Lidove pisn?
jsou takove
pisn?
, u kterych neni znam jejich p?vodni
autor
, jedna se v?dy o pisn?
anonymni
.
Pisn? byly v?t?inou ?i?eny
ustnim
podanim, ?asto tak, ?e matka doma zpivala d?tem a ty jeji pisn? odposlouchaly. Lidove pisn? se timto zp?sobem d?di z
generace
na generaci, z
pokoleni
na pokoleni a p?echazeji od jednoho ?lov?ka k jinemu. Dal?im pravd?podobnym zp?sobem ?i?eni byl spole?ny
zp?v
pisni
venkovskych
lidi p?i praci na
poli
, ve
stodole
, na zahrad? ?i p?i praci doma, p?edev?im za dlouhych zimnich ve?er? (
dra?ky
, tkani aj.).
Spole?ensky ?ivot byl v dob?, kdy neexistoval
rozhlas
,
televize
,
internet
a dal?i sou?asne komunika?ni prost?edky, pravd?podobn? mnohem spontann?j?i, take podstatn? dru?n?j?i; lidove muzicirovani i lidovy
zp?v
pat?ily k b??nemu ka?dodennimu
?ivotu
lidi, a to zejmena na
venkov?
. Lidove pisn? odra?eji zakladni povahove rysy svych anonymnich tv?rc?, jsou take bezprost?edn? ovlivn?ny
prost?edim
, ve kterem vznikly a ve kterem byly dale ustn? ?i?eny. Lidove pisn? se zpivaly ze za?atku jednohlasn?, pozd?ji je lide za?ali zpivat dvojhlasn?.
Timto zp?sobem se dochovaly a? dodnes.
Lidova hudba
je ryze spontanni projev lidske
hudebnosti
. Lidove pisn? jsou r?zn? stare, i z toho lze usuzovat, ?e prav? lidova
pise?
je jeden ze zakladnich typ? hudebniho projevu. Tem?? dv? t?etiny lidovych pisni jsou pisn? tane?ni.
[1]
Lidove pisn? jsou r?zne take v r?znych zemich, li?i se pisn? jednotlivych
narod?
?i kraj?.
Regionalni odli?nosti v ?eskych zemich
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Jine lidove pisn? se zpivaji na ji?ni
Morav?
, jine v ?echach na
Doma?licku
a jine zase t?eba na
Vala?sku
?i v
La?sku
. Li?i se jednak svymi
texty
, jednak po
hudebni
strance. Jiho?eske pisn? mivaji oproti pisnim ostatnich region? m?kky
tonorod
? v tom se li?i od v?ech ostatnich kraj? ?eska.
[2]
Krom? toho se v nich objevuje i atypicka
rytmizace
, n?kdy te? pro lidovou pise? nezvykle
harmonicke p?echody
z
durovych
tonin
do
mollovych
a naopak. A vysledovat lze i dal?i mistni odli?nosti.
Regiony nelze vymezit p?esn?, prolinaji se. V minulosti lidova hudba dokonce nerespektovala ani statni hranice. Prvky prosakovaly na sousedni uzemi, kde obohacovaly lidovou kulturu tamnich obyvatel. Kv?li zmen?ovani rozdil? ve zp?sobu ?ivota v jednotlivych regionech a kv?li rozvoji pr?myslu a komunika?nich prost?edk? dochazi ke stirani specifickych regionalnich rys?. Proto je zname jen diky odbornym publikacim v?deckych pracovnik?,
folkloristika
,
etnografie
folklorist? a sb?ratel? lidovych pisni. V n?kolika regionech, kde vyvoj spole?nosti postupoval pomaleji, se kontinuita hudebn?-tane?niho folkloru udr?ela do nedavne minulosti nebo dokonce dodnes, a to p?edev?im diky ?innosti folklornich soubor?. Mezi tyto regiony spada p?eva?n?
Slovacko
,
Vala?sko
, moravsko-slovenske pomezi, tem?? cele
Slovensko
. Z ?eskych region? sem pat?i pouze
Chodsko
.
[1]
D?ti v chodskych lidovych krojich hrajici na fanfrnoch
[3]
Zakladem lidove hudby jsou na uzemi cele
?eske republiky
housle
, kombinovane s dal?imi
smy?covymi nastroji
, jako je
viola
nebo
kontrabas
. K nim se ?asto p?idavaji d?ev?ne
dechove nastroje
, hlavn?
klarinet
a
fletna
. S moravskymi a slovenskymi pisn?mi je typicky spojovan
cimbal
. Naopak na Chodsku se dodnes hraje na
dudy
; vyjime?n? se objevi i zvuk
fanfrnochu
.
[4]
Hudebni folklor d?lime na dva typy:
instrumentalni
a
vokalni
. Zatimco instrumentalni hudba p?eva?uje v
?echach
a na zapadni a st?edni
Morav?
, hudba vokalni je typicka na vychodni Morav? a na
Slovensku
.
Vliv instrumentalni hudby se projevuje v hudebn? rytmicke struktu?e a funkci tane?niho doprovodu. Vyzna?uje se nej?ast?ji pravidelnym taktovym ?len?nim a nejb??n?ji jsou pou?ity hodnoty p?love, ?tvr?ove a osminove. V ?eskych regionech p?eva?uje takt t?idoby, na Morav? se setkavame take s dvoudobym. Pisn? jsou postaveny z prvk? akordickych a stupnicovych postup? durovych tonin.
Na rozdil od typu instrumentalniho se v typu vokalnim uplat?uji ?aste slo?ite rytmicke utvary, ktere lze v?lenit pouze do nepravidelneho taktu. Na za?atcich a koncich vokalnich pisni byvaji uplatn?ny nepravidelne vydr?e. Vyskytuji se zde take mollove stupnice a nepravidelne stupnicove ?ady, ktere byly odvozeny z cirkevnich tonin.
Podle
autorskeho zakona
se na lidove pisn? vztahuje vyjimka z ochrany podle prava autorskeho ve ve?ejnem zajmu:
(§3:) ?
Ochrana podle prava autorskeho se nevztahuje na ...
“ (§3 odstavec b:) ?
...vytvory tradi?ni lidove kultury, neni-li prave jmeno autora obecn? znamo a nejde-li o dilo anonymni nebo o dilo pseudonymni (§7); u?it takove dilo lze jen zp?sobem nesni?ujicim jeho hodnotu,
“
Na zaklad? teto vyjimky neni nutne za u?iti lidovych d?l odvad?t poplatky jejich autor?m (ani pokud jsou zastupovani
Ochrannym svazem autorskym
(OSA). Toto neplati v p?ipad?, ?e je lidova skladba upravena (tzv. zaran?ovana) novym autorem (a tato uprava je natolik p?inosna, ?e vznikne nove dilo). V takovem p?ipad? je nutne p?ed u?itim ziskat licenci (souhlas) tohoto noveho autora.
V minulosti byl zaznamenan p?ipad, kdy
OSA
vybiral odm?nu i za u?iti lidovych d?l, nicmen? v takovem p?ipad? se jednalo bu? o u?iti d?l zaran?ovanych (upravenych) novym autorem, nebo o selhani lidskeho faktoru (na stran? u?ivatel? d?l jejich nenahla?enim nebo na stran? OSA). Ze zakona nema OSA na vyb?r odm?n za u?iti lidovych d?l narok a ne?ini tak.
- ↑
a
b
REJ?EK, Radomil.
Uvod do studia lidoveho tance: studijni text pro lektory a poslucha?e kurs? Ustavu pro kulturn? vychovnou ?innost
. Praha: Ustav pro kulturn? vychovnou ?innost, 1987.
- ↑
M??INSKA, Blanka. Lidove pisn? s terapeutickym zam?rem u osob s mentalnim posti?enim umist?nych v rehabilita?nich t?idach.
Diplomova prace
. 2017.
Dostupne online
.
- ↑
VOGELTANZ, Jaroslav.
Na?e Chodsko
. Praha: Nakladatelstvi dopravy a spoj?, 1990.
- ↑
HAJKOVA, Ta?a.
Lidove hry a tance pro mlade?
. Praha: Mlada fronta, 1951.
- Narod v pisni, tisic narodnich pisni
? vydalo nakladatelstvi L. Maza? v Praze v roce
1940
, sestavil
Jan Seidel
, p?edmluvu napsal
Vit?zslav Novak
, doprovodnou studii ke knize zpracoval
Alois Haba
- BAKALA, Metod?j.
Vala?ske pisn?
. Zlin: Sdru?eni p?atel lidove kultury Ka?ava, Etnologicky ustav AV ?R ? pracovi?t? Brno, 2005.
- BARTO?, Franti?ek.
Nove narodni pisn? moravske s nap?vy do textu v?ad?nymi
. Brno: Tiskem a nakladem Karla Winikera, 1882.
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2009-01-25.
- BIM, Hynek.
Vala?ske a slovenske lidove pisn?: hra hudc? z Popova: ?necke pisn? ze Za?ove: hra na fujaru a na pi?t?lku z Podkrivan?: lidove pisn? z T?rchove
. Praha: Statni nakladatelstvi krasne literatury, hudby a um?ni, 1954. 20, 2 s. (?ivot lidu v pisni, sv. 7).
- ?ELAKOVSKY, Franti?ek Ladislav.
Slovanske narodni pisn? (1822, 1825, 1827)
. Praha: Ladislav Kunci?, 1946.
- ?ERNIK, Josef.
Zaleske pisn? z okoli Luha?ovic
. Praha: Statni nakladatelstvi krasne literatury, 1957.
- HAJKOVA, Ta?a.
Lidove hry a tance pro mlade?.
Praha: Mlada fronta, 1951.
- HORAK, Ji?i.
Na?e lidova pise?
. Praha: J. R. Vilimek, 1946.
- JANA?EK, Leo?.
Moravske lidove pisn?
. Praha: Hudebni matice, 1950.
- JANA?EK, Leo?.
O lidove pisni a lidove hudb?: dokumenty a studie
. Praha: Statni nakladatelstvi krasne literatury, hudby a um?ni, 1955.
- JIND?ICH, Jind?ich.
Jind?ich?v chodsky zp?vnik
. Doma?lice: Jind?ich Jind?ich, 1947.
- KO?ELUHA, Franti?ek.
Kytice z narodnich pisni moravskych Valach?v
. Praha: Franti?ek Augustin Urbanek, 1873.
- KUBA, Ludvik.
Slovanstvo ve svych zp?vech, I?XVI
. Pod?brady, Praha: Ludvik Kuba, Hudebni matice Um?lecke besedy, 1884?1929.
- LISA, Vale?.
Slovacke a lidove pisn? z Uherskohradi??ska
. Krom??i?: [s.n.], 1919.
- POLA?EK, Jan.
Slovacke p?sni?ky, I?VII
. Praha: [s.n.], 1936?1960.
- REJ?EK, Radomil.
Uvod do studia lidoveho tance.
Praha: Ustav pro kulturn? vychovnou ?innost, 1987.
- RITTER VON RITTERSBERG, Johann, ed.
?eske narodnj pjsn? = Bohmische Volkslieder: Geho Excellency… Panu Franti?kowi Antonjnovi Hrab?ti z Kolowrat Lieb?teinskemu… w ponj?enosti ob?towano od Wydawatel?.
W Praze: K dostanj v Karla Bartha, 1825. [1 zp?vnik. 75 s.]
- SU?IL, Franti?ek, ed.; VACLAVEK, Bed?ich, ed. a SMETANA, Robert, ed.
Moravske narodni pisn?: s nap?vy do textu v?ad?nymi.
5. vyd. Praha: Argo ; Mlada fronta, 1998. 792 s.
ISBN 80-7203-096-5
,
ISBN 80-204-0757-X
. [Prvni vydani: V Brn?: Tiskem a nakladem Karla Winikera, asi 1859. 800 s.] Dostupne take z: url=
http://tyfoza.no-ip.com/pisne/susil/index.htm
nebo z:
https://books.google.cz/books?vid=NKP:3186168076&printsec=frontcover&hl=cs#v=onepage&q&f=false
- ULEHLA, Vladimir.
?iva pise?
. Praha: Franti?ek Borovy, 1949.
- VETTERL, Karel, ed. a RACEK, Jan, ed.
Lidove pisn? a tance z Vala?skokloboucka: [Sbornik]. ?ast 1, Pisn? pastevecke a ?atevni, Pisn? k vyro?nim ob?ad?m, Pisn? svatebni.
Praha: ?SAV, 1955. 307 s. Lidova pise? v ?eskoslovenske republice. Krajove sbirky z Moravy a Slezska, sv. 2. Prace ?SAV.
- VETTERL, Karel, ed. a JELINKOVA, Zdenka, ed.
Lidove pisn? a tance z Vala?skokloboucka. ?ast 2, Pisn? milostne a rodinne, Pisn? ?ertovne a pop?vky, Pisn? ?emeslnicke, Pisn? s historickosocialnimi nam?ty, Balady, Pisn? k tanc?m.
Praha: ?SAV, 1960. 505 s. Lidova pise? v ?s. republice. Krajove sbirky z Moravy a Slezska, sv. 3. Prace ?SAV.
- WEIS, Karel.
?esky Jih a ?umava v lidove pisni, I?XV
. Praha: Karel Weis, 1928?1944.