Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Konstantin V. Kopronymos
(
?Pokaleny“
), (
718
?
14. za?i
775
) byl
byzantskym
cisa?em
v letech
741
a? 775. Jeho krajn? hanlive p?izvisko mu bylo dano jeho protivniky a m?lo p?ipominat (udajnou) potupnou udalost z jeho ?ivota ? ve skute?nosti v?ak bylo vyrazem nenavisti k jednomu z hlavnich p?edstavitel?
ikonoklasmu
. Konstantin V. byl synem a nastupcem cisa?e
Leona III.
Kdy? Konstantin v roce
742
na po?atku sve vlady tahl s armadou proti
Arab?m
, byl napaden svym ?vagrem
Artabasdem
. Artabasdas nasledn? nechal vyhlasit, ?e Konstantin padl v boji. Sam nastoupil na tr?n v
Konstantinopoli
a dal zru?it edikty, ktere zakazovaly
uctivani obraz?
. Sesazenemu cisa?i se v?ak poda?ilo uprchnout do m?sta Amorionu, kde shroma?dil vojska z
anatolskych
themat
(vojenskych distrikt? ?i?e) a s jejich pomoci porazil Artabasda a oblehl Konstantinopol. V roce
743
bylo hlavni m?sto znovu dobyto a Artabasdas byl i se svymi syny oslepen. Vd??ny cisa? pak povolil svym vojsk?m drancovat n?kolik dni Konstantinopol, ?im? si v?ak jeho obyvatele nadosmrti znep?atelil.
Thema
Opsikion
, ktere podporovalo Artabasda, nechal rozd?lit a vytvo?il tak v Male Asii nove thema
Bukellarion
. Pote, co byla reorganizovana themata vytvo?il novou vojenskou strukturu, tzv. tagmata (?oldne?i tvo?ena garda), ktera m?la za cil zabranit spiknutim. S reorganizovanou armadou dobyl v roce
751
zp?t ?ast
Syrie
, zatimco v
kalifatu
probihala ob?anska valka mezi
Umajjovci
a
Abbasovci
. V roce
763
zvit?zil take nad
Bulhary
v
bitv? u Anchialu
.
Konstantin je?t? vice ne? jeho otec Leon III. prosazoval zakaz uctivani obraz?, p?i?em? nechal krut? pronasledovat aktivni
ikonoduly
a mnichy, a?koliv historicke prameny v tomto sm?ru z?ejm? p?ehan?ji. V roce
754
svolal
koncil
do m?sta Hieria (ktery je take nazyvan ?bezhlavy“, nebo? se ho nezu?astnil ani
pape?
ani konstantinopolsky
patriarcha
). P?itomni byli pouze ikonoklasti?ti biskupove a kn??i a jednalo se tak o jeden z nejmen?ich koncil?, b?hem ktereho bylo prohla?eno uctivani obraz? za
herezi
. Co? byl sice krok, ktery vy?e?il problem
paulikian?
, av?ak v?t?i ?asti ostatniho obyvatelstva zvla?t? v
evropskych
?astech ?i?e nebyl nijak zvla?? vitan. V roce
766
nechal zlyn?ovat jisteho ikonodulskeho poustevnika jmenem Stefanos. Krom? toho nechal ozna?it za hereticke a zakazat take
relikvie
a
modlitby
ke svatym.
Do obdobi jeho vlady spada obrat pape?e k
Frank?m
? asi ale men? z d?vodu cisa?ovy cirkevni politiky, jako spi?e kv?li neschopnosti Byzance udr?ovat na zapad? je?t? jakoukoli u?innou vojenskou p?itomnost po padu
Ravenny
do rukou
Langobard?
v roce 751.
Konstantin zem?el b?hem jednoho z ta?eni proti Bulhar?m, co? ikonodulove vykladali jako bo?i potrestani. Za?ali pak take roz?i?ovat famu o jeho k?tu a rovn?? pou?ivat p?izvisko ?Kopronymos“. V
devatem stoleti
byly Konstantinovy poz?statky vyzvednuty z hrobu a vhozeny do mo?e.
- ZAST?ROVA, Bohumila a kol.,
D?jiny Byzance
. Praha, Academia, 1992.
