Moskevsky Kreml
je st?edov?ky
kreml
v centru
Moskvy
zalo?eny st?edov?kou ruskou vladnouci dynastii
Rurikovc?
.
[2]
V sou?asnosti Kreml slou?i mimo jine jako oficialni sidlo
prezidenta Ruske federace
.
Kreml ma velmi vyrazne vn?j?i zdi postavene z neomitanych ?ervenych palenych
cihel
. Jsou vysoke 5 a? 19 metr?, dlouhe 2235 metr?, jejich tlou??ka dosahuje 3,5 a? 6,5 metru a jsou posilene dvaceti
v??emi
, nejvy??i ? Trojicka ? m??i 79 metr?.
P?dorysem
Kremlu je nepravidelny trojuhelnik, jeho? plocha ma 277 000 m
2
(tem?? 28 hektar?). Jedna se o jeden z nejv?t?ich hradnich komplex? na sv?t?. Uvnit? se nachazi n?kolik z nejvyznamn?j?ich
ruskych pravoslavnych
kostel?
, nap?iklad
Uspensky chram
(chram Nanebevzeti Panny Marie) z
15. stoleti
,
Blagov???enskij sobor
(chram Zv?stovani Panny Marie) a
Archangelskij sobor
(
chram Archand?la Michaela
) s hrobkami ruskych
panovnik?
. Krom? t?chto kostel? se v Kremlu nachazeji rovn?? vyznamne
palace
, nap?iklad
Velky kremelsky palac
, dokon?eny roku
1849
, a
T?remsky palac
se soukromymi komnatami ruskych
car?
. V n?kolika palacich jsou vystaveny um?lecke a historicke poklady
Ruske ?i?e
, shroma?d?ne v pr?b?hu celych staleti. Moskevsky Kreml je nejv?t?i obyvana
pevnost
v
Evrop?
.
Borovicky vrch, misto na kterem je dne?ni Kreml postaven, byl obyvan
Slovany
ji? od
druheho tisicileti p?. n. l.
[
zdroj??
]
V
11. stoleti
mista, kde se ?eka
Neglinnaja
vleva do ?eky
Moskvy
obyval kmen
Krivi??
(Кривичи)
, ktery tam zbudoval prvni male opevn?ni. Podle
Ipat?vske kroniky
je
prvni pisemna zminka
o Moskv? datovana rokem
1147
. Od teto doby se da mluvit o vzniku
Moskvy
jako m?sta. Prvni hradebni ze? byla postavena v roce
1156
, jeji delka ?inila 850 metr?, opevn?na plocha uvnit? pak kolem 3000 metr?.
2
Toto rozsahle roz?i?eni, v te dob? je?t? ?Moskevskeho hradu“, provedl kni?e
Jurij Dolgorukij
. V roce
1238
byl hrad zni?en p?i najezdu
Mongol?
. Od roku
1264
hrad za?al slou?it jako sidlo moskevskych kni?at.
Takove hrady a tvrze se v Rusku odpradavna jmenovaly
detinec
. Slovo
kreml
se za?alo pou?ivat a? od
14. stoleti
. Prvni pisemne doklady, ve kterych je moskevsky hrad nazyvan Kreml, pochazeji z roku
1331
.
Chram Nanebevzeti v dne?ni podob?
Prvni zminky o kamennych stavbach v Kremlu pochazi z prvni poloviny 14. stoleti, pote co metropolita Alexej roku 1360 p?esunul svoje sidlo z
Kyjeva
do Moskvy. V tomto obdobi za?ala v Kremlu vznikat z p?ikazu
Ivana Kality
?ada chram?. Hlavni chram Nanebevzeti panny Marie (
Uspenskij sobor
,
Успенский собор
) byl zalo?en v roce
1327
a vyrazn? p?estav?n a rekonstruovan v
15. stoleti
. Pozd?ji byli v tomto chramu korunovani ru?ti carove. V?t?ina chram? v moskevskem Kremlu byla postavena v
rusko-byzantskem architektonickem slohu
, tedy s jednou centralni a n?kolika po obvodu rozmist?nymi zlatymi kopulemi z
vapence
.
P?vodni ze? kolem Kremlu byla d?ev?na. Za vlady
Dmitrije Donskeho
byla v letech 1366?1368 nahrazena masivni kamennou (vapencovou) obvodovou zdi. Tato ze? m?la chranit Kreml p?ed najezdy
Tatar?
, p?edev?im
chana
Tochtami?e
. Po smrti Dmitrije zalo?il jeho poru?nik, metropolita Alexis,
kla?ter
Zjeveni
archand?la Michaela
(Чудов монастырь). Na konci 14. stoleti se
Vasiliji I. Dmitrijevi?i
poda?ilo dojednat mir s Tatary, tak?e mohl pokra?ovat ve vystavb? chram?. P?ikladem budi? chram Zv?stovani panny Marie (Blagov???enskij sobor,
Благовещенский собор
) z roku
1405
, na jeho? vyzdob? se podileli
Theofanes ?ek
,
Andrej Rublev
a
Prokor
.
Frolovska neboli Spasska (Vykupitelova) v??
Ivan III.
si v roce
1475
, po sjednoceni Ruska, uv?domil, ?e jeho sidlo, Kreml, neni hodne panovnika jeho vyznamu v podob?, v jake se nachazel. V teto dob? byly vapencove obvodove zdi v havarijnim stavu a i dal?i budovy bylo t?eba opravit. Ru?ti stavitele, ktere Ivan III. pozval, nejprve dokazali vyspravit zdi, ale ji? si nedokazali poradit s projektem takoveho rozm?ru, jakym byla celkova p?estavba zdi nebo oprava chramu Nanebevzeti; jejich pokusy skon?ily pouze z?icenim n?kterych chramovych zdi. Kdy? Ivan III. zjistil, ?e nema dostate?n? kvalifikovane projektanty v Rusku, poslal pro architekty do Italie.
Plan Kremlu okolo roku 1601
V roce
1475
p?ijel prvni italsky architekt
Aristotele Fioravanti
, ktereho ziskal Ivan III. za podpory metropolity Filipa na rekonstrukci chramu Nanebevzeti. Na p?ani Ivana III. byl vzorem teto stavby chram Nanebevzeti ve
Vladimiru
. Chram je postaven v rusko-byzantskem stylu, podle umist?ni velke centralni zlate kupole a ?ty? men?ich umist?nych v rozich, ale Fioravanti zanesl do stavebniho postupu mnoho inovativnich prvk?. Vlo?il do zaklad? mohutne dubove k?ly, pou?iva ?elezne klenebni spojniky a pro stavbu kopule pou?iva cihly namisto kamene.
Diamantovy palac s rustikou v podob? diamantoveho vybrusu
Mezi lety
1485
?
1516
probihala generalni p?estavba pevnostnich zdi italskymi pevnostnimi specialisty. Pracoval zde nap?iklad
Pietro Antonio Solari
, ktery se proslavil rekonstrukci hlavni vstupni Frolovske (pozd?ji Vykupitelovy) v??e v roce
1491
, na zakladech p?vodni postavene
Vasilijem Jermolinem
, a dal?ich v??i. Tato p?estavba probihala v duchu v Italii ji? zastaraleho pevnostniho stavitelstvi
quattrocenta
, p?i ktere byl vapenec nahrazen neomitanymi palenymi cihlami a zdi dostaly vyrazna cimbu?i v podob? vla?tov?ich ocas?. V??e byly p?idany a? v 17. stoleti. Tyto nove zdi se dochovaly dodnes; jejich delka je 2235 m, vy?ka kolisa mezi 8 a 19 m a ?i?ka je v rozmezi 3 a? 6 m.
Novou stavbou, kterou Kreml doplnili ital?ti architekti, byla Granovitaja palata (Грановитая палата), jeji? nazev pochazi z nazvu zvla?tnich ?ezanych (tzv. diamantovy rust) z kamene obklad? vychodni fasady. Budovu za?al stav?t v roce
1487
Marco Frjazin
a stavbu dokon?il Solari.
Na konci tzv. ?italskeho obdobi“ od roku
1505
do roku
1508
se v Kremlu stav?ly dv? vyznamne budovy: Archand?lsky chram (Архангельский собор), ktery byl postaven Alevizem Novijem na zakladech p?vodniho chramu z roku
1333
, a zvonice Ivana Velikeho. Zvonice byla dvoustup?ova a vysoka 60 m, za panovani
Borise Godunova
ji byla p?istav?na je?t? 21 m vysoka t?eti ?ast. Zvonice byla tak d?mysln? zkonstruovana, ?e p?etrvala mnohe po?ary a dokonce za valky s Napoleonem i francouzskou nalo?, ktera srovnala okolni stavby se zemi.
Po dokon?eni t?chto staveb vy?el carsky dekret, ktery na?izoval, ?e ?adna dal?i budova nesmi stat v blizkosti pevnosti. To zp?sobilo, ?e je Kreml odd?leny od dne?niho historickeho moskevskeho centra tzv.
Kitaj-gorodu
. V letech
1555
?
1560
po dobyti
Kaza?skeho chanatu
nechal car
Ivan IV.
na toto prazdne misto (dne?ni
Rude nam?sti
) postavit architektem
Postnikem Jakovlevem
chram Vasila Bla?eneho
.
V roce 1682 pro?il car
Petr Veliky
je?t? jako dit? v Kremlu velice traumaticke okam?iky, kdy? jen o vlasek unikl ?iv z moskevske rebelie (St?elecka vzpoura), z toho d?vodu Moskvu nem?l rad a pozd?ji v roce 1712 p?emistil sidelni m?sto z Moskvy do nov? postaveneho honosneho Sankt-Peterburgu
Petrohradu
a Kreml upadl v zapomn?ni a? do 18. stoleti. Je?t? p?ed p?esunutim carskeho sidla z Kremlu do
Petrodvorce
prob?hla pom?rn? rozsahla dostavba ozdobnych v??i?ek nad stavajici v??e obvodovych zdi.
V 18. stol znovuobjevila moskevsky Kreml, do te doby pou?ivany jen pro korunovace car?,
Kate?ina Velika
a znovu sem p?emistila jeho za?le moci. Nez?stalo jenom u p?emist?ni, ale Kate?ina sebou p?ivezla pom?rn? odva?ne plany na p?estavbu Kremlu. Tyto plany se tykaly p?estavby zdi v
klasicistnim
slohu, ktere ale, jak se shoduje mnoho odbornik? na?t?sti,
[3]
z velke ?asti nebyly nikdy provedeny. Nicmen? velky projekt spojeny s reformou z roku
1763
, ktera ustanovila Moskvu jako centrum soudu, proveden byl.
Kate?ina pov??ila talentovaneho klasicistniho architekta
Matveje Kazakova
provedenim budovy Senatu. Tato budova le?i v do te doby nevyu?ite severovychodni ?asti Kremlu. Tato ?ty?patrova budova tvo?i soum?rny trojuhelnik s dv?ma vnit?nimi k?idly a t?emi nadvo?imi. Do vychodniho vrcholu tohoto trojuhelniku Kazakov umistil vyraznou rotundu, ktera slou?ila pro shroma??ovani Senatu. Po dostavb? byla hradebni v??i?ka p?ed Senatem z bezejmenne p?ejmenovana na ?Senatni“. Budova za dob komunismu slou?ila jako sidlo
Nejvy??iho sov?tu SSSR
.
Pohled na
Velky kremelsky palac
V 19. stoleti z p?ikazu cara
Mikula?e I.
prob?hla dal?i vyrazna p?estavba budovy, ktera byla po?kozena za francouzske okupace na za?atku stoleti, Velkeho kremelskeho palace (
Большой Кремлёвский дворец
). Tuto p?estavbu ?idil architekt
Konstantin Ton
a na navrhu vnit?ni vyzdoby se podilel dvorni architekt
Friedrich Richter
. Tato p?estavba vytvo?ila skute?nou dominantu Kremlu p?i pohledu p?es ?eku Moskvu. B?hem t?chto praci take do?lo k propojeni Velkeho palace s palacem T?remskym (
Теремной дворец
), Diamantovym palacem a s chramem Zv?stovani.
Pote op?t Kreml za?al ztracet na vyznamu a? do doby nastupu komunismu na za?atku 20. stoleti.
Plan Kremlu z roku 1917, p?ed komunistickymi p?estavbami
Po
Velke ?ijnove revoluci
p?esunul
12. ?ijna
roku
1918
Vladimir Ilji? Lenin
ve?kerou moc po mnoha letech zp?t do Kremlu. Lenin si rezervoval v Kremlu mistnost pro sebe a ur?il za sidlo Sov?tu byvalou budovu Senatu. V teto dob? prob?hlo n?kolik oprav dlouho nepou?ivanych budov. Pote se ale za?aly projevovat nazory komunismu na tradi?ni ruskou viru a komunisticke architektonicke postupy.
Na p?ikaz
Josifa Stalina
do?lo k rozsahlemu bourani po staleti stav?nych chram? po celem Rusku, velke ?asti Kremlu se v?ak tato akce vyhnula. Krom zbourani
konventu Nanebevstoupeni
(
Vozn?senskij monastyr
), kla?tera Zjeveni, stareho Spasitelova chramu a maleho Nikolskeho palace byly odstran?ny carske symboly a Kreml se uzav?el ve?ejnosti.
Ve t?icatych letech byly p?vodni zlate orlice umist?ne na kremelskych v??ich z?asti nahrazeny sviticimi rudymi kolem 3 metr? vysokymi hv?zdami. Misto po zbouranych budovach nahradila vojenska akademie a
Sjezdovy palac
postaveny v letech
1959
?
1961
architektem
Michailem Posochinem
. Tato stavba je postavena z mramoru a skla, je konstruk?n? jednoducha a nep?sobi ru?ivym dojmem, co? nap?. historik architektury
W. C. Brumfield
shledava jako jedine pozitivum budovy.
[4]
Ze strany
Rudeho nam?sti
u
Kremelske zdi
bylo postaveno architektem ??usevem
Leninovo mauzoleum
a podel zdi se za?aly poh?bivat vyznamne osoby.
[
ujasnit
]
V roce 1955 byl Kreml znovu ve?ejnosti otev?en a v roce 1961 se z n?ho stalo krom? sidla vlady muzeum. Pozd?ji v roce 1990 byl jako prvni rusky komplex zapsan na seznam
sv?toveho kulturniho d?dictvi UNESCO
.
- ↑
Paul, Michael C. (2004). "The Military Revolution in Russia 1550?1682". The Journal of Military History. str. 68.
- ↑
Paul, Michael C. (January 2004). "The Military Revolution in Russia 1550?1682". The Journal of Military History. 68 (1): 31. doi:10.1353/jmh.2003.0401. S2CID 159954818.
- ↑
BRUMFIELD, William Craft. Kreml. In: PARKYN, Neil.
Sedmdesat div? sv?tove architektury a stavitelstvi
. [s.l.]: Slovart, 2003.
ISBN
80-7209-462-9
. S. 96.
- ↑
Brumfield, s. 97.
- BRUMFIELD, William Craft. Kreml. In: PARKYN, Neil.
Sedmdesat div? sv?tove architektury a stavitelstvi
. [s.l.]: Slovart, 2003.
ISBN
80-7209-462-9
. S. 93?97.
- GON?AROVA, A. A.; GORD?JEV, N. V.
Московский Кремль
. Moskva: [s.n.], 1958. (rusky)
| Ruske kremly
|
|
| Kremly na seznamu sv?toveho d?dictvi
| |  |
|
| Ostatni dochovane kremly
| |