Kolektivizace
je ozna?eni procesu p?em?ny individualniho soukromeho zem?d?lstvi na kolektivni, zpravidla v souladu s my?lenkami
marxismu
a jeho ideou spole?neho vlastnictvi. Pro kolektivizaci zem?d?lstvi nem?li
komuniste
v ?adne zemi realny hospoda?sky d?vod, nybr? k ni do?lo z ?ist?
politicko-ideologickych
d?vod?
[
zdroj?
]
. S padem komunismu ve
vychodnim bloku
proto take zaniklo kolektivni hospoda?eni.
Jeliko?
komunisticke strany
pot?ebovaly p?i svem nastupu k moci podporu ?irokych zem?d?lskych vrstev, je? se zpravidla necht?ly vzdavat sve p?dy, zprvu sve kolektiviza?ni umysly zatajovaly a naopak slibovaly agrarni reformy a rozdavaly chud?im
rolnik?m
p?du. Po upevn?ni sve moci ov?em
komunisticke re?imy
zahajovaly kolektivizaci, a to s pou?itim
propagandy
podn?cujici
t?idni
nenavist a represivnich opat?eni (zastra?ovani, ekonomicky natlak, nucene p?esidlovani, v?zn?ni, popravy). Tato opat?eni ov?em nedokazala zajistit
ziskovost
vzniklych zem?d?lskych dru?stev.
Kolektiviza?ni proces zapo?al nejd?ive v
Sov?tskem svaze
roku
1929
, kde vedl prakticky k op?tovnemu
znevoln?ni
zem?d?lskeho obyvatelstva. Po obsazeni vychodniho
Polska
,
Pobalti
a
Besarabie
(1939 a 1944) pak Sov?ti za?ali kolektivizovat zem?d?lstvi take v t?chto oblastech. O kolektivizaci se pokusili ve 30. letech take
anarchokomuniste
v
republikanske zon?
p?i
ob?anske valce ve ?pan?lsku
.
Po nastoleni komunistickych re?im? ve
vychodoevropskych zemich
probihala kolektivizace take v teto oblasti, a to op?t podle sov?tskeho vzoru (svou vlastni cestou se vydala pouze
Jugoslavie
). Po
Stalinov?
smrti roku
1953
nastalo ur?ite uvoln?ni a dal?i vlna kolektivizace na p?elomu 50. a 60. let se ji? nesla ve znameni mirn?j?i propagandy a slab?ich represi (jen v Polsku do?lo k trvalemu rozpadu kolektivnich hospoda?stvi). Do po?atku 60. let se proces kolektivizace a? na Jugoslavii a Polsko dovr?il ve v?ech zemich vychodniho bloku. V 60. a 70. letech probihalo spojovani zem?d?lskych dru?stev ve v?t?i celky, komunistickeho idealu spole?neho vlastnictvi ov?em nikdy dosa?eno nebylo. Drtiva v?t?ina zem?d?lskych dru?stev byla navic nerentabilni, tak?e se rozpadla spolu s padem komunismu na p?elomu 80. a 90. let.
Vyvoj v
zapadni Evrop?
ukazal, ?e proces scelovani pozemk? sice vede k ekonomicky vyhodn?j?imu hospoda?stvi, av?ak na rozdil od zapadni Evropy, kde spojovani zem?d?lskych pozemk? bylo dosa?eno odkupovanim p?dy, v komunistickem bloku ke scelovani pozemk? do?lo skrze represe, je? za sebou zanechaly miliony ob?ti, rozvracene vztahy na vesnicich a obrovske bezpravi.
Kolektivizace p?edstavuje p?imy d?sledek aplikace
marxisticke
teorie na
zem?d?lstvi
. Podle
Karla Marxe
a
Friedricha Engelse
kapitalisticky
?ad plodi vrstvu
proletariatu
, je? je
vyko?is?ovana
kapitalisty a
bur?oazii
. Historickym ukolem proletariatu pak je vyvlastn?ni kapitalist? a nastoleni
bezt?idni
spole?nosti. Idealy spole?neho vlastnictvi a
vyvlastn?ni
p?dy ov?em st??i mohly rolniky nadchnout ? rolnici se jen t??ko mohli vzdat p?dy, kterou po mnoho generaci obd?lavali.
[1]
Totalitni
idea
komunismu
se navic mohla pln? prosadit jen ve spole?nosti, je? ma masovy charakter a ktera se sklada z izolovanych jedinc?, vytrhnutych z p?vodnich tradic a vyko?en?nych z p?vodnich hodnot. Rolnici jako?to nositele takovychto tradic a hodnot se tedy p?irozen? stali pro
komunisticky re?im
p?eka?kou, kterou bylo pot?eba odstranit. Pom?ry na vesnici bylo pot?eba zasadn? prom?nit.
[2]
Komuniste ov?em p?i nastolovani sveho re?imu pot?ebovali ziskat podporu. V Rusku toti? v dob?
?ijnove revoluce
d?lnictvo p?edstavovalo jen nepatrnou slo?ku spole?nosti, a komuniste proto museli ziskat podporu rolnik?. Podobn? po
druhe sv?tove valce
museli komuniste usilovat o ziskani podpory venkova, nebo? pom?rn? dob?e socialn? zabezpe?eni d?lnici ztraceli o socialni revoluci zajem. Krokem k ziskani popularity se tak stalo do?asne opu?t?ni hlasani konce
soukromeho vlastnictvi
a rozdavani
zem?d?lske p?dy
. Dal?im krokem se pak stalo roz?t?peni rolnictva a nastoleni
t?idniho boje
na venkov?.
[3]
Takticke ustupky zem?d?lc?m se osv?d?ily ji? p?i nastolovani komunistickeho re?imu v
Rusku
.
Lenin
si ziskal podporu rolnik? slibem p?dy a hned 8. listopadu
1917
, den po vypuknuti
bol?evicke revoluce
, vydala
Rada lidovych komisa??
dekret, jim? vyvlastnila bez nahrady ve?kerou p?du a pak ji rozd?lila a bezplatn? p?id?lila do u?ivani rolnik?m. Pokusy o zavedeni dru?stev ov?em neusp?ly a
Nova ekonomicka politika
(NEP) kolektivizaci odsunula a? do roku
1929
. A?koli NEP vedla tem?? okam?it? ke zlep?eni hospoda?ske produkce, tak?e pro kolektivizace neexistoval hospoda?sky d?vod, z ideologickeho hlediska byla kolektivizace nutna.
[4]
Roku
1929
za?al komunisticky re?im kolektivizovat ruske zem?d?lstvi, a to s pou?itim brutalnich prost?edk?: spravni organy ziskaly pravo zabavovat ve?kery majetek a vypovidat rolniky z okres? a oblasti. A?koli kolektivizace byla z pohledu politickych p?edstavitel? usp??na (roku 1931
kolchozy
zahrnovaly 80 % v?ech hospoda?stvi a obhospoda?ovaly 90 % zem?d?lske p?dy), ve skute?nosti p?inesla hospoda?sky rozvrat, masove
deportace
,
hladomor na Ukrajin?
(n?kolik milion? ob?ti) a v dal?ich ?astech Sov?tskeho svazu a trvalou krizi zem?d?lstvi a zasobovani. Re?im p?itom vyvinul take masovou
propagandu
, je? m?la podnitit nenavist v??i
kulak?m
, co? byla vrstva usp??nych soukromych zem?d?lc?, ktera vznikla po
Stolypinovych
reformach roku
1906
a po znovuumo?n?ni soukrome zem?d?lske ?innosti Novou ekonomickou politikou. Kolektivizace v
Sov?tskem svaze
navic de facto znamenala obnoveni
nevolnictvi
, nebo? u?ady odmitaly vydavat ?kolchoznim rolnik?m“ tzv. vnit?ni pasy, je? byly pot?ebne k p?est?hovani nebo cestovani na del?i vzdalenosti.
[5]
Kolektivizace na anektovanych uzemich
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Sv?j model kolektivizace Sov?ti aplikovali i na uzemich anektovanych v letech 1939?1941 (
vychodni Polsko
,
Pobalti
,
Besarabie
). Take ve vychodnim Polsku komuniste nejd?ive p?du znarodnili (zejmena etnicky polskou p?du) a rozdali drobn?j?im rolnik?m (zejmena ukrajinskym a b?loruskym). Po tomto taktickem populistickem kroku ov?em zahy zahajili kolektivizaci, je? v?ak kv?li odporu obyvatelstva a vpadu
nacistickych vojsk
byla provedena jen ?aste?n?.
[6]
Mimo jine kv?li kolektiviza?nim snaham komunist? p?ivitali lide na t?chto uzemi n?meckou armadu jako osvobozeneckou. Kolchozy se za?aly rozpadat, naciste v?ak po kratke dob? tomuto procesu zabranili a prosadili dal?i existenci stavajicich kolchoz?. Po op?tovnem obsazeni t?chto uzemi
Rudou armadou
za?ala kolektivizace roku
1944
znovu. Take tentokrat byla provazena ozbrojenym odporem (aktivni byla zejmena
Ukrajinska povstalecka armada
) a deportacemi velkeho mno?stvi obyvatel na
Sibi?
a do
Kazachstanu
. Dokon?it proces kolektivizace se proto Sov?t?m v t?chto oblastech poda?ilo a? roku
1953
.
[7]
Kolektivizace p?i ?pan?lske ob?anske valce
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Proces kolektivizace prosazovali take
anarchosyndikaliste
(
CNT
a
UGT
) a
komuniste
(
PCE
) v
republikanske zon?
p?i
?pan?lske ob?anske valce
(1936?1939). Socialisticka zem?d?lska a pr?myslova dru?stva ov?em zachovavala soukrome vlastnictvi, a navic po vit?zstvi nacionalist? spolu s druhou ?pan?lskou republikou zanikla.
[8]
Kolektivizace ve vychodoevropskych komunistickych zemich
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Po druhe sv?tove valce panovaly ve
vychodoevropskych
zemich mezi rolniky obavy, ?e komuniste pod sov?tskym vlivem za?nou zavad?t kolchozy i zde. Take v t?chto zemich proto
komunisticke strany
takticky ve svych programech nemluvily o zdru?stev?ovani a slibovaly
pozemkovou reformu
podle hesla ?p?da pat?i t?m, kdo na ni pracuji“. V zemich, odkud byli vysidleni N?mci (
?eskoslovensko
, Polsko), mohlo take probihat rozdavani zem?d?lske p?dy po vysidlencich.
[9]
Pozemkove reformy prosazovane komunisty m?ly krom? zisku popularity u malych zem?d?lc? navic take naru?it vlastnictvi v?t?ich rolnik? a demoralizovat tuto majetn?j?i skupinu
sedlak?
, je? by komunisty sotva podporovala. Reformy ur?ovaly maximalni vym?ru p?dy, kterou mohli lide dr?et v soukromem vlastnictvi. V
Albanii
to bylo 7
ha
, v
sov?tskem N?mecku
20 ha, v
Bulharsku
20?30 ha, v
Jugoslavii
25?35 ha, v
Rumunsku
a
?eskoslovensku
50 ha, v
Polsku
50?100 ha a v
Ma?arsku
114 ha. Z obdobi druhe sv?tove valky navic zpravidla p?etrvavaly systemy nuceneho vykupu zem?d?lskych vyrobk?, a rolnici tak nemohli prodavat sve produkty za
tr?ni cenu
.
[10]
Rozdrobeni pozemkove dr?by a system nuceneho vykupu tak zp?sobily pokles zem?d?lske vyroby a problemy se zasobovanim.
[11]
N?ktere komunisticke strany se sna?ily nalezt svou vlastni cestu k ?socializaci zem?d?lstvi“, av?ak pote, co
Informbyro
kritizovalo samostatny postup Jugoslavie, zahajily v?echny zem?
vychodniho bloku
kolektivizaci podle sov?tskeho modelu.
[12]
Komunisticke strany se tak vratily k principu
bol?evickeho
fundamentalismu
a za?aly otev?en? hlasat t?idni boj.
[13]
Za viniky zem?d?lske a zasobovaci krize komuniste ozna?ili
?vesnicke boha?e“
, proti kterym
propagandou
po?tvali ?iroke vrstvy stale nespokojen?j?iho obyvatelstva. Komuniste zarove? prosazovali zakladani
zem?d?lskych dru?stev
, p?i?em? se zejmena v ?eskoslovensku, Polsku ?i Bulharsku odvolaval na d?iv?j?i dru?stevni tradici, nova dru?stva ov?em s t?mi tradi?nimi m?la pramalo spole?neho. Cilem novych dru?stev toti? nebylo zlep?it svepomoci postaveni rolnik?, nybr? zlikvidovat
soukrome hospoda?eni
v zem?d?lstvi. Do vedeni dru?stev se navic dostavali lide, kte?i sice spl?ovali politicka kriteria, ve v?t?in? p?ipad? v?ak nedisponovali jakymikoli zku?enostmi. Na
demokraticky
charakter tradi?niho dru?stevnictvi navic komunisticka dru?stva nenavazala.
[11]
Maloktery rolnik se ov?em cht?l sve p?dy vzdat dobrovoln?. Prvnimi ?leny novych zem?d?lskych dru?stev se tak stavali p?edev?im bezzemci a drobni rolnici, tak?e dru?stva nemohla prosperovat a u? v?bec ne nalakat bohat?i rolniky.
[14]
Statni organy si proto musely vstup mnoha rolnik? do dru?stev vynucovat podobn? jako d?ive v Sov?tskem svaze ekonomickym natlakem, vyhr??kami, konfiskacemi, v?zenim, p?esidlovanim, ?i dokonce popravami.
[15]
P?echodne uvoln?ni a dokon?eni kolektivizace
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Po
Stalinov?
smrti roku
1953
nastalo v souvislosti s mocenskym bojem v Sov?tskem svaze ve vychodoevropskych zemich uvoln?ni, je? se z?eteln? projevilo take v kolektiviza?nim postupu. Zmirn?ni represi a ?tvave protikulacke kampan? dodalo nemalo rolnik?m odvahu k tomu, aby vystoupili ze zem?d?lskeho dru?stva. Rozpadani dru?stev bylo markantni zejmena v Polsku a Ma?arsku, kde odpor proti re?imu nakonec vyvrcholil nepokoji a
povstanim
. V men?i mi?e v?ak ubytek ?len? dru?stev zaznamenalo take ?eskoslovensko, Rumunsko nebo Bulharsko.
[16]
Po stabilizaci politicke situace v Sov?tskem svaze kolektivizace pokra?ovala, spi?e ne? na ?t?idni boj“ v?ak politi?ti p?edstavitele kladli d?raz na ?t?idni spolupraci“. Represe sice pokra?ovaly dale, av?ak ji? ne v takovem rozsahu jako v prvni polovin? 50. let a mnohem v?t?i d?raz se kladl na ?p?esv?d?ovani“.
[16]
Zm?nil se take pohled statu na dru?stva: ji? nep?edstavovala jen zdroj potravin, ktery bylo pot?eba co nejvice ?vyt??it“, nybr? jim bylo take umo?n?no vytva?et
zisk
a z n?j pak investovat do nakupu vybaveni, tak?e dru?stva kone?n? mohla za?it byt trochu usp??n?j?i.
[17]
Kv?li obecne nechuti ke kolektivizaci ov?em druha vlna kolektivizace minula Polsko a svou vlastni cestou se dale ubirala take Jugoslavie. V ostatnich zemich okolo roku
1960
k dovr?eni kolektivizace do?lo. Dru?stva teoreticky p?edstavovala pouze p?echodovou fazi ?socializace spole?nosti“, byla jen p?edstupn?m ?v?elidoveho vlastnictvi“. V 60. a 70. letech probihalo slu?ovani zem?d?lskych dru?stev a jejich postat?ovani.
[18]
K napln?ni idealu spole?neho vlastnictvi ov?em nikdy nikde nedo?lo.
[16]
Pr?b?h kolektivizace se p?es v?echny spole?ne prvky ubiral v ka?de zemi p?ece jen trochu odli?nou cestou. Hned od za?atku se svou vlastni cestou vydala Jugoslavie, jeji? postup v zem?d?lstvi p?edstavoval jeden z d?vod? rozchodu Jugoslavie se Sov?tskym svazem. Tento stat nakonec proces kolektivizace roku 1953 zastavil a povolil soukromou dr?bu p?dy do 10 ha. V polovin? 50. let opustilo kolektivni hospoda?eni take Polsko. Do roku 1989 pak m?li soukromi vlastnici v dr?eni 3/4 p?dy.
[19]
Na rozdil od Bulharska, kde dru?stva zprvu vznikala dobrovoln?, v Albanii mohl komunisticky re?im za?it prosazovat nasilnou kolektivizaci a? v 60. letech.
[19]
Kolektivizace v ?eskoslovensku
p?edstavovala specifikum v ?astem nucenem p?esidlovani kulak?.
[20]
D?sledky kolektivizace po padu komunismu
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Jeliko? kolektivizace m?la jen politicko-ideologicke p?i?iny a jeliko? kolektivni hospoda?stvi bylo v porovnani se soukromym hospoda?enim zna?n? slab?i, do?lo s padem komunismu take k rozpadani zem?d?lskych dru?stev a obnov? soukromeho vlastnictvi.
[21]
V samotnem Sov?tskem svaze byl p?ijat zakon o privatizaci dokonce je?t? p?ed padem komunistickeho re?imu v ramci
perestrojky
(roku 1991). V mnoha zemich se p?vodni vlastnici hlasili ke svemu zabavenemu majetku, plna
restituce
ov?em neprob?hla nikde. Stejn? tak ve v?t?in? p?ipad? z?stali nepotrestani organizato?i represi spojenych s kolektivizaci.
[22]
Navrat zem?d?lstvi zp?t ke stavu p?ed kolektivizaci by ov?em rovn?? nebyl ?adouci. Vyvoj v zapadni Evrop? (zejmena ve Francii) ukazal, ?e proces scelovani pozemk? vede k ekonomicky vyhodn?j?imu hospoda?stvi. Zatimco v zapadni Evrop? ov?em sceleni pozemk? bylo dosa?eno odkupem p?dy od men? usp??nych zem?d?lc?, ve vychodnim bloku k tomu do?lo skrze represe komunistickeho re?imu, je? za sebou zanechaly miliony ob?ti, rozvracene sousedske vztahy a pachu? bezpravi, je? lze dnes jen t??ko napravit.
[23]
- ↑
RYCHLIK, Jan
. Kolektivizace ve st?edni a vychodni Evrop?. In:
BLA?EK, Petr
;
KUBALEK, Michal
.
Kolektivizace venkova v ?eskoslovensku 1948?1960 a st?edoevropske souvislosti
. Praha: Doko?an, 2008. Dale jen Rychlik (2008).
ISBN
978-80-7363-226-7
. S. 13.
- ↑
PEXOVA, Hana
. Totalitarismus a kolektivizace v politologicke teorii. In:
BLA?EK, Petr
;
KUBALEK, Michal
.
Kolektivizace venkova v ?eskoslovensku 1948?1960 a st?edoevropske souvislosti
. Praha: Doko?an, 2008.
ISBN
978-80-7363-226-7
. S. 64n.
- ↑
Rychlik (2008), s. 13n.
- ↑
Rychlik (2008), s. 14n.
- ↑
Rychlik (2008), s. 15?18.
- ↑
Rychlik (2008), s. 18.
- ↑
Rychlik (2008), s. 18n.
- ↑
BEEVOR, Antony
.
?pan?lska ob?anska valka
. Praha?Plze?: Beta?Dobrovsky& ?ev?ik, 2004.
ISBN
80-7306-141-4
. S. 87?98.
- ↑
Rychlik (2008), s. 19n.
- ↑
Rychlik (2008), s. 20n.
- ↑
a
b
Rychlik (2008), s. 21.
- ↑
SWAIN, Nigel
. Typologie vychodoevropskych podob kolektivizace. In:
BLA?EK, Petr
;
KUBALEK, Michal
.
Kolektivizace venkova v ?eskoslovensku 1948?1960 a st?edoevropske souvislosti
. Praha: Doko?an, 2008. Dale jen Swain (2008).
ISBN
978-80-7363-226-7
. S. 40.
- ↑
JECH, Karel
.
Kolektivizace a vyhan?ni sedlak? z p?dy
. Praha: Vy?ehrad, 2008.
ISBN
978-80-7021-902-7
. S. 55?58. Dale jen Jech (2008).
- ↑
Swain (2008), s. 43n.
- ↑
Rychlik (2008), s. 21n.
- ↑
a
b
c
Rychlik (2008), s. 22.
- ↑
Swain (2008), s. 35n.
- ↑
Swain (2008), s. 36?38.
- ↑
a
b
Rychlik (2008), 23n.
- ↑
Swain (2008), s. 51.
- ↑
Rychlik (2008), s. 25.
- ↑
Jech (2008), s. 232?234.
- ↑
Jech (2008), s. 230?232.