Tento ?lanek pot?ebuje upravy.

M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ho vylep?ite . Jak by m?ly ?lanky vypadat, popisuji stranky Vzhled a styl , Encyklopedicky styl a Odkazy .

---

Konkretni problemy: upravit styl a format; reference obvyklym zp?sobem

Kulturalni studia jsou interdisciplinarnim zkoumanim vztah? sou?asne kultury a spole?nosti, jde tedy o mezioborove studium ?i analyzu vztah? symbolickych a socialnich praktik spojujici kulturni aspekty z antropologie, d?jin um?ni, literarni v?dy, medialistiky, lingvistiky, etnologie atd. v r?znych kombinacich. Nejedna se v?ak o kulturni antropologii ?i kulturologii . Na rozdil od t?chto oboru se kulturalni studia primarn? zam??uji na postindustrialni spole?nosti. V sou?asne dob? ^{[ kdy? ]} lze v ?eske republice magisterska kulturalni studia studovat bu? na Kated?e medialnich a kulturalnich studii a ?urnalistiky v Olomouci, ^[1] nebo v ramci Ustavu v?d o um?ni a kultu?e na Jiho?eske univerzit? v ?eskych Bud?jovicich. ^[2]

Vymezeni zkoumani kulturalnich studii [ editovat | editovat zdroj ]

Je d?le?ite zminit, ?e se nejedna o v?du jako takovou. Pole vyzkumu kulturalnich studii je velmi t??ko vymezitelne, jeliko? jde o interdisciplinarni (take se m??e ?ici multidisciplinarni ?i postdisciplinarni) obor. Ukolem kulturalnich studii neni popsat ?i snad dokonce vymezit danou kulturu nebo spole?nost , nybr? zjistit, co za kulturu pova?uje jedinec a jak ho kultura ovliv?uje. Kulturalni studia se soust?edi p?edev?im na ka?dodennost. Sna?i se zachytit a popsat zasadni vnimanou problematiku tykajici se v?t?iny lidi v dane kultu?e ?i spole?nosti v ur?item ?asovem obdobi (nap?iklad dnes je mo?no se v ramci kulturalnich studii soust?edit na problematiku jako: homosexualni rodi?ovstvi, potraty, mo?ny nastup jineho re?imu a podobn? ? jde tedy o politiku v ?irokem slova smyslu). Kulturalni studia vyu?ivaji ke svemu studiu zejmena v?dy jako sociologie , kulturologie , antropologie , politologie , psychologie a filosofie (dale m??e jit o v?dy jako religionistika , lingvistika a dal?i).

Vznik kulturalnich studii [ editovat | editovat zdroj ]

Kulturalni studia vznikla asi v 60. letech 20. stoleti. Kulturalni studia tak vznikla v navaznosti na tak zvane Centrum pro sou?asna kulturalni studia (v originale: Center for contemporary cultural studies, zkratka: CCCS). Ji? od sveho vzniku deklaruji kulturalni studia nevymezitelnost sveho zkoumani. Daji se take chapat jako otev?eny projekt, je? de?ifruje kulturni formy, ktere pomahaji vytva?et a udr?ovat zp?soby my?leni, vnimani a chovani, ktere vedou k pasivnimu akceptovani podminek socialniho ?ivota v ramci kapitalistickych spole?nosti. ?asto se kulturalni studia pova?uji za vnit?ni proud medialnich studii, ale m??e to byt vnimano i opa?n?, tedy ?e medialni studia jsou vnit?nim proudem kulturalnich studii. Media maji pro kulturalni studia v sou?asne dob? obrovsky a nezanedbatelny vyznam, nebo? media velmi determinuji vnimani kultury, a to jak jedincem, tak i celou spole?nosti.

?esky neologismus ?kulturalni studia“ zavedl roku 2004 ?esky sociolog ? profesor Miloslav Petrusek .

Vyznamne osobnosti pro kulturalni studia [ editovat | editovat zdroj ]

Stuart Hall (1932?2014) ? je pova?ovan za nejd?le?it?j?i osobu spjatou s rozvojem kulturalnich studii. Narodil se na Jamajce, kde vystudoval, doktorat si dod?lal ve Velke Britanii, kde za?al nasledn? u?it. Krom? teorie kulturalnich studii se v?noval i sociologii. Spole?n? s Richardem Hoggartem a Raymondem Williamsem se podilel na zakladech ?koly my?leni nazyvane Birminghamska ?kola. V roce 1964 bylo postaveno centrum pro vyzkum kulturnich studii na univerzit? v Birminghamu ? Centrum pro sou?asna kulturni studia, kde byl mezi lety 1968?1979 ?editelem Centra pro sou?asna kulturalni studia (CCCS) a prav? v t?chto letech si kulturalni studia za?ala etablovat svou identitu. Hallovy teorie navazuji p?edev?im na my?lenky Karla Marxe. Mimo jine se zabyval i problematikou rasy a pohlavi. Je zastancem recep?ni teorie, ve spojeni s ni vyvinul teorii kodovani a dekodovani, kterou p?edstavil v n?kolika publikacich (prvni a nejd?le?it?j?i byla Encoding and Decoding z roku 1973). Jejimu rozvijeni se dale v?noval na svych p?edna?kach po celou dobu sve kariery. Hallova esej o kodovani a dekodovani popisuje, jak se tvo?i medialni zpravy, jak se zve?ej?uji a jak jsou p?ijimany publikem. Hall tvrdi, ?e vyznam zpravy neni zafixovany a ?ist? ur?eny odesilatelem, zprava neni nikdy jednozna?na a obecenstvo nikdy neni pouze pasivnim p?ijemcem smyslu zpravy.

Smysl zpravy je umist?n mezi odesilatele a p?ijemce zpravy. Producent zakoduje smysl zpravy ur?itym zp?sobem, zatimco p?ijemce si ho dekoduje jinak, podle jeho socialni situace, osobniho rozpolo?eni a dal?ich faktor?. Kruh komunikace se sklada z n?kolika moment? ? produkce, cirkulace, distribuce, reprodukce. Zprava ale musi byt spravn? dekodovana p?ijemcem, aby mohla nastat smysluplna vym?na. ^[3] Publikum tak za?ina byt nahli?eno jako producent vyznamu, nejen jako u?ivatel ?i pouhy recipient jak tomu bylo v minulosti. Hall tak s touto teorii p?i?el s upln? novym pohledem na proces komunikace. ^[4]

Richard Hoggart (1918?2014) ? britsky literarni teoretik a sociolog, ktery vyznamn? ovlivnil vyvoj kulturnich studii vyzkumem p?edstav, my?lenek a dal?ich fenomen? ve spole?nosti (tzv. popkulturu). Stal se zakladatelem a prvnim ?editelem Centra pro sou?asna kulturni studia.

Raymond Williams (1921?1988) ? podobn? jako Hoggart byl literarnim teoretikem. Zarove? byl kulturologem a pro britska kulturalni studia byl vyznamnou osobnosti zejmena pro sv?j zajem o kulturu ka?dodennosti. Na rozdil od p?edchozich teorii kultury, ktere kladly d?raz na jeji esteticka hlediska, se zabyval jejim antropologickym uchopenim. Kulturu popsal jako celistvy zp?sob ?ivota ("the whole way of life") oby?ejnych mu?? a ?en a zalo?il tak tradici chapani kultury v ramci britskych kulturalnich studii.

Roland Barthes (1915?1980) ? francouzsky spisovatel a teoretik vyznamn? svym dilem ovlivnil okruh badani v kulturalnich studii, a to p?edev?im v posunu od kulturalismu ke strukturalismu (70. leta 20. stoleti).

Chris Barker ? sou?asny britsky diskursivni analytik a autor vyznamnych publikaci zabyvajicich se prav? vymezenim a zkoumanim kulturalnich studii; sam o kulturalnich studiich mluvi jako o diskursivni formaci my?lenek, p?edstav a praktik, ktere zaji??uji to, aby bylo mo?ne o ur?item tematu, socialni aktivit? a institucionalni pozici ve spole?nosti mluvit; prav? v tom vidi Barker velky p?inos kulturalnich studii pro spole?nost.

Nejd?le?it?j?i koncepty pro studium kulturalnich studii [ editovat | editovat zdroj ]

• marxismus

Marxismus vznikl jako politicky, ekonomicky a p?edev?im ideologicky sm?r ve 40. letech 19. stoleti a navazuje na n?meckou klasickou filosofii, anglickou politickou ekonomii a francouzsky utopicky realismus. Autorem sm?ru je n?mecky filosof Karl Heinrich Marx, jeho blizky p?itel Bed?ich Engels se v?ak vyznamn? podilel na jeho rozvoji. Podstatou marxismu je boj mezi t?idami, ktery je zap?i?in?n rychlym rozvojem vyrobnich prost?edk?. Tento rozpor neustale eskaluje a? k revoluci, ktera vede ke zm?n? vyrobniho zp?sobu ve spole?enske zakladn?, zatimco hodnoty spole?nosti (kultura aj.) zaostavaji. P?vodni marxisticky ekonomismus je v?ak zpochyb?ovan prvni kulturalni studii ? marxistickym humanismem. ^[5]

• Frankfurtska ?kola

Frankfurtska ?kola ozna?uje skupinu neomarxistickych sociolog? a filosof?, kte?i spolupracovali s Maxem Horkheimerem v Ustavu pro socialni vyzkum (IfS, Institut fur Sozialforschung) ve Frankfurtu nad Mohanem. ?asna Frankfurtska ?kola byla ovlivn?na Antoniem Gramscim a ?leny pozd?j?i Birminghamske ?koly.

• Birminghamska ?kola

Birminghamska ?kola vznikla v 60. letech 20. stoleti. Byla znama take jako Centrum pro sou?asna kulturni studia. Jeji vznik byl ovlivn?n konfrontaci jednotlivych skupin mlade?e, co? po 2. sv?tove valce vedlo k vytva?eni novych subkultur. Vyznamni p?edstavitele byli nap?iklad S. Hall, R. Hoggart, M. Clarke, D. Hebdige nebo L. Althusser.

• extropianismus

Extropianismus, nebo take filozofie Extropianismu, je vyvijeci se ramec hodnot a norem, ktere doka?ou neustale zlep?ovat zdravotni stav ?lov?ka. Extropianiste v??i, ?e pokroky ve v?d? a technice umo?ni ?lov?ku jednoho dne ?it nekone?n? dlouho. 

• popularni kultura  

Popularni kultura pat?i k nejd?le?it?j?im oblastem zkoumani kulturalnich studii. V ramci britske tradice je axiomaticke pojeti Johna Fiska, ktery odmita prefabrikovane ?tena?e medialnich sd?leni, ale klade d?raz na moc publik, je? davaji sd?lenim vyznam. Vyznam tedy nevychazi od tv?rc? medialnich sd?leni, nybr? od jejich p?ijemc? ^[6] .

• strukturalismus
• poststrukturalismus
• psychoanalyza
• filosofie jazyka
• pragmalingvistika
• (post)analyticka filosofie
• hermeneutika
• hegemonie
• ideologie
• neoluddismus
• genderova studia

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Cultural studies na anglicke Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• BARKER, Chris. Making sense of cultural studies: central problems and critical debates [online]. London: SAGE, 2002 [cit. 2014-02-09]. Dostupne z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10256859 . Bakhtinian perspectives on language and culture: meaning in language, art, and new media [online].
• BARKER, Chris. Slovnik kulturalnich studii. Vyd. 1. Praha: Portal, 2006. 206 s. ISBN   80-7367-099-2 . Houndmills, Basingstoke, Hampshire: Palgrave Macmillan, 2004 [cit. 2014-02-09]. Dostupne z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10103790 .
• HOUNDMILLS, Basingstoke, HAMPSHIRE: Palgrave Macmillan, 2004 [cit. 2014-02-09]. Dostupne z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10103790 .
• INSTITUT FILOSOFII (AKADEMII?A? NAUK SSSR).  Marxismus a dne?ni bur?oazni sociologie: Sbornik . NPL, 1963, 286 s.
• MILTOVA, Alena, ed., VODAKOVA, Alena, ed. a PETRUSEK, Miloslav, ed. Sociologicke ?koly, sm?ry, paradigmata. Vyd. 2., dopl. Praha: Sociologicke nakladatelstvi, 2000. 258 s. Sociologicke pojmoslovi; sv. 4. ISBN   80-85850-81-8 .
• RAINKO, Stanisław, and Jan Sedla?ek. Marxismus a jeho kritici. Svoboda, 1979.
• Stuart Hall, Simon During eds. Encoding and Decoding in Television Discourse , CCCS Stencilled Paper ?. 7, (Birmingham: Centre for Contemporary Cultural Studies, 1973), 90-103, https://faculty.georgetown.edu/irvinem/theory/SH-Encoding-Decoding.pdf (sta?eno 4. prosince 2015).
• ?UBRT, Ji?i et. al a . Soudoba sociologie IV: Aktualni a ka?dodenni . Praha 10: Karolinum, 2010, 383 s. ISBN   978-80-246-1789-3 .

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Kulturologie

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu kulturalni studia na Wikimedia Commons
• Richard Hoggart obituary. Theguardian [online]. 2014 [cit. 2016-11-28]. Dostupne z: https://www.theguardian.com/books/2014/apr/10/richard-hoggart