Kolektivizace je ozna?eni procesu p?em?ny individualniho soukromeho zem?d?lstvi na kolektivni, zpravidla v souladu s my?lenkami marxismu a jeho ideou spole?neho vlastnictvi. Pro kolektivizaci zem?d?lstvi nem?li komuniste v ?adne zemi realny hospoda?sky d?vod, nybr? k ni do?lo z ?ist? politicko-ideologickych d?vod? ^{[ zdroj? ]} . S padem komunismu ve vychodnim bloku proto take zaniklo kolektivni hospoda?eni.

Jeliko? komunisticke strany pot?ebovaly p?i svem nastupu k moci podporu ?irokych zem?d?lskych vrstev, je? se zpravidla necht?ly vzdavat sve p?dy, zprvu sve kolektiviza?ni umysly zatajovaly a naopak slibovaly agrarni reformy a rozdavaly chud?im rolnik?m p?du. Po upevn?ni sve moci ov?em komunisticke re?imy zahajovaly kolektivizaci, a to s pou?itim propagandy podn?cujici t?idni nenavist a represivnich opat?eni (zastra?ovani, ekonomicky natlak, nucene p?esidlovani, v?zn?ni, popravy). Tato opat?eni ov?em nedokazala zajistit ziskovost vzniklych zem?d?lskych dru?stev.

Kolektiviza?ni proces zapo?al nejd?ive v Sov?tskem svaze roku 1929 , kde vedl prakticky k op?tovnemu znevoln?ni zem?d?lskeho obyvatelstva. Po obsazeni vychodniho Polska , Pobalti a Besarabie (1939 a 1944) pak Sov?ti za?ali kolektivizovat zem?d?lstvi take v t?chto oblastech. O kolektivizaci se pokusili ve 30. letech take anarchokomuniste v republikanske zon? p?i ob?anske valce ve ?pan?lsku .

Po nastoleni komunistickych re?im? ve vychodoevropskych zemich probihala kolektivizace take v teto oblasti, a to op?t podle sov?tskeho vzoru (svou vlastni cestou se vydala pouze Jugoslavie ). Po Stalinov? smrti roku 1953 nastalo ur?ite uvoln?ni a dal?i vlna kolektivizace na p?elomu 50. a 60. let se ji? nesla ve znameni mirn?j?i propagandy a slab?ich represi (jen v Polsku do?lo k trvalemu rozpadu kolektivnich hospoda?stvi). Do po?atku 60. let se proces kolektivizace a? na Jugoslavii a Polsko dovr?il ve v?ech zemich vychodniho bloku. V 60. a 70. letech probihalo spojovani zem?d?lskych dru?stev ve v?t?i celky, komunistickeho idealu spole?neho vlastnictvi ov?em nikdy dosa?eno nebylo. Drtiva v?t?ina zem?d?lskych dru?stev byla navic nerentabilni, tak?e se rozpadla spolu s padem komunismu na p?elomu 80. a 90. let.

Vyvoj v zapadni Evrop? ukazal, ?e proces scelovani pozemk? sice vede k ekonomicky vyhodn?j?imu hospoda?stvi, av?ak na rozdil od zapadni Evropy, kde spojovani zem?d?lskych pozemk? bylo dosa?eno odkupovanim p?dy, v komunistickem bloku ke scelovani pozemk? do?lo skrze represe, je? za sebou zanechaly miliony ob?ti, rozvracene vztahy na vesnicich a obrovske bezpravi.

P?i?iny [ editovat | editovat zdroj ]

Kolektivizace p?edstavuje p?imy d?sledek aplikace marxisticke teorie na zem?d?lstvi . Podle Karla Marxe a Friedricha Engelse kapitalisticky ?ad plodi vrstvu proletariatu , je? je vyko?is?ovana kapitalisty a bur?oazii . Historickym ukolem proletariatu pak je vyvlastn?ni kapitalist? a nastoleni bezt?idni spole?nosti. Idealy spole?neho vlastnictvi a vyvlastn?ni p?dy ov?em st??i mohly rolniky nadchnout ? rolnici se jen t??ko mohli vzdat p?dy, kterou po mnoho generaci obd?lavali. ^[1]

Totalitni idea komunismu se navic mohla pln? prosadit jen ve spole?nosti, je? ma masovy charakter a ktera se sklada z izolovanych jedinc?, vytrhnutych z p?vodnich tradic a vyko?en?nych z p?vodnich hodnot. Rolnici jako?to nositele takovychto tradic a hodnot se tedy p?irozen? stali pro komunisticky re?im p?eka?kou, kterou bylo pot?eba odstranit. Pom?ry na vesnici bylo pot?eba zasadn? prom?nit. ^[2]

Komuniste ov?em p?i nastolovani sveho re?imu pot?ebovali ziskat podporu. V Rusku toti? v dob? ?ijnove revoluce d?lnictvo p?edstavovalo jen nepatrnou slo?ku spole?nosti, a komuniste proto museli ziskat podporu rolnik?. Podobn? po druhe sv?tove valce museli komuniste usilovat o ziskani podpory venkova, nebo? pom?rn? dob?e socialn? zabezpe?eni d?lnici ztraceli o socialni revoluci zajem. Krokem k ziskani popularity se tak stalo do?asne opu?t?ni hlasani konce soukromeho vlastnictvi a rozdavani zem?d?lske p?dy . Dal?im krokem se pak stalo roz?t?peni rolnictva a nastoleni t?idniho boje na venkov?. ^[3]

Kolektivizace v Sov?tskem svazu [ editovat | editovat zdroj ]

Sov?tske Rusko [ editovat | editovat zdroj ]

Takticke ustupky zem?d?lc?m se osv?d?ily ji? p?i nastolovani komunistickeho re?imu v Rusku . Lenin si ziskal podporu rolnik? slibem p?dy a hned 8. listopadu 1917 , den po vypuknuti bol?evicke revoluce , vydala Rada lidovych komisa?? dekret, jim? vyvlastnila bez nahrady ve?kerou p?du a pak ji rozd?lila a bezplatn? p?id?lila do u?ivani rolnik?m. Pokusy o zavedeni dru?stev ov?em neusp?ly a Nova ekonomicka politika (NEP) kolektivizaci odsunula a? do roku 1929 . A?koli NEP vedla tem?? okam?it? ke zlep?eni hospoda?ske produkce, tak?e pro kolektivizace neexistoval hospoda?sky d?vod, z ideologickeho hlediska byla kolektivizace nutna. ^[4]

Roku 1929 za?al komunisticky re?im kolektivizovat ruske zem?d?lstvi, a to s pou?itim brutalnich prost?edk?: spravni organy ziskaly pravo zabavovat ve?kery majetek a vypovidat rolniky z okres? a oblasti. A?koli kolektivizace byla z pohledu politickych p?edstavitel? usp??na (roku 1931 kolchozy zahrnovaly 80 % v?ech hospoda?stvi a obhospoda?ovaly 90 % zem?d?lske p?dy), ve skute?nosti p?inesla hospoda?sky rozvrat, masove deportace , hladomor na Ukrajin? (n?kolik milion? ob?ti) a v dal?ich ?astech Sov?tskeho svazu a trvalou krizi zem?d?lstvi a zasobovani. Re?im p?itom vyvinul take masovou propagandu , je? m?la podnitit nenavist v??i kulak?m , co? byla vrstva usp??nych soukromych zem?d?lc?, ktera vznikla po Stolypinovych reformach roku 1906 a po znovuumo?n?ni soukrome zem?d?lske ?innosti Novou ekonomickou politikou. Kolektivizace v Sov?tskem svaze navic de facto znamenala obnoveni nevolnictvi , nebo? u?ady odmitaly vydavat ?kolchoznim rolnik?m“ tzv. vnit?ni pasy, je? byly pot?ebne k p?est?hovani nebo cestovani na del?i vzdalenosti. ^[5]

Kolektivizace na anektovanych uzemich [ editovat | editovat zdroj ]

Sv?j model kolektivizace Sov?ti aplikovali i na uzemich anektovanych v letech 1939?1941 ( vychodni Polsko , Pobalti , Besarabie ). Take ve vychodnim Polsku komuniste nejd?ive p?du znarodnili (zejmena etnicky polskou p?du) a rozdali drobn?j?im rolnik?m (zejmena ukrajinskym a b?loruskym). Po tomto taktickem populistickem kroku ov?em zahy zahajili kolektivizaci, je? v?ak kv?li odporu obyvatelstva a vpadu nacistickych vojsk byla provedena jen ?aste?n?. ^[6]

Mimo jine kv?li kolektiviza?nim snaham komunist? p?ivitali lide na t?chto uzemi n?meckou armadu jako osvobozeneckou. Kolchozy se za?aly rozpadat, naciste v?ak po kratke dob? tomuto procesu zabranili a prosadili dal?i existenci stavajicich kolchoz?. Po op?tovnem obsazeni t?chto uzemi Rudou armadou za?ala kolektivizace roku 1944 znovu. Take tentokrat byla provazena ozbrojenym odporem (aktivni byla zejmena Ukrajinska povstalecka armada ) a deportacemi velkeho mno?stvi obyvatel na Sibi? a do Kazachstanu . Dokon?it proces kolektivizace se proto Sov?t?m v t?chto oblastech poda?ilo a? roku 1953 . ^[7]

Kolektivizace p?i ?pan?lske ob?anske valce [ editovat | editovat zdroj ]

Proces kolektivizace prosazovali take anarchosyndikaliste ( CNT a UGT ) a komuniste ( PCE ) v republikanske zon? p?i ?pan?lske ob?anske valce (1936?1939). Socialisticka zem?d?lska a pr?myslova dru?stva ov?em zachovavala soukrome vlastnictvi, a navic po vit?zstvi nacionalist? spolu s druhou ?pan?lskou republikou zanikla. ^[8]

Kolektivizace ve vychodoevropskych komunistickych zemich [ editovat | editovat zdroj ]

P?ipravna faze [ editovat | editovat zdroj ]

Po druhe sv?tove valce panovaly ve vychodoevropskych zemich mezi rolniky obavy, ?e komuniste pod sov?tskym vlivem za?nou zavad?t kolchozy i zde. Take v t?chto zemich proto komunisticke strany takticky ve svych programech nemluvily o zdru?stev?ovani a slibovaly pozemkovou reformu podle hesla ?p?da pat?i t?m, kdo na ni pracuji“. V zemich, odkud byli vysidleni N?mci ( ?eskoslovensko , Polsko), mohlo take probihat rozdavani zem?d?lske p?dy po vysidlencich. ^[9]

Pozemkove reformy prosazovane komunisty m?ly krom? zisku popularity u malych zem?d?lc? navic take naru?it vlastnictvi v?t?ich rolnik? a demoralizovat tuto majetn?j?i skupinu sedlak? , je? by komunisty sotva podporovala. Reformy ur?ovaly maximalni vym?ru p?dy, kterou mohli lide dr?et v soukromem vlastnictvi. V Albanii to bylo 7 ha , v sov?tskem N?mecku 20 ha, v Bulharsku 20?30 ha, v Jugoslavii 25?35 ha, v Rumunsku a ?eskoslovensku 50 ha, v Polsku 50?100 ha a v Ma?arsku 114 ha. Z obdobi druhe sv?tove valky navic zpravidla p?etrvavaly systemy nuceneho vykupu zem?d?lskych vyrobk?, a rolnici tak nemohli prodavat sve produkty za tr?ni cenu . ^[10]

Nasilna faze kolektivizace [ editovat | editovat zdroj ]

Rozdrobeni pozemkove dr?by a system nuceneho vykupu tak zp?sobily pokles zem?d?lske vyroby a problemy se zasobovanim. ^[11] N?ktere komunisticke strany se sna?ily nalezt svou vlastni cestu k ?socializaci zem?d?lstvi“, av?ak pote, co Informbyro kritizovalo samostatny postup Jugoslavie, zahajily v?echny zem? vychodniho bloku kolektivizaci podle sov?tskeho modelu. ^[12]

Komunisticke strany se tak vratily k principu bol?evickeho fundamentalismu a za?aly otev?en? hlasat t?idni boj. ^[13] Za viniky zem?d?lske a zasobovaci krize komuniste ozna?ili ?vesnicke boha?e“ , proti kterym propagandou po?tvali ?iroke vrstvy stale nespokojen?j?iho obyvatelstva. Komuniste zarove? prosazovali zakladani zem?d?lskych dru?stev , p?i?em? se zejmena v ?eskoslovensku, Polsku ?i Bulharsku odvolaval na d?iv?j?i dru?stevni tradici, nova dru?stva ov?em s t?mi tradi?nimi m?la pramalo spole?neho. Cilem novych dru?stev toti? nebylo zlep?it svepomoci postaveni rolnik?, nybr? zlikvidovat soukrome hospoda?eni v zem?d?lstvi. Do vedeni dru?stev se navic dostavali lide, kte?i sice spl?ovali politicka kriteria, ve v?t?in? p?ipad? v?ak nedisponovali jakymikoli zku?enostmi. Na demokraticky charakter tradi?niho dru?stevnictvi navic komunisticka dru?stva nenavazala. ^[11]

Maloktery rolnik se ov?em cht?l sve p?dy vzdat dobrovoln?. Prvnimi ?leny novych zem?d?lskych dru?stev se tak stavali p?edev?im bezzemci a drobni rolnici, tak?e dru?stva nemohla prosperovat a u? v?bec ne nalakat bohat?i rolniky. ^[14] Statni organy si proto musely vstup mnoha rolnik? do dru?stev vynucovat podobn? jako d?ive v Sov?tskem svaze ekonomickym natlakem, vyhr??kami, konfiskacemi, v?zenim, p?esidlovanim, ?i dokonce popravami. ^[15]

P?echodne uvoln?ni a dokon?eni kolektivizace [ editovat | editovat zdroj ]

Po Stalinov? smrti roku 1953 nastalo v souvislosti s mocenskym bojem v Sov?tskem svaze ve vychodoevropskych zemich uvoln?ni, je? se z?eteln? projevilo take v kolektiviza?nim postupu. Zmirn?ni represi a ?tvave protikulacke kampan? dodalo nemalo rolnik?m odvahu k tomu, aby vystoupili ze zem?d?lskeho dru?stva. Rozpadani dru?stev bylo markantni zejmena v Polsku a Ma?arsku, kde odpor proti re?imu nakonec vyvrcholil nepokoji a povstanim . V men?i mi?e v?ak ubytek ?len? dru?stev zaznamenalo take ?eskoslovensko, Rumunsko nebo Bulharsko. ^[16]

Po stabilizaci politicke situace v Sov?tskem svaze kolektivizace pokra?ovala, spi?e ne? na ?t?idni boj“ v?ak politi?ti p?edstavitele kladli d?raz na ?t?idni spolupraci“. Represe sice pokra?ovaly dale, av?ak ji? ne v takovem rozsahu jako v prvni polovin? 50. let a mnohem v?t?i d?raz se kladl na ?p?esv?d?ovani“. ^[16] Zm?nil se take pohled statu na dru?stva: ji? nep?edstavovala jen zdroj potravin, ktery bylo pot?eba co nejvice ?vyt??it“, nybr? jim bylo take umo?n?no vytva?et zisk a z n?j pak investovat do nakupu vybaveni, tak?e dru?stva kone?n? mohla za?it byt trochu usp??n?j?i. ^[17]

Kv?li obecne nechuti ke kolektivizaci ov?em druha vlna kolektivizace minula Polsko a svou vlastni cestou se dale ubirala take Jugoslavie. V ostatnich zemich okolo roku 1960 k dovr?eni kolektivizace do?lo. Dru?stva teoreticky p?edstavovala pouze p?echodovou fazi ?socializace spole?nosti“, byla jen p?edstupn?m ?v?elidoveho vlastnictvi“. V 60. a 70. letech probihalo slu?ovani zem?d?lskych dru?stev a jejich postat?ovani. ^[18] K napln?ni idealu spole?neho vlastnictvi ov?em nikdy nikde nedo?lo. ^[16]

Specifika jednotlivych zemi [ editovat | editovat zdroj ]

Pr?b?h kolektivizace se p?es v?echny spole?ne prvky ubiral v ka?de zemi p?ece jen trochu odli?nou cestou. Hned od za?atku se svou vlastni cestou vydala Jugoslavie, jeji? postup v zem?d?lstvi p?edstavoval jeden z d?vod? rozchodu Jugoslavie se Sov?tskym svazem. Tento stat nakonec proces kolektivizace roku 1953 zastavil a povolil soukromou dr?bu p?dy do 10 ha. V polovin? 50. let opustilo kolektivni hospoda?eni take Polsko. Do roku 1989 pak m?li soukromi vlastnici v dr?eni 3/4 p?dy. ^[19]

Na rozdil od Bulharska, kde dru?stva zprvu vznikala dobrovoln?, v Albanii mohl komunisticky re?im za?it prosazovat nasilnou kolektivizaci a? v 60. letech. ^[19] Kolektivizace v ?eskoslovensku p?edstavovala specifikum v ?astem nucenem p?esidlovani kulak?. ^[20]

D?sledky kolektivizace po padu komunismu [ editovat | editovat zdroj ]

Jeliko? kolektivizace m?la jen politicko-ideologicke p?i?iny a jeliko? kolektivni hospoda?stvi bylo v porovnani se soukromym hospoda?enim zna?n? slab?i, do?lo s padem komunismu take k rozpadani zem?d?lskych dru?stev a obnov? soukromeho vlastnictvi. ^[21] V samotnem Sov?tskem svaze byl p?ijat zakon o privatizaci dokonce je?t? p?ed padem komunistickeho re?imu v ramci perestrojky (roku 1991). V mnoha zemich se p?vodni vlastnici hlasili ke svemu zabavenemu majetku, plna restituce ov?em neprob?hla nikde. Stejn? tak ve v?t?in? p?ipad? z?stali nepotrestani organizato?i represi spojenych s kolektivizaci. ^[22]

Navrat zem?d?lstvi zp?t ke stavu p?ed kolektivizaci by ov?em rovn?? nebyl ?adouci. Vyvoj v zapadni Evrop? (zejmena ve Francii) ukazal, ?e proces scelovani pozemk? vede k ekonomicky vyhodn?j?imu hospoda?stvi. Zatimco v zapadni Evrop? ov?em sceleni pozemk? bylo dosa?eno odkupem p?dy od men? usp??nych zem?d?lc?, ve vychodnim bloku k tomu do?lo skrze represe komunistickeho re?imu, je? za sebou zanechaly miliony ob?ti, rozvracene sousedske vztahy a pachu? bezpravi, je? lze dnes jen t??ko napravit. ^[23]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• BLA?EK, Petr ? KUBALEK, Michal [eds.]. Kolektivizace venkova v ?eskoslovensku 1948?1960 a st?edoevropske souvislosti . Praha: Doko?an, 2008. ISBN   978-80-7363-226-7 .  
• KOKAISL, Petr. Specifika sov?tske kolektivizace se zam??enim na St?edni Asii. Kulturni studia . 2015, ?is. 2, s. 23?48. Dostupne online . ISSN 2336-2766 .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Kolektivizace v ?eskoslovensku
• Kolektivizace v Jugoslavii
• Komunismus
• Zem?d?lstvi

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• kolektivizace zem?d?lstvi v ?SR
• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu kolektivizace na Wikimedia Commons