Lewis Carroll

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Charles Lutwidge Dodgson
Lewis Carroll v roce 1863, foto: Oscar Gustave Rejlander
Lewis Carroll v roce 1863,
foto: Oscar Gustave Rejlander
Rodne jmeno Charles Lutwidge Dodgson
Narozeni 27. ledna 1832
Daresbury , Cheshire
Umrti 14. ledna 1898 (ve v?ku 65 let)
Guildfordu , Surrey
P?i?ina umrti zapal plic
Misto poh?beni Mount Cemetery
Pseudonym Lewis Carroll
Povolani matematik , logik, fotograf , basnik , jahen , autor d?tske literatury, autor denik?, romanopisec, spisovatel a autor autobiografie
Alma mater Christ Church
Oxfordska univerzita
Rugby School
Richmond School
?anr d?tska , fantasy , nonsens , odborna literatura , poezie
Temata spisovatel
Vyznamna dila Alenka v ?i?i div? , Za zrcadlem a co tam Alenka na?la , Loveni Snarka , ?vahlav
Rodi?e Charles Dodgson [1] a Frances Jane Lutwidge [1]
P?ibuzni Caroline Hume Dodgson [1] , Louisa Fletcher Dodgson [1] , Elizabeth Lucy Dodgson [1] , Wilfred Longley Dodgson [1] , Frances Jane Dodgson [1] , Skeffington Hume Dodgson [1] , Edwin H. Dodgson [1] , Henrietta Harrington Dodgson [1] , Mary Charlotte Dodgson [1] a Margaret Anne Ashley Dodgson [1] (sourozenci)
Charles Dodgson (prad?d)
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na  Commons
Logo Wikizdrojů p?vodni texty na  Wikizdrojich
Logo Wikicitátů citaty na  Wikicitatech
Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Charles Lutwidge Dodgson ( 27. ledna 1832 Daresbury , Cheshire ? 14. ledna 1898 Guildford , Surrey ), znamy pod pseudonymem Lewis Carroll , byl anglicky spisovatel , matematik , logik, u?enec, anglikansky diakon a  fotograf .

Jeho nejznam?j?i knihou je Alenka v ?i?i div? a jeji nasledne pokra?ovani Za zrcadlem a co tam Alenka na?la . Pokra?ovani Alen?inych p?ib?h? Alenka za zrcadlem ( Through the Looking-Glass and What Alice Found There ) poprve vy?lo roku 1871 . Toto dilo mimo jine obsahuje slavnou base? ?vahlav ( Tlachapoud ), ktera ukazuje Carroll?v smysl pro hravost a fantazii.

Jeho t?etim nejproslulej?im dilem ve sv?t? po obou Alenkach je alegoricka base? The Hunting of the Snark ( Loveni Snarka ) ( 1876 ). Poslednim Carrollovym romanem byla kniha Sylvie and Bruno ( 1889 ). Pod svym jmenem publikoval odborne texty z oblasti matematiky.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

P?edkove [ editovat | editovat zdroj ]

Rodina Dodgson? pochazela p?eva?n? ze severni Anglie a ?aste?n? z  Irska . P?edkove Charlese Dodgsona byli v?t?inou lide konzervativni a ?inni v  anglikanske cirkvi nebo v armad?. Jeho prad?de?ek Charles Dodgson byl anglikanskym biskupem . [2] D?de?ek, rovn?? Charles, byl d?stojnikem a zahynul v roce 1803 , kdy? jeho dva synove byli je?t? male d?ti. [3]

Star?i z t?chto syn? ? op?t Charles Dodgson  ? byl Carroll?v otec. Navratil se k druhe rodinne profesi a stal se duchovnim. Nav?t?voval st?edni ?kolu Rugby School a potom kolej Christ Church na Oxfordske univerzit? . M?l talent pro matematiku a ziskal dva bakala?ske tituly, co? mohl byt dobry za?atek vynikajici akademicke kariery. Misto toho se ale v roce 1827 o?enil se svou sest?enici a uchylil se do ustrani jako venkovsky kn?z. [4] [5]

Charles?v otec byl aktivni a velmi konzervativni duchovni anglikanske cirkve, ktery se pozd?ji stal arcidiakonem Richmondu ( Archdeacon of Richmond ). [6] Zapojoval se (n?kdy vyznamn?) do ostrych nabo?enskych polemik, ktere rozd?lovaly anglikanskou cirkev. K anglikanske cirkvi se sna?il vest i sve d?ti. Mlady Charles si ale k otcovym hodnotam a cele anglikanske cirkvi vytvo?il rozporuplny vztah. [7]

Mladi [ editovat | editovat zdroj ]

Kostelni v?? v Daresbury (2007)

Mlady Dodgson se narodil na male fa?e v Daresbury v hrabstvi Cheshire jako nejstar?i chlapec a zarove? u? t?eti dit?. [8] Nasledovalo osm dal?ich d?ti; v?echny (sedm divek a ?ty?i chlapci) p?e?ily a? do dosp?losti. [9] Kdy? bylo Charlesovi jedenact let, p?est?hoval se spolu se svou rodinou do vesnice Croft-on-Tees v hrabstvi Yorkshire , kam byl jeho otec p?elo?en. [10] [11]

Rugby School (2004)

B?hem raneho obdobi jeho ?ivota vzd?lavali rodi?e Charlese doma. Jeho ??tena?sky denik“, ktery rodina uchovala, vypovida o p?ed?asn? rozvinutem intelektu ? v sedmi letech p?e?etl Bunyanovu Poutnikovu cestu z tohoto sv?ta do sv?ta budouciho . Stejn? jako jeho sourozenci trp?l koktavosti, [12] ktera ?asto ovliv?ovala jeho spole?ensky ?ivot. Ve dvanacti letech byl poslan na malou soukromou ?kolu pobli? Richmondu , kde se zdal byt ??astny a spokojeny. V roce 1845 ale p?e?el na Rugby School, kde byl o?ividn? spokojeny men?, proto?e po n?kolika letech, co ze ?koly ode?el, napsal: ?Nemohu ?ici … ?e by m? cokoli na zemi p?inutilo pro?it si ty t?i roky znovu … Mohu up?imn? ?ici, ?e kdybych byl byval… m?l v noci klid, t??kosti ka?dodenniho ?ivota by se sna?ely mnohem lepe.“ [13]

Jako ?ak ale vynikal s o?ividnou lehkosti. ?Od doby, co jsem p?i?el do Rugby, jsem neu?il slibn?j?iho chlapce jeho v?ku,“ poznamenal R. B. Mayor, u?itel matematiky. [14]

Oxford [ editovat | editovat zdroj ]

Meadow Building, Christ Church v Oxfordu (2007)

Rugby School opustil koncem roku 1849 , pote nasleduje ur?ita p?estavka. Nikdo ale po?adn? nevi, co b?hem teto doby vlastn? d?lal. Po teto p?estavce ?el v lednu 1851 do Oxfordu na stejnou kolej, kterou nav?t?voval jeho otec ? Christ Church. Po pouhych dvou dnech v Oxfordu musel jet zase zpatky - jeho matka ve ?ty?iceti sedmi letech zem?ela na ?zapal mozku“, co? byla pravd?podobn? meningitida nebo mrtvice . [15]

Na za?atku jeho akademicke drahy se st?idaly nad?ene nad?je a neodolatelne zabavy. Ne v?dy pracoval tvrd?, ale byl neoby?ejn? nadany a usp?ch? dosahoval snadno. Jeho matematicky talent mu nakonec zajistil misto u?itele na Christ Church. I kdy? byla tato prace dob?e placena, Dodgsona nudila. Mnoho jeho ?ak? bylo star?ich a bohat?ich ne? on a malokoho z nich studium zajimalo. I p?es sve po?ate?ni znechuceni ale Dodgson v r?znych funkcich na Christ Church z?stal a? do sve smrti. [16]

Cesta do Ruska [ editovat | editovat zdroj ]

Dne 4. ?ervence 1867 mu jeho p?itel, kolega a teolog Henry Liddon navrhl spole?nou cestu do Ruska, na kterou se vydali hned o tyden pozd?ji. Cestovali p?es Brusel , Kolin nad Rynem , Berlin , Gda?sk a Kaliningrad . B?hem m?sice nav?tivili Petrohrad , Moskvu , pravoslavny kla?ter Trojicko-sergijevska lavra v Sergijev Posadu a  Ni?nij Novgorod . Dom? se vraceli p?es Var?avu , Vratislav , Dra??any , Lipsko , Pa?i? a  Calais . Sve dojmy z cesty popsal v cestopise Russian Journal , ktery byl poprve publikovan v roce 1935. ?lo o jeho jedinou zahrani?ni cestu. [17]

Pozd?j?i leta [ editovat | editovat zdroj ]

B?hem zbyvajicich dvaceti let z?stal jeho ?ivot i p?es vzr?stajici bohatstvi a slavu tem?? nezm?n?n. A? do roku 1881 u?il v Christ Church, kde z?stal a? do sve smrti. Jeho posledni dvoudilny roman Sylvie a Bruno byl vydan po dilech v letech 1889 a  1893 . Jeho neobvykla komplikovanost a o?ividna zmatenost v?t?inu ?tena?? vyvedla z konceptu a roman nem?l usp?ch. [18]

Hrob Lewise Carrolla v Guildfordu

Zem?el 14. ledna 1898 na zapal plic po ch?ipce v dom? sve sestry v Guildfordu, kde je i poh?ben. [19]

Literarni dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Rane prace [ editovat | editovat zdroj ]

U? v ranem v?ku psal Dodgson poezii a povidky, ktere s pr?m?rnym usp?chem posilal do r?znych ?asopis?. V letech 1854 ? 1856 se jeho dila objevila jak v celostatnich publikacich (nap?.  The Comix a  The Train ) tak v men?ich ?asopisech jako Whitby Gazette a  Oxford Critic . V?t?ina Dodgsonovych d?l byla humorna, n?kdy satiricka , ale jeho normy a ambice byly naro?ne. ?Nemyslim si, ?e jsem napsal n?co, co by opravdu stalo za zve?ejn?ni v po?adne publikaci (do ?eho? nepo?itam Whitby Gazette a  Oxonian Advertiser ), ale nebojim se, ?e tomu tak bude nav?dy,“ napsal v ?ervenci 1855 . [16]

V roce 1856 poprve zve?ejnil sve dilo pod jmenem, ktere ho pozd?ji proslavilo. Romanticka base? nazvana ?Solitude“ ( ?Osam?lost“ ) se objevila v ?asopise The Train jako tvorba ?Lewise Carrolla“. Tento pseudonym byl h?i?kou s jeho pravym jmenem: Lewis je poangli?t?na forma jmena Ludovicus, co? je latinska verze jmena Lutwidge, a Carroll je poangli?t?na verze jmena Carolus, co? je latinska verze jmena Charles. [20]

Alenka [ editovat | editovat zdroj ]

George Richmond : D?kan Henry George Liddell, kresba pastelem, 1858

Ve stejnem roce, 1856 , na kolej Christ Church p?ijel novy d?kan Henry Liddell a p?ivedl s sebou svou mladou rodinu, jeji? v?ichni ?lenove hrali vyznamne role v Dodgsonov? ?ivot? a v nasledujicich letech vyrazn? ovlivnili jeho spisovatelskou karieru. Dodgson se stal blizkym p?itelem Liddellovy man?elky Loriny a jejich d?ti, obzvla?t? t?i sester: Loriny, Edith a Alice Liddellovych . Dlouhou dobu se p?edpokladalo, ?e svou ?Alenku“ odvodil od Alice Liddellove. Napovida tomu skute?nost, ?e ver?e akrostichu na konci Za zrcadlem tvo?i jeji jmeno a v textech obou knih je skryto mno?stvi zb??nych zminek o ni. Dodgson sam ale v pozd?j?im ?ivot? opakovan? popiral, ?e by jeho ?mala hrdinka“ byla zalo?ena na skute?nem dit?ti. [21] Sva dila ?asto v?noval divkam, ktere znal, a jejich jmena vkladal do akrostich? na za?atku textu. Jmeno Gertrudy Chatawayove se v teto form? objevuje v p?edmluv?/v?novani k basni The Hunting of the Snark ( Loveni Snarka ) a p?esto nikdy nikdo nep?edpokladal, ?e by n?ktera postava v p?ib?hu mohla byt zalo?ena na ni. [22]

I p?es nedostate?ne informace (Dodgsonovy deniky z let 1858 ? 1862 chybi) se zda byt jasne, ?e p?atelstvi s rodinou Liddellovych bylo koncem padesatych let d?le?itou sou?asti jeho ?ivota. Zvykl si brat d?ti (nejd?iv chlapce Harryho a pozd?ji i v?echny t?i divky) na vylety lo?kou do blizkych vesnic Nuneham Courtenay a Godstow. [23] [24]

Prav? p?i jedne z t?chto vyprav, kdy? vzal se svym p?itelem Robinsonem Duckworthem 4. ?ervence 1862 divky na vylet po Tem?i, vymyslel Dodgson zaklad p?ib?hu, ktery se nakonec stal jeho prvnim a nejv?t?im komer?nim usp?chem. Atmosferu tohoto odpoledne zachycuje v uvodni basni Alenky v kraji div? , ktera hovo?i o onom ?golden afternoon“ (zlatem odpoledni) . Divky jsou tu ozna?eny jmeny Prima, Secunda a Tertia. Lo?ka plula po Tem?i a? k Godstow. Ve svem deniku si Carroll poznamenal, ?e pak si dali na b?ehu ?aj. Zp?t do Christ Church se dostali a? po ?tvrt na dev?t. Tam mu?i vzali divky do Carrollova bytu, aby si prohledly jeho sbirku fotografii, a divky se vratily dom? p?ed devatou. K tomuto zaznamu p?ipsal Dodgson o sedm m?sic? pozd?ji poznamku: ?P?i teto p?ile?itosti jsem jim vyprav?l pohadku o Alen?inych dobrodru?stvich v podzemi…“ Alice Liddellova Dodgsona prosila, aby pohadku sepsal a ten ji nakonec (po mnoha odkladech) v listopadu 1864 dal ilustrovany rukopis nazvany Alen?ina dobrodru?stvi v podzemni ?i?i . Tak vznikl zarodek p?ib?hu, ktery Carroll je?t? pozd?ji p?epracoval. [24]

Ilustrace Johna Tenniela ke knize Alenka v ?i?i div?

Je?t? p?ed tim ?etla Dodgson?v nedokon?eny rukopis rodina p?itele a u?itele George MacDonalda a nad?eni MacDonaldovych d?ti povzbudilo Dodgsona k uve?ejn?ni dila. V roce 1863 ukazal nedokon?eny rukopis nakladateli Macmillanovi, kteremu se okam?it? zalibil. Po tom, co byly zamitnuty mo?ne alternativni nazvy ?Alenka mezi sk?itky“ ( Alice Among the Fairies ) a  ?Alen?ina zlata hodina“ ( Alice’s Golden Hour ), bylo dilo v roce 1865 vydano jako Alen?ina dobrodru?stvi v ?i?i div? pod literarnim pseudonymem Lewis Carroll, ktery Dodgson poprve pou?il asi o dev?t let d?ive. [19] Ilustrace byly tentokrat Johna Tenniela . Dodgson si o?ividn? myslel, ?e vydana kniha pot?ebuje dovednosti profesionalniho um?lce. [25] [26]

Ohromny komer?ni usp?ch prvni knihy o Alence v mnoha ohledech zm?nil Dodgson?v ?ivot. [27] Slava jeho alter ega ?Lewis Carroll“ brzy oblet?la cely sv?t. Dodgsona zaplavily dopisy obdivovatel? a n?kdy se mu dostavalo nevitane pozornosti. Take za?al vyd?lavat zna?ne sumy pen?z. Tento p?ijem ale nevyu?il k opu?t?ni sveho zdanliv? neoblibeneho mista v Christ Church. [19]

V roce 1872 vy?lo pokra?ovani ? Za zrcadlem a co tam Alenka na?la . V jeho pon?kud temn?j?i atmosfe?e se zrcadlily zm?ny v Dodgsonov? ?ivot?. Nedavna otcova smrt (1868) ho uvrhla do deprese, ktera m?la trvat n?kolik let. [19]

Ilustrace na obalce prvniho vydani The Nursery "Alice"

V roce 1889 vydal Dodgson zkracenou verzi Alenky The Nursery "Alice" p?izp?sobenou pro mlad?i ?tena?e. [28]

The Hunting of the Snark (Loveni Snarka) [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1874 Dodgson vytvo?il sve posledni velke dilo, knihu The Hunting of the Snark , kterou v?noval sve d?tske p?itelkyni Gertrude Chatawayove. Tato fantaskni "nesmyslna" base? pojednava o dobrodru?stvich bizarni skupiny r?znorodych neschopnych tvor? a jednoho bobra, kte?i vyrazili hledat zmin?neho Snarka. Mali? Dante Gabriel Rossetti byl udajn? p?esv?d?en, ?e base? je o n?m. [19]

Fotografie 1856-1880 [ editovat | editovat zdroj ]

Autoportret Lewise Carrolla, cca 1856

V roce 1856 se Dodgson za?al v?novat nove form? um?ni ? fotografovani , nejd?ive pod vlivem sveho stryce Roberta Wilfreda Skeffingtona Lutwidga a pozd?ji sveho oxfordskeho p?itele Reginalda Southeyho . [29] Brzy byl v tomto um?ni velmi dobry a stal se znamym fotografem. V prvnich letech si z?ejm? i pohraval s my?lenkou, ?e se fotografovanim bude ?ivit. [19]

Studie Rogera Taylora a Edwarda Wakelinga podava vy?erpavajici vy?et v?ech dochovanych fotografii a Taylor odhadl, ?e n?co p?es polovinu jeho dochovanych d?l zachycuje mlade divky, p?esto?e chybi asi 60 % p?vodniho fotografickeho portfolia. [30] Pozd?ji mnoho svych fotografii d?ti pou?il v souvislosti se svymi literarnimi dily jako ilustrace. Alexandra Kitchinova , znama jako "Xie" (vyslovovano "Iksi"), byla jeho oblibenym objektem pro fotografovani. Od roku 1869 a? do roku 1880 , kdy fotografovani nechal, ji Dodgson vyfotografoval alespo? padesatkrat, naposled t?sn? p?ed jejimi ?estnactymi narozeninami. Z jeho p?vodniho portfolia ale zbyla men? ne? t?etina. Dodgson take zachytil mnoho mu??, ?en, chlapc? a krajin. Jeho objekty byly take kostry, loutky, psi, sochy, obrazy a stromy. [31] Jeho skici nahych d?ti byly dlouho pova?ovany za ztracene, ale ?est se jich po ?ase na?lo, z ?eho? ?ty?i byly uve?ejn?ny.

Xie Kitchinova jako obchodnice s  ?ajem , 1873

V roce 1872 provozoval Carroll v  Oxfordu fotograficke studio v  podkrovni mistnosti, vybavene a navr?ene tak, aby mohl fotografovat i za nep?izniveho po?asi. Diky mnoha hra?kam a kostym?m pronajatym od divadla Drury Lane Theatre (i kdy? n?ktere kostymy navrhl sam spisovatel a n?ktere si p?j?oval z  Ashmoleova muzea v  Oxfordu [32] ), byl sklen?ny pavilon rajem pro d?ti. Sve male kamarady, ktere vyu?ival jako fotomodely, Carroll nazyval ?d?tsky p?itel“. N?kte?i v?dci se domnivaji, ?e tato fraze spi?e ne? v?k nazna?ovala typ vztahu. Ve viktorianske Anglii byl tento vyraz velmi roz?i?eny a n?kdy odra?el povahu vztah? mezi lidmi r?zneho socialniho postaveni. Existuji i jine interpretace tohoto pojmu.

V?echny portrety d?ti vytvo?ene Carrollem byly podle jeho v?le distribuovany rodinam model?. Carrollovy fotografie byly rozptyleny a zapomenuty. V roce 1945 se za?al zajimat o viktorianskou fotografii sb?ratel, historik, fotograf Helmut Gernsheim . V te dob? o tom nebyla ?adna specialni literatura. Londynsky antikva? a knihkupec nabidl Gernsheimovi album d?tskych fotografii (tvrdil, ?e fotografie byly ?extrahovany z hromady knih ve sklep?“), jejich? autorem byl udajn? Lewis Carroll. Nebyly o tom ?adne d?kazy, ale Gernsheim v  Britskem muzeu porovnal podpisy fotografii se slavnymi Carrollovymi autogramy a ujistil se, ?e skute?ne pat?i spisovateli [32] .

Fotografovani pro n?j take bylo vstupni branou do vy??i spole?nosti. [33] B?hem sveho nejplodn?j?iho obdobi po?idil portrety vyznamnych osobnosti, nap?iklad Johna Everetta Millaise , Ellen Terryove , Dante Gabriela Rossettiho , fotografky Julie Margarety Cameronove , Michaela Faradaye a  Lorda Alfreda Tennysona . [19]

Dodgson s fotografovanim nahle p?estal v roce 1880 . B?hem 24 let toto medium mistrovsky ovladl, zalo?il v Christ Church vlastni studio a vytvo?il asi t?i tisice fotografii. ?as a zam?rne ni?eni p?e?kalo men? ne? tisic z nich. D?vodem, pro? nakonec s fotografovanim p?estal, byla ?asova naro?nost udr?ovani studia v chodu. [34]

Jeho snimky jsou zastoupeny ve sbirkach Art Institute of Chicago v Illinois, USA. [35]

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

Povaha a vzhled [ editovat | editovat zdroj ]

Fyzicky vzhled [ editovat | editovat zdroj ]

Lewis Carroll, autoportret (1857)

Mlady Charles Dodgson byl asi 180 cm vysoky, ?tihly a hezky, m?l vlnite hn?de vlasy a modre o?i. Pozd?ji byl popisovan jako trochu asymetricky a ?ikalo se o n?m, ?e se pohybuje pon?kud toporn? a t??kopadn?, i kdy? toto mohlo byt zap?i?in?no n?jakym urazem kolena utrp?nym ve st?ednim v?ku. Jako je?t? velmi male dit? prod?lal hore?ku, jejim? nasledkem ohluchl na jedno ucho. V sedmnacti letech m?l n?kolik zachvat? ?erneho ka?le , co? mu nejspi?e zp?sobilo chronickou slabost hrudniku v pozd?j?ich letech jeho ?ivota. Jedina zjevna vada, ktera p?etrvala do dosp?losti, bylo to, ?emu ?ikal svoje ?rozpaky“ - koktavost, ktera se za?ala projevovat v ranem d?tstvi a ktera ho su?ovala cely ?ivot. [16]

Koktavost [ editovat | editovat zdroj ]

Koktavost v?dy byla to, co se lidem p?i vysloveni jmena "Lewis Carroll" vybavilo. Panuje nazor, ?e koktal pouze ve spole?nosti dosp?lych a s d?tmi mluvil plynn?, ale pro podporu teto my?lenky nejsou ?adne d?kazy. Hodn? d?ti, ktere ho znalo, si jeho koktavost pamatovalo, zatimco hodn? dosp?lych si ji nev?imlo. Z n?jakeho d?vodu mizela a zase se objevovala, ale nebyl to projev strachu ze sv?ta dosp?lych, jak se ?asto ?ika. Dodgson sam si to asi uv?domoval mnohem intenzivn?ji ne? v?t?ina lidi, se kterymi se setkal. ?ika se, ?e podle svych obti?i vyslovit sve p?ijmeni karikoval sam sebe jako Doda v Alen?inych dobrodru?stvich v ?i?i div?, ale je to jeden z t?ch "fakt?", ktere se ?asto opakuji, a?koliv pro n? nejsou ?adne p?esv?d?ive podklady. Opravdu o sob? mluvil jako o dodovi, ale ?e to m?lo souvislost s koktavosti, je jen spekulace. [16]

Osobnost [ editovat | editovat zdroj ]

I kdy? Dodgsona koktavost trapila, nikdy nebyla tak ru?iva, aby ve spole?nosti nemohl vyu?it sve jine p?ednosti. V dob?, kdy si lide b??n? za?izovali svou vlastni zabavu a zp?v a recitace byly po?adovanymi spole?enskymi dovednostmi, byl Dodgson dobrym bavi?em. Zpival docela p?ijateln? a p?ed publikem se nebal. Byl mistr v imitovani a vyprav?ni a udajn? i docela dobry v ?aradach. [16]

Dodgson m?l take jiste spole?enske ambice a horliv? usiloval o to, aby na sv?t? zanechal sv?j otisk jako spisovatel nebo um?lec. V dob? mezi ?asn? vydanymi pracemi a usp?chem knih o Alence se za?al pohybovat v  prerafaelitskych spole?enskych kruzich. Jeho akademicka kariera mohla byt zamy?lena jen jako prozatimni ?e?eni na cest? k mnohem zajimav?j?im usp?ch?m. Johna Ruskina poprve potkal v roce 1857 a sp?atelil se s nim. M?l blizky vztah s  Dante Gabrielem Rossettim a jeho rodinou a z ostatnich um?lc? znal take Williama Holmana , Johna Everetta Millaise a  Arthura Hughese . Dob?e take znal autora pohadek George MacDonalda  - prav? nad?ena reakce malych MacDonaldovych d?ti na Alenku p?im?la Dodgsona dilo vydat. [16] [19]

Polemiky a zahady [ editovat | editovat zdroj ]

Kn??stvi [ editovat | editovat zdroj ]

Dodgson byl od raneho v?ku vyu?ovan pro slu?bu v anglikanske cirkvi a o?ekavalo se, ?e v souladu s pravidly Christ Church bude vysv?cen na kn?ze do ?ty? let po ziskani univerzitniho titulu. Dodgson se ale o?ividn? za?al zdrahat. N?jakou dobu to odkladal, ale nakonec byl v prosinci 1861 vysv?cen na jahna . Kdy? ale o rok pozd?ji m?l postoupit k vysv?ceni na kn?ze, po?adal d?kana o povoleni v kn??ske draze nepokra?ovat. Bylo to proti pravidl?m koleje a d?kan Liddell mu ?ekl, ?e pokud odmitne byt vysv?cen, bude muset velmi pravd?podobn? ze sveho mista odejit. ?ekl Dodgsonovi, ?e se bude muset poradit s kolejni radou, co? by tem?? nepochybn? vedlo k vylou?eni z koleje. D?kan Liddell si to ale nakonec rozmyslel a dovolil Dodgsonovi z?stat i p?es poru?eni pravidel. [36] Dodgson se kn?zem nikdy nestal.

V sou?asne dob? nejsou ?adne p?esv?d?ive podklady pro d?vod, pro? Dodgson kn??stvi odmitl. N?kte?i p?edpokladaji, ?e to bylo kv?li jeho koktavosti, proto?e se obaval kazani . [37] Robin Wilson v?ak ve sve knize "Lewis Carroll in Numberland: His Fantastical Mathematical Logical Life" cituje Dodgsonovy dopisy popisujici obti?e se ?tenim z Bible a modlitbami spi?e ne? s kazanim vlastnimi slovy. [38] Mo?nou p?i?innou mohly take byt jeho vyhrady k anglikanske cirkvi. Je znamo, ?e se zajimal o  k?es?anske minority (obdivoval teologa F. D. Maurice ) a ?alternativni“ nabo?enstvi ( teosofii ). [39] Dodgsona v teto dob? (za?atek ?edesatych let devatenacteho stoleti) velmi trapil nevyjasn?ny pocit h?ichu a  viny a ?asto do svych denik? psal, ?e je ??patny a bezcenny“ h?i?nik a nezaslou?i si byt kn?zem. [40]

Chyb?jici deniky [ editovat | editovat zdroj ]

Z t?inacti Dodgsonovych denik? alespo? ?ty?i cele knihy a asi sedm stranek textu chybi. Jak se knihy ztratily, neni znamo. Stranky n?kdo zam?rn? odstranil. V?t?ina odbornik? zastava nazor, ?e deniky odstranili rodinni p?islu?nici, aby nepo?kodily pov?st rodiny, ale neni to dokazano. [41] V?echny chyb?jici materialy, krom? jedine stranky, pravd?podobn? pochazi z obdobi mezi lety 1853 (kdy bylo Dodgsonovi 21 let) a  1863 (kdy mu bylo 32). [42]

Pro vysv?tleni ztraty t?chto material? existuje mnoho teorii. Oblibene vysv?tleni pro jednu konkretni chyb?jici stranku ( 27. ?ervna 1863 ) je takovy, ?e byla vytr?ena kv?li tomu, ?e Dodgson ten den po?adal o ruku jedenactilete Alice Liddellove. Nikdy pro to ale nebyly ?adne podklady a list nalezeny v archivu Dodgsonovy rodiny nazna?uje opak. [43]

Migrena a epilepsie [ editovat | editovat zdroj ]

V deniku z roku 1880 Dodgson zaznamenal sv?j prvni zachvat migreny s  aurou a velmi p?esn? popsal pr?b?h ?hybajicich se hrad?“, co? je p?iznak faze aury. [44] Prav? po Dodgsonov? Alence byla pojmenovana forma aury migreny zvana syndrom Alenky v ?i?i div? , proto?e projevy tohoto onemocn?ni mohou p?ipominat nahle zm?ny velikosti popsane v knize. ?lov?k s timto onemocn?nim se tedy nap?iklad m??e divat na v?t?i p?edm?t, t?eba basketbalovy mi?, a vid?t ho ve velikosti golfoveho mi?ku. Existuji domn?nky, ?e Dodgson trp?l prav? timto typem aury a mohl ji tedy vyu?it jako inspiraci ve sve dile. Pro tyto hypotezy v?ak neexistuji p?esv?d?ive d?kazy. [45] [46]

Dodgson take za?il dva zachvaty, p?i kterych ztratil v?domi. Jeho diagnozu ur?ovali dva leka?i: dr. Morshead pova?oval zachvat za ?n?co p?ipominajiciho epilepsii “. N?kte?i z toho vyvodili, ?e epilepsii trp?l cely ?ivot, ale v jeho denicich ani dopisech pro to neni ?adny d?kaz. [44] Naopak podle Sadiho Ranson-Polizzottiho mohl Carroll trp?t epilepsii spankoveho laloku, p?i ktere ne v?dy dochazi k uplne ztrat?, ale spi?e zm?n? v?domi, kdy pacient pro?iva mnoho obdobnych za?itk? jako Alenka v ?i?i div?. [47]

?eska vydani d?l Lewise Carolla [ editovat | editovat zdroj ]

P?eklady [ editovat | editovat zdroj ]

?esky vy?la nejen dila Lewise Carolla, ale i jejich r?zne upravy. Nej?ast?ji jsou vydavany p?eklady Aloyse a  Hany Skoumalovych z roku 1961 a  Jaroslava Cisa?e z roku 1931. O modern?j?i ?eskou verzi se pokusil Vladimir Ku?era, ktery nap?. Alenku uvadi jako Ali?ku. P?eklady se li?i p?edev?im interpretaci jmen a slovnich h?i?ek. [pozn. 1] P?eklad Skoumalovych se stal zakladem pro ?eske verze filmovych zpracovani. [49]

Kni?ni vydani [ editovat | editovat zdroj ]

  • Male Eli?ky zem? div? a p?ihod (p?eklad Jan Va?a; Praha, Alois Hynek 1903) [pozn. 2]
  • Kouzelny kraj (Dle bachorky Lewise Carrolla ?es. mlade?i vypravuje Jaroslav Houdek, ilustrace Josef Wenig ; Praha, Jos. R. Vilimek , 1904) [pozn. 3]
  • Alen?ina dobrodru?stvi v podzemni ?i?i (ilustroval John Tenniel , p?eklad Jaroslav Cisa? ; Praha, Elzevir (B. Moser) 1931, Franti?ek Borovy 1931)
  • Za zrcadlem a co tam Alenka na?la (p?eklad Jaroslav Cisa?, ilustrace John Tenniel; Praha, Franti?ek Borovy, 1931)
  • Alen?ina dobrodru?stvi v ?i?i div? a za zrcadlem (p?eklad a doslov Jaroslav Cisa?, ilustrace Dagmar Berkova ; Praha,Svoboda, 1949)
  • Alenka v kraji div? a za zrcadlem (p?eklad Aloys a Hana Skoumalovi  ; doslov Adolf Hoffmeister ; ilustrovala Dagmar Berkova]; Praha, Statni nakladatelstvi d?tske knihy, 1961)
  • Alenka v kraji div? a za zrcadlem (p?eklad Aloys a Hana Skoumalovi, ilustroval John Tenniel; Praha, Albatros, 1970)
  • Logika hrou (p?eklad P. Lansky; Praha, Pressfoto, 1971)
  • Alenka v kraji div? a za zrcadlem (pro ?tena?e od 6 let, p?eklad Aloys a Hana Skoumalovi, doslov Aloys Skoumalilustrace Marketa Prachaticka ; Praha, Albatros 1983, 1985, 1988)
  • Alenka v ?i?i div? (a za zrcadlem) (pohadka pro chytre i nezbedne d?ti, s pou?itim p?ekladu Aloyse Skoumala zdramatizoval Karel Texel ; Praha, Dilia, 1983)
  • Alenka v ?i?i div? (obrazkovy p?ib?h podle Lewise Carrolla, kresby Chiqui de la Fuente , ze ?pan?l?tiny p?elo?il Kamil Pecka ; scena? Joseluis; Praha, Kentaur, 1991)
  • Sylvie a Bruno (ilustroval Harry Furniss, p?elo?ila Marketa Cukrova; Praha, Trigon, 1996)
  • Zamotany p?ib?h (p?elo?il Lubo? Pick, ilustrace Arthur B. Frost; Praha, Volvox Globator, 1996)
  • Alenka v ?i?i div? (podle Lewise Carrolla napsala Lucy Kincaidova, ilustroval Gill Guile, p?eklad z angli?tiny Jarmila Jure?kova; Havli?k?v Brod, Fragment, 1997)
  • Alen?ina dobrodru?stvi v ?i?i div? (ilustrace Johna Tenniela kolorovali Harry Theaker a Diz Wallis, p?eklad Jaroslav Cisa?; Praha, Aurora 1999, 2004)
  • Tlachapoud = Jabberwocky ; ?vahlav = Jabberwocky ; Mro? a tesa? = The Walrus and the Carpenter (p?eklad Jaroslav Cisa? a Aloys a Hana Skoumalovi, ?est lept? Marketa Prachaticka ; Praha, Aulos, 2001)
  • Zamotany p?ib?h (p?eklad Lubo? Pick; Praha, Levne knihy KMa 1996, Volvox Globator 2001, Doko?an 2009)
  • Through the looking-glass = Za zrcadlem a s ?im se tam Alenka setkala (p?eklad Aloys a Hana Skoumalovi; Praha, Garamond 2004)
  • Alenka v kraji div? a za zrcadlem (ilustroval Du?an Kallay, p?eklad Aloys a Hana Skoumalovi ; basn? p?elo?il Josef Hanzlik; Praha, Slovart 2005, 2010, 2016)
  • Alenka v kraji div? a za zrcadlem (ilustrace Marketa Prachaticka, Aloys a Hana Skoumalovi; Praha, Levne knihy 2007)
  • Loveni Snarka (p?eklad Vaclav Pinkava, ilustrace Adolf Born; Brno, Host 2008)
  • Alenka v kraji div? a za zrcadlem (p?eklad Aloys a Hana Skoumalovi, ilustrace John Tenniel; Praha, ?eskoslovensky spisovatel 2010)
  • Alenka v kraji div? a za zrcadlem (p?eklad Aloys a Hana Skoumalovi; Praha, Academia 2010)
  • Alenka v ?i?i div? (p?eklad George Lukas, text upravila a didakticky p?ipravila Petra S?vova; Tabor, Sova Libris 2010)
  • Alice in Wonderland = Alenka v ?i?i div? (p?evyprav?ni, p?eklad, jazykove poznamky) Michelle Smith, Lucie Poslu?na, Petr ?pirko; Brno, Computer Press 2010)
  • Alen?ina dobrodru?stvi v ?i?i div? a za zrcadlem (p?eklad Jaroslav Cisa?, ilustrace Jitka Bokova; Praha, Argo 2012)
  • Ali??ina dobrodru?stvi v Divukraji (p?eklad Vladimir Ku?era, ilustrace Tamara Pauknerova; Neratovice, Mojeknihy.eu 2014)
  • Alen?ina dobrodru?stvi v kraji div? a za zrcadlem (p?eklad Helena ?i?kova; Praha, XYZ 2015)
  • Alen?ina dobrodru?stvi v kraji div? a za zrcadlem (p?eklad Ji?i ?ak, ilustrace Ladislav Vlna; Praha, XYZ 2017)
  • Alen?ina dobrodru?stvi v ?i?i div? a za zrcadlem (ilustrace Jan ?vankmajer , p?eklad Jaroslav Cisa?; Praha, Dybbuk 2017)
  • Alenka pro nejmen?i (text pro nejmen?i ?tena?e upravil Lewis Carroll, ilustrace John Tenniela, p?eklad Ji?i Rambousek; Brno, Books & Pipes 2019)

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Nap?iklad Jaroslav Cisa? p?elo?il anglicke jmeno Jabberwocky jako ?vahlav , Vaclav Z. J. Pinkava jej p?elo?il jako Hromoplkie a Skoumalovi po?e?tili na Tlachapoud . [48]
  2. ↑ Jako rok vzniku p?ekladu se udava rok 1896, [50] kni?niho vydani te? rok 1902. [51]
  3. ↑ V podstat? se jedna o volnou adaptaci originalu. [49]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l Kindred Britain .
  2. ↑ CLARK, Ann. Lewis Carroll: A Biography . 1. vyd. London: J. M. Dent, 1979. 286 s. Dostupne online . ISBN   0-460-04302-1 . S.  10 . (anglicky) [dale jen Clark].  
  3. ↑ COLLINGWOOD, Stuart Dodgson. The Life and Letters of Lewis Carroll . London: T. Fisher Unwin, 1898. Dostupne online . S. 6?7. (anglicky) [dale jen Collingwood].  
  4. ↑ Collingwood , s. 8.
  5. ↑ COHEN, Morton N. Lewis Carroll: A Biography . New York: Vintage Books, 1996. 608 s. Dostupne online . ISBN   0-679-74562-9 . S. 30?35. (anglicky) [dale jen Cohen].  
  6. ↑ O'CONNOR, J. J.; ROBERTSON, E. F. Charles Lutwidge Dodgson [online]. School of Mathematics and Statistics, University of St Andrews, rev. 2002-11 [cit. 2021-03-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  7. ↑ Cohen , s. 200?202.
  8. ↑ WINCHESTER, Simon. The Alice Behind Wonderland . New York (New York): Oxford University Press, 2011. 110 s. Dostupne online . ISBN   978-0-19-539619-5 . OCLC 641525313 S. 11?12. (anglicky) [dale jen Winchester].  
  9. ↑ RUIZ PRADOS, Lara. Alice's Adventures in Wonderland and Literary Nonsense: A Deconstructive Analysis of Lewis Carroll’s Novel . , 2018 [cit. 2021-03-22]. . University of Iceland . Vedouci prace Anna Heiða Palsdottir. s. 1. Dostupne online. (anglicky)
  10. ↑ Winchester , s. 14.
  11. ↑ SEDLACEK, Cameron David. Satire and Synthesis: Parody and Satire of Victorian Education in the Works of Lewis Carroll . , 2016 [cit. 2021-03-22]. Masters Thesis. Central Washington University . . s. 1. Dostupne online. (anglicky)
  12. ↑ Cohen , s. 4.
  13. ↑ Collingwood , s. 30?31.
  14. ↑ Collingwood , s. 29.
  15. ↑ Clark , s. 63?65.
  16. ↑ a b c d e f LEACH, Karoline. In the Shadow of the Dreamchild: A New Understanding of Lewis Carroll . 1. vyd. London: Peter Owen Ltd, 1999. 294 s. Dostupne online . ISBN   978-0-7206-1044-4 . Kapitola 2. (anglicky)  
  17. ↑ TVERITINA, Alena. Lewis Carroll in a Russian wonderland of surprises. The Telegraph [online]. 2013-09-06 [cit. 2015-09-09]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2014-03-28. (anglicky)  
  18. ↑ CARPENTER, Angelica Shirley. Lewis Carroll: Through the Looking Glass . 1. vyd. [s.l.]: Lerner Pub Group, 2002. 128 s. ISBN   0822500736 . S. 98. (anglicky) [dale jen Carpenter].  
  19. ↑ a b c d e f g h Cohen , s. 100?4.
  20. ↑ Cohen , s. 30?35.
  21. ↑ CARROLL, Lewis. The Letters of Lewis Carroll . P?iprava vydani Morton N. Cohen, Roger Lancelyn Green. 1. vyd. Volume 1: ca. 1837-1885. London: Macmillan, 1979. 2 svazky (XXXVIII, 614 s.). ISBN   0333089790 . (anglicky) [dale jen Carroll].  
  22. ↑ LEACH, Karoline. In the Shadow of the Dreamchild: A New Understanding of Lewis Carroll . 1. vyd. London: Peter Owen Ltd, 1999. 294 s. Dostupne online . ISBN   978-0-7206-1044-4 . Kapitola 5 "The Unreal Alice". (anglicky)  
  23. ↑ Winchester , s. 56.
  24. ↑ a b LEACH, Karoline. In the Shadow of the Dreamchild: A New Understanding of Lewis Carroll . 1. vyd. London: Peter Owen Ltd, 1999. 294 s. Dostupne online . ISBN   978-0-7206-1044-4 . Kapitola 4. (anglicky)  
  25. ↑ GARDNER, Martin. The Annotated Alice: The Definitive Edition . New York (New York): W. W. Norton & Company, 2000. XXVIII, 312 s. ISBN   0393048470 . (anglicky)  
  26. ↑ HEATH, Peter. Philosopher's Alice . 1. vyd. New York (New York): St. Martin's Press, 1974. 249 s. ISBN   0856701262 . (anglicky)  
  27. ↑ ELSTER, Charles Harrington. The big book of beastly mispronunciations: the complete opinionated guide for the careful speaker . 2. vyd. Boston (Massachusetts): Houghton Mifflin Harcourt, 2006. XIX, 522 s. Dostupne online . ISBN   061842315X . S. 158?159. (anglicky)  
  28. ↑ JOHANNESSEN, Finn-Henning. Alice in Wonderland: Development of Alice’s Identity within Adaptations . , 2011 [cit. 2021-03-20]. 91 s. Master’s Thesis. Faculty of Humanities, Social Sciences and Education, University of Tromsø. . s. 2. Dostupne online. (anglicky)
  29. ↑ Clark , s. 93.
  30. ↑ TAYLOR, Roger; WAKELING, Edward. Lewis Carroll, Photographer . Princeton (New Jersey): Princeton University Press, 2002. XV, 287 s. ISBN   0691074437 . (anglicky)  
  31. ↑ COHEN, Morton N. Reflections in a looking glass: a centennial celebration of Lewis Carroll, photographer . 1. vyd. New York (New York): Aperture Foundation, 1998. 143 s. Dostupne online . ISBN   0893817961 . (anglicky)  
  32. ↑ a b Tolka?ova 2010 .
  33. ↑ THOMAS, Donald Serrell. Lewis Carroll: A Biography . [s.l.]: Barnes & Noble Books, 1996. ISBN   978-0-7607-1232-0 . S. 116. (anglicky) [dale jen Thomas].  
  34. ↑ Thomas , s. 265.
  35. ↑ Featured Works [online]. USA: Art Institute of Chicago, 2009 [cit. 2009-08-11]. Dostupne online . (anglicky)  
  36. ↑ Dodgson's MS diaries, volume 8, 22?24 October 1862
  37. ↑ Cohen , s. 263.
  38. ↑ WILSON, Robin . Lewis Carroll in Numberland: His Fantastical Mathematical Logical Life . London: Allen Lane, 2008. Dostupne online . ISBN   978-0-7139-9757-6 . S.  103 ?104. (anglicky)  
  39. ↑ LEACH, Karoline. In the Shadow of the Dreamchild: A New Understanding of Lewis Carroll . 1. vyd. London: Peter Owen Ltd, 1999. 294 s. Dostupne online . ISBN   978-0-7206-1044-4 . S.  134 . (anglicky) [dale jen Leach].  
  40. ↑ Dodgson's MS diaries, volume 8, see prayers scattered throughout the text
  41. ↑ Collingwood , s. 48, 51.
  42. ↑ Collingwood , s. 52.
  43. ↑ Dodgson Family Collection, Cat. No. F/17/1. ? Archivovana kopie. www.lewiscarroll.cc [online]. [cit. 2021-03-21]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2018-11-16.   “.(K objevu vizte The Times Literary Supplement , 3. kv?ten 1996)
  44. ↑ a b CARROLL, Lewis. Lewis Carroll's diaries: the private journals of Charles Lutwidge Dodgson (Lewis Carroll); the first complete version of the nine surviving volumes with notes and annotations . P?iprava vydani Edward Wakeling. Svazek 9. Clifford (Herefordshire): The Lewis Carroll Society, 2005. 10 svazk? (408 s.). ISBN   0-904117-29-4 . S. 52. (anglicky)  
  45. ↑ MAUDIE, F. W. Migraine and Lewis Carroll. The Migraine Periodical . Ro?. 17. (anglicky)  
  46. ↑ PODOLL, Klaus; ROBINSON, Derek. Lewis Carroll's migraine experiences. The Lancet . Elsevier Ltd., 1999-04-17, ro?. 353, ?is. 9161, s. 1366. Dostupne online [cit. 2021-03-21]. ISSN 0140-6736 . DOI 10.1016/S0140-6736(05)74368-3 . PMID 10218566 . (anglicky)  
  47. ↑ Sadi Ranson Polizetti. The Photography of Lewis Carroll [online]. blogcritics.org [cit. 2021-03-21]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2015-12-08. (anglicky)  
  48. ↑ NYVLTOVA, Martina. Analyza jazykovych prost?edk? a vystavby t?i ?eskych p?eklad? basn? Jabberwocky (?vahlav/Tlachapoud/Hromoplkie) z knihy L. Carrolla Through the Looking-Glass and What Alice Found There . Praha, 2011 [cit. 2021-03-21]. 50 s. Bakala?ska prace. Univerzita Karlova v Praze, Filozoficka fakulta . Vedouci prace Ivana Bozd?chova. s. 4. Dostupne online.
  49. ↑ a b KO?INKOVA, Zuzana. Vybrane problemy p?ekladu knihy Alenka v ?i?i div? . Plze?, 2016 [cit. 2020-05-26]. Diplomova prace. Zapado?eska univerzita. Vedouci prace Milan Hrdli?ka. s. 19. Dostupne online.
  50. ↑ SEDLAKOVA, Michaela. Nad?asova Alen?ina ?i?e Div? ve t?ech filmovych adaptacich . Brno, 2012 [cit. 2021-03-21]. 47 s. Bakala?ska diplomova prace. Masarykova univerzita, Filozoficka fakulta . Vedouci prace Zuzana Kobikova. s. 6. Dostupne online.
  51. ↑ PRETSCHNER, Adela. Kni?ni p?eklady soudobe britske prozy v letech 1862-1918 . ?eske Bud?jovice, 2019 [cit. 2021-03-21]. 60 s. Bakala?ska prace. Jiho?eska univerzita v ?eskych Bud?jovicich, Filozoficka fakulta . Vedouci prace Dalibor Ture?ek. s. 34. Dostupne online.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • REED, Langford. The Life of Lewis Carroll . 1. vyd. London: W & G Foyle Ltd., 1932. (anglicky)  
  • TAYLOR, Alexander Lucas. The White Knight . 1. vyd. Edinburgh: Oliver & Boyd, 1952. VIII, 209 s. Dostupne online . OCLC 186449183 (anglicky)  
  • TAYLOR, Roger; WAKELING, Edward. Lewis Carroll, Photographer . Princeton (New Jersey): Princeton University Press, 2002. ISBN   0691074437 . (anglicky)  
  • BOWMAN, Isa. The Story of Lewis Carroll: Told for Young People by the Real Alice in Wonderland, Miss Isa Bowman . London: J.M. Dent & Co, 1899. (anglicky)  
  • WAGGONER, Diane. Lewis Carroll's Photography and Modern Childhood . Princeton (New Jersey): Princeton University Press, 2020. ISBN   978-0-691-19318-2 . (anglicky)  
  • WAKELING, Edward. The Photographs of Lewis Carroll: A Catalogue Raisonne . Austin (Texas): University of Texas Press, 2015. ISBN   978-0-292-76743-0 . (anglicky)  
  • Tolka?ova, Irina. Фотограф Льюис Кэрролл, Фотомастерская: ?asopis, b?ezen 2010 (?. 3), s. 58?64. ISSN 7082-3907.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Fotografie Lewise Carrolla
Fotografie
Fotomodely
Carrollovi mento?i ve fotografii
Nasledovnici a napodobitele
Angli?ti fotografove 19. stoleti
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lewis_Carroll&oldid=23749920 “