Tento ?lanek nepokryva tema dostate?n? z celosv?toveho hlediska .

Pokuste se, prosime, ?lanek vylep?it a doplnit nebo k mo?nemu zdokonaleni p?isp?t v diskusi .

Krajsky soud p?edstavuje jeden ze zakladnich ?lank? soustavy obecnych soud? .

V ?eske republice existuje osm krajskych soud?: ^[1]

• M?stsky soud v Praze (p?sobnost pro Prahu )
• Krajsky soud v Praze (p?sobnost pro St?edo?esky kraj )
• Krajsky soud v ?eskych Bud?jovicich s pobo?kou v Tabo?e
• Krajsky soud v Plzni
• Krajsky soud v Usti nad Labem s pobo?kou v Liberci
• Krajsky soud v Hradci Kralove s pobo?kou v Pardubicich
• Krajsky soud v Brn? s pobo?kou v Jihlav? a pobo?kou ve Zlin?
• Krajsky soud v Ostrav? s pobo?kou v Olomouci

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

P?vodni krajske soudy ( iudicium provinciale ) v ?echach navazovaly na hradskou soustavu , z?staly ale nakonec jen v Praze a v Plzni. Na Morav? byly stabiln?j?i s ohledem na existenci ud?l? . Krajske soudy se zde nazyvaly cudy , ktere se postupn? slu?ovaly, nejvyznamn?j?i tak pozd?ji byly v Olomouci a v Brn?. Zanikly b?hem husitskych valek. ^[2]

K obnoveni institutu krajskeho soudu ( Kreisgericht ) do?lo v Habsburske monarchii v roce 1850. Tehdy je?t? s ozna?enim zemske soudy ( Landesgericht ), ^{[3] [4]} od roku 1855 a? do roku 1928 ^[5] se tak v?ak nazyvaly jen soudy v hlavnich m?stech zemi , tedy pra?sky, brn?nsky a opavsky. Krom? nich p?sobily krajske soudy v ?eske Lip?, ?eskych Bud?jovicich, Hradci Kralove, Chebu, Chrudimi, Ji?in?, Kutne Ho?e, Liberci , Litom??icich, Mlade Boleslavi, Most? , Pisku, Plzni, Tabo?e, Jihlav?, Novem Ji?in?, Olomouci, Uherskem Hradi?ti a Znojm? (v Mlade Boleslavi a Litom??icich ale vznikly a? roku 1855 a teho? roku bylo do Chrudimi p?eneseno sidlo krajskeho soudu ve Vysokem Myt?). ^{[6] [7] [8]} V roce 1918 byl z?izen novy krajsky soud v Trutnov? pro n?meckojazy?nou oblast vychodnich ?ech, ale nov? vznikla ?eskoslovenska republika jej ihned zru?ila. ^{[9] [10]} Existoval take t??insky krajsky soud, ten v?ak zanikl v d?sledku rozd?leni T??inska po vzniku ?eskoslovenska a misto n?j byl z?izen krajsky soud v Moravske Ostrav?, ^[11] v te dob? take vznikl samostatny krajsky soud v Klatovech. ^[12] Krajske soudy tehdy p?sobily jako tzv. ?sborove soudy prvni stolice“, rozhodovaly p?eva?n? v t?i?lennych senatech , a to bu? o opravnych prost?edcich proti rozhodnutim okresnich soud? (civilni odvolani v?ak a? do roku 1898 vy?izovaly vrchni zemske soudy ^[13] ), nebo samy v prvnim stupni ve specializovane agend? jako byly p?e?iny a zlo?iny, v?ci konkursni a fideikomisni ?i obchodni, horni nebo jine spory nad hodnotu 500 zlatych. ^{[14] [15]} N?kdy se podle teto agendy k jejich nazvu p?ipojovalo ozna?eni ?trestni“ nebo ?civilni“, ale jen v Praze fungovaly t?i samostatne specializovane krajske soudy: civilni, trestni a obchodni.

Po roce 1949 byly p?izp?sobeny tehdej?imu krajskemu uspo?adani , tak?e krajske soudy sidlily v Praze, ?eskych Bud?jovicich, Plzni, Karlovych Varech, Usti nad Labem, Liberci, Hradci Kralove, Pardubicich, Jihlav?, Brn?, Olomouci, Ostrav? a jako vyjimka z tohoto pravidla v Uherskem Hradi?ti. ^[16] Stejny princip byl zachovan po redukci po?tu kraj? v roce 1960 a vysledny stav osmi krajskych soud? z?stal nezm?n?n i po vzniku samospravnych kraj? v roce 2000, a?koli ve m?stech, kde ji? krajske soudy nesidlily, za?aly byt z?izovany alespo? jejich pobo?ky. Mezi roky 1992 a? 2000 fungovaly sice t?i samostatne krajske obchodni soudy (v Praze, Brn? a Ostrav?), ale pote byly za?len?ny do soud? krajskych (Krajsky obchodni soud v Praze do M?stskeho soudu v Praze). ^[17]

Agenda [ editovat | editovat zdroj ]

Krajske soudy rozhoduji ve druhem stupni o ?adnych opravnych prost?edcich proti rozhodnutim t?ch okresnich soud? , ktere se nachazeji v jejich soudnim obvodu . Dale je jim sv??ena rozsahla specializovana prvoinstan?ni agenda, nap?. rozhodovani v insolven?nim ?izeni , ve v?cech obchodnich korporaci , du?evniho vlastnictvi , nekale sout??e nebo o nejzava?n?j?ich trestnych ?inech (ob?alobu podavaji statni zastupci krajskeho statniho zastupitelstvi ). Druhym stupn?m jsou pak soudy vrchni . ^{[18] [19] [20]}

Vedou take agendu ve?ejnych rejst?ik? pravnickych a fyzickych osob ^[21] a p?sobi te? jako soudy jedineho stupn? ve v?t?in? v?ci spravniho soudnictvi ( Nejvy??i spravni soud zde ?e?i jen mimo?adne opravne prost?edky). ^[22]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]