한국   대만   중국   일본 
Labe ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Labe

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Tento ?lanek je o ?ece. Dal?i vyznamy jsou uvedeny na strance Labe (rozcestnik) .
Labe
Zakladni informace
Delka toku 1094 km
Plocha povodi 148 268 km²
Pr?m?rny pr?tok u usti do Severniho mo?e 870 m³/s
Sv?tadil Evropa
Hydrologicke po?adi 1-01-01-001
Pramen
Krkono?e , ?esko
50°46′32″ s. ?. , 15°32′11″ v. d.
1386 m n. m.
Usti
Severni mo?e
53°53′36″ s. ?. , 8°42′20″ v. d.
0 m n. m.
Proteka
?esko Česko ?esko ( Kralovehradecky , Pardubicky , St?edo?esky , Ustecky kraj ) , N?mecko Německo N?mecko ( Sasko , Braniborsko , Sasko-Anhaltsko , Dolni Sasko , Meklenbursko-P?edni Pomo?ansko , ?lesvicko-Hol?tynsko , Hamburk )
Umo?i, povodi
Atlantsky ocean , Severni mo?e
povodi Labe ( N?mecko 65,54 %, ?esko 33,68 %, Rakousko 0,62 %, Polsko 0,16 %) [1]
Geodata
OpenStreetMap OSM , WMF
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .
Pramen Labe na Labske louce
Usti Plou?nice do Labe v D??in?
U usti Labe u Cuxhavenu

Labe ( rod st?edni ; n?mecky Elbe , rod ?ensky, vyslovnost [??lb?] IPA , zvuk poslech ) je jednou z nejv?t?ich ?ek a vodnich cest Evropy. Prameni v  Krkono?ich na severu ?ech, proteka N?meckem a usti estuarem do Severniho mo?e . Je 1094 km dlouhe (v ?esku 370,74 km) a jeho povodi ma rozlohu 148 268 km² (v ?esku 49 933 km²). [1] Na soutoku s  Vltavou ma ni??i pr?tok a je od pramene krat?i, p?esto se nepova?uje za jeji p?itok. Celkova delka toku ?erneho potoka, Teple Vltavy, Vltavy a Labe od soutoku s Vltavou do mo?e ?ini 1329 km.

Etymologie [ editovat | editovat zdroj ]

K etymologii nov?j?i literatura (Bichlmeier a Bla?ek, 2014) uvadi, ?e uvahy o p?vodu hydronyma lze shrnout do t?i okruh? podle jazykoveho ur?eni p?edpokladaneho zdroje: zdroj germansky , keltsky a staroevropsky. Nazev ?eky v n?m?in? a nizozem?tin? zni Elbe , v dan?tin? Elben a v dolnon?m?in? Elv . Auto?i uvad?ji, ?e ne? ?adit Labe ke germanskemu zdroji kv?li staroseverskemu elfr , islandskemu elfur , faerskemu elfur/elva , norskemu a danskemu elv , ?vedskemu alv , to v?e ve vyznamu ??eka“, ve ?vedskem dialektu alv ve vyznamu ?zahloubene koryto ?eky“ ?i alve ?p?ikry ?i?ni b?eh“ a st?edon?meckemu elve ?koryto ?eky“, je pravd?podobn?j?i, ?e do?lo ke zm?n? propria v apelativum , viz scholie (p?idavky) k dilu Adama z Brem z 11. stoleti, kde se mluvi o ?ece Albiae Saxonum : ? Gothelba fluvius a Nordmannis Gothiam separat magnitudine non impar est Albiae Saxonum, unde ille nomen sortitur. “ ? v p?ekladu Libu?e Hrabove: ? ?eka Gothelba [dnes Gota Alv] d?li Gothii od Norska. Mohutnosti se rovna saskemu Labi, od n?ho? pochazi i jeji jmeno. “ O zdroji keltskem uvad?ji, ?e p?edgermanske hydronymum Labe nenese rysy charakteristicke pouze pro keltske jazyky . Obdobna ?i?ni jmena se vyskytuji nejen na uzemich obyvanych kdysi Kelty , ale i daleko za jejich hranicemi. [2]

Slovane se s hydronymem Labe seznamili nejd?ive b?hem 6. stoleti. Zapadoslovanske formy jako polabske Labi , hornolu?icke Łobjo , dolnolu?icke Łobje , polske Łaba , staro?eske Lab? , ?eske Labe odra?eji vychozi praformu *Olbъji (v genitivu *Olbъj?). Podle Bichlmeiera a Bla?ka lze odtud spekulovat, ?e v dob? kontaktu v zapadogermanskych dialektech tehdej?ich obyvatel v povodi Labe m?lo hydronymum z?ejm? podobu *Alb?, v genitivu *Alb(i)j?z. Zhruba mezi roky 750 a 850 ziskalo hydronymum na zapadoslovanske p?d? podobu Labъji (v genitivu Labъj?). [2]

Z hlediska semanticke typologie jsou mo?ne dva vyklady pojmenovani ?eky: ?bila“ nebo ?pomala“, p?i?em? auto?i pova?uji za p?esv?d?iv?j?i ?bila“. [2]

Labe je ozna?ovano za jedinou ?eskou ?eku, jeji? ?esky nazev neni ?enskeho rodu. [3] Ve star?i ?e?tin? (do 17. stoleti) se vedle st?edniho rodu Labe vyskytoval i ?ensky rod Lab? (?bydlime u same Lab?“). [4] Podle ?lanku z roku 1970 se Labe v ?enskem rodu (vedle st?edniho rodu) vyskytuje i v obecne ?e?tin? . [5]

Kilometra? [ editovat | editovat zdroj ]

Kilometra? Labe vznikla v 19. stoleti, kdy Vltava byla stani?ena po proudu. Labe bylo brano jako navazujici vodni cesta a od M?lnika po proudu bylo stani?eno od nuly, usek Labe nad soutokem byl vyu?ivan v podstat? jen k zamku v Ob?istvi . [3] Ve 30. letech 20. stoleti pokra?ovalo splav?ovani st?edniho Labe, a aby nemusel byt p?ezna?ovan usek pod M?lnikem , bylo st?edni Labe zna?eno rovn?? od M?lnika, ale proti proudu ? roku 1938 bylo stani?eni vyzna?eno a? do Kolina . [3] Teprve pote bylo oto?eno i stani?eni Vltavy do sm?ru proti proudu, ?im? se soutok u M?lnika stal nulovym bodem ji? t?etiho useku. [3]

Na ?eskem useku Labe se do roku 2008 pou?ivalo p?t r?znych kilometra?i, ktere se rozli?uji nazvy nejstar?i, plavebni, jednotna ?i?ni, administrativni a digitalni. [6]

  • Nejstar?i kilometra? Labe ma nulovy bod v urovni ?pi?ky ostrohu mezi Labem a Vltavou na jejich soutoku, na (?eskem) dolnim Labi je vedena po sm?ru toku a? do km 109,27 v H?ensku, kde statni hranice protina pravy b?eh, na st?ednim Labi proti toku. Podkladem byl Podelny profil ?eky Labe , ktery vydala Geodesie Praha roku 1960. Tato kilometra? byla zna?ena betonovymi bloky kolem b?ehove hrany, hektometrovniky byly tvo?eny betonovymi tramci a p?lkilometrovniky a kilometrovniky m?ly na sob? vy?kovy bod nivelace jadranskeho systemu ; zna?eni kon?ilo pod jezem ve Veletov? . Dnes toto zna?eni ji? neni udr?ovano. [6]
  • Plavebni kilometra? Labe byla v letech 1976?1978 vyzna?ena tabulemi (kilometrovniky, p?lkilometrovniky a hektometrovniky) na sloupech v celem useku st?edniho Labe po upravach ?eky (zejmena useku Veletov ? Tynec nad Labem), provedenych v letech 1974?1976. V useku H?ensko ? Veletov se shoduje s nejstar?i kilometra?i. Na st?ednim Labi byla vyzna?ena a? po ?km 102,10 na konci p?istavu Chvaletice . Byla vyzna?ena na plavebnich mapach Labe z nakladatelstvi Kartografie Praha v m??itku 1 : 5000 (Chvaletice?M?lnik vydana roku 1977, M?lnik?H?ensko roku 1978). [6] Kilometra? v useku Chvaletice ? Kun?tice neni v terenu vyzna?ena v?bec. [6]
  • Jednotna ?i?ni kilometra? byla vyhla?ena ?editelem tehdej?i statem vlastn?ne akciove spole?nosti Povodi Labe p?ikazem s platnosti od 15. 5. 1997 na zaklad? doporu?eni skupiny MKOL. Nulu ma v mist? dosavadniho kilometru 109,270 nejstar?i kilometra?e v H?ensku a cela je po?itana proti toku ?eky. Na ?eskem dolnim Labi se tak obratil sm?r stani?eni a zarove? se nominalni delka useku o necely kilometr zvy?ila nasledkem p?em??eni, na ?eskem st?ednim Labi se dosavadni hodnoty zvy?ily o konstantu 110,035 km. Jednotna ?i?ni kilometra? v?ak nebyla vyzna?ena v terenu. [6]
  • Administrativni kilometra? vychazi z Jednotne ?i?ni kilometra?e a z technicko-provozni evidence Labe (TPE), kterou zpracovalo Povodi Labe v Hradci Kralove v letech 1968?1972. Po?atek ma u H?enska v bod? 109,240 plavebni kilometra?e. Na administrativni kilometra? je navazana technicko-provozni evidence jez?, plavebnich komor, elektraren, most?, zaust?ni, uvazovacich kruh? atd. [6]
  • Digitalni kilometra? se tyka digitaln? zkonstruovane osy vodniho toku v danem ?ase. Pou?iva se jen pro hydrotechnicke vypo?ty, pro zna?eni v terenu a evidenci objekt? je kv?li prom?nlivosti nevhodna. [6]
  • Evropska kilometra? ma nulu v mist? vyust?ni ?eky Labe do Severniho mo?e a sm??uje proti toku a? k prameni Labe . ?eska kilometra? za?ina u severniho patniku statni hranice, v ?km 726,26, av?ak jako p?edavaci bod byl ?R a SRN dohodnut km 730 v mist? dosavadniho n?meckeho kilometru 0, u ji?niho patniku statni hranice; dosavadni nule u M?lnika odpovida hodnota 837,37 a p?istavu Chvaletice 940,15 [3] (940,20). [7] Evropska osa kilometra?e byla definovana jako osa plavebni drahy a v terenu bude a? po Kun?tice vyzna?ena novymi tabulemi (kilometrovniky, p?lkilometrovniky a hektometrovniky), a to p?ednostn? na levem b?ehu, a kde to neni mo?ne, tam na pravem. Sou?asn? maji byt p?ezna?eny kilometra?e velin? plavebnich komor. Nova kilometra? je v ?eskem useku platna od 1. ledna 2009, [3] p?ezna?ovani bylo zahajeno p?ipravnymi pracemi roku 2008 [3] [6] a fakticky za?atkem roku 2009 [3] . Kilometra? byla zavedena na zaklad? po?adavku Sm?rnice Evropskeho parlamentu a Rady 2005/44/ES ze dne 7. za?i 2005 o harmonizovanych ?i?nich informa?nich slu?bach (RIS) na vnitrozemskych vodnich cestach ve Spole?enstvi. [3] N?mecky usek z?stane prozatim zna?en po proudu od ji?niho patniku statni hranice; v useku, v n?m? po Labi vede statni hranice, z?stane jen n?mecke zna?eni. [3]

Plavebni kanaly maji svou vlastni kilometra?, ktera je vedena od ?pi?ky ostrova sm?rem proti toku ?eky a zpravidla vyzna?ena i v terenu, obvykle betonovymi pasky v b?ehovem opevn?ni. [6]

Pr?b?h toku [ editovat | editovat zdroj ]

Povodi Labe
Mapa toku ?eky Labe

?esko [ editovat | editovat zdroj ]

Pramen [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Pramen Labe .

Prameni v  nadmo?ske vy?ce 1386 m v  ra?elini?ti na Labske louce , v t?snem sousedstvi statni hranice s  Polskem . Pod Labskou boudou spada Labskym vodopadem do Labskeho dolu .

Horni tok [ editovat | editovat zdroj ]

Mezi m?sty ?pindler?v Mlyn a Vrchlabi proteka uzkou Labskou sout?skou , vicemen? ji?nim sm?rem. Od Vrchlabi po Jarom?? je charakter krajiny podhorsky a ?eka te?e sm?rem jihovychodnim. Vyznamn?j?imi p?itoky na tomto hornim toku jsou jen Bile Labe , Male Labe , ?ista a Pilnikovsky potok (v?echny levostranne). Nedaleko Dvora Kralove nad Labem se nachazi p?ehrada Les Kralovstvi , pozoruhodna zejmena stylovym stavebnim provedenim.

V Jarom??i se v nadmo?ske vy?ce 260 m do Labe zleva vleva ?eka Upa a nedaleko pod ni, u Josefova , ?eka Metuje . Udoli ?eky se vyrazn? roz?i?uje a a? po soutok s  Oh?i u Litom??ic se obecn? nazyva Polabim . Dal?imi levymi p?itoky jsou Orlice v  Hradci Kralove (ve m?st? pozoruhodna secesni vodni elektrarna s mostem a oblibene Jiraskovy sady s p?enesenym roubenym kostelikem z vychodniho Slovenska), Lou?na u Sezemic nedaleko Kun?ticke hory a Chrudimka v  Pardubicich . Od Jarom??e do Pardubic sleduje tok ?eky Labe obecn? ji?ni sm?r. V Pardubicich se ?eka sta?i k zapadu a timto sm?rem pokra?uje a? do Kolina , kde op?t m?ni sm?r k severozapadu. Timto sm?rem se pak obecn? ubira a? k  Usti nad Labem .

Od Chvaletic , kde je p?istav , p?vodn? slou?ici dovozu paliva pro mistni uhelnou elektrarnu , je ?eka vyrazn? regulovana. Mezi Pardubicemi a M?lnikem te? p?ibira n?kolik men?ich levostrannych p?itok?: Doubravu u Zabo?i nad Labem ; Klejnarku u Stareho Kolina ; Vyrovku nedaleko Nymburka ; a Vymolu p?ed ?elakovicemi . Prvnim vyznamnym pravostrannym p?itokem Labe je u Pod?brad ?eka Cidlina . U tohoto soutoku se naleza narodni p?irodni rezervace Libicky luh , je? p?edstavuje nejv?t?i souvisly komplex uvaloveho lu?niho lesa v ?echach (asi 500 ha).

V Nymburce se do Labe zprava vleva ?i?ka Mrlina , je? kolem centra m?sta tvo?i oblouk p?ipominajici vodni p?ikop a je? chranila zdej?i p?vodni slovanskou osadu Usti (Usk) . P?i soutoku s pravostrannou Jizerou pobli? Stare Boleslavi se prostiraji rozsahle lesy, v nich? le?i i jeden ze zdroj? pitne vody pro hlavni m?sto Prahu , vodarensky komplex Karany , v provozu od roku 1911. Krom? soutoku Labe s  Vltavou se v okoli M?lnika vlevaji te? dva pravostranne p?itoky regionalniho, p?edev?im turistickeho a vodarenskeho vyznamu: ?i?ky P?ovka (proteka Koko?inskym dolem a tvo?i osu Koko?inska ) a Lib?chovka . Ob? ?i?ky tvo?i vyrazna hluboka udoli s rozsahlymi luhy.

?ire a urodne Polabi uzavira soutok Labe s  Oh?i proti Litom??icim . Od Lovosic se Labe no?i do hlubokeho ka?onu, zvaneho ?eska brana ( Porta Bohemica ), je? prochazi nap?i? ?eskym st?edoho?im . Zde, konkretn? u Libochovan , je Labe na uzemi ?eska nej?ir?i ? a? 320 m. V Usti nad Labem ?eka p?ibira levostranny p?itok Bilinu ; v  D??in? zprava Plou?nici a v  H?ensku zprava Kamenici . Pom?rn? uzkym a sev?enym udolim pak pokra?uje a? ke statni hranici s N?meckem u H?enska, je? je nejni?e polo?enym bodem ?eska (115 metr? nad mo?em). Uzemi ?eska Labe opou?ti hlubokou rokli tvo?enou Labskymi piskovci .

N?mecko [ editovat | editovat zdroj ]

Labe nedaleko pevnosti Konigstein v  N?mecku

Na n?mecke stran? Labe pokra?uje udolim Saskeho ?vycarska p?es Pirnu severozapadnim sm?rem. Od Pirny se Labska kotlina za?ina roz?i?ovat, ?eka proteka Dra??any , kde je ?iroka 100 a? 150 m, Mi?ni a dale na sve cest? vstupem do Severon?mecke ni?iny vytva?i ?etne meandry , ktere takto formuji tok a? k  Hamburku . Labe proteka m?sty Torgau , Dessau . V teto ?asti se do Labe vlevaji jeji nejmohutn?j?i levostranne p?itoky, Mulda a Sala . Severn? od Magdeburgu se Labe pravostrann? propojuje plavebnim kanalem s  Havolou , dale te?e n?kolik desitek km severnim sm?rem, ktery se po pravostrannem soutoku s Havolou op?t m?ni na severozapadni.

Za m?stem Wittenberge tvo?ila ?eka na dvou mistech st?e?enou hranici mezi byvalym vychodnim a zapadnim N?meckem . T?sn? p?ed Hamburkem se ?eka rozd?luje na Severni Labe , protekajici p?es hambursky p?istav a Ji?ni Labe, ktere se p?istavu vyhyba a umo??uje tak snadn?j?i propluti lodi p?es m?sto. Labe pak pokra?uje dale na severozapad a jeho koryto ?iroke 300 a? 500 m se je?t? vice roz?i?uje a? p?echazi v  estuar . Posledni pravostrannou spojkou je plavebni kanal , vedouci p?es Kiel do Baltskeho mo?e . U p?istavu Cuxhaven usti Labe do Severniho mo?e . Estuar je dlouhy zhruba 100 km a dosahuje ?i?ky 17 km. [8] [9]

P?itoky [ editovat | editovat zdroj ]

Schema postupneho nar?stani pr?toku Labe prost?ednictvim jeho p?itok? (?isla za jmeny ?ek udavaji pr?m?rny pr?tok u usti v m³/s)

Vyznamna m?sta na Labi [ editovat | editovat zdroj ]

?pindler?v Mlyn , Vrchlabi , Hostinne , Dv?r Kralove nad Labem , Jarom?? , Hradec Kralove , Pardubice , P?elou? , Kolin , Pod?brady , Nymburk , Lysa nad Labem , ?elakovice , Brandys nad Labem-Stara Boleslav , Neratovice , M?lnik , ?t?ti , Roudnice nad Labem , Litom??ice , Lovosice , Usti nad Labem , D??in , Bad Schandau , Pirna , Dra??any , Mi?e? , Torgau , Lutherstadt Wittenberg , Dessau , Magdeburg , Wittenberge , Hamburk , Cuxhaven

Labe v hamburskem p?istavu

Vyznamne obce na Labi [ editovat | editovat zdroj ]

Dolni Branna , Kun?ice nad Labem , Prose?ne , Dolni Ole?nice , Chot?vice , Mostek , Dolni Brusnice Nemojov , Bila T?eme?na , Choustnikovo Hradi?t? , Stanovice , Kuks , Slotov , He?manice , Ho?enice , Raso?ky , ?erno?ice , Holohlavy , ?ibuz , Lochenice , P?edm??ice nad Labem , Vysoka nad Labem , Opatovice nad Labem , Bukovina nad Labem , ?eperka , Hrobice , D?ite? , N?m?ice nad Labem , Kun?tice , Stare Hradi?t? , Srnojedy , Rybitvi , ?erna u Bohdan?e , ?ivanice , Valy , B?ehy , Semin , ?e?any nad Labem , Kladruby nad Labem , Trnavka , Selmice , Labske Chr?ice , Kojice , Zabo?i nad Labem , Veletov , Konarovice , Stary Kolin , T?i Dvory , Nova Ves I , Veltruby , P?ov-P?edhradi , Velky Osek , Ose?ek , Libice nad Cidlinou , Kovanice , Pisty , Kostomlatky , Sadska , Hradi?tko , Kostomlaty nad Labem , Ostra , Semice , P?erov nad Labem , Karany , Novy Vestec , Zapy , Borek , Zaryby , K?enek , Ti?ice , Libi? , Tuha? , Ob?istvi , Dolni Be?kovice , Lib?chov , Horni Po?aply , Ra?ice , Zalu?i , Ky?kovice , Dob?i? , V?domice , ?ern?ves , ?idovice , Hrobce , Chodouny , Libotenice , Nu?ni?ky , K?e?ice , Po?aply , Terezin , Mlekojedy , ?alhostice , Pi??any , Lhotka nad Labem , Male ?ernoseky , Velke ?ernoseky , Libochovany , Prackovice nad Labem , Dolni Zalezly , Velke B?ezno , Povrly , Male B?ezno , T?chlovice , Dobkovice , Mal?ovice , Ludvikovice , H?ensko

Vodni dila [ editovat | editovat zdroj ]

?eske horni Labe [ editovat | editovat zdroj ]

(V zavorce uvedena kilometra? od M?lnika, bez zavorky od statni hranice.)

  • ?km (249,0) p?ehrada Labska , ?pindler?v Mlyn
  • ?km (248,9) jez
  • ?km (248,7) jez
  • ?km (242,5) jez
  • ?km (241,7) jez (Herlikovice)
  • ?km (240,9) jez (Pod?aly)
  • ?km (239,9) jez
  • ?km (239,8) jez (Ho?ej?i Vrchlabi)
  • ?km (239,3) jez
  • ?km (237,9) jez nad Vrchlabskou sout?skou
  • ?km (236,8) vysoky jez (Vrchlabi)
  • ?km (236,0) vysoky jez (Vrchlabi)
  • ?km (235,2) jez
  • ?km (233,8) jez (Podh??i)
  • ?km (232,2) jez Dolni Branna
  • ?km (231,3) jez
  • ?km (227,4) jez Kla?terska Lhota
  • ?km (223,9) jez (tento a dal?i jezy v Hostinnem)
  • ?km (222,7) jez
  • ?km (222,3) jez
  • ?km (221,8) jez
  • ?km (219,7) jez
  • ?km (218,7) jez
  • ?km (216,7) jez
  • ?km (214,2) jez (po?kozeny)
  • ?km (206,9) p?ehrada Les Kralovstvi , Dv?r Kralove nad Labem
  • ?km (206,8) jez
  • ?km (202,0) vysoky jez (Dv?r Kralove nad Labem)
  • ?km (201,7) men?i jez (Dv?r Kralove nad Labem)
  • ?km (200,4) jez
  • ?km (195,1) jez (?ire?)
  • ?km (191,9) jez Stanovice
  • ?km (186,2) jez He?manice nad Labem
  • ?km (183,6) jez (rozvaleny)
  • ?km (181,7) jez (Jarom??)
  • ?km (181,3) jez (Jarom??)
  • ?km (180,3) jez Jarom?? centrum
  • ?km (177,8) jez Jarom??, nad soutokem s Metuji
  • ?km 281,763 (171,7) jez Smi?ice
  • ?km 274,315 (164,4) jez P?edm??ice
  • ?km 268,444 (158,4) jez Hu?ak , Hradec Kralove
  • ?km (152,6) jez u Opatovickeho kanalu

?eske st?edni Labe [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lancich Splavn?ni Labe z Chvaletic do Pardubic a St?edni Labe (vodni cesta) .

(Uvedena Evropska kilometra? s nulou p?i usti Labe do Severniho mo?e, v zavorce uvedena kilometra? od statni hranice a od M?lnika.)

?eske dolni Labe [ editovat | editovat zdroj ]

(Uvedena Evropska kilometra? s nulou p?i usti Labe do Severniho mo?e, v zavorkach kilometra? od M?lnika ve sm?ru po proudu.)

N?mecke Labe [ editovat | editovat zdroj ]

(Uvedena kilometra? od statni hranice s ?R po proudu.)

Vodni re?im [ editovat | editovat zdroj ]

Nejvy??ich vodnich stav? dosahuje na ja?e, co? zp?sobuje tajici snih. V let? hladina klesa, p?i?em? de??ove sra?ky mohou v tomto obdobi zp?sobit nahle vzestupy hladiny. Po zbyvajici ?ast roku je urove? hladiny vy??i. Pr?m?rny pr?tok vody na ?esko-n?mecke hranici ?ini 311 m 3 /s ?1 a na dolnim toku (ve vodom?rne stanici Neu Darchau) 711 m 3 /s ?1 . [10] Mo?sky p?iliv se projevuje do vzdalenosti 141,8 km proti toku. [10] Kolisani hladiny ?eky v jejim slapovem useku a v d?sledku vzduti nasledkem silneho v?tru m??e dosahnout a? 9 metr?. [11] Zamrz na usecich ?eky Labe ovliv?uje mj. teplotni pr?b?h, velikost odtoku a vyu?ivani toku pro lodni dopravu, p?i?em? proti proudu toku po?et dni zamrzu klesa. [12]

Tabulka pr?tok? na ?eskem uzemi
misto ?i?ni km plocha povodi pr?m?rny pr?tok (Qa) stoleta voda (Q100)
?pindler?v Mlyn [13] 358,90 61,16 km² 2,1 m³/s 175 m³/s
Dolni Ole?nice [14] 326,80 299,59 km² 6,1 m³/s 301 m³/s
Bila T?eme?na [15] 316,40 532,01 km² 8,3 m³/s 294 m³/s
N?m?ice [16] 253,30 4300,51 km² 46,2 m³/s 793 m³/s
P?elou? [17] 224,20 6435,02 km² 56,4 m³/s 956 m³/s
Nymburk [18] 168,40 9724,30 km² 71,8 m³/s 1150 m³/s
Brandys nad Labem-Stara Boleslav [19] 137,90 13109,19 km² 99,3 m³/s 1390 m³/s
M?lnik [20] 109,50 41837,98 km² 252,0 m³/s 4150 m³/s
Usti nad Labem [21] 39,25 48540,85 km² 271,0 m³/s 4290 m³/s

Vodni doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Vodni doprava na Labi a Vltav? je dolo?ena ji? od doby bronzove. [3] Rozvoj moderni vodni dopravy nastal v 18. stoleti. Roku 1764 z?idila rakouska vlada plavebni komisi, roku 1766 plavebni fond a v roce 1770 Plavebni vodni ?editelstvi, z n?j? se pozd?ji vyvinulo ?editelstvi vodnich cest. [3] Roku 1777 vydala cisa?ovna Marie Terezie Naviga?ni patent , ktery nad?adil plavbu jinym zp?sob?m vyu?ivani ?eky, vyhlasil splavne toky za majetek statu, ?im? stat zavazal k neseni naklad? za rozvoj a udr?bu vodnich cest. [3] V D??in? v Rozb?lesich vznikl roku 1857 ochranny p?istav . [3] V letech 1897?1913 byla budovana soustava zdymadel na Vltav? i Labi a lateralni plavebni kanal u Ho?ina ; byla zalo?ena ?Komise pro kanalizovani Vltavy a Labe v ?echach“. [3] 11. ?ervna 1901 byl p?ijat ?i?sky Vodocestny zakon, ktery umo?nil kanalizovat Labe z M?lnika ke St?ekovu a splavnit Labe z M?lnika do Brandysa nad Labem. [3] V planech pokra?ovalo i ?eskoslovensko, ktere roku 1936 dokon?ilo zdymadlo u St?ekova. [3]

Smlouvou z Versailles se stala plavba na Labi p?edm?tem mezinarodni Labske komise, se sidlem v Dra??anech. Statut Komise byl podepsan v Dra??anech 22. unora 1922. ?lanky 363 a 364 Versaillske smlouvy, [22] bylo ?eskoslovensko opravn?no k pronajmu vlastniho p?istavniho pasma, Moldauhafen v Hamburku. Najemni smlouva s N?meckem byla, pod dohledem Spojeneho kralovstvi , podepsana dne 14. unora 1929 a skon?i v roce 2028; od roku 1993 dr?i ?esko pravni postaveni byvaleho ?eskoslovenska.

Pro vodni dopravu je Labe splavne od usti do Severniho mo?e po P?elou? v celkove delce 950 km, p?i?em? je p?ipravovano pr?b??ne splavn?ni o dal?ich 24 km a? do Pardubic.

Do Hamburku je splavne pro namo?ni lod? , po odbo?eni Labskeho lateralniho pr?plavu je kanalizovanym tokem t?idy VIb mezinarodni klasifikace vnitrozemskych vodnich cest. Dale proti proudu je v?t?ina jeho toku regulovana , od Usti nad Labem kanalizovana . Po M?lnik se jedna o vodni cestou t?idy Va a po P?elou? resp. Pardubice pak vodni cestou t?idy IV . Systemem kanal? je spojene s Baltskym mo?em, Rynem , Vezerou , Em?i a Odrou .

Labe je jedinou spojnici ?eskych vodnich cest vltavsko-labskeho systemu se siti evropskych vodnich cest a vzhledem k tomu, ?e je na zaklad? plavebnich akt z roku 1821 z M?lnika po usti do mo?e prohla?eno za mezinarodni vodni cestu se svobodnym p?istupem plavidel v?ech narodnosti, je na?i jedinou svobodnou spojnici s mo?em a prost?ednictvim jeho mezinarodnich vod prakticky s celym sv?tem. Diky tomu je mo?no z ?eska vyva?et a do nich dova?et zbo?i nezati?ene p?epravnimi poplatky cizich stat?, na jejich? vy?i nema ?esko vliv. Tim labska plavba pouhou svou existenci funguje jako regulator ceny ?eskeho exportu a importu a tim p?ispiva ke konkurenceschopnosti ?eske ekonomiky .

Kv?li prudke zm?n? sklonu dna u Dolniho ?lebu pod D??inem ma ?esky regulovany usek mnohem hor?i plavebni podminky ne? zbytek toku, co? zp?sobuje nespolehlivost vodni dopravy kv?li dlouhym obdobim, kdy musi byt plavba zastavena pro nizky p?ipustny ponor.

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku St?edni Labe (vodni cesta) .

P?iroda [ editovat | editovat zdroj ]

Fauna [ editovat | editovat zdroj ]

Diky vyraznemu zlep?eni ?istoty vody po roce 1990 se do Labe po dlouhe dob? vratila d?ive vzacna fauna, zejmena losos , vydra ?i?ni a bobr evropsky . Mezi ptaky obyvajici udoli Labe pat?i nap?. potapka mala , volavka popelava , volavka bila , kormoran velky , led?a?ek ?i?ni , b?ehule ?i?ni , kulik ?i?ni a mor?ak velky .

Ochrana p?irody [ editovat | editovat zdroj ]

Velkoplo?na chran?na uzemi p?irody podel ?eskeho toku Labe ? Krkono?sky narodni park , CHKO ?eske st?edoho?i , CHKO Labske piskovce , Narodni park ?eske ?vycarsko

Mlyny [ editovat | editovat zdroj ]

Mlyny jsou se?azeny po sm?ru toku ?eky.

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ a b Kolektiv autor?. Labe a jeho povodi ? geograficky, hydrologicky a vodohospoda?sky p?ehled . Magdeburg: Mezinarodni komise pro ochranu Labe, 2005. 258 s. Dostupne v archivu po?izenem dne 2014-08-08. S. 9, 31. Dale jen: Labe a jeho povodi ? geograficky, hydrologicky a vodohospoda?sky p?ehled .   Archivovano 8. 8. 2014 na Wayback Machine .
  2. ↑ a b c BICHLMEIER, Harald a BLA?EK, Vaclav. Labe ? k pramen?m hydronyma. Linguistica Brunensia. 2014, ro?. 62, ?. 2, s. 17?28. P?istup take z: https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/130138?locale-attribute=cs
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q [RYCHTA?IK, Miroslav.] Jak Labe k nove kilometra?i p?i?lo. In: CAD.cz [online]. [05 2009] [cit. 24. 3. 2018]. Dostupne z: http://www.cad.cz/gis/80-gis/1920-jak-labe-k-nove-kilometrazi-prislo.html
  4. ↑ Vladimir ?milauer: Vyklady slov , Na?e ?e?, ro?nik 25 (1941), ?islo 2, s. 46-49
  5. ↑ Milo? Dokulil: O vyjad?ovani jedinosti a jedine?nosti v ?eskem jazyce , Na?e ?e?, ro?nik 53 (1970), ?islo 1, s. 1-15
  6. ↑ a b c d e f g h i VAV?I?KA, Martin. Jak je to s labskou kilometra?i. In: ?eska plavba [online]. 28. 11. 2008. Dostupne z: http://www.ceskaplavba.cz/content/Jak_je_s_labskou_kilometrazi Archivovano 26. 6. 2009 na Wayback Machine .
  7. ↑ Nova evropska plavebni kilometra? Labe Archivovano 10. 6. 2010 na Wayback Machine ., LAVDIS, telematicky informa?ni system, zprava ?editelstvi vodnich cest ?R, nedatovana
  8. ↑ Labe a jeho povodi ? geograficky, hydrologicky a vodohospoda?sky p?ehled . S. 199.
  9. ↑ WETZEL, Markus A.; WAHRENDORF, Dierk-Steffen; VON DER OHE, Peter C. Sediment pollution in the Elbe estuary and its potential toxicity at different trophic levels. Science of the Total Environment . 2013, ro?. 449, s. 199?207. Dostupne online . DOI 10.1016/j.scitotenv.2013.01.016 . (anglicky)  
  10. ↑ a b Labe a jeho povodi ? geograficky, hydrologicky a vodohospoda?sky p?ehled . S. 5?7.
  11. ↑ Labe a jeho povodi ? geograficky, hydrologicky a vodohospoda?sky p?ehled . S. 200.
  12. ↑ Labe a jeho povodi ? geograficky, hydrologicky a vodohospoda?sky p?ehled . S. 216?220.
  13. ↑ Eviden?ni list hlasneho profilu Labska [online]. ?esky hydrometeorologicky ustav [cit. 2009-06-24]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2009-03-11.  
  14. ↑ Eviden?ni list hlasneho profilu Vest?ev [online]. ?esky hydrometeorologicky ustav [cit. 2009-06-24]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2009-03-11.  
  15. ↑ Eviden?ni list hlasneho profilu Les Kralovstvi [online]. ?esky hydrometeorologicky ustav [cit. 2009-06-24]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2009-03-11.  
  16. ↑ Eviden?ni list hlasneho profilu N?m?ice [online]. ?esky hydrometeorologicky ustav [cit. 2009-06-24]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2009-03-11.  
  17. ↑ Eviden?ni list hlasneho profilu P?elou? [online]. ?esky hydrometeorologicky ustav [cit. 2009-06-24]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2009-03-11.  
  18. ↑ Eviden?ni list hlasneho profilu Nymburk [online]. ?esky hydrometeorologicky ustav [cit. 2009-06-24]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2009-03-11.  
  19. ↑ Eviden?ni list hlasneho profilu Brandys nad Labem [online]. ?esky hydrometeorologicky ustav [cit. 2009-06-24]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2009-03-11.  
  20. ↑ Eviden?ni list hlasneho profilu M?lnik [online]. ?esky hydrometeorologicky ustav [cit. 2009-06-24]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2009-03-11.  
  21. ↑ Eviden?ni list hlasneho profilu Usti nad Labem [online]. ?esky hydrometeorologicky ustav [cit. 2022-08-23]. Dostupne online .  
  22. ↑ Versailleska smlouva Hlava t?eti. ? Klausule o Labi, Od?e, N?manu (Russtrom-Memel-Niemen) a Dunaji; Hlava pata. ? Klausule prop?j?ujici statu ?eskoslovenskemu u?ivani severnich p?istav?.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • BICHLMEIER, Harald a BLA?EK, Vaclav. Labe ? k pramen?m hydronyma. Linguistica Brunensia. 2014, ro?. 62, ?. 2, s. 17?28. P?istup take z: https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/130138?locale-attribute=cs [Zakladni geograficke udaje, synonyma, historicka dokumentace hydronyma, etymologie ? t?i okruhy podle p?edpokladaneho zdroje: germanskeho, st?edon?meckeho (elve = koryto ?eky), keltskeho (*albena) a staroevropskeho (*albh-); vyvoj na slovanske p?d?: *Olbъji, genitiv *Olbъj?.]
  • HEINRICH, Fritz a BUTOW, Detlef. P?istav D??in-Loubi: Labe jako ?eska vodni brana do sv?ta ji? od roku 1880. P?eklad Petra Gruberova. Dresden: Sachsicher Hafen und Verkehrsverein, 2015. 141 s.
  • KOVA?IK, Petr. Studanky a prameny ?ech, Moravy a Slezska. Praha: Nakl. Lidove noviny, 1998. 261 s. ISBN   80-7106-253-7 .
  • KUBEC, Jaroslav a PODZIMEK, Josef. K?i?ovatka t?i mo?i: vodni koridor Dunaj ? Odra ? Labe [?esko]: [Your ARTillery], [2015]. 391 s. ISBN   978-80-254-0105-7 .
  • LANGHAMMER, Jakub. Water quality changes in the Elbe River basin, Czech Republic, in the context of the post-socialist economic transition [Zm?ny kvality vody v povodi Labe v ?eske republice v kontextu postsocialistickeho ekonomickeho p?echodu]. GeoJournal . Duben 2010, ro?. 75, ?is. 2, s. 185?198. Dostupne online . ISSN 1572-9893 . DOI 10.1007/s10708-009-9292-7 . (anglicky)  
  • LOUCKA, Pavla. ?eky si pojmenovali nejd?iv. Vesmir. 1997, ro?. 76, ?. 9, s. 537. [Vyklad jmen n?kterych ?eskych ?ek ? Vltava, Labe, Oh?e, Cidlina, Mrlina, M?e, Otava, Orlice, Boti?, Brusnice.]
  • MOCEK, Bohuslav. Labe v Hradci Kralove: p?iroda ?eky ve m?st? a okoli. Hradec Kralove: Muzeum vychodnich ?ech, 2012. 37 s. ISBN   978-80-85031-91-1 .
  • OLIVOVA-NEZBEDOVA, Libu?e et al. Pomistni jmena v ?echach: o ?em vypovidaji jmena poli, luk, les?, hor, vod a cest. Praha: Academia, 1995. 520 s. ISBN   80-901072-8-1 .
  • Rybi fauna toku Labe: hodnoceni podle Ramcove sm?rnice o vodach: Bewertung nach Wasserrahmenrichtlinie. Magdeburk: Mezinarodni komise pro ochranu Labe, 2008. [62] s.
  • SOLDAN, P?emysl. Ekotoxicita mo?nych zne?i??ujicich latek v povodi ?eky Labe. Praha: Vyzkumny ustav vodohospoda?sky T. G. Masaryka v Praze, 2006. 27 s. ISBN   80-85900-65-3 .
  • ?AMALOVA, Zlata a TAZLER, Josef. Po ?ekach krajinou a ?asem: putovani ?ekami ve sprav? Povodi Labe, statni podnik. Hradec Kralove: Povodi Labe ve spolupraci s nakl. Garamon, 2010. 301 s. ISBN   978-80-86472-46-1 .
  • ?AMALOVA, Zlata. Labe a Orlice v Hradci Kralove: historie ?i?nich staveb. Hradec Kralove: Povodi Labe, 2007. 32 s.
  • ZIMMLER, Emil et al. Pam?ti o uprav? st?edniho Labe v Nymburce; Erarni most v Nymburce. Nymburk: Jan ?ehounek, 2016. 83 s. Kaplanka. ISBN   978-80-87523-16-2 .
  • V tomto ?lanku byly pou?ity informace z Velke sov?tske encyklopedie , heslo ?Эльба“.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Labe&oldid=23980832 “