Louise Hooverova
33.  prvni dama USA
V roli: 4. b?ezna 1929  ?  4. b?ezna 1933
P?edch?dkyn?	Grace Coolidgeova
Nastupkyn?	Eleanor Rooseveltova
Rodne jmeno	Lou Henry
Narozeni	29. b?ezna 1874 Waterloo Iowa , USA
Umrti	7. ledna 1944 (ve v?ku 69 let) New York
P?i?ina umrti	infarkt myokardu
Misto poh?beni	Iowa
Cho?	Herbert Hoover
Rodi?e	Charles Delano Henry a Florence Weed
D?ti	Herbert Jr. Albert
P?ibuzni	Andrew Hoover , Allan Hoover Jr. a Lou Hoover (vnou?ata)
Sidlo	Stanford
Alma mater	Stanfordova univerzita
Zam?stnani	Prvni dama USA
Profese	politi?ka , geolo?ka a prezidentka
Ocen?ni	Iowa Women's Hall of Fame (1987)
Commons	Lou Henry Hoover
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Louise ?Lou“ Henryova Hooverova ( 29. b?ezna 1874 , Waterloo , Iowa ? 7. ledna 1944 ) byla man?elkou 31. prezidenta USA Herberta Hoovera a v letech 1929 ? 1933 vykonavala funkci prvni damy USA .

Narodila se v rodin? banke?e Charlese Delana Henryho a jeho ?eny Florence Wedove Henryove. Vystudovala Stanfordovu univerzitu a stala se prvni Ameri?ankou, ktera ziskala absolutorium z geologie , zde se take seznamila s chudym milovnikem p?irody Herbertem Hooverem. V roce 1897 se konala svatba, man?ele pote odjeli do ?iny za praci, procestovali cely sv?t, pote se usadili v Londyn? . Narodili se jim dva synove Herbert Jr. ( 1903 ) a Albert ( 1907 ). Lou psala ?lanky o geologii, ale i o historii. B?hem prvni sv?tove valky se stali uto?i?t?m Ameri?an? v Anglii, ona uspo?adala humanitarni dodavky pro Belgii v celkove hodnot? 1 miliarda dolar?. Po valce zalo?ila v Belgii americkou ?enskou nemocnici.

V roce 1917 se odst?hovali do Washingtonu , kde Lou pomahala vytva?et levne byty. Stala se symbolickou p?edstavitelkou politiky ?hooverizing“ (?et?eni s potravinami). Roku 1922 byla zvolena federalni p?edsedkyni div?iho skautingu . Sna?ila se o ?enskou univerzalni rovnopravnost. Pote, kdy bylo zavedeno ?enske volebni pravo ( 1920 ), se anga?ovala v League of Women's Voters , kde se politicky vzd?lavali nove ob?anky. Zasazovala se o rovnopravnost sportovky?. Dostala n?kolik ?estnych doktorat? . Napl?ovala sve politicke cile nezavisle na man?elovi (vystupovala proti vladnim korup?nim skandal?m, p?esto?e byl jeji man?el v te dob? ministr obchodu). ^[1]

V roce 1929 se stal jeji man?el prezidentem, Lou ned?v??ovala tisku a byla vice umirn?n?j?i v nazorech, p?esto prosazovala, ?e by mu?i m?li p?evzit v?t?inu domacich praci. Zavedla zdravou vy?ivu v Bilem dom? . Zru?ila zvyk, kdy na Novy rok mohl ka?dy ob?an prezidentovi pot?ast rukou, kv?li prohibici zru?ila v Bilem dom? vinny sklep. Hoover diky man?elce prosadil, aby v pravidlech pro p?ijimani do ve?ejne slu?by bylo souslovi ?bez ohledu na pohlavi“. Jako prvni prezidentova man?elka prona?la projevy sama, dokonce i prost?ednictvim rozhlasu . Man?ele Hooverovi byli bohati a b?hem hospoda?ske krize platili stravu pro cely Bily d?m, sama posilala pot?ebnym penize. Zasazovala se o vysoky standard ve?ejneho ?kolstvi. V roce 1929 se odhodlala k velkemu ?inu, kdy? pozvala na recepci man?elku jedineho afroamerickeho kongresmena Jessie DePriestovou, vzbudila tim nevoli ji?nich stat? a naopak velkou podporu v t?ch severnich.

Po skon?eni funk?niho obdobi se p?est?hovali do Stanfordu , Lou b?hem 2. sv?tove valky pracovala pro Mezinarodni ?erveny k?i? .

7. ledna 1944 zem?ela ne?ekan? na srde?ni infarkt .

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Lou Hooverova na Wikimedia Commons

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.