Tento ?lanek neni dostate?n? ozdrojovan , a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba ov??it .

Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na v?rohodne zdroje .

Kanon (z italskeho canna (roura) ) je d?lo ur?ene k p?ime palb?. Pou?iva se k ni?eni odolnych pohyblivych cil?. Kanon se vyzna?uje dlouhou hlavni (27 a? 80 nasobek jeji ra?e, vyjime?n? i vice) a tim padem vysokou po?ate?ni rychlosti st?ely (700?1500 m/s). Take tlaky uvnit? hlavn? jsou vysoke, a proto jsou kanony p?i stejne ra?i masivn?j?i ne? houfnice .

Historicke kanony m?ly hladky vyvrt hlavn? a nabijely se jejim ustim. Sou?asne kanony jsou vybaveny zav?rovym mechanismem, ktery umo??uje hlave? zezadu otev?it, vlo?it novy naboj a zase hlave? bezpe?n? uzav?it. Vyvrty sou?asnych kanon? jsou opat?eny dra?kami sto?enymi do zavitu (dra?kovany vyvrt hlavn?), ktere maji za ukol st?elu rozto?it kolem jeji osy a tim ji zajistit stabilitu p?i dal?im letu. Vyjimku p?edstavuji moderni tankove kanony, ktere jsou opat?eny hladkym vyvrtem a pou?ivaji st?ely stabilizovane k?idelky v jejich zadni ?asti.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Do historickych kanon? se samostatn? nasypal st?elny prach (pozd?ji se vkladaly papirove ?i latkove pytliky napln?ne prachem) a pote vsunula st?ela. U sou?asnych kanon? men?ich ra?i se pou?ivaji jednotne naboje , tj. nabojnice s nasypanym prachem a vsazenou st?elou a zapalkou. U kanon? v?t?ich ra?i se pou?iva d?lene st?elivo ? samostatn? se vlo?i st?ela a pote polospalitelna nabojnice nebo pouze vymetna slo? ve tvaru valc? ? obvykle z lisovane nitrocelulozy .

Tato ?ast ?lanku je p?ili? stru?na nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e ji vhodn? roz?i?ite .

Tankovy kanon [ editovat | editovat zdroj ]

Tankovy kanon je hlavni zbrani tanku . Do teto kategorie ov?em pat?i i kanony montovane do st?eleckych v??i , ktere se osazuji na mnohem leh?i obrn?na vozidla. Takovato vozidla jsou nej?ast?ji ozna?ovana jako stiha?e tank? nebo vozidla palebne podpory. Jinou kategorii jsou vozidla hloubkoveho pr?zkumu, u kterych je tankovy kanon ur?en jen pro vlastni obranu. Tankovy kanon lze take osadit na kolovou lafetu , potom jej nazyvame ta?enym protitankovym kanonem a jim vyzbrojeny vojensky utvar protitankovym d?lost?electvem . Po druhe sv?tove valce se vyvoji ta?enych protitankovych kanon? v?noval vice jen Sov?tsky svaz, v armadach ostatnich stat? protitankove kanony nahradily protitankove ?izene st?ely .

Ve druhe sv?tove valce m?l nejv?t?i tankovy kanon ra?i 12,8 cm (stiha? tank? Jagdtiger ), nejmodern?j?i tanky ?zapadni“ konstrukce pou?ivaji kanony ra?e 120 mm, tanky ruskeho p?vodu 125 mm. Existuji i projekty a prototypy tankovych kanon? v?t?ich ra?i. Zatimco tank doka?i vyvinout a vyrab?t i men? vysp?le staty (pro ktere je to hlavn? otazka presti?e a kvalita t?chto vozidel nedosahuje "zapadnich" standard?), vyvinout a vyrab?t tankovy kanon doka?e skute?n? jen hrstka stat?. Nejroz?i?en?j?i moderni konstrukci p?edstavuje n?mecky Rheinmetall Rh 120, ktery se v licenci vyrabi i v USA pro tanky M1 Abrams . Jak bylo uvedeno vy?e, moderni tankove kanony maji hladky vyvrt. Vyjimkou je kanon britskeho tanku Challenger 2 ? z?ejm? z d?vodu dobrych zku?enosti Brit? s tankovou munici kategorie APDS a HESH (u? ale existuji projekty nahrady tohoto dra?kovaneho kanonu kanonem s hladkym vyvrtem). Z kanon? sov?tskych a ruskych tank? od typu T-72 se mohou take odpalovat protitankove ?izene st?ely , tuto mo?nost ov?em maji pouze tanky ruske armady, modely ur?ene na vyvoz tuto mo?nost postradaji.

Sou?asti vozidla s tankovym kanonem m??e byt automaticke nabijeci za?izeni, jedna se ale o za?izeni s vlastnim pohonem nezavisle na funkci kanonu, proto takovyto kanon nelze ozna?it jako automaticky.

Lodni kanon [ editovat | editovat zdroj ]

Lodni kanon je univerzalnim d?lem . Pou?iva se jak k p?ime st?elb? na lod? ?i objekty na pob?e?i, ve spolupraci s modernimi systemy ?izeni palby i proti letadl?m a ?izenym protilodnim st?elam , tak k nep?ime st?elb? na cile ve vnitrozemi. Lodni d?la mohou byt montovana v uzav?ene v??i , ktera je u modernich lodi umist?na nej?ast?ji na p?idi lod?. V?t?i t?idy lodi mivaji i druhou v?? na zadi. Ve?kera moderni lodni d?la jsou vybavena automatickym nabijecim za?izenim. Bitevni lod? z ery druhe sv?tove valky nesly d?la skute?n? ob?ich ra?i. Nap?. japonske bitevni lod? Jamato a Musa?i m?ly jako hlavni vyzbroj dev?t kanon? ra?e 460 mm , americka t?ida Iowa byla mj. osazena deviti kanony ra?e 406 mm (lod? teto t?idy byly naposledy nasazeny p?i prvni valce v Zalivu ). Obvykle ra?e kanon? dne?nich lodi jsou do 127 mm. Nejroz?i?en?j?i typ je z?ejm? italsky 76mm kanon OTO Melara Compact. I kdy? je v sou?asnosti ve vyzbroji lodi velke spektrum ?izenych st?el proti v?em mo?nym cil?m, lodni kanon ma stale sve uplatn?ni ? v n?kterych p?ipadech je pou?iti ?izene st?ely vylo?enym plytvanim pen?z a pokud neprobiha valka, je nutno p?ed zni?enim cile provest varovny vyst?el, k ?emu? je kanon nejvhodn?j?i.

• 
  76mm lodni kanon OTO Melara Compact
• 
  406 mm kanony bitevni lod? Iowa
• 
  D?lo ra?e 450 mm na Gibraltaru . Tato d?la slou?ila take na italskych bitevnich lodich Caio Duilio a Enrico Dandolo .

Automaticky kanon [ editovat | editovat zdroj ]

Automaticky kanon je druh automaticke zbran? , ktera doka?e diky sve automaticke funkci st?ilet r?zn? vysokou kadenci, podle typu konstrukce od desitek vyst?el? za minutu (revolvingovy system) a? po n?kolik tisic vyst?el? za minutu (systemy se svazkem rotujicich hlavni). Od kulometu se odli?uje p?edev?im v?t?i ra?i (20?40mm) a mo?nosti st?ilet vybu?ne st?ely . Jako hlavni zbra? se automaticky kanon uplat?uje ve vyzbroji letadel ? letecky kanon , leh?i obrn?ne techniky (nap?. bojove vozidlo p?choty , obrn?ny transporter , pr?zkumna vozidla), rychlych ?lun? a jako protiletadlova zbra? ? protiletadlovy kanon . Jako dopl?kova zbra? je hlavn? montovan na plavidla v?ech velikosti (d?ive i obrn?nych vlak? ), ale objevil se i v tancich ? exportni francouzske tanky AMX 32 a AMX 40 m?ly automaticky kanon misto sp?a?eneho kulometu a slovensky tank T-72M2 Moderna jej ma umist?n na st?e?e v??e misto protiletadloveho kulometu. U ruskeho bojoveho vozidla p?choty BMP-3 je automaticky kanon sp?a?eny s hlavnim kanonem ra?e 100 mm.

Protiletadlovy kanon [ editovat | editovat zdroj ]

Protiletadlovy kanon (dale jen PL kanon) je ur?en ke st?elb? proti letadl?m a ?izenym st?elam , da se v?ak vyu?it i ke st?elb? na pozemni a hladinove cile (hlavn? p?i sebeobran?). Je?t? po druhe sv?tove valce bylo vyvinuto n?kolik velkora?nych PL kanon?, ur?enych ke st?elb? na vysoko letici letadla. Konstrukce samotneho kanonu se moc neli?ila od konstrukce polniho kanonu (protitankoveho). Do?lo k prodlou?eni hlavn? k zaji?t?ni maximalni us?ove rychlosti. Lo?i?t? a lafeta byla p?izp?sobena, proto?e bylo zapot?ebi zajistit velky nam?r a celokruhovy odm?r hlavn?. N?ktere lafeta?e byly motorizovane. Znamy je n?mecky poloautomaticky system sp?a?enych 88 mm d?l ? o FLAKu 88mm kanon Flak (Fliegerabwehrkanone 18/36/37/41) snad sly?el ka?dy. S p?ibyvanim rychlych proudovych letoun? bylo postupn? velkora?ove PL d?lost?electvo nahrazeno protiletadlovymi ?izenymi st?elami . V sou?asnosti z?stavaji ve vyzbroji pouze automaticke PL kanony, ktere se vyu?ivaji k blizke obran? p?ed letadly ?i raketami, ktere se nepoda?ilo zne?kodnit ?izenymi st?elami. Jeliko? je tem?? nemo?ne trefit takovyto cil p?esnym zasahem, je ukolem automatickeho PL kanonu a jeho automatickeho systemu ?izeni dopravit do prostoru cile takove mno?stvi projektil?, ktere by vylou?ilo pr?let cile bez jeho po?kozeni ?i zni?eni. PL automaticky kanon m??e byt k tomuto u?elu kompletn? zkonstruovan, nebo se k tomuto u?elu m??e upravit letecky kanon . K nejznam?j?im vyrobc?m protiletadlovych kanon? se ?adi ?vycarska spole?nost Oerlikon Contraves, ktera se stala akvizici n?mecke firmy Rheinmetall.

PL kanon m??e byt ur?en k ochran? uto?nych svaz? pozemni armady, v tom p?ipad? je umist?n na obrn?nem vozidle (nej?ast?ji pasovem) a je vybaven vlastnimi radary ? p?ehledovym a st?eleckym. Potom jej nazyvame samohybnym protiletadlovym systemem (nap?. n?mecky typ Gepard nebo rusky ZSU-23-4 ?ilka ). Pokud je ur?en k ochran? polnich postaveni armady ?i jinych d?le?itych cil?, byva umist?n na jednoduche ta?ene lafet? ?i p?epravnim kontejneru. Tyto kanony jsou v po?tu n?kolika kus? (zale?i na velikosti chran?neho uzemi) propojeny s ?idicim st?ediskem, ktere vyhodnocuje udaje z p?ehledoveho radaru a jednotlive kanony dle pot?eby aktivuje. Vojenske lod? se osazuji tzv. zbra?ovymi systemy blizke obrany ( Close-In Weapon System ? CIWS), co? je lafeta osazena nej?ast?ji rota?nim kanonem a v?t?inou take st?eleckym radarem. K vyhledavani cil? slou?i lodni p?ehledovy radar. Nejroz?i?en?j?i typ teto kategorie je americky Phalanx CIWS . Ten se dokonce vyrabi i v ta?ene pozemni verzi, ktera se pou?iva pro ochranu vojenskych zakladen p?ed minometnou a d?lost?eleckou palbou, s kterou se potykala vojska nasazena v Iraku a Afghanistanu .

PL kanon m??e byt take umist?n na podvozku ?i lafet? spole?n? s protiletadlovymi raketami a potom se tento prost?edek nazyva Hybridni protiletadlovy system. Nejv?t?im vyrobcem hybridnich system? (jak pozemnich, tak namo?nich) je Rusko . Jejich samohybny system 2S6 Tunguska cht?la dokonce zakoupit americka armada . ^{[ zdroj? ]}

Letecky kanon [ editovat | editovat zdroj ]

Letecke kanony jsou bez vyjimky automaticke konstrukce. Ve vyzbroji letoun? a vrtulnik? tem?? upln? nahradily men? u?inne kulomety . Pou?ivaji se jak p?i vzdu?nych soubojich, tak k utok?m na pozemni cile. V p?ipad? stihaciho ?i uderneho letounu je kanon vestav?n do trupu letounu (d?ive i do jeho k?idel) nebo m??e byt umist?n v kontejneru, ktery se zav??uje pod trup ?i k?idla. U strategickych bombarder? jsou kanony umist?ne do bezosadkove st?elecke v??i?ky , ktera se nachazi na ocase bombarderu a slou?i pouze k sebeobran?. U bitevnich vrtulnik? je kanon umist?n ve st?elecke v??i?ce na p?idi, ktera je elektronicky propojena s p?ilbou st?elce ? operatora ? kam se st?elec diva, tam kanon mi?i. Vyjimku tvo?i ruske (sov?tske) typy Kamov Ka-50 a Mil Mi 24VP , ktere maji kanon nainstalovan na pravem boku. Bitevni i dopravni vrtulniky mohou nest na bo?nich pylonech (?zakrslych“ k?idlech) te? kontejnery s leteckymi kanony.
Letecke kanony se pro zvy?eni kadence ?asto konstruuji jako dvouhlav?ove (nap?. ?esky ZPL-20 Plamen pro letoun L-159 ALCA ), na revolverovem principu (n?mecky Mauser BK-27 , vyzbroj nap?. letounu JAS-39 Gripen ) ?i jako rota?ni ? tzv. system gatling (nejvykonn?j?im typem je americky GAU-8 Avenger , vyzbroj letounu A-10 Thunderbolt II ).

Bezzakluzovy kanon [ editovat | editovat zdroj ]

Jde o specialni konstrukci kanonu, u ktere je ?ast spalnych plyn? vyst?elu vyvedena p?es trysku zadnim koncem hlavn?, a tim se eliminuje zakluz (tj. prudky zp?tny pohyb) hlavn?. U n?kterych konstrukci se vyu?ivalo i vymr?t?ni ?zava?i“ (nap?. kovovych pilin) zadnim koncem hlavn?. Vyhoda takovehoto kanonu je, ?e nepot?ebuje slo?ite a t??ke brzdovratne za?izeni, tedy sta?i i na leh?i lafetu . Kanon nep?ena?i na p?epravni prost?edek velke sily, a tak klesaji naroky na n?j, respektive na jeho zakotveni v zemi. Dost ?asto jsou tyto kanony vid?t v televiznim zpravodajstvi z vale?nych konflikt? namontovane na korb? lehkych civilnich automobil? typu pick-up . Nevyhodou je slo?it?j?i konstrukce naboj? do t?chto kanon? ( nabojnice musi umo?nit vytok plyn? skrz sve dno) a ohro?eni velkeho prostoru za kanonem. Z taktickeho pohledu je nevyhodou prachovy oblak, ktery po odpaleni ozna?uje pom?rn? dlouho misto odkud zbra? st?ilela.

Specialni typy kanon? [ editovat | editovat zdroj ]

Do teto skupiny lze za?adit nap?.:

• Kratky 165mm demoli?ni kanon britskych ?enijnich tank? AVRE, ur?eny k bo?eni betonovych bunkr?.
• Americky 152mm kanon M81 s delkou pouze 1,155m (jen 7,6 nasobek ra?e), kterym byly vyzbrojeny tanky M 551 Sheridan a M60A2 . Z n?j se daly i odpalovat protitankove ?izene st?ely MGM-51 Shillelagh .
• Sov?tsky 73mm nizkotlaky kanon 2A28, vyzbroj bojoveho vozidla p?choty BMP-1 (v ?s. armad? zavedene jako BVP-1 )
• N?mecke ?elezni?ni kanony Gustav a Dora . Jedna z Hitlerovych zazra?nych zbrani. Toto 290 tun va?ici monstrum ra?e 80 cm s delkou hlavn? 32,5 metru dokazalo vyst?elit projektil va?ici 7000 kg o delce 7,8 metru a? 39 km daleko.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• D?lo
• Houfnice
• D?lost?electvo
• D?lost?elecky granat
• Palna zbra?

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu kanon na Wikimedia Commons
• Taktika a boje za napoleonskych valek