Lanovka na Pet?in
Umist?ni
Misto	Hrad?any a Mala Strana , ?esko ?esko
Sou?adnice	50°4′56,76″ s. ?. , 14°24′1,15″ v. d.
Parametry
Typ lanovky	osobni pozemni lanova draha kyvadloveho systemu s pevnym uchycenim 101mistnych voz? (P-101)
Umist?ni pohonu	horni stanice
System napinani	?
P?epravni kapacita	1400 osob/hod
?ikma delka	510 m
Dolni stanice	194 m n. m. Ujezd
Horni stanice	324 m n. m. Pet?in
P?evy?eni	130 m
Maximalni rychlost	4 m/s
?as jizdy	5 min
Vyrobce	?KD Praha, vozy Vagonka Studenka
Vlastnik	Dopravni podnik hl. m. Prahy, a. s.
Provozovatel	Dopravni podnik hl. m. Prahy, a. s.
V provozu od	1985
Odkazy
Web	Oficialni web
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Lanova draha na Pet?in je pozemni lanova draha zaji??ujici p?epravu osob na vrch Pet?in v Praze ; p?eva?na ?ast lanovky spada do uzemi Male Strany , horni stanice pat?i do hrad?anske ?asti Strahova . Provoz je zaji??ovan po kolejich systemem ta?nych lan. Draha je dlouha 510,4 m a propojuje t?i stanice ? Ujezd-LD , Nebozizek-LD a Pet?in-LD . ^[1] Vlastnikem a provozovatelem lanovky je Dopravni podnik hl. m. Prahy a. s. (spravu i provoz zaji??uje organiza?ni jednotka ?Provoz Tramvaje“). Lanovka je sou?asti systemu m?stske hromadne dopravy a Pra?ske integrovane dopravy . Linka neni ozna?ena ?islem, ale pismennym kodem LD . ^[1] V internim kodovani i v n?kterych seznamech linkoveho vedeni je vedena od roku 2017 vedena jako linka ?. 49 (od obnoveni provozu v roce 1985 byla zna?ena jako linka 40, cca v letech 1987?1996 jako linka 49, a pote od roku 1996 jako linka 99 ^{[2] [3]} ). V roce 2014 lanova draha p?epravila tem?? 2 mil. cestujicich, ^[4] schodi?t? p?ed stanici Ujezd-LD bylo ozna?eno za nejfrekventovan?j?i schodi?t? v ?esku. ^[5]

Vznik a vyvoj [ editovat | editovat zdroj ]

Stavba lanovky byla zahajena v roce 1891 . Provoz byl v celem jejim dosavadnim vyvoji dvakrat p?eru?en a draha pro?la dvoji velkou rekonstrukci. Historie teto vyhledavane pra?ske atrakce by se tedy dala rozd?lit na t?i samostatna obdobi.

I. obdobi, 1891?1921 [ editovat | editovat zdroj ]

V prvnim obdobi lanovku navrhlo, postavilo a provozovalo Dru?stvo rozhledny na Pet?in? , spole?nost s ru?enim omezenym, ktere vzniklo p?edev?im z iniciativy Vratislava Pasovskeho , ktery byl zvolen i prvnim p?edsedou spravni rady dru?stva, a Vilema Kurze . Ti se roku 1889 zu?astnili vypravy 363 ?eskych turist? do Pa?i?e . U?astnici teto vypravy byli natolik uchvaceni Eiffelovou v??i , ?e se rozhodli postavit na Pet?in? rozhlednu podobneho typu. Za timto u?elem vlo?ili ?ast vyt??ku z teto vypravy do fondu pro zbudovani rozhledny. Kratce po vyhotoveni navrhu rozpo?tu a umist?ni rozhledny na Pet?in? uve?ejnil v lednu 1890 Dr. Kurz v list? Politika fejeton, kde popisoval Prahu v dob? Jubilejni vystavy. V tomto fejetonu se ji? cestovalo k rozhledn? lanovou drahou. ^[6]

Stavba lanovky za?ala v unoru 1891 na zaklad? navrhu z roku 1890 ^[7] . Lanovka m?la zajistit k rozhledn? vhodne dopravni spojeni. Rozhledna i lanovka byly budovany u p?ile?itosti Jubilejni zemske vystavy , sou?asn? byla budovana i nova pozemni lanovka na Letnou . ^[8]

Dva vozy, vyrobene firmou Ringhoffer, byly na hotovou tra? dopraveny postupn? 6. ?ervence a 10. ?ervence ^[9] (podle jinych zdroj? 7. a 9. ?ervence ) ^[10] roku 1891 a 13. ?ervence byla vykonana prvni zku?ebni jizda. U?edni komise vykonala technicko-policejni zkou?ku 25. ?ervence teho? roku a ji? ve t?i hodiny odpoledne teho? dne byla zahajena pravidelna doprava cestujicich. ^[11]

V dob? sveho vzniku m?la lanovka jinou podobu ne? dnes. Horni stanice byla umist?na pobli? zahrady Nebozizek , mezistanice neexistovala. Dolni stanice se nachazela v jine poloze. Vagony byly ta?eny systemem vodni p?evahy. Nadr? vagonu, ktery byl prav? v horni stanici, byla napln?na vodou a diky tomu bylo vozidlo t???i ne? vozidlo v dolni stanici, ktere bylo timto vozidlem vyta?eno. ^[12] Nadr? vagonu byla napajena z nevyu?ivane pet?inske vody ze ?toly za Nebozizkem. ^{[13] [14]}

Jizda po trati dlouhe 396,5 m trvala 6 minut. Za cestu nahoru zaplatili cestujici v roce 1891 12 krejcar?, za jizdu dol? 6 kr. a za zpate?ni jizdenku 15 kr. B?hem nasledujicich let se ceny m?nily. Lanovka jezdila po cely rok, v zimnich m?sicich v polovin? 90. let jen o vikendech a b?hem zimy 1895/1896 v?bec, proto?e velke mrazy zp?sobovaly problemy s vodou. ^[15] Provoz lanovky probihal beze zm?ny a? do prvni sv?tove valky , vyskytly se ale navrhy na jeji elektrifikaci , nebo? provoz na vodni p?evahu byl drahy a n?kolikrat byl kv?li nedostatku vody p?eru?en. Provoz lanovky byl z?ejm? zastaven v roce 1914 . Po ukon?eni valky byla z?ejm? v provozu v letech 1919 a 1920 , konec jeji existence pravd?podobn? zp?sobil nedostatek vody v roce 1921 a vypov?? smlouvy s vodarnami. Draha postupn? zar?stala travou a vozy staly nehnut? v obou stanicich n?kolik let a postupn? chatraly. ^[7]

Technicky popis [ editovat | editovat zdroj ]

Tra? byla dlouha 396,5 m, jeji pr?m?rny sklon ?inil 267 ‰ (maximalni 295 ‰) a p?ekonavala vy?kovy rozdil 102,2 m. Ve sve dob? ?lo o nejdel?i drahu tohoto typu v Rakousku-Uhersku . Tvo?ily ji t?i kolejnice o rozchodu 1000 mm, uprost?ed drahy se nachazela vyhybna o delce 68 m. Jako jeden z bezpe?nostnich prvk? byla pou?ita Abtova ozubnice . ^[7] Ocelove lano sestavalo ze 16 pramen? po sedmi dratech na konopne du?i. M?lo v pr?m?ru 34 mm. Hlavni kladka , ktera byla po obvodu vylo?ena d?evem, aby lano netrp?lo t?enim, m?la v pr?m?ru 2,8 m. ^{[7] [16]}

Vozy o ?ty?ech oddilech, vyrobene firmou Ringhoffer , m?ly maximalni obsaditelnost 50 osob. Vozy byly 6 m dlouhe a 2 m ?iroke. V jejich spodni ?asti byla umist?na nadr? na vodu . ^{[7] [11]}

II. obdobi, 1932?1965 [ editovat | editovat zdroj ]

Dne 2. b?ezna 1931 byla dosud nefunk?ni lanova draha p?evedena do majetku Elektrickych podnik? hlavniho m?sta Prahy . Z d?vodu chystaneho v?esokolskeho sletu na rok 1932 musela byt lanovka pro pln?ni va?n?j?i p?epravni funkce elektrifikovana, na obou koncich prodlou?ena (na Pet?in? a? za Hladovou ze? ) a v dolni ?asti te? ?aste?n? p?elo?ena. ^[12]

Projektovou dokumentaci nabidly dv? firmy. Akciova spole?nost d?. ?kodovy zavody v Plzni ve spolupraci s Ing. H. H. Peterem z Curychu a ?eskomoravska-Kolben-Dan?k s firmou Pohlig ze ?vycarska . Projekty si byly dost podobne v tra?ovem vedeni. ?kodovka ale nap?. cht?la pro dolni stanici stavajici barokni d?m (?. p. III?412) zbourat a postavit novou budovu, ?KD ji naopak cht?la vyu?it jako dolni stanici. Nakonec byl dne 30. ?ijna 1931 schvalen navrh ?KD. ^[17]

Stavba nove lanovky, na ni? se podileli vyhradn? pra??ti d?lnici, za?ala 4. listopadu 1931. Byly zbo?eny ob? p?vodni stanice drahy, demontovany kolejnice a rozebrany vozy. ^[18] Dva nove vozy, op?t vyrobene spole?nosti Ringhoffer, byly na drahu usazeny 3. a 10. kv?tna 1932. ^[19] Na p?elomu kv?tna a ?ervna probihaly zku?ebni jizdy, po nich usp??na technicko-policejni zkou?ka a 5. ?ervna 1932 byl zahajen pravidelny provoz. Mezilehla stanice Nebozizek-LD byla zprovozn?na p?ibli?n? o m?sic pozd?ji, 9. ?ervence . ^[20] Lanovka jezdila celoro?n?, jizda trvala asi 4,5 minuty bez zastaveni na Nebozizku. ^[21] Provoz drahy byl do?asn? zastaven jak za mobilizace na podzim 1938 (cca jeden m?sic), tak i na konci valky v roce 1945 (cca ?ty?i m?sice). Po valce probihaly opravy trat?, budov a vym?ny ta?neho lana v?t?inou p?ed spartakiadami , kdy se o?ekaval napor cestujicich. ^[22]

Dne 7. ?ervna roku 1965 do?lo na Pet?in? vlivem dlouhotrvajicich de??? k sesuvu p?dy a nasledkem toho bylo naru?eno t?leso lanovky (prvni varovnou zpravu o ?patnem stavu op?rnych zdi vydalo odd?leni stavebni a elektrotechnicke udr?by Dopravniho podniku hl. m. Prahy ji? v roce 1961 ). Provoz byl okam?it? zastaven a 11. ?ervna 1965 byl vydan p?ikaz k zabezpe?ovacim pracim. Dopravni podnik po?ital s tim, ?e diky havarijnimu stavu trati dojde k velke rekonstrukci pet?inske lanovky a dodavce novych voz?. Proto ji? na podzim 1965 z?staly v obou stanicich jen podvozky obou voz? (ktere m?ly byt pou?ity pro nove vozy) a vozove sk?in? byly zlikvidovany. O dva roky pozd?ji do?lo na svahu k velkemu sesuvu p?dy a k po?kozeni t?lesa lanovky. Z bezpe?nostnich d?vod? musela byt z voz? odpojena brzdna lana i ta?ne lano. Lanova draha tak upadla v zapomn?ni a bylo jiste, ?e obnova nebude snadnou zale?itosti. Dobrovolnici v?ak dlouha leta v nad?ji, ?e bude lanovka jednou obnovena, udr?ovali podvozky, strojni a elektricke vybaveni v bezvadnem technickem stavu. ^[7]

Technicky popis [ editovat | editovat zdroj ]

Tra? byla dlouha 511 m a p?ekonavala vy?kovy rozdil 130,45 m p?i maximalnim sklonu 298 ‰. Rozchod koleji byl nov? 1435 mm, tra? byla dvoukolejnicova (jednokolejna, na rozdil od p?edchozi t?ikolejnicove konstrukce) s vyhybnou s Abtovymi vyhybkami uprost?ed. ^[7] Zvla?tnosti trat? bylo pou?iti brzdicich lan systemu Pohlig (prvni na sv?t?) ^[7] , tak?e namisto obvyklych dvojic kladek jsou pou?ity ?tve?ice. Zatimco ta?ne lano prochazi strojovnou a na jeho koncich jsou zav??eny vozy, brzdici lana jsou ve strojovn? zakon?ena na bubnech s brzdou a za normalnich okolnosti le?i na kladkach v cele delce trati. Proji?d?jici v?z je na spodku opat?en systemem kladek, ktery brzdici lano p?izvedava a vede mezi kle?tinami nouzove brzdy. V p?ipad? utr?eni vozu z ta?neho lana se v?z zachyti brzdiciho lana a brzda v horni strojovn? jej zabrzdi. Tento system byl pou?it pravd?podobn? z d?vodu velkeho sklonu trati a naslednych obav z nedostate?neho u?inku klasicke nouzove brzdy, ktera se zachytava kolejnic. ^[16]

Vozy byly 12000 mm dlouhe, 2468 mm ?iroke a 3400 mm vysoke. Kola na jedne stran? voz? m?la oboustranne okolky , na druhe m?la podobu hladkych valc? z d?vodu pou?iti Abtovych vyhybek . Vozy m?ly ?ty?i odd?leni a dv? uzav?ene plo?iny, kam se dohromady ve?lo 35 sedicich a 70 stojicich cestujicich. Na st?e?e m?ly t?i dvojite sb?ra?e proudu pro osv?tleni, topeni, pohon kompresoru a automaticke ?izeni. Rychlost byla 4 m/s. ^[16]

Strojovna pohan?la oba vozy spojene mezi sebou lanem na elektricky pohon, ?izeny automaticky pomoci Ward Leonardova soustroji . Elektromotor o nap?ti 3000 V byl t?ifazovy a pohan?l napajeci dynamo pro pohon motoru lanovky o nap?ti 500 V, vykonu 150 kW a ota?kach 750/min. Hnaci motor pohan?l pomoci ozubenych p?evod? dvoudra?kovy kotou?, kolem n?ho? a protikotou?e bylo omotano dvakrat ta?ne lano. Krom? toho obsahovala strojovna i za?izeni nouzove brzdy. ^[16]

Provoz byl pln? automaticky. Jen obsluhy v obou vozech musely sou?asn? stisknout spou?t?ci tla?itka. Lanovka se dala take ?idit ru?n? z velinu strojovny. Pro zastavovani byly ur?eny t?i brzdy.

III. obdobi, od roku 1985 [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1981 bylo po rozsahlych sanacich pet?inskeho svahu (mimo jine se tehdy jednalo take o obnovu starych odvod?ovacich ?tol pod Pet?inem, ktere odvad?ji p?ebyte?nou vodu do Vltavy a zabra?uji ne?adoucim sesuv?m p?dy ) m?stskymi organy rozhodnuto o obnoveni lanove drahy. Stavba byla zahajena v lednu 1983 . Charakter lanovky z?stal nezm?n?n v celem jejim rozsahu, zm?nily se jen vozy. Kolejovy svr?ek byl upln? obnoven, st?edni sesuta ?ast p?vodniho t?lesa byla p?eklenuta monolitickou mostni konstrukci. Ta byla ulo?ena na podp?rach zalo?enych na mikropilotach , je? dosahovaly a? na urove? nezv?trale horniny svahu. Pe?liv? bylo zkontrolovano p?vodni technicke za?izeni, hnaci soustroji a zabezpe?ovaci za?izeni. Oba nove vozy byly do Prahy dovezeny 7. unora 1985 a druhy den nakolejeny na tra? . 17. dubna byly zahajeny zkou?ky a 9. kv?tna 1985 byl zahajen zku?ebni provoz bez cestujicich v plnem provoznim rozsahu. Slavnostni zahajeni pravidelneho provozu se uskute?nilo 15. ?ervna 1985 . 19. ?ervence teho? roku byla zprovozn?na mezilehla stanice Nebozizek-LD. ^[23] Lanovka jezdi celoro?n?, jizda trva 3 minuty (se zastavenim na Nebozizku). Draha v tomto provedeni funguje dodnes. ^[7]

Ve stanicich Pet?in-LD a Ujezd-LD je stejn? jako v pra?skem metru pou?ito pismo Metron pro ozna?eni stanic za koleji?t?m.

Technicky popis [ editovat | editovat zdroj ]

Tra? a pohonny a brzdici system z?staly stejne jako na lanovce z roku 1932 , zm?nily se pouze oba vozy, dodane narodnim podnikem Vagonka Studenka ve spolupraci s vagonkami v Popradu a ?eske Lip? a pra?skeho Vyzkumneho ustavu kolejovych vozidel. Jsou 12 100 mm dlouhe, 2 400 mm ?iroke ^[7] a maji 25 mist k sezeni a 75 ke stani. V ?elnich kabinach je stanovi?t? obsluhy. ^[16] Motor pohonu je napajen p?es transformator a polovodi?ovy m?ni? , p?vodni Ward-Leonardovo soustroji je zachovano jako zalo?ni zdroj. ^[24] Na podzim 2018 byl instalovan novy ?idici system, diky kteremu vozy doji?d?ji do stanic rychleji a plynuleji.

Delka lanove drahy je 510,4 m, p?evy?eni 130,45 m a maximalni sklon 295,7 ‰. Rozchod koleji ?ini 1435 mm, maximalni rychlost 4 m/s, na vyhybkach 3 m/s. ^[16]

Dal?i opravy [ editovat | editovat zdroj ]

V ?ervnu 1994 byl p?i kontrole mostni konstrukce u stanice Nebozizek-LD zji?t?n velmi ?patny stav izolaci, co? m?lo za nasledek zatekani do samotne konstrukce mostu a zreziv?ni jeho dilata?nich lo?isek a znemo?n?ni pohybu poli. Nasledkem toho do?lo k roztr?eni pili?? podepirajicich most i zastavku. Kv?li tomu musel byt 1. dubna 1996 zastaven provoz. B?hem opravy byly zji?t?ny i dal?i zavady zp?sobene nekvalitni praci. Po v?ech zji?t?nych zavadach a jejich naslednych opravach byla lanovka dana do provozu 4. srpna teho? roku.

Od 5. ?ervna do 2. za?i 2006 byl provoz p?eru?en z d?vodu oprav op?rnych zdi, rekonstrukce mostku u dolni stanice a dal?ich oprav. V letech 2015?2016 byl nahrazen jeden most. V roce 2018 diagnosticka studie, na ktere se podileli take odbornici z ?VUT, potvrdila postupn? se zhor?ujici technicky stav trat? kv?li nekvalitnimu podlo?i a nefunk?nimu odvodn?ni. Podle studie je ?ivotnost trati i voz? lanovky maximaln? 4 a? 5 let.

Hlavni m?sto Praha a Dopravni podnik hl. m. Prahy 5. ledna 2021 oznamily, ?e chystaji designovou sout?? na novou podobu voz?, ktere by m?ly byt hotove do konce roku 2023, a sou?asn? ma prob?hnout i rekonstrukce drahy, kv?li ktere bude provoz asi na 8 m?sic? p?eru?en, z toho 6 m?sic? je po?itano na vlastni rekonstrukci a 2 m?sice na ?rozje?d?ni“ novych voz?. Naklady na rekonstrukci trat? a nakup novych voz? byly odhadnuty na zhruba 210 milion? K?. Nyn?j?i vozy z roku 1985 byly postaveny na zrepasovanych podvozkovych ramech z Ringhofferovych zavod? z roku 1931 a jejich ?ivotnost vyrobce odhadoval na zhruba 20 let. Ramy voz? jsou udajn? zkroucene. Svah uji?di o milimetry ro?n? a tim naru?uje dra?ni t?leso, z n?ho? se nap?iklad uvol?uji pra?ce. Podle vedouciho provozu tramvaji dra?ni t?leso celkov? neni v kondici a je v tomto okam?iku do?ite, je pot?eba ud?lat cele podlo?i a odvodn?ni, aby to cele stabilizovali. V ramci rekonstrukce ma byt dosavadni system nouzove brzdy ?na lano“, ktery ji? od roku 1960 ?adny vyrobce nevyrabi, nahrazen nouzovou brzdou ?na kolejnici“, ktera se dnes u pozemnich lanovek pou?iva. Ma byt take zlep?ena bezbarierova p?istupnost lanovky. Vodici kladky pro ta?ne lano maji byt p?euspo?adany tak, ?e se zjednodu?i a zlep?i odvod vody z trat? a nebude nadale nutne provad?t slo?ity servis, kontroly a vym?ny brzdnych lan, jejich vodicich kladek a dal?ich navaznych za?izeni. System lanovky a vyhybek z?stane stejny. Stavajici pohon drahy bude pouze repasovan. Nove t?leso drahy po rekonstrukci by podle vedouciho provozu tramvaji m?lo vydr?et dal?ich 30?40 let. Nove vozy nemohou byt t???i ne? dosavadni, ale proto?e mohou byt vyrobeny z leh?ich material?, m??e byt jejich kapacita zvy?ena. Jeden z dosavadnich voz? ma byt opraven a vystaven ve st?e?ovickem muzeu MHD na 12. koleji v t?eti hale, kde ma byt vyrobena specialni zkosena draha. ^{[25] [26]} V za?i 2022 oznamil Dopravni podnik, ?e vit?zem mezinarodni designerske sout??e na vzhled novych voz? lanovky, ktere by m?ly byt uvedeny do provozu koncem roku 2024, je studio Anna Mare?ova Designers. ^[27]

Rozsah provozu [ editovat | editovat zdroj ]

Lanova draha jezdi denn? od 9 hodin do p?ibli?n? 23:30 hodin, interval se podle denniho a ro?niho obdobi m?ni od 10 do 15 ^[28] minut. Ka?dy rok, obvykle v dubnu a v za?i, byva na n?kolik tydn? provoz p?eru?en z d?vodu pravidelnych revizi.

Od 1. ?ervence 2010 byla zku?ebn? povolena p?eprava jizdnich kol , ^[29] ktera je od 2. ledna 2011 trvale zakotvena ve Smluvnich p?epravnich podminkach PID.

Jizdne [ editovat | editovat zdroj ]

Do 1. srpna 2021 platil na lanovce b??ny tarif Pra?ske integrovane dopravy , cestovat tedy ?lo na p?edplatne kupony a ve?kere kratkodobe jizdne. Zakladni p?lhodinova jizdenka stala pro dosp?le 24 K?, pro d?ti 6 a? 15 let a d?chodce 12 K?. Od 1. srpna 2021 na lanovce plati specialni nep?estupni jizdenky, kdy jedna jizda stoji 60 K?. Jizdenky integrovane dopravy na 30 a 90 minut nejsou uznavany, ov?em dlouhodobe kupony a jizdenky na 24 a 72 hodin plati nadale. ^{[30] [31]}

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• FOJTIK, Pavel. Po kolejich na Pet?in . Praha: Dopravni podnik hl. m. Prahy, 2001. ISBN   80-238-7390-3 .  
• FOJTIK, Pavel; LINERT, Stanislav; PRO?EK, Franti?ek. Historie m?stske hromadne dopravy v Praze . Praha: Dopravni podnik hl. m. Prahy, 2005. ISBN   80-239-5013-4 .  
• KURZ, Vilem. Lanova draha a rozhledna na Pet?in? : Vzpominka na jejich vznik a stavbu za p?ile?itosti jich slavnostniho otev?eni dne 20. srpna 1891 . Praha: Klub ?eskych turist?, [1891]. Dostupne online .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Lanova draha na Letnou
• Lanova draha v Zoo Praha

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu lanova draha na Pet?in na Wikimedia Commons
• Oficialni stranky
• ?lanek o lanovce na serveru Pra?ske tramvaje
• Pozemni lanovka Praha ? Pet?in , lanove-drahy.cz