Kurfi?t (p?ejaty vyraz z n?m?iny ? Kurfurst , slo?enina ze slov kuren tzn. volit a der Furst tzn. kni?e) byl ?i?sky kni?e s pravem volit panovnika Svate ?i?e ?imske .

P?vodni kurfi?ti [ editovat | editovat zdroj ]

P?vodn? volila krale v?echna ?i?ska kni?ata , narok byl poprve uplatn?n roku 1198. Kolem poloviny 13. stoleti se po?et kni?at volitel? (nazyvanych nyni kurfi?ty) ustalil na sedmi, co? v roce 1356 formaln? vyjad?il cisa? Karel IV. svoji Zlatou bulou . Kurfi?ti byli zarove? dr?iteli nejvy??ich ?i?skych u?ad? .

T?chto p?vodnich sedm bylo:

t?i duchovni:

• arcibiskup mohu?sky (jako ?i?sky kancle? pro n?meckou ?ast ?i?e)
• arcibiskup kolinsky (jako ?i?sky kancle? pro Italii)
• arcibiskup trevirsky (jako ?i?sky kancle? pro Burgundsko)

?ty?i sv?t?ti:

• kral ?esky (jako nejvy??i ?i?nik)
• falckrab? rynsky (jako nejvy??i stolnik)
• vevoda sasky (jako nejvy??i mar?alek)
• markrab? braniborsky (jako nejvy??i komornik)

Nov? ustanoveni kurfi?ti [ editovat | editovat zdroj ]

V pr?b?hu t?icetilete valky byl rynsky falckrab? Fridrich V. , bojujici proti cisa?i, zbaven svych dr?av Horni a Dolni Falce v?etn? kurfi?tske hodnosti, je? byly v roce 1623 ud?leny bavorskemu vevodovi Maxmilianovi I. Vestfalskym mirem z roku 1648 byla pote rynska (Dolni) Falc navracena synovi Fridricha Falckeho Karlu Ludvikovi a sou?asn? mu byla ud?lena nova kurfi?tska hodnost. Po?et volitel? se tak zvy?il na osm.

Dal?im, devatym kurfi?tem byl v roce 1692 jmenovan vevoda Brun?vicko-lunebursky (nasledn? nazyvan kurfi?tem hannoverskym ).

• vevoda bavorsky
• vevoda brun?vicko-lunebursky (kurfi?t hannoversky)

V souvislosti s napoleonskymi valkami byla zru?ena cirkevni kurfi?tstvi trevirska a kolinska a mohu?ske bylo p?evedeno do ?ezna . Naopak byla vytvo?ena ?ty?i dal?i sv?tska kurfi?tstvi:

• kni?e ?ezensky
• markrab? badensky
• lankrab? hesensko-kasselsky
• vevoda wurzbursky
• vevoda wurttembersky
• vevoda solnohradsky (v roce 1805 p?evedeno do Wurzburgu )

Po zaniku Svate ?i?e ?imske v roce 1806 pozbyl titul kurfi?ta opodstatn?ni (tj. volba cisa?e) a v?t?ina tehdej?ich kurfi?t? p?ijala jine tituly. Jediny panovnik, ktery pokra?oval v u?ivani titulu kurfi?ta, byl lankrab? hesensko-kasselsky (tzv. Kurhessensky), a to z presti?nich d?vod?, aby si uchoval postaveni seniora Hesenskeho domu v??i nov? povy?enemu velkovevodovi Hesensko-Darm?tadtskemu. Vladci Hesensko-Kasselska udr?eli kurfi?tsky titul a vladu a? do pora?ky v prusko-rakouske valce a zaniku samostatneho statu v letech 1866 ? 1867 .

Kurfi?tske klobouky a insignie [ editovat | editovat zdroj ]

Symboly kurfi?tskeho u?adu, jejich hodnostni klobouky, p?ipadn? pla?t? a dal?i sou?asti slavnostniho havu, se na rozdil od kralovskych korun dochovaly jen vzacn?, nebo? byly vyrobeny z latky a tedy z pomijiveho materialu. Dodnes se dochoval kurfi?tsky klobouk ?esky cca z roku 1640 . Spolu s pla?t?m a rukavicemi je p?echovavan ve Sv?tske klenotnici vide?skeho Dvorniho hradu . Braniborsky kurfi?tsky klobouk zhruba z roku 1650 je ulo?en v pokladnici (domskem muzeu) katedraly v Halberstadtu ^[1] a sasky klobouk z doby kolem roku 1675 se nachazi ve sbirkach kralovske zbrojnice ^[2] na dra??anskem zamku. Spolu s kloboukem se ve sbirkach zbrojnice nachazi i kurfi?tsky ceremonialni me? vyrobeny p?ibli?n? v roce 1425 . ^[3] V roce 2013 byla podle nalezu z hrobu vyrobena replika falckeho klobouku kurfi?ta Jana Vilema pro m?sto Dusseldorf , ktera je do?asn? p?echovavana p?i vevodskem mauzoleu v kostele svateho Ond?eje. ^[4] Replika hannoverskeho klobouku je p?echovavana v Bomannov? muzeu v Celle a byla v roce 2014 prezentovana na vystav? o hannoverske dynastii . ^[5]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Svata ?i?e ?imska
• D?jiny N?mecka
• Napoleonske valky

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu kurfi?t na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo kurfi?t ve Wikislovniku

kurfi?tstvi Svate ?i?e ?imske
kurfi?tske hodnosti	?i?sky kancle? (arcikancle?) arcistolnik arcimar?alek arci?i?nik arcipokladnik arcikomo?i arciprapore?nik
sedm p?vodnich kurfi?t?	t?i cirkevni: (do roku 1803 ) arcibiskup mohu?sky (?i?sky kancle? pro n?mecke zem? ) arcibiskup trevirsky (?i?sky kancle? pro Italii ) arcibiskup kolinsky (?i?sky kancle? pro Burgundsko) ?ty?i sekularni: kral ?esky (arci?i?nik) falckrab? rynsky (arcistolnik) vevoda sasky (arcimar?alek) markrab? braniborsky (arcikomo?i)
novi kurfi?ti od 17. stoleti	vevoda bavorsky (arcistolnik od  1623 ) vevoda brun?vicko-lunebursky (arcipokladnik od  1692 )
novi kurfi?ti 1803 ? 1806	kni?e ?ezensky kurfi?t salcbursky ( 1803 ? 1805 ) vevoda wurzbursky ( 1805 ? 1806 ) vevoda wurttembersky markrab? badensky lankrab? hesensko-kasselsky

Symboly a atributy sv?tovych monarchii
Hlavni tituly	Ajaw ? Basileus ? Beg (bej) ? Car / Carevna ? Cisa? ? Dauphin ? Do?e ? Emir ? Faraon ? Gyula ? Hospodar ? Chan ? Chediv ? Imperator ? Kende ? Kni?e ? Korunni princ ? Kral ? Kralovna man?elka ? Kurfi?t ? Maharad?a / Maharani ? Makoko ? Manikongo ? Mistokral ? Mwami ? Naslednik tr?nu ? Negus ? Padi?ah ? Panovnik ? Pape? ? Rad?a / Rani ? ?i?sky kni?e ? Sta?e?ina ? Sultan ? ?ahan?ah ? ?ogun ? Tenn? ? Valide sultan ? Velekral ? Velkokni?e ? Vevoda ? Velkovevoda
Ostatni tituly	Arcivevoda ? Augustus ? Baron ? Baronet ? Caesar ? Carevi? ? Cesarevi? ? Daimjo ? Dama ? Domnitor ? Fils de France ? Gosudar ? Gosudar-imperator ? Hrab? ? Jarl ? Jasnost ? K?az ? Kral cho? ? Kralovna man?elka ? Kralovna vdova ? Lankrab? ? Madame ? Madame Royale ? Metresa ? Patricij ? Princ / Princezna ? Princ man?el ? Princess Royal ? Ryti? ? ?i?sky hrab? ? Sahib ? Sebastokrator ? Svobodny pan ? ?ejk (?ejch)
Duchovni a nabo?enske tituly	Chalifa ? Kni?e-biskup / kni?e-arcibiskup / Kni?e-opat ? Monsignore ? Paladin ? Palatin ? Sajid ? ?arif ? Thaumaturg (divotvorce) ? Velekn?z / Arcikn?z
Vojenske a u?ednicke tituly	Atabeg ? Ban ? Falckrab? ? Despota ? Earl ? Majordomus ? Markrab? ? Markyz ? Pa?a ? Purkrabi ? ?ugo ? Vikomt ? Vidam ? Velmo? (magnat) ? Vezir ? Vojevoda ? ?upan (i?pan)
Ideologie a politika	Abdikace ? Absolutismus ? Konstitu?ni monarchie ? Monarchismus ? Korunovace ? Kralovra?da ? Kral je mrtev, a? ?ije kral! ? Personalni unie ? Protikral ? Regent ? Royalismus ? Volena monarchie ? Vzdorokral ? Vzdoropape?
Uzemi a mista	Banat ? Baronie ? Bejlik ? Carstvi ? Cisa?stvi ? Emirat ? Hrabstvi ? Chalifat ? Chanat ? Kaganat ? Marka ? Kralovstvi ? ?i?e ? Samod?r?avi ? Sultanat ? ?ejchat ? ?ogunat ? Vojvodstvi ? Kni?ectvi ? Velkokni?ectvi ? Palac ? Hrad ? Panovnicky dv?r ? Panstvi ? Rittergut ? Vevodstvi ? Velkovevodstvi ? Vidame ? Vilajet ? Zamek
Souvisejici pojmy	Aristokracie ? C. k. ? Deviza ( AEIOU ? Dieu et mon droit ? FERT ? Fiat iustitia, et pereat mundus ? Honi soit qui mal y pense ? Ich dien ? L'Etat, c'est moi / Stat jsem ja ? Viribus unitis ) ? Komo?i ? Kralovska rodina ? Kralovsky ?i?nik ? Kralovsky rada ? Pano? ? Pa?e ? Pervan ? ?lechta ? Szlachta
Vyrazy, symboly a p?edm?ty	Dvorsky titul ? Excelence ? Honorace ? Insignie ? Koruna (klenot) ? Koruna (stat) ? Kralovske jablko ? Kralovska Vysost ? ?lechticky titul ? Tabulka hodnosti ? Tr?n ? Veli?enstvo (Majestat) ? Vysost ? Z milosti Bo?i ? ?ezlo