Kurt Vonnegut, Jr.
Kurt Vonnegut v roce 1972
Narozeni	11. listopadu 1922 Indianapolis
Umrti	11. dubna 2007 (ve v?ku 84 let) New York
P?i?ina umrti	smrt padem
Povolani	romanopisec, esejista
Narodnost	americka
Alma mater	Chicagska univerzita University of Tennessee Univerzita Carnegie Mellon Cornellova univerzita Shortridge High School
?anr	satira ?ibeni?ni humor science fiction
Vyznamna dila	Jatka ?. 5 , Kolibka , Snidan? ?ampion?
Ocen?ni	Narodni kni?ni cena (1970) Cena Hugo za nejlep?i hrane p?edstaveni (1973) Eugene V. Debs Award (1981) Humanista roku (1992) Carl Sandburg Literary Award (2001) … vice na Wikidatech
Man?el(ka)	Jill Krementzova (1979?2007)
D?ti	Mark Vonnegut Edith Vonnegut
Rodi?e	Kurt Vonnegut, Sr. a Edith Vonnegut
P?ibuzni	Bernard Vonnegut (sourozenec)
Vlivy	George Orwell
Podpis
oficialni stranka
multimedialni obsah na  Commons
citaty na  Wikicitatech
Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Kurt Vonnegut, Jr. [vo.n?.g?t], ( 11. listopadu 1922 , Indianapolis ? 11. dubna 2007 , New York ) byl americky spisovatel, znamy zejmena diky kniham jako Jatka ?. 5 (1969), Kolibka (1963) nebo Snidan? ?ampion? (1973), v nich? dokazal misit prvky satiry , ?erneho humoru a science fiction .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Rana leta [ editovat | editovat zdroj ]

Kurt Vonnegut se narodil v Indianapolisu 11. listopadu 1922 (americky Den veteran? ) do ?tvrte generace n?meckych p?ist?hovalc? jako syn a vnuk indianapoliskych architekt? firmy Vonnegut & Bohn. B?hem studia na Shortridgeske st?edni ?kole v Indianapolisu se Vonnegut stal editorem The Daily Echo , v?bec prvniho st?edo?kolskeho deniku v Americe. V letech 1941 a? 1942 studoval biochemii na Cornellov? univerzit? . Stejn? jako jeho otec se stal ?lenem spolku Delta Upsilon. P?sobil take jako editor studentskych novin The Cornell Daily Sun . Vonnegut v te dob? nastoupil do armady , ktera ho pote poslala studovat strojni in?enyrstvi na Carnegieho technicky institut a na univerzitu v Tennessee . 14. kv?tna 1944, na Den matek , spachala jeho matka Edith S. (Lieber) Vonnegutova sebevra?du.

Druha sv?tova valka [ editovat | editovat zdroj ]

Vonnegutovy za?itky z valky , kterou pro?il nejprve jako vojak a pote jako vale?ny zajatec , m?ly zasadni vliv na jeho pozd?j?i tvorbu. V zim? roku 1944 se b?hem ofenzivy v Ardenach jako desatnik 106. p??i divize ocitnul od?iznut od zbytku jednotky, a? ho 14. prosince, po n?kolikadennim bloud?ni za nep?atelskou linii, zajaly jednotky Wehrmachtu a p?evezly do Dra??an , kde se stal sv?dkem ni?iveho bombardovani m?sta . Vonnegut byl jednim ze sedmi americkych vale?nych zajatc?, kte?i bombardovani p?e?ili v podzemnim krytu mistnich jatek. Jatka za valky slou?ila jako zajatecky tabor. Administrativni budova tohoto tabora m?la adresu Schlachthof Funf (Jatka ?. 5), tento nazev pak v?zni pou?ivali pro cely tabor. ?Naprosta destrukce,“ vzpominal Vonnegut, ?nesmirne krveproliti.“ Od N?mc? dostal za ukol nosit t?la do masovych hrob? . ?K poh?beni tam ale bylo a? p?ili? mnoho t?l. Nacisti tam proto namisto toho poslali jednotky s plamenomety. Ostatky v?ech t?ch civilist? byly spaleny na popel.“ Tato zku?enost tvo?i jadro jedne z jeho nejznam?j?ich knih, Jatek ?. 5 , a je nam?tem nejmen? ?esti dal?ich. ^[1]

Vonneguta osvobodily jednotky Rude armady v kv?tnu 1945. Po navratu do Ameriky byl vyznamenan Purpurovym srdcem za ?sm??n? zanedbatelne zran?ni“, jak sam ?ekl. ^[2] V ?asot?eseni pozd?ji napsal, ?e dostal ?ad za omrzliny .

Povale?ne obdobi [ editovat | editovat zdroj ]

Po valce Vonnegut studoval antropologii na univerzit? v Chicagu . Pracoval take jako policejni zpravodaj pro City News Bureau of Chicago . V Tabat?rce z Bagomba Vonnegut pi?e, ?e univerzita odmitla jeho diplomovou praci o nezbytnosti vyzkumu podobnosti mezi kubistickymi mali?i a v?dci indianskych povstani z 19. stoleti, proto?e by to pry bylo ?neprofesionalni“. Z Chicaga ode?el do Schenectady ve stat? New York , kde pracoval pro General Electric v odd?leni pro styk s ve?ejnosti. Chicagska univerzita pozd?ji p?ijala jako jeho diplomovou praci knihu Kolibka , s odvolanim na jeji antropologicky obsah, a v roce 1971 mu ud?lila magistersky titul. Kdy? u? se zdalo, ?e zanecha psani, nabidla mu Univerzita v Iow? misto u?itele praktickych dilen pro budouci spisovatele. V te dob? se z Kolibky stal bestseller a Vonnegut tak mohl za?it pracovat na Jatkach ?. 5 , na knize, ktera je nyni pova?ovana za jednu z nejlep?ich americkych knih 20. stoleti (mj. se objevila na seznamu sta nejlep?ich knih podle ?asopisu Time ). Brzy pote se Vonnegut p?est?hoval do m?ste?ka Barnstable na Cape Cod v Massachusetts .

Osobni ?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Do ?ijna roku 1957, kdy mu zem?el otec, byl znam jako Kurt Vonnegut, Jr (Kurt Vonnegut ml.), pote u? jen jako Kurt Vonnegut. Star?im bratrem byl fyzik Bernard Vonnegut , ktery se zabyval atmosferou a objevil, jak um?le vyvolat de?? za pomoci jodidu st?ibrneho . ^[3]

Po valce se o?enil se svou laskou z d?tstvi, Jane Marie Coxovou, v roce 1970 se ale roze?li. Rozvedli se sice a? v roce 1979, u? od roku 1970 ale Vonnegut ?il s fotografkou Jill Krementzovou, ktera se pozd?ji stala jeho druhou ?enou. M?l sedm d?ti, z toho t?i vlastni z prvniho man?elstvi. T?i d?ti sve sestry Alice adoptoval Vonnegut pote, co zem?ela na rakovinu. S Jill Krementzovou pak je?t? adoptovali dceru Lily. Dv? z jeho d?ti vydaly vlastni knihy. Syn Mark napsal Expres do raje , ve kterem popisuje sve za?itky z konce 60. let, kdy prod?lal n?kolik t??kych zachvat? schizofrenie , a? skon?il na psychiatrii. Mark p?ipustil, ?e sklony k du?evnim chorobam mohou byt z?asti d?di?ne. Po tom, co pro?il, se rozhodl studovat medicinu a ortomolekularni psychiatrii. Mark byl pojmenovan po Marku Twainovi , jeho? Vonnegut pova?oval za jednoho z americkych svatych. Dcera Edith (?Edie“) se stala mali?kou. Sve dilo vydala v knize Domestic Godesses (Domaci bohyn?). V 70. letech byla provdana za kontroverzniho novina?e Geralda Riveru . Edith byla pojmenovana po Kurtov? matce Edith Lieberove.

Nejmlad?i dcera Nanette (?Nanny“), pojmenovana po Vonnegutov? babi?ce z otcovy strany Nannete Schullove, se provdala za realistickeho mali?e Scotta Priora. Stala se ?astym nam?tem jeho obraz?, nap?iklad Nanny and Rose . T?i ze ?ty? adoptovanych d?ti jsou jeho vlastni synovci: James, Steven a Kurt Adams, ?tvrta je Lily, kterou adoptovali jako malou v roce 1982 (v sou?asne dob? p?sobi jako here?ka a zp?va?ka). James, Steven a Kurt byli adoptovani v roce 1958, kdy jim b?hem jednoho tydne zem?eli oba rodi?e. Jejich otec zahynul v osobnim vlaku, ktery v New Jersey sjel z otev?eneho zvedaciho mostu, zatimco jejich matka, Vonnegutova sestra Alice, zem?ela na rakovinu. V ?asot?eseni Vonnegut pi?e, ?e Aliciin man?el zem?el o pouhe dva dny d?ive ne? ona. Jeji rodina se smrt man?ela sna?ila p?ed Alici utajit, ona se to ale den p?ed svou vlastni smrti dozv?d?la z novin New York Daily News , ktere ji p?inesl jeden pacient. Jeji ?tvrty a nejmlad?i syn Peter Nice za?al ?it u rodiny sveho otce v Alabam? .

Dne 11. listopadu 1999 byl po Vonnegutovi na jeho po?est pojmenovan asteroid 25399 Vonnegut . Dne 31. ledna 2001 zachvatil horni patro jeho domu po?ar. Vonnegut se nadychal kou?ovych zplodin a byl p?evezen do nemocnice, kde se ?ty?i dny nachazel v kritickem stavu. P?e?il, ale jeho osobni archiv byl zni?en.

Vonnegut udajn? kou?il cigarety zna?ky Pall Mall bez filtru, co? ozna?il za ?stylovy zp?sob, jak spachat sebevra?du“. ^[4]

Smrt [ editovat | editovat zdroj ]

Vonnegut zem?el 11. dubna 2007 ve v?ku 84 let, kdy podlehl t??kym nasledk?m poran?ni mozku, ktera utrp?l po padu v byt? na Manhattanu . ^[5]

Posmrtne pocty [ editovat | editovat zdroj ]

• Po smrti byla Vonnegutova pamatka uct?na na vyro?ni p?edna?ce indianapoliske knihovny McFadden Memorial Lecture . Vonnegut m?l pro tuto udalost nachystanou ?e? (nyni se o ni mluvi jako o tom poslednim, co v ?ivot? napsal), kterou nakonec p?ed?ital jeho syn Mark. Proslov kon?i slovy: ?D?kuji vam za pozornost. Mizim odsud.“ ^[6]

• Jako vzpominka na Vonneguta se po jeho smrti objevila p?ed zav?re?nymi titulky americkeho po?adu The Daily Show Jona Stewarta slavna v?ta ?Tak to chodi“, kterou Vonnegut sam komentoval smrt. Stewart s nim v minulosti nato?il rozhovor, ve kterem Vonnegut tvrdi, ?e d?kazem, ?e evoluce je ?izena n?jakou bo?skou silou, je kapavka, hro?i a ?irafy. Tento nam?t pou?il i ve svych kresbach. Na jedne z nich se pi?e: ?Evoluce je stra?n? tvo?iva. To jen diky ni mame ?irafy a kapavku.“

• Re?iser Michael Moore za?adil na konec sveho filmu SiCKO z roku 2007 pod?kovani: ?D?kuju za v?echno, Kurte Vonnegute.“

Kariera spisovatele [ editovat | editovat zdroj ]

Vonnegutova prvni povidka Zprava o Barnhousov? efektu byla oti?t?na 11. unora 1950 v ?asopise Collier´s (pozd?ji se objevila ve sbirce Vitejte v opi?arn? ). Prvni vydanou knihou se stal roku 1952 antiutopicky roman Mechanicke piano (Player Piano), ve kterem je lidska pracovni sila ve velkem nahrazena stroji. A? do vydani druheho romanu Sireny z Titanu (The Sirens of Titan), Vonnegut pokra?oval v psani povidek. V 60. letech se styl jeho psani za?al m?nit. Od pom?rn? pevn? strukturovane Kolibky (za kterou obdr?el v roce 1971 magistersky titul) p?e?el ke spi?e experimentalni struktu?e op?vovanych, poloautobiografickych Jatek ?. 5 .

S experimentovanim pokra?oval i ve Snidani ?ampion? (Breakfast of Champions, 1973). Kniha je plna Vonnegutovych hrubych kreseb a dlouhych, navzajem nesouvisejicich pasa?i. Jako deus ex machina se v ni objevuje i sam autor.

?Zrovna pi?e? dost ?patnou kni?ku,“ ?ekl jsem sam sob?.

?Vim,“ ?ekl jsem si.

?Ma? strach, ?e se zabije? tak jako tvoje matka,“ ?ekl jsem.

?Vim,“ odpov?d?l jsem.

Vonnegut se roku 1984 pokusil o sebevra?du, o ?em? pozd?ji pi?e v n?kolika esejich. Snidan? ?ampion? se stala jednou z jeho nejprodavan?j?ich knih. Krom? Vonneguta samotneho v ni vystupuje i n?kolik dal?ich postav, ktere se pak znovu objevuji i v jeho dal?ich knihach. Jednou z nich je sci-fi spisovatel Kilgore Trout , ktery ve Snidani ?ampion? hraje hlavni roli a mimo jine take komunikuje s postavou autora.

Podobn? jako tyto postavy najdeme v knize i temata a my?lenky, ktere autor pou?iva opakovan?. P?ikladem m??e byt ?led typu 9“ (hlavni wampetr v knize Kolibka ), novy druh ledu se strukturou odli?nou od b??neho ledu. Kdy? se krystal ledu typu 9 dostane do kontaktu s tekutou vodou, ?stane se z n?j jakesi semeno, ktere se vzalo b?hviodkud a nau?ilo atomy zbrusu novemu zp?sobu, jak se seskupovat a vazat, jak krystalizovat a zamrzat“, ?im? se p?em?ni na led typu 9. ^[7] Tento proces je pom?rn? t??ko zvratitelny, jeliko? tento led taje a? p?i 55 °C.

A?koliv spousta Vonnegutovych knih obsahuje sci-fi motivy, velke oblib? se t??i i mimo okruh ?tena?? a kritik? tohoto ?anru. Velky podil na tom jist? ma i silne anti-autorita?ske vyzn?ni jeho knih. Nap?iklad ve zname povidce Harrison Bergeron Vonnegut ukazuje, k jak hroznemu utlaku m??e dojit, kdy? se spoji etos, jakym je v tomto p?ipad? rovnosta?stvi, s p?ili? velkou moci.

Vonnegut?v hlas k nam promlouva z v?t?iny jeho d?l. ?asto je to skrz postavu autora sci-fi Kilgora Trouta (jeho? jmeno je odvozeno od jmena skute?neho autora sci-fi Theodora Sturgeona ). Je pro n?j charakteristicka divoka p?edstavivost a t??ky cynismus mirn?ny humanismem.

V p?edmluv? ke Snidani ?ampion? Vonnegut popisuje, jak jako maly kluk vid?l skupinku mu??, posti?enych pohybovou ataxii . M?l tehdy pocit, ?e mu?i chodi jako rozbite stroje, zdravi lide potom musi byt fungujici stroje, to by tedy znamenalo, ?e lide jsou bezmocnymi zajatci determinismu . Timto motivem se Vonnegut zabyva ve svem nejslavn?j?im romanu Jatka ?. 5 , jejich? hlavni hrdina Billy Pilgrim "pendluje v ?ase" a na sv?j vlastni ?ivot ma tak maly vliv, ?e ani netu?i, v jakem okam?iku sveho ?ivota se tu kterou minutu ocitne.

Z Jatek ?. 5 pochazi take zname r?eni ?Tak to chodi“ ("So it goes"), ktere Vonnegut pou?iva, kdy? vypravi o smrti. R?eni se stalo sloganem odp?rc? valky ve Vietnamu v 60. letech 20. stoleti. ?Je v n?m jednoduchost, ironie i litost zarove?, p?esn? podle Vonnegutova stylu.“

Po vydani ?asot?eseni v roce 1997 Vonnegut prohlasil, ?e u? nikdy ?adnou knihu nenapi?e. A? do sve smrti v roce 2007 pokra?oval ve psani pro m?si?nik In These Times , kde p?sobil jako ?efredaktor. Zam??oval se na v?emo?na temata, od sou?asne americke politiky po popisy jednoduchych temat jako t?eba cesty na po?tu. V roce 2005 bylo n?kolik jeho esej? zve?ejn?no v knize Mu? bez vlasti , ktera se stala bestsellerem. Vonnegut trval na tom, ?e to bude jeho posledni p?isp?vek literatu?e. Cesta na po?tu je vonnegutovskou rozpravou o tom, o co v?echno nas p?ipravilo osam?le klikani na tla?itko ?Odeslat e-mail“. Jako luddita truchli nad smrti psacich stroj? . Popisuje, co v?echno d?lal, ne? odeslal text na p?epsani pisa?ce. Nejd?iv ?el do novinoveho stanku, tam si vystal frontu, ve ktere mohl pozorovat lidi nebo si s nimi popovidat. V?d?l, ?e zrovna tento stanek m?l p?esn? ten druh obalek, jaky pot?eboval. Velke obalky z konopneho papiru s neobvyklym zaviranim. Bu? je zav?ete pomoci kovovych patentek nebo je m??ete oliznout. Vonnegut d?lal oboji. ^[8]

Popisuje take, jak m?la ?ena, ktera obalky prodavala, na ?ele drahokam. ?Tak co, nestoji to za tu cestu?“ ^[8] Potom v?dycky obalku vzal a donesl ji na po?tu. Za p?epa?kou stala ?ena, do ktere byl tajn? zamilovan (ona o tom nev?d?la, jeho ?ena ano) a tajn? ji zbo??oval, proto?e se sebou ka?dy den ud?lala n?co, aby zlep?ila svym zakaznik?m naladu (bu? se n?jak vtipn? oblekla nebo u?esala). Vysv?tluje, jak se na ni dival s kamennou tva?i, aby sve city utajil. Ani? by to p?imo zminil, Vonnegut nam tim ?ika, o co v?echno jsme p?i?li kv?li pohodlnosti e-mail?.

V ?lanku z Rolling Stone ze srpna 2006 se pi?e:

Vonnegut p?estal pracovat na svem dlouho o?ekavanem romanu Kdyby dnes ?il B?h (If God Were Alive Today). ?ika k tomu: ?Vzdal jsem to... zkratka nebude... Armada si m? u sebe nechavala, proto?e jsem um?l psat na stroji, tak?e jsem zapisoval dodavky zbo?i a podobne v?ci. M?l jsem z toho nasledujici pocit: ?Prosim, u? jsem ud?lal v?echno, co se po mn? cht?lo. M??u jet dom??‘ Stejn? tak se citim i te?. Psal jsem knihy a napsal jsem jich hodn?. Prosim, u? jsem ud?lal v?echno, co se po mn? jen cht?lo. M??u jet dom??“ ^[1]

V dubnu 2008 byla Vonnegutovi posmrtn? vydana kniha Armageddon in Retrospect . Obsahuje dosud nevydane povidky a take dopis, ktery Vonnegut napsal sve rodin?, kdy? padl b?hem 2. sv?tove valky do zajeti. Najdeme v ni take Vonnegutovy kresby a par jeho proslov?. P?edmluvu ke knize napsal Vonnegut?v syn Mark.

Kariera designera [ editovat | editovat zdroj ]

Prace grafika pro Vonneguta za?ala jeho vlastnimi ilustracemi pro Jatka ?. 5 . Sv?j talent naplno uplatnil v hojn? ilustrovanem romanu Snidan? ?ampion? . Objevuje se zde nap?iklad ilustrace ?itniho otvoru, ale take jine, men? kontroverzni symboly. Postupem ?asu se za?al o grafiku, a zejmena sitotisk , zajimat ?im dal vice (pozd?ji spolupracoval s grafikem Joem Petrem III.).

V roce 2004 se Vonnegut zu?astnil projektu nazvaneho ?Nejlep?i obaly alb, ktere nikdy nevznikly“ ("The Greatest Album Covers That Never Were"). Vonnegut vytvo?il obal k albu skupiny Phish s nazvem Hook, Line and Sinker . Jim navr?eny obal pak byl sou?asti putovni vystavy Rokenrolove sin? slavy .

Nazory [ editovat | editovat zdroj ]

Politika [ editovat | editovat zdroj ]

Vonnegut byl siln? ovlivn?n p?edaky ran? socialistickych d?lnickych hnuti, zvla?t? rodaky z Indiany Powersem Hapgoodem a Eugenem V. Debsem , z jejich? d?l take ?asto cituje. Postavy svych knih Vonnegut pojmenoval jak po Debsovi (Eugene Debs Hartke v Hokusu Pokusu a Eugene Debs Metzger v Ostroo?kovi ), tak po jednom z v?dc? ruskych komunist? Lvu Trockem (Leon Trotskij Trout v Galapagach ). Cely ?ivot byl ?lenem americke organizace na ochranu lidskych prav American Civil Liberties Union a stal se take tva?i jedne z jejich kampani.

Vonnegut se opakovan? zabyval moralnimi a politickymi otazkami, i kdy?, aspo? ve svych romanech, jen z?idka jmenuje konkretni politicke postavy. Vyjimkou je nap?iklad nazev knihy B?h ti ?ehnej, Dr. Kevorkiane , ktery odkazuje na kontroverzniho zastance asistovanych sebevra?d Jacka Kevorkiana .

Ve sloupcich pro m?si?nik In These Times uto?il na Bushovu administrativu a valku v Iraku . ?Copak tim, ?e ?eknu, ?e na?i lid?i jsou ?impanzi opili moci, hrozi, ?e zni?im moralku na?ich vojak?, kte?i bojuji a umiraji na Blizkem vychod??“ pi?e. ?Jejich moralka u? je rozst?ilena na kusy, stejn? jako spousta lidskych t?l. Jedna se s nimi tak jako se se mnou nikdy nejednalo, jako s hra?kou, kterou dostane bohate dit? k Vanoc?m.“ In These Times ho cituje: ?Jediny rozdil mezi Hitlerem a Bushem je, ?e Hitler byl pravoplatn? zvolen.“ ^{[9] [10]}

V Mu?i bez vlasti Vonnegut pi?e, ?e ?George W. Bush kolem sebe shroma?dil dvojka?e ze smetanky, kte?i nemaji pon?ti o historii nebo zem?pise, plus ne zas tak p?ili? skryte rasisty, zname te? pod nazvem k?es?ane, plus, co? je je?t? d?siv?j?i, psychopaticke osobnosti neboli PO, co? je leka?sky termin pro schopne, p?ijemne lidi, kte?i nemaji sv?domi.“ ^[11] Volby v roce 2004 nesledoval s p?ili?nym optimismem. O Bushovi a Johnu Kerrym prohlasil, ?e ?je jedno, kdo z nich vyhraje, tak jako tak budeme mit za prezidenta ?lena Skull and Bones , a to v dob?, kdy se kv?li tomu, jak jsme otravili ve?kerou p?du, vodu a atmosferu, ze v?ech obratlovc? kvapem stanou jen lebky a kosti.“ ^[12]

V roce 2005 v interview pro The Australian na otazku, jaky ma nazor na moderni teroristy, odpov?d?l: ?Pova?uji je za velice state?ne lidi.“ Kdy? na n?j novina? David Nason, ktery rozhovor vedl, nalehal, a? odpov?? rozvede, Vonnegut dodal: ?[Sebevra?edni atentatnici] umiraji, aby si sami sebe mohli va?it. Je stra?ne, kdy? n?koho zbavite vlastni sebeucty. Je to jako by va?e kultura nic neznamenala, jako by va?e rasa nic neznamenala, jako byste ani vy sami nic neznamenali. Je sladke a u?lechtile, aspo? hadam, ?e to musi byt sladke a ?estne, zem?it za n?co ?emu v??ite.“ (Posledni v?ta je bu?to nara?ka na Horatiovy Ody a jejich ver? ? Dulce et decorum est pro patria mori “, tj. Sladke a ?estne je zem?it za vlast, nebo na Wilfreda Owena , jen? ver? ironicky pou?il ve sve basni Dulce Et Decorum Est .) Naston pak Vonneguta oso?il, ?e je ?sta?ec, ktery u? nechce dal ?it … a proto?e si nena?el nic smyslupln?j?iho, co by ho udr?ovalo na?ivu, mysli si, ?e je b?hvijak zajimave branit teroristy.“ Vonnegut?v syn Mark na ?lanek reagoval komenta?em pro Boston Globe , ve kterem vysv?tluje p?i?iny otcovy ?provokativni pozy“. Pi?e, ?e: ?Pokud tito komentato?i doka?i do takove miry nepochopit a podcenit naprosto nehlidaneho 83leteho anglicky mluviciho mu?e s rozsahlou sbirkou ve?ejn? p?istupnych dokument?, kde najdeme p?esn? to, co si mysli, mo?na bychom se m?li za?it bat toho, jak jsou schopni porozum?t nep?iteli, ktereho si nedovedou ani pojmenovat.“ ^[13]

V interview pro Rolling Stone z roku 2006 se pi?e: ?Nelze se divit, ?e opovrhuje v?im, co se tyka valky v Iraku. Remca kv?li vice ne? 2500 americkym vojak?m zabitych v, podle n?j, zbyte?nem konfliktu.“ ?Up?imn?, ke? by byl prezidentem Nixon ,“ na?ika Vonnegut, ?Bush je takovy ignorant.“

Nabo?enstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Sam o sob? n?kdy Vonnegut mluvil jako o skeptikovi , volnomy?lenka?i , humanistovi , unita?skem univerzalistovi , agnostikovi nebo ateistovi .

Na nabo?enstvi m?l Vonnegut dost neobvykly a nekonven?ni nazor. A?koliv odmital bo?skou podstatu Je?i?e , byl jeho zanicenym obdivovatelem a v??il, ?e jeho vlastni humanismus formovalo hlavn? Je?i?ovo Kazani na ho?e . ^[14]

I kdy? o sob? ?ikal, ?e je agnostik a ateista, o Bohu mluvil ?asto. Jednou napsal, ?e jeho epitafem by m?lo byt: ?Jako d?kaz bo?i existence mu sta?ila hudba.“ ^[15] Navzdory jeho tvrzeni, ?e za nabo?enstvi zd?dil volnomy?lenka?stvi, humanismus a agnosticismus a ?e je unita?, mluvil o sob? take jako o nereligioznim. Ve ?lanku vydanem American Humanist Association (ji? byl Vonnegut ?estnym ?lenem) se uvadi, ?e ?jeho nazory jsou naprosto sekularni.“ ^[16]

Vonnegut sam sebe nazyval nabo?enskym skeptikem, ktery nev??i na nadp?irozeno. Nabo?enske doktriny pova?oval za ?despoticke a o?ividn? vymy?lene slataniny“ a v??il, ?e lide se davaji k nabo?enstvi z pocitu osam?ni.

Vonnegut pochazel z rodiny n?meckych volnomy?lenka??, kte?i byli ke ?konven?nim nabo?enskym nazor?m“ dost skepti?ti. Jeho prad?de?ek Clemens Vonnegut je autorem volnomy?lenka?ske knihy Pou?eni o moralce ( Instruction in Morals ). Napsal si take proslov k vlastnimu poh?bu, ve kterem pop?el existenci Boha, posmrtny ?ivot a k?es?anske doktriny o h?ichu a spaseni. Tento proslov Kurt Vonnegut uve?ejnil v knize Kv?tna ned?le , kde tyto volnomy?lenka?ske nazory ozna?il za sve ?zd?d?ne nabo?enstvi“ a prohlasil, ?e z?stava zahadou, jak se jen mohly dostat a? k n?mu.

Humanismus Vonnegut pova?oval za moderni formu volnomy?lenka?stvi, obhajoval ho v n?kolika textech, proslovech a interview. Byl spjat i s humanistickymi organizacemi, stal se nap?iklad Laureatem humanismu Mezinarodni akademie humanismu zalo?ene Radou pro sekularni humanismus . Po Isaacu Asimovovi p?evzal post ?estneho prezidenta Americke humanisticke organizace (American Humanist Association, AHA) a z?stal jim a? do sve smrti. V jednom z dopis? ?len?m AHA napsal: ?Jsem humanista, to, aspo? ?aste?n?, znamena, ?e se sna?im chovat slu?n?, ani? bych za to po smrti ?ekal n?jakou odm?nu ?i trest.“ ^[16]

Vonnegut se ozna?oval za unita?e nebo unita?skeho univerzalistu a jednu dobu byl i ?lenem unita?ske obce. V Kv?tne ned?li najdeme jeho kazani pro 1. farnost unita?ske cirkve v Cambridgi ve stat? Massachusetts. V kazani, mimo jine, mluvi i o zakladateli unita?stvi v USA Williamu Ellery Channingovi . V roce 1986 Vonnegut ?e?nil p?ed shroma?d?nim unita?skych univerzalist? v newyorskem Rochesteru a tato ?e? pak byla zve?ejn?na v Osudech hor?ich ne? smrt . V teto knize je i text m?e, kterou Vonnegut napsal pro sbor univerzalnich unita?? v Buffalu. Vonnegut unita?stvi popisuje jako nabo?enstvi, ke kteremu se p?idala velka ?ast jeho volnomy?lenka?ske rodiny, kdy? za?ali byt volnomy?lenka?i a jini n?me?ti ?nad?enci“ b?hem sv?tovych valek v Americe zna?n? neoblibeni. Vonnegutovi rodi?e byli oddani unita?skym kn?zem a i jejich syn jednu chvili usiloval o to, takovym kn?zem se stat. Internetova stranka Asociace unita?skych univerzalist? ma na seznamu svych slavnych ?len? Vonnegutovo jmeno.

Psani [ editovat | editovat zdroj ]

Ve sbirce povidek Tabat?rka z Bagomba Vonnegut vyjmenovava osm pravidel pro psani povidek:

1. Vyu?ijte ?as naprosteho cizince takovym zp?sobem, aby si doty?ny ?i doty?na nemysleli, ?e ho zbyte?n? promrhali.
2. Nabidn?te ?tena?i aspo? jednu postavu, ktere by mohl fandit.
3. Ka?da postava by m?la n?co chtit, by? t?eba jen sklenici vody.
4. Ka?da v?ta musi ud?lat jednu ze dvou v?ci ? poodhalit postavu nebo posunout d?j o kousek dal.
5. Za?n?te co nejbli? u konce.
6. Bu?te sadista. A? jsou va?e postavy sebehodn?j?i a sebenevinn?j?i, prove?te jim n?co hrozneho, aby ?tena? vid?l, z jakeho jsou t?sta.
7. Pi?te tak, abyste pot??ili jen jednoho ?lov?ka. Kdy? otev?ete okno a za?nete objimat cely sv?t, va? p?ib?h dostane zapal plic.
8. Nabidn?te svym ?tena??m co nejvic informaci v co nejkrat?i dob?. K ?ertu s nap?tim. ?tena?i by m?li byt v obraze do takove miry, ?e by byli schopni p?ib?h dokon?it sami, kdyby nahodou poslednich par stranek se?raly my?i.

Dodava, ?e Flannery O'Connorova ?poru?ovala prakticky v?echny z vy?e vypsanych zasad krom? prvni“ a ?e ?velci spisovatele k tomu maji sklony“.

V 18. kapitole Kv?tne ned?le nazvane "Sexualni revoluce" Vonnegut sva vlastni dila znamkuje. Poznamenava, ?e znamky ho ?neza?azuji do literarni historie“ a ?e srovnava pouze ?sam sebe se sebou samym“. Hodnoceni bylo nasledujici:

• Mechanicke piano: B
• Sireny z Titanu: A
• Matka Noc: A
• Kolibka: A-plus
• ?ehnej vam Panb?h, pane Rosewatere: A
• Jatka ?. 5: A-plus
• Vitejte v pavilonu opic: B-minus
• Happy Birthday, Wanda June: D
• Snidan? ?ampion?: C
• Groteska: D
• Kriminalnik: A
• Kv?tna ned?le: C

Posledni ?adky, ktere Vonnegut ve sve posledni knize napsal, zn?ji:

A? kv?li nam um?e posledni ?ivy tvor, jak by bylo poeticke, kdyby Zem? mohla ?ict hlasem zvedajicim se mo?na ze dna Velkeho ka?onu: “Je po v?em.“ Lidem se tu nelibilo.

Ve filmech [ editovat | editovat zdroj ]

• Sam sebe si Vonnegut zahral v komedii z roku 1986 Navrat do ?koly (Back to School). V ni si ho najme bohaty Thorton Melon (hraje ho Rodney Dangerfield ), aby za n?j napsal esej na tema romany Kurta Vonneguta. Kdy? profesor Turner zjisti, ?e Melon neni autorem prace prohlasi: ?A? to napsal kdo chce, nema o Kurtu Vonnegutovi ani tucha.“

• Vonnegut se kratce objevil i ve filmovych adaptacich jeho roman? Matka noc a Snidan? ?ampion? . Matku noc nato?il Keith Gordon , ktery hral Melonova syna ve filmu Navrat do ?koly .

• Jako host se objevil na DVD kapely 1 Giant Leap z roku 2002. Jeho producenti prohlasili: ?Tim pravd?podobn? nejneuv??iteln?j?im vysledkem cele na?i produk?ni ?innosti bylo, ?e jsme dosahli toho, ?e nam Kurt Vonnegut poskytnul rozhovor.“ Vonnegut ve filmu ?ika, ?e ?hudba je pro m? d?kazem, ?e existuje B?h. Je neoby?ejn? nabita kouzly. V t??kych ?ivotnich obdobich posloucham hudbu, tolik to zm?ni.“

• Na nahravce s Manhattanskym komornim orchestrem Vonnegut vypravi dv? oratoria, ktera napsal se skladatelem Davem Soldierem. K napsani P?ib?hu vojaka ("A Soldier´s Story") ho inspirovala poprava vojina Eddieho Slovika , Balada ledu typu 9 ("Ice-9 Ballads") je adaptaci Kolibky .

• Vonnegut se kratce objevuje v dramatickem dokumentu American Rulling Class z roku 2005, kde hraje sam sebe.

• Kratce se objevuje i v holandskem vydani dokumentu BBC D-Day to Berlin. The Allies Journey to Victory z roku 2005, kde li?i sve vzpominky na bombardovani Dra??an.

V popkultu?e [ editovat | editovat zdroj ]

• Existuje jedna roz?i?ena fama, ?e kdy? Vonnegut v roce 1997 prona?el ?e? na promocich student? Massachusettskeho technologickeho institutu , dal student?m jednoduchou radu ?Noste slune?ni bryle.“ Namisto Vonneguta ov?em ve skute?nosti ten rok na promocich vystoupil Kofi Annan . Tento text, nepravem p?ipisovany Vonnegutovi (a ktery pozd?ji namluvil a vydal re?iser Baz Luhrmann ), je ve skute?nosti ?lanek, ktery vy?el Mary Schmichove v jejim pravidelnem sloupku pro Chicago Tribune 1. ?ervna 1997. Toto nedorozum?ni patrn? vzniklo na zaklad? Vonnegutova prohla?eni v God Bless You Dr. Kevorkian :

P?eji ka?demu dlouhy a ??astny ?ivot, a? u? se nakonec zm?ni v cokoliv. Pou?ivejte slune?ni bryle! Neku?te cigarety. Doutniky jsou v po?adku. ... St?elne zbran? taky. ... St?elny prach neobsahuje ?adny tuk ani cholesterol. Tote? plati i o st?elach dumdum.

• V roce 1974 vy?la kniha Philipa Jose Farmera nazvana Venus on the Half-Shell . Byla napsana ve Vonnegutov? stylu a jako autor byl uveden Kilgore Trout . To mnohe ?tena?e zmatlo. Dokud prave autorstvi nevy?lo najevo, mnozi p?edpokladali, ?e knihu musel napsat sam Vonnegut. Ten pote prohlasil, ?e ho to ?nepobavilo“. Ve vydani ?asopisu The Alien Critic , ktery se zabyva hlavn? recenzemi sci-fi, Farmer tvrdi, ?e mu Vonnegut osobn? volal a byl na n?j velice roz?ileny a sprosty.

• Ve filmu Denik Bridget Jonesove z roku 2001 je popsana fiktivni kniha Kafk?v motocykl jako ?vonneguteskni“.

• Psychedelicka rockova kapela Nebula nazvala jednu ze svych pisni So It Goes , podle popularniho refrenu z Vonnegutovych Jatek ?. 5 , na ktere cela pise? odkazuje.

• Kapela Ambrosia nazvala jeden sv?j hit, inspirovany Kolibkou , Nice, Nice, Very nice .

• Na konci romanticke komedie Posledni mejdan hlavni hrdina Preston ?ika, ?e bude chodit na kurzy psani ke Kurtu Vonnegutovi.

• Album Sometimes kapely City and Colour obsahuje pise? In the Water I Am Beatiful . Nazev pisn? cituje ?ast p?edmluvy k Vitejte v opi?arn? .

• Raper Kyle Lucas po Vonnegutovi pojmenoval svou kapelu Vonnegutt. Jejich prvni CD neslo nazev The Vice-Nine Ep , podle ledu typu 9 (Ice-Nine) z Vonnegutovy Kolibky .

• V jedne epizod? serialu My?lenky zlo?ince vyjde najevo, ?e Prentiss a Morgan jsou Vonnegutovymi va?nivymi fanou?ky a povidaji si o Matce Noci a Jatkach ?. 5 .

• V jedne epizod? serialu Ztraceni , postava Desmonda za?ne ?pendlovat v ?ase“, podobn? jako hlavni p?edstavitel Jatek ?. 5 Billy Pilgrim. V jinem dilu zase Michael sleduje zabavnou show, ve ktere se na Vonneguta a Jatka ?. 5 ptaji v jedne z otazek.

• Na albu skupiny Born Ruffians Red, Yellow & Blue najdeme pise? nazvanou Kurt Vonnegut .

• Album Petra Hapky s nazvem Citova investice take obsahuje pise? s nazvem Kurt Vonnegut .

• Na albu skupiny Dybbuk nazvanem Ale ?ert to vem najdeme pise? o Kilgoru Troutovi . Cituje se v ni ze Snidan? ?ampion? :

jaky je smysl ?ivota? no p?ece byt o?ima a taky byt u?ima a taky byt v?domim stvo?itele vesmiru

V knize je ov?em: "Byt o?ima a u?ima a sv?domim Stvo?itele vesmiru, ty troubo." (p?eklad Jaroslava Ko?ana)

• Termin ?rozcapeny bobr“ (wide-open beaver) pochazi z Vonnegutovy knihy Snidan? ?ampion? (?esky p?eklad pochazi od Jaroslava Ko?ana ).

• Samostatnou kapitolou by mohly byt citace Vonnegutovych praci v dilech re?isera Petra Zelenky . Nap?iklad titul Zelenkova povidkoveho filmu Knoflika?i vysv?tluje Vonnegut v Kv?tne ned?li a Mu?i bez vlasti . My?lenka vicepohlavnich mimozem??an? z filmu Samota?i zase vychazi z Jatek ?. 5 a podobn? by se dalo pokra?ovat.

• Jeden z hlavnich hrdin? (spisovatel Danny Angel) knihy Posledni noc na Klikate ?ece Johna Irvinga se b?hem sveho ?ivota a prace na univerzit? v Iowa City v 70. letech 20. stoleti p?ateli p?imo s Kurtem Vonnegutem. Sam Irving byl po jistou dobu Vonnegutovym studentem.
• Ernest Cline n?kolikrat zmi?uje jmeno Kurta Vonneguta ve svem sci-fi romanu Ready Player One (2011).

Vonnegut v ?eskoslovensku [ editovat | editovat zdroj ]

• Vonnegut zhledl divadelni adaptaci Dobry den pane Rosewater v brn?nskem divadle Husa na provazku (1982). Nasledovala beseda s divaky.
• V roce 1985 spolu s ?leny Jazzove sekce sazel stromky v Praze na Ka?erov?.
• ?eska undergroundova skupina The Plastic People of the Universe zhudebnila n?kolik z jeho basni.

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Vonnegut byl proti sve v?li spojovan s undergroundovym hnutim ? stal se sice jeho kultovnim autorem, nikdy s nim ale nem?l nic spole?neho a ani po tom pry netou?il.

Nic spole?neho necht?l mit ani se sci-fi a a?koliv pou?ival prost?edi budoucnosti, tvrdil, ?e to d?la proto, aby ozvla?tnil sve prozy. Jeho dilo v?ak science-fiction vyrazn? ovlivnilo.

Objevuji se u n?j i znaky postmodernismu (mi?eni realnych a fantasknich prvk?, ?anr?, vyu?ivani poklesle literatury , ironie …), a proto?e se proti tomuto za?azeni neohradil, byva sem i ?azen. ?asto byva ozna?ovan jako spisovatel posledniho soudu, co? je asi nejvysti?n?j?i ozna?eni, jake je s jeho osobnosti spojovano.

Vonnegut vyu?ival prolinani mnoha styl? ? grotesky , surrealismu , sci-fi s filozofickymi uvahami o smyslu lidske existence, vyu?ival i impresionistickou techniku spojovani kratkych scen a ?erny humor . Zna?ne popularity dosahl i diky tomu, jak tyto techniky dokazal skloubit do originalnich my?lenek.

Seznam d?l [ editovat | editovat zdroj ]

• Mechanicke piano (Player Piano, 1952, p?el. Jaroslav Ko?an , 1979)
• Sireny z Titanu (The Sirens of Titan, 1959, p?el. Jaroslav Ko?an, 1985)
• Matka noc (Mother Night, 1961, p?el. Zbyn?k Ryba , 1992; p?el. Miroslav Jindra, 2008)
• Kolibka (Cat's Cradle, 1963, p?el. Jaroslav Ko?an, 1976)
• ?ehnej vam Panb?h, Pane Rosewatere (God Bless You, Mr. Rosewater; or, Pearls Before Swine, 1965, pro Statni divadlo v Brn? p?elo?il Jaroslav Ko?an, 1982)
• Jatka ?. 5, aneb K?i?ova vyprava d?ti (Slaughterhouse-Five; or, The Children's Crusade, 1969, p?el. Jaroslav Ko?an, 1973)
• Snidan? ?ampion? (Breakfast of Champions; or, Goodbye, Blue Monday, 1973, p?el. Jaroslav Ko?an, 1981)
• Groteska, aneb u? nikdy sami (Slapstick; or, Lonesome No More, 1976, p?el. Jaroslav Ko?an, 1981)
• Kriminalnik (Jailbird, 1979, p?el. David Hajek , 1995)
• Ostroo?ko (Deadeye Dick, 1982, p?el. David Hajek, 1996)
• Galapagy (Galapagos, 1985, p?el. Jan Jirak , 1998)
• Modrovous (Bluebeard, 1987, p?el. Jan Jirak, 2000)
• Hokus pokus (Hocus Pocus, 1990, p?el. David Hajek, 1995)
• ?asot?eseni (Timequake, 1997, p?el. Ji?i Popel , 1998)

Sbirky povidek [ editovat | editovat zdroj ]

• Canary in a Cathouse (1961)
• Vitejte v opi?arn? (Welcome to the Monkey House, 1968, p?el. David Hajek, 1994)
• Wampeters, Foma and Granfalloons (1968)
• Kv?tna ned?le (Palm Sunday, p?el. Mat?j Turek , 2004)
• Nothing is Lost Save Honor (1984)
• Osudy hor?i ne? smrt (Fates Worse Than Death: an Authobiographical Collage, 1990, p?el. David Hajek, 1996)
• Tabat?rka z Bagomba (Bagombo Snuff Box, 1999, p?el. Ji?i Popel, 2001)
• Panb?h vam po?ehnej, doktore Kevorkiane (God Bless You, Dr Kevorkian, 1999, p?el. Zden?k Beran , 2009)
• Mu? bez vlasti (A Man Without a Country, 2005, p?el. Ji?i Rambousek , 2006)
• Armagedon (Armageddon in Retrospect, 2008, p?el. Zden?k Beran, 2010)
• Look at the Birdie (2009)

Divadelni hry [ editovat | editovat zdroj ]

• Penelope (1960) ? v roce 1970 p?ed?lano na Happy Birthday, Wanda June
• Fortitude (1968) ? jednoaktovka, ze sbirky Human-Machines: An Anthology of Stories About Cyborgs
• Between Time and Timbuktu; or, Prometheus-5: a Space Fantasy (1972) ? televizni hra na motivy Vonnegutovych knih
• Requiem (1987)
• Make Up Your Mind (1993)
• Miss Temptation (1993)
• L'Histoire du Soldat (1993)

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Kurt Vonnegut na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Kurt Vonnegut na Wikimedia Commons
• Osoba Kurt Vonnegut ve Wikicitatech
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Kurt Vonnegut
• Stranky Kurta Vonneguta
• Lide: Kurt Vonnegut, Jr.
• Interview Milana Kohouta s Kurtem Vonnegutem