzkum ukazal, ?e centrum se uspo?adanim bli?ilo keltskym
oppid?m
.
V
1. stoleti p?. n. l.
Lovosice osidlil germansky kmen
Markoman?
. A?koli Lovosice u? nebyly takovym centrem jako za Kelt?, p?esto bylo zdej?i osidleni huste. Z teto doby zde nalezena keramika a ?perky z Podunaji, a tedy z
?imske ?i?e
.
I z doby archeologicky chudeho obdobi
st?hovani narod?
(
5.
a prvni polovina
6. stoleti
) se nalezly hroby. Prvni znamkou p?ichodu
Slovan?
jsou nevzhledne
hrnce
takzvaneho pra?skeho typu, op?t z mist p?vodniho keltskeho sidli?t?.
Po p?ichodu Slovan? zde bylo velke opevn?ne tr?i?t? s
obchodnim
p?istavem
. Lovosice jsou proto take jednim z mist, o nich? se diskutovalo, zda zde nestal
Canburg
, hledane ran? st?edov?ke hradi?t?, ktere se nepovedlo dobyt vojsku
Karla Velikeho
. Bohatstvi zdej?iho sidli?t? pramenilo z obchodu s
obilim
, ktere se zde sm??ovalo za
s?l
ze
Saska
. Nalezena byla i zrnka
fik?
a
vinne revy
. Jde o nejstar?i nalezy tohoto druhu v ?echach.
Upadek sidla v
10.
a
11. stoleti
byl zp?soben rozmachem blizkych
Litom??ic
, podporovanych
P?emyslovci
. Centrum vsi se v teto dob? posouva z p?vodniho mista u usti Modly asi o 1 km jihovychodn? do prostoru
kostela svateho Vaclava
a p?vodni centrum je na dlouho opu?t?no.
Prvni zminka o Lovosicich pochazi z
12. dubna
1143
, kdy kni?e
Vladislav II.
daroval upadajici Lovosice
Strahovskemu kla?teru
. Ze zapis? z
13. stoleti
vime, ?e pat?ily
Lichtemburk?m
. Pak je dr?el ?i spravoval jisty Dra?ek z Lovosic (
1237
).
Jind?ich ze ?itavy
je roku
1248
d?di?n? pronajal litom??ickemu m???anu Hartvikovi. Z listiny vyplyva, ?e zde ?ili i bezzemci, kte?i platili dan? v soli. Lovosice tedy m?ly m?stsky charakter. V srpnu roku
1251
prodal
Smil z Lichtenburka
polovinu vsi mi?e?skemu
cisterciackemu
kla?teru Altzella
za 900 h?iven st?ibra. V roce
1272
byl temu? kla?teru odprodan zbytek Lovosic za dal?ich 500 h?iven. Jejich vysoka cena op?t ukazuje na to, ?e Lovosice nebyly pouhou vsi.
Roku
1415
?adu panstvi zabral kral
Vaclav IV.
a zastavil je Vla?kovi z Kladna. Roku
1507
byl majitelem Albrecht z
Kolovrat
a roku
1511
?lejnicove
. Pravd?podobn? Ji?i ?lejnic dal na mist? byvale tvrze postavit mezi lety
1545
a?
1574
renesan?ni zamek
. Roku
1574
tehdy zcela ?eske Lovosice ziskal
Jan z Vald?tejna
(† 1576), ktery je cht?l ihned nechat povy?it na m?sto, ale neusp?l. P?i po?aru roku
1583
zde sho?elo 13 dvor? a chalup a p?t kram?. Povy?eni dosahl a? jeho syn
Adam
, ktery vyu?il sveho postaveni na cisa?skem dvo?e.
22. ?ervna
1600
podal ?adost a ta byla vy?izena ji?
4. ?ervence
. M?sto m?lo asi sto dom? a 500 a? 700 obyvatel. Podobn? velka byla jina m?sta v okoli (
Budyn? nad Oh?i
,
Libochovice
a
T?ebenice
).
Po
Bile ho?e
se p?vodn? ?eske m?sto za?alo pon?m?ovat. Roku
1745
byl dokon?en kostel
sv. Vaclava
. D?le?itym rokem v d?jinach Lovosic byl rok
1756
, kdy byla u Lovosic svedena
prvni bitva sedmilete valky
mezi
Pruskem
a
Rakouskem
. Bitvu p?ipomina
kapli?ka
v sousedstvi h?bitova. O deset let pozd?ji nav?tivil boji?t?
Josef II.
, na jeho? po?est byl v Lovosicich postaven pomnik.
Roku
1783
ziskal lovosicke panstvi kni?e
Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu
.
Schwarzenbergove
dr?eli mistni
velkostatek
a? do roku
1940
, kdy byl ve?kery majetek JUDr.
Adolfa Schwarzenberga
zabaven nacistickou okupa?ni spravou. V lednu a unoru roku
1809
cele m?sto v?etn? zamku sho?elo, ale bylo zahy zasluhou Jana Schwarzenberga obnoveno. Zamek byl barokn? p?estav?n a za?al slou?it jako archiv a kancela?e. V letech
1817
?
1821
byla vystav?na nova silnice z
Terezina
do
Teplic
. Roku
1844
zde za?al pracovat
parni
mlyn
. Roku
1845
Lovosice postihla velka
povode?
, p?i ni? bylo 12 dom? zcela zbo?eno a 58 siln? po?kozeno. Od roku
1849
sidlil v Lovosicich
okresni soud
. V roce
1850
byla do Lovosic z Prahy p?ivedena
?eleznice
a m?sto se take stalo svobodnym. O rok pozd?ji za?al vlak jezdit i do
Dra??an
. Roku
1854
zde
Augustin Tschinkel
zalo?il tovarnu na
cikorku
. Schwarzenbergove zalo?ili
cukrovar
a
pivovar
. V roce 1904 byla nedaleko nadra?i otev?ena pobo?ka Mlekarny brat?i Pfund?, kde se vyrab?lo kondenzovane mleko a mle?ny pra?ek.
S rozvojem pr?myslu a dopravy do?lo i k nar?stu po?tu obyvatel. V roce 1850 zde ?ilo 1396 lidi
[4]
, o t?icet let pozd?ji ji? 4223. V roce
1910
zde pak bydlelo 5076 osob. Op?t se za?al zv?t?ovat pom?r ?eskeho obyvatelstva, z p?vodnich 12 % v roce
1880
a? na 33 % v roce
1930
. Na p?elomu
19.
a
20. stoleti
byly Lovosice spojeny ?eleznici s
Louny
,
Mostem
,
Teplicemi
a
?eskou Lipou
. V roce
1900
zde vyrostla prvni
chemicka tovarna
, ktera vyrab?la mazadla a dal?i chemicke latky.
Po
mnichovske dohod?
Lovosice p?ipadly do
Sudet
a byly p?ipojeny k Hitlerov?
Velkon?mecke ?i?i
. Z?stalo v nich ?it celkem 4400 osob, z nich? pouhych 600 bylo ?ech?. Do m?sta se za?ali st?hovat
N?mci
z vychodni Evropy. P?i
s?itani lidu
v roce
1939
zde ?ilo 5151 lidi a o ?ty?i roky pozd?ji 6245, co? bylo vice ne? p?ed valkou.
Po
druhe sv?tove valce
prob?hlo
vysidleni n?meckeho obyvatelstva
a do m?sta se vratili uprchnuv?i ?e?i a stejn? jako ve zbytku Sudet se do Lovosic p?ist?hovali novi lide z ?eskoslovenska a vychodni Evropy. Vystavbou p?ekladi?t? uhli na Labi (pro elektrarny ? hlavn?
Chvaletice
) zanikla obec
Prosmyky
, jeji? katastralni uzemi p?ipadlo Lovosicim. M?sto se rychle rozvijelo a stalo se pr?myslovym a dopravni centrem. V roce
1950
?ilo v Lovosicich 5233 lidi, v roce
1984
ji? 11 270. V roce
1999
m?ly Lovosice 9521 obyvatel, k 1. lednu
2012
zde ?ilo 8984 obyvatel.
[5]
Vyvoj
po?tu obyvatel
a dom? mistni ?asti Lovosice
[6]
|
1869
|
1880
|
1890
|
1900
|
1910
|
1921
|
1930
|
1950
|
1961
|
1970
|
1980
|
1991
|
2001
|
2011
|
Obyvatele
|
3 141
|
4 273
|
4 269
|
4 583
|
5 076
|
5 088
|
5 929
|
5 233
|
7 678
|
9 349
|
10 443
|
9 706
|
9 310
|
8 614
|
Domy
|
270
|
350
|
372
|
398
|
416
|
441
|
680
|
808
|
767
|
589
|
756
|
814
|
841
|
913
|
- Gustav Ludwig Schropler (*12. dubna 1830 -- 24. za?i 1901 v Ingolstatdtu) -- um?lecky mali? Ingolstadtu
- JUDr. Karl Ritter von Czyhlarz
(*17. srpna 1833 ? 22. ?ervence 1914 Vide?) ? prof. prava v Praze (d?kan i rektor) a Vidni; r. 1878 prop?j?en Franz-Josefem I. ryti?sky titul
- Dr.
Alfons Dopsch
(*14. ?ervna 1868 ? 1. za?i 1953) ? profesor a od 1920 rektor vide?ske univerzity
- Artu? Rektorys
(*20. ledna 1877 ? ?) ? ?editel Pra?ske uv?rove banky (mecena? Leo?e Jana?ka)
- Antonin Barak (*2. dubna 1917 ? 15. srpna 1999) ? pedagog a mali? ?eskeho st?edoho?i, ?estny ob?an m?sta
- Antonin Kratochvil
(*1947 Lovosice) ? vyzna?ny fotograf nyni ?ijici v USA; ?estny ob?an m?sta
- Ji?i Novosad (*18. dubna 1949 Usti nad Labem ? 29. za?i 2006 Lovosice) ? akademicky mali?
- Martin Pouva
(*5. prosince 1963 Litom??ice) ? ?esky moderator a novina?
Po?atek ?idovskeho osidleni Lovosic se datuje k po?atku 17. stoleti a v tem?e stoleti take vzniklo ?idovske
ghetto
(severozapadn? od zamku) a stara
synagoga
. Tu v roce 1762 nahradila
nov?j?i synagoga
ve vychodni ?asti ghetta v dne?ni P?ivozni ulici. Po?atkem 19. stoleti tvo?ilo ghetto sedmnact dom?. Nejvy??iho po?tu dosahlo ?idovske obyvatelstvo na p?elomu 19. a 20. stoleti, kdy zde v roce 1900 ?ilo 286 ?id?. Jejich po?et pomalu klesal (v roce 1930 celkem 201) a existence mistni ?idovske obce ukon?ila druha sv?tova valka. B?hem te byla zbo?ena
stara synagoga
, zatimco nova byla zbo?ena a? po valce. V Lovosicich existovaly postupn? dva ?idovske h?bitovy. Stary ?idovsky h?bitov z 16. stoleti se nachazel mezi ulicemi Vodni a Dlouha a v roce 1956 byl zcela zni?en a na jeho mist? bylo postaveno panelove sidli?t?.
Novy ?idovsky h?bitov
z let 1871 a? 1872 je sou?asti komunalniho h?bitova v Teplicke ulici. Byl po?kozen b?hem valky a v 80. letech zmen?en, v d?sledku ?eho? se dochovalo pouze p?t nahrobk?. Sou?asti je
novoromanska
ob?adni si?.
[7]
Diky sve strategicke poloze jsou Lovosice vyznamnym
dopravnim uzlem
. Krom? nakladniho ?i?niho
p?istavu
na Labi ma m?sto i spojeni s Prahou a N?meckem po
dalnici D8
. M?stem take prochazi vyznamny
?elezni?ni koridor
Praha?D??in
, na kterem se nachazi
stanice Lovosice
. V Lovosicich se take sbiha n?kolik vedlej?ich ?elezni?nich trati sm?rem od
?eske Lipy
(
Tra? 087
),
Teplic
(
Tra? 097
),
Loun
(
Tra? 114
) a
Mostu
(
Tra? 113
). Z tohoto d?vodu jsou take vyznamnou rychlikovou ?elezni?ni stanici a nachazi se tu, mimo jine, velky
kontejnerovy terminal
a
se?azovaci nadra?i
.