Lao pijici mistni ry?ove vino
Lao
je
etnicka skupina
v jihovychodni
Asii
. P?eva?na v?t?ina jejich p?islu?nik? ?ije bu? v
Laosu
(p?ibli?n? 3 miliony) nebo v
Thajsku
(p?ibli?n? 15 milion?). Laove z Thajska jsou soust?ed?ni v oblasti
Isan
, p?esto?e je zde mnoho t?ch, kte?i se p?est?hovali za praci z Isanu do jinych ?asti zem?, jako nap?iklad do
Bangkoku
. Laove mluvi r?znymi
dialekty
lao?tiny
a
isan?tiny
, ktere jsou st?idav? ?asto pova?ovany za jediny
jazyk
. Nasledkem ?thajifika?nich“ kampani ve
20. stoleti
dava mnoho obyvatel Isanu p?ednost nazvu Isanec p?ed Lao, p?esto?e mezi Lay jako celkem z?stava mnoho t?snych kulturnich vazeb.
Historie La? je
historii Laosu
a
historii Isanu
. D?jiny t?chto zemi se odd?lily v
19. stoleti
, pora?ka
vientianskeho
povstani proti
Siamu
v roce
1827
vedla k mohutnym p?esun?m obyvatelstva z dne?niho Laosu do Isanu, ponechavajice Laos samotny tem?? neobydlen. Ut?k byl zpe?et?n
francouzsko
-siamskymi smlouvami z let
1893
a
1904
, ktere u?inily z Isanu a Laosu
hrani?ni pasmo
mezi Siamem a
Francouzskou Indo?inou
.
Od te doby Thajci i Laosane provad?ji trvale kampan? na sve p?etvo?eni v
narodni staty
zalo?ene na
Thajcich
respektive Laech. V Isanu to znamena posilovani loajality obyvatelstva k Thajsku, proces znamy jako ?thajifikace“. Mnoho p?edev?im mlad?ich lidi proto dava p?ednost uva?ovat o sob? jako o Isancich spi?e ne? Laech: ?Isan“, doslovn? ?severovychodni“ nazna?uje p?islu?nost k Thajsku, zatimco ?Lao“ znamena loajalitu k Laosu. Naproti tomu v Laosu je vysledkem teho? procesu podpora jazyka a
kultury
La? jako narodniho jazyka a kultury.
V Laosu ?ije asi 3 miliony La?, kde tvo?i asi 50%
obyvatelstva
(zbytek tvo?i p?eva?n?
horske kmeny
). Etni?ti Laove z Laosu vytva?eji skupinu
Lao Loum
(?Laove z ni?in“). Laove tvo?i p?ibli?n? t?etinu obyvatelstva Thajska: nejvice koncentrovani jsou v Isanu (asi 15 milion? lidi) a v Bangkoku (kde se odhaduje p?inejmen?im milion La? p?ist?hovanych z Isanu). V centralnim Thajsku existuji je?t? dal?i populace etnickych La?, byly v?ak ji? p?eva?n? asimilovany mezi b??ne thajske obyvatelstvo. Male komunity La? existuji v
Kambod?i
, obyvajice p?edev?im stare uzemi La?
Stung Treng
(
Xieng Teng
v lao?tin?), a
Vietnam
, kde ?ije take vyznamne i kdy? nezname mno?stvi La? v cizin?. Hruby odhad ?ini asi 500 000 lidi. Mnoho z posledn? zmin?nych jsou
b??enci
, kte?i uprchli p?ed
Druhou indo?inskou valkou
a p?ed hnutim
Pathet Lao
.
Stoji za to pov?imnout si, ?e posledni oficialni s?itani lidu provedene v
Siamu
(pozd?j?im
Thajsku
), ve kterem ?Lao“ bylo zvla?tni etnickou kategorii, ukazalo, ?e tem?? polovina obyvatel je ?Lao“. Sou?asti ?thajifikace“ bylo zru?eni teto kategorie a dnes proto neni jasne, jakou ?ast thajske populace Laove tvo?i.
Laove mluvi
lao?tinou
a
isan?tinou
. Ob? tvo?i v r?zne dialekty. Vientiansky dialekt byl uznan jako standard v Laosu; v Isanu neexistuje standardni dialekt, ale v?t?ina dialekt? je s vientianskou lao?tinou vzajemn? srozumitelna. Nejv?t?i rozdily isan?tiny oproti lao?tin? jsou zp?sobeny v?t?im pou?ivanim slov p?ejatych z thaj?tiny a p?ejimanim rozdilnych
neologism?
pro v?ci zavedene po odd?leni Laosu a Isanu na konci 19. stoleti (nap?iklad ?
motocykl
“ je
lot motorcy
v isan?tin?, ale
lot jak
v lao?tin?).
Isan a Laos jsou ekonomicky extremn? chudymi oblastmi, p?edev?im kv?li pom?rn? neurodne p?d? a suchemu
klimatu
. Nejobvyklej?im zp?sobem ?ivota je zde zem?d?lstvi pokryvajici pouze vlastni pot?ebu a vyskytuje se zde pouze n?kolik malo v?t?ich m?stskych center.
Laos a Isan sdileji
theravadovy buddhismus
. Mistni kuchyn?
Laosu
a
Isanu
jsou velmi podobne, kladouci velky d?raz na
rybi oma?ku
,
chilli
a
lepkavou ry?i
. Laoska kuchyn? v?ak pochytila take n?co z
francouzske
a p?ejala podstatne vietnamske prvky, i kdy? v?t?i bida v zem?d?lskych oblastech Laosu vedla k omezen?j?i strav? ne? ve v?t?in? Isanu.
Laove a Isanci sdileji v
lidove hudb?
styl
mor lam
. Od 80. let minuleho stoleti je
mor lam
z Isanu nejv?t?im kulturnim vlivem v Laosu.
- Thongchai Winichakul.
Siam Mapped
. University of Hawaii Press, 1984.
- Wyatt, David.
Thailand: A Short History
. Yale University Press, 1984.