Ludvik Bourbon, kni?e z Conde
, zvany
?Velky Conde“
(
8. za?i
1621
,
Pa?i?
?
11. prosince
1686
,
Chantilly
), byl francouzsky ?lechtic a vojev?dce. B?hem
t?icetilete valky
ziskal v?hlas p?edev?im, kdy? porazil ?pan?lske vojsko
u Rocroi
. Po valce bojoval proti
frond?
, ale pozd?ji se postavil proti krali a bojoval proti n?mu. Po usmi?eni op?t vedl francouzske kralovske vojsko. Do smrti sveho otce v roce
1646
byl titulovan jako vevoda
d'Enghien
(
Duc d'Enghien
), po jeho smrti p?evzal titul
de Conde
se stal nejvyznamn?j?im p?edstavitelem v?tve
Bourbon-Conde
.
Jako jeho otec byl vychovan v
katolicke vi?e
. Roku
1640
se u?astnil oblehani
Arrasu
, roku
1642
Perpignanu
a ji? roku
1643
byl jmenovan hlavnim velitelem francouzske armady ve
Flandrech
. Zde si ziskal slavu vit?zstvim v bitv? u Rocroi, kde zastavil ?pan?lsky nastup na
Pa?i?
. Roku
1644
porazil s
Henrim de Turennem
bavorskeho generala Mercyho v bitv? u
Freiburgu
v
Breisgau
, po ktere vit?zni Francouzi ovladli
Filipsburg
,
Worms
a
Mohu?
.
Roku
1645
s Turennem zvit?zil u Allersheimu nedaleko
Nordlingenu
ve
?vabsku
,
1646
dobyl pevnost
Dunkerque
,
1647
bojoval v
Katalansku
a roku
1648
dobyl vit?zstvi
u Lensu
v
hrabstvi Artois
, kde mnohdy sve nep?atele p?ekvapil prudkymi utoky. Nasledn? byl povolan kralovnou
Annou Rakouskou
, ktera jako regentka vladla za maleho
Ludvika XIV.
, proti povstani
frondy
. Odp?rce kralovskeho dvora sice porazil, av?ak svym chovanim a lakomstvim si brzy ud?lal ?adu nep?atel.
Mazarin
ho dal v lednu
1650
zatknout, av?ak u? v unoru
1651
ho musel propustit na svobodu. Kdy? Conde po navratu do Pa?i?e zjistil, ?e kralovna matka se mu nehodla pod?izovat, ode?el do sveho mistodr?itelstvi v Guyenne, kde se spojil se
?pan?ly
a bojoval s nimi proti Ludviku XIV. Kralovo vojsko sice porazil u Bleneau (1652), ale nakonec musel uprchnout do
?pan?lskeho Nizozemi
. Kral
Filip IV.
jej jmenoval nejvy??im velitelem a Conde v ?ele nep?atelskych vojsk bojoval proti sve vlasti a? do roku
1659
. Mazarin mu v roce
1653
nabidl smir, av?ak Conde mu ned?v??oval a pokra?oval v odboji. V Pa?i?i byl proto pote odsouzen ke ztrat? hrdla a do?lo ke konfiskaci jeho statk?.
Po
Pyrenejskem miru
(1659) byl v?ak diky p?imluvam ?pan?lskeho dvora p?ijat na milost a n?kdej?i majetky i hodnosti mu byly navraceny. V nasledujicich letech se uchazel o
polskou korunu
, ale tento zam?r mu p?ekazila volba
Jana III. Sobieskeho
za polskeho krale a odpor
Ludvika XIV.
V roce
1668
op?t v ?ele vojska opanoval region
Franche-Comte
. V roce
1672
, kdy Ludvik XIV. za?al valku proti Nizozemi, se Conde proslavil sm?lym p?echodem p?es
Ryn
. O dva roky pozd?ji zastavil v nerozhodne
bitv? u Seneffe
pobli?
Monsu
postup spojenych cisa?skych a ?pan?lskych vojsk na Pa?i?. V roce 1675 byl poslan do
Alsaska
, kde vedl manevrovaci boje s cisa?skou armadou pod vedenim
Raimunda Montecuccolliho
u Ryna.
Po teto posledni vyprav? se Conde, su?ovany
dnou
, uchylil na sve sidlo v
Chantilly
, kde se stykal s u?enci a filosofy. Zde take v roce 1686 zem?el.