Kanonie premonstrat? v Teple
Areal tepelskeho kla?tera: vlevo stary ?pychar, uprost?ed pr??eli kostela Zv?stovani Panny Marie a budova kla?terni knihovny ad.
Lokalita
Stat	?esko ?esko
Misto	Tepla
Sou?adnice	49°57′59″ s. ?. , 12°52′41,99″ v. d.
Zakladni informace
?ad	?ad premonstratskych ?eholnich kanovnik?
Zalo?eni	1193
P?edstaveny	Filip Zden?k Lobkowicz
Znak
Odkazy
Kod pamatky	17135/4-1058 ( Pk ? MIS ? Sez ? Obr ? WD )
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Kla?ter a opatstvi Tepla p?esn?ji kanonie premonstrat? v Teple je kla?ter premonstrat? kanovnik? v  Teple u Marianskych Lazni v okrese Cheb v Karlovarskem kraji . Areal sestava z kla?terniho kostela Zv?stovani Panny Marie , budov konventu, prelatury, n?kdej?i kla?terni nemocnice, lekarny, sypky, hospoda?skych budov a dvora. Sou?asnym, v po?adi 53. opatem kla?tera je od roku 2011 Filip Zden?k z Lobkovic .

Na?izenim vlady o prohla?eni n?kterych kulturnich pamatek za narodni kulturni pamatky do?lo s u?innosti od 1. ?ervence 2008 k prohla?eni kulturni pamatky za narodni kulturni pamatku. ^[1]

Poloha [ editovat | editovat zdroj ]

Osada Tepla s premonstratskym opatstvim se nachazi na levem b?ehu ?i?ky Teple v  Tepelske vrchovin? 1,5 km ji?n? od Teple, 12 km vychodn? od Marianskych Lazni , 12 km jihozapadn? od Tou?imi , 14 km severovychodn? od Plane a 9 km severozapadn? od Bezdru?ic . Dopravni spojeni zabezpe?uje silnice II/210.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Zalo?eni kla?tera [ editovat | editovat zdroj ]

Premonstratsky kla?ter Tepla zalo?il u osady Tepla blahoslaveny Hroznata z Ovence, podle tradice roku 1193. Tento ?esky ?lechtic a dvo?an na panovnickem dvo?e se po smrti man?elky a jedineho syna rozhodl zasv?tit sv?j ?ivot Bohu ^[2] a roku 1188 p?ipojil se ke t?eti k?i?ove vyprav? do Svate zem? ^[3] (pravd?podobn? k dil?imu ta?eni Leopolda Rakouskeho ^[4] ), ov?em po p?ijezdu k mo?i se zalekl cestovani a po?adal pape?e Celestyna III. , aby ho slibu u?asti zprostil. ^[5] Pape? mu v dubnu 1191 ud?lil dispens , ^[3] ov?em s podminkou, ?e na svych statcich zalo?i kla?ter, co? Hroznata posleze splnil. Proto?e premonstrati pat?ili mezi tzv. koloniza?ni ?ady a jejich p?edpisy vy?adovaly rozjimavy zp?sob ?ivota v ur?ite vzdalenosti od osidlenych mist, ^[2] bylo pro zalo?eni kla?tera vybrano misto na chebske zemske stezce ^[6] , ktere bylo od osady Tepla asi 2 km vzdalene ^[2] . Ve vyb?ru mohl hrat roli i fakt, ?e pobli? se nachazelo poutni misto spojene se svatym Vojt?chem . ^[6] T?eba?e tradici udavany letopo?et 1193 neni potvrzen ?adnym spolehlivym pramenem, je jiste, ?e se tak muselo stat p?ed rokem 1197, kdy byla sepsana tzv. Hroznatova zav??, pokladana za zakladaci listinu kla?tera zavr?ujici cely proces zalo?eni. ^[7]

Roku 1197 vyrazil Hroznata op?t do Palestiny, tentokrat v ramci k?i?ove vypravy Jind?icha VI. Vypravu op?t opustil je?t? na evropskem uzemi, ov?em b?hem teto cesty dosahl u pape?e Celestyna III. v ?im? vyznamnych privilegii pro tepelsky kla?ter: pape?skou ochranu, pravo pontifikalii pro opaty (tj. pravo nosit mitru a berlu) a odpustky pro poutniky do kla?tera. ^[5] N?kdy kolem roku 1200 pak se svou sestrou Vojslavou zalo?il v nedalekem Chot??ov? kanonii premonstratek , kterou pod?idil tepelskemu kla?teru. ^[8]

Roku 1202 Hroznata v ?im? p?ijal ?eholni roucho premonstratskeho ?adu , p?i?em? ?eholni slib pravd?podobn? slo?il v Teple. Nasledn? se rozhodl uspo?adat majetkove pom?ry kla?tera a roku 1203 ziskal od pape?e potvrzeni ?adoveho majetku. ^[4] Prvni opat kla?tera Jan (1197?1233) ho roku 1207 ustanovil spravcem (probo?tem). ^[9] U krale P?emysla Otakara I. zase prosadil, ?e obyvatele Teple nepodlehali ?upnim u?ad?m, ale p?imo zemskemu soudu v Praze, a ?e zde vybrane dan? nenale?ely kralovske komo?e, nybr? kla?teru. Roku 1217 se opat Jan dostal do sporu s  biskupem Ond?ejem , ktery na kla?teru po?adoval d?ive prominute desatky. Pape? Honorius III. ustanovil jako rozhod?iho sporu Hroznatu, ktery spor rozhodl ve prosp?ch opata Jana. ^[4] P?esto mezi Hroznatou a opatem panovalo nap?ti, snad kv?li sprav? majetku a vykonu zakladatelskych prav. V d?sledku t?chto neshod Hroznata kla?ter na ?as opustil, ale spory se nakonec poda?ilo urovnat a Hroznata byl povolan zp?t. ^[10]

V let? roku 1217 Hroznata p?i obhlidce kla?terniho majetku upadl do zajeti n?meckych loupe?ivych ryti??, kte?i za jeho propu?t?ni po kla?teru po?adovali vykupne. Podle tradi?niho podani v?ak Hroznata vyplaceni vykupneho necht?l p?ipustit, a proto se ho v?znitele sna?ili zlomit hladem, ?izni a zimou, na?e? t?mto utrapam na hrad? Kyn?perku (dne?ni Stary Hroz?atov ) 14. ?ervence toho roku podlehl. Bez ohledu na toto tradi?ni podani je jiste, ?e kla?ter vykupne slo?il pozd?, tak?e mu ji? bylo vydano jen mrtve t?lo. ^[10]

Zakladatel kla?tera byl poh?ben v tepelskem kla?ternim kostele p?ed hlavnim olta?em. Roku 1793 byly do tohoto hrobu p?eneseny i ostatky jeho sestry Vojslavy, p?vodn? poh?bene p?ed olta?em v kostele kla?tera v Chot??ov?, ^[10] ktery v?ak byl roku 1782 zru?en. ^[11] Hroznatovi byla ji? kratce po smrti v ramci kla?tera prokazovana ucta jako sv?tci ^[12] a ve 14. stoleti se v obou kla?terech v Teple i v Chot??ov? slavil 14. ?ervenec jako zasv?ceny svatek Hroznaty. V kla?te?e take vznikl kolem roku 1259 spis Vita fratris Hroznatae , pravd?podobn? s cilem p?ipravit mu?ednikovu kanonizaci. ^[13] Roku 1897 byl Hroznata pape?em Lvem XIII. blaho?e?en. Jeho t?lo bylo nasledn? vyzdvi?eno z p?vodniho hrobu a ulo?eno na postrannim olta?i, dnes relikvia?i, kla?terniho kostela Zv?stovani Pan?. ^[4]

Od Hroznatovy smrti do konce 14. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Po Hroznatov? smrti se ji? ve?kera sprava kla?tera a jeho majetku soust?edila v rukou jeho opata. V nasledujicich letech se kla?ter mj. podporoval dal?i kolonizaci kraje ^[14] a stal se tak jadrem osidleni oblasti. ^[15] Vykonnou i soudni moc na kla?terem formaln? vykonaval panovnik, tak?e kla?ter se prom?nil z fundace soukrome na zem?panskou. ^[14]

Ve 13. stoleti se pom?ry v kla?te?e na n?jakou dobu stabilizovaly. 20. ?ervna byl pra?skym biskupem Janem II. posv?cen kla?terni kostel v Teple, p?i?em? aktu se osobn? u?astnil i kral Vaclav I. (ktery tomuto kla?teru, stejn? jako i dal?im cirkevnim institucim, v?noval zejmena na po?atku sve vlady velkou pozornost ^[16] ) a mnozi ?i??ti velmo?i a vyslanci. Po polovin? 13. stoleti nechal opat Benedikt (1247?1259) p?istav?t ji?n? od vchodu do kla?tera kapli V?ech svatych. ^[14]

Klidne obdobi kla?tera skon?ilo roku 1278 razantnim nastupem Oty V. Braniborskeho na pozici spravce zem? v dob? nezletilosti pravoplatneho panovnika Vaclava II. Otova vojska kla?ter poprve v jeho historii vydrancovala a vypalila, p?i?em? tehdej?i opat Hugo (1267?1295) musel uprchnout do Plzn?. Nasledovala pro kla?ter pom?rn? nejista doba, kdy musel hajit sv?j majetek i privilegia. ^[17] Slibn?j?i vyvoj jak po majetkove tak i duchovni strance nastal v dob? Karla IV. , ktery v kla?te?e sam rad pobyval. Roku 1381 v?ak kraj zasahla morova epidemie, ktere podlehl opat a spolu s nim mnoho ?len? ?adu i poddanych kla?tera. Epidemie n?ktere vesnice tem?? vylidnila, co? kla?ter zasahlo te? po ekonomicke strance. Opat Bohu? z Ot??ic (1384?1411) situaci vy?e?il povolanim novych kolonist? z N?mecka a take se mu poda?ilo u krale prosadit p?echod z dosavadniho ?eskeho zvykoveho prava na efektivn?j?i pravo emfyteuticke . Teple (a te? Jankovicim) byly ud?leny m?stske vysady (kolem roku 1384 ^[6] ), co? podpo?ilo rozvoj ?emesel. T?mito opat?enimi se op?t poda?ilo kla?ter ekonomicky zotavit. ^[18]

V teto dob? se take poprve objevuje po?adavek, aby duchovni kazali ?esky i n?mecky. ^[19]

Od husitskych bou?i do po?atku 16. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Obdobi husitskych valek kla?ter p?e?kal, ani? byl p?imo vojensky ohro?en ?i vyplen?n, jako jine katolicke kla?tery v te dob?. Kdy? husite tahli kolem Teple roku 1421, tak mi?ili p?imo na Tachov a kla?ter ponechali nepov?imnut. V ?ervenci teho? roku se zde zastavil trevirsky arcibiskup Otto s bavorskym vevodou Otou z Mosbachu . Arcibiskup Otto sem jako velitel k?i?acke vypravy z  Norimberka povolal k setkani kurfi?ta Fridricha, ktery se v?ak nedostavil, a tak arcibiskup po n?kolika dnech kla?ter zase opustil a vratil se ke svemu vojsku. Kla?ter, vedeny opatem Rackem z Ryzmburka (1411?1444) se chystal na husitsky vpad zejmena roku 1424, kdy Jan ?i?ka postupoval se svym vojskem od Klatov k Plzni, ov?em husite ho op?t minuli. ^[20]

P?esto?e se kla?ter Tepla jako jediny ze zapado?eskych kla?ter? (v?etn? Chot??ova) vyhnul p?imemu vojenskemu najezdu, husitske valky jej velmi po?kodily, zejmena po ekonomicke strance. Jeho hospoda?eni velmi zati?ily p?edev?im zvy?ene finan?ni po?adavky cisa?e Zikmunda . Okoli kla?tera, na n?m? bylo jeho hospoda?stvi zavisle, take velmi trp?lo plen?nim k?i?ackymi vojaky, kte?i sem zaji?d?li ze sveho le?eni u Tachova. ^[21]

Kla?ter hral ur?itou roli v obdobi po husitskych bou?ich, kdy zde Ji?i z Pod?brad vyjednaval a uzav?el smlouvu s  Hynkem Kru?inou ze ?vamberka , ?e nebude pomahat Pra?an?m v boji proti jeho jednot?. Z hospoda?skych problem? se vzpamatovaval postupn? a se st?idavymi usp?chy, p?i?em? nakonec je za?ehnal a? za opata Zikmunda Hausmanna (1458?1506), ktery ji? mohl dokonce vykupovat zp?t zastavene majetky. Hausmann, t?eba?e katolik, udr?oval s Ji?im z Pod?brad dobre vztahy, o ?em? mimo jine sv?d?i i to, ?e p?es kla?ter volilo cestu i Ji?iho zname propaga?ni poselstvo do zapadni Evropy. Tento postoj v?ak opatovi nesv?d?il v katolickych cirkevnich kruzich a pape?sky legat Rudolf, biskup lavantsky, na n?j valil klatbu a nechal propadnout kla?terni statky. Roku 1467 kla?ter napadli katoli?ti pani z jeho okoli. Cirkevni tresty byly nakonec odvolany v prosinci tohoto roku pote, co se Zikmund nekatolickeho krale z?ekl. P?esto byl kla?ter nasledujiciho roku vydrancovan je?t? jednou. Roku 1469 zase pro zm?nu za?al kla?ternim majetkem disponovat Ji?i z Pod?brad , ktery byl v pape?ske klatb?. ^[22]

Cirkevni p?edstavitele se nakonec rozhodli vztah Zikmunda ke krali vyu?it a po?adali ho, aby s nim zahajil jednani, ?im? se situace pon?kud uklidnila. Kral posleze potvrdil kla?teru jeho statky a vydal mu d?lni privilegia za u?elem roz?i?eni t??by v kraji. V te dob? kla?ter take zakladal rybniky a mlyny, a ziskal zp?t okolnimi pany (?vamberky a pany z Plavna ) uchvacene vesnice a m?ste?ka. Obdobi nove prosperity umo?nilo mj. i obnovu poni?enych kla?ternich budov a nakladne vyzdobeni kla?terniho kostela ? nap?iklad zde byly umist?ny st?ibrne sochy sv?tc?. ^{[pozn. 1]} Roku 1490 byl kostel znovu vysv?cen. ^[24]

Opat Zikmund v kla?te?e take utu?oval kla?terni kaze? podle ?ehole sv. Augustina, proti ?emu? se n?kte?i brat?i siln? bou?ili, ov?em opat nakonec svou reformu kla?terniho ?ivota, mj. i diky podpo?e krale Vladislava Jagellonskeho, prosadil. Tim ziskal i u jinych kla?ter? velmi dobre pov?sti, a mnohe z nich sem vysilaly sve kleriky, aby si osvojili pravidla ?eholniho ?ivota. ^[24]

Roku 1503 byl sv?tskym soudem jeden laicky bratr odsouzen ke ztrat? hrdla a dva ?eholnici odsouzeni k zazd?ni pote, co oloupili a zavra?dili kla?terniho hejtmana Martina Czirlicka. ^[23]

Vedlej?im produktem Zikmundovych snah o zvelebeni kla?tera bylo po?etni posilovani n?meckeho obyvatelstva v kraji a s tim spojene nar?stani vyznamu n?meckeho jazyka. Zikmund byl ji? v dob? sveho p?sobeni kritizovan za prosazovani n?meckych kn??i v kla?te?e, co? bylo zp?sobeno p?edev?im jeho snahou najit oporu pro svou reformu u saskych premonstrat?. Po?etni nar?st n?meckeho obyvatelstva v okolnich obcich zase souvisel s p?ichodem saskych hornik?, ktere sem p?ivedlo roz?i?ovani d?lni t??by. ^[25]

Opat kla?tera m?l u? od jeho zalo?eni v rukou mj. hlavni pravomoci nad m?stem Tepla, co? se v?ak jeho p?edstavenym postupem ?asu p?estavalo libit. Opat Zikmund se roku 1503 rozhodl zmirnit nap?ti vst?icnym krokem a uzav?el s m?stem dohodu. Podle ni soudni pravomoc vykonaval opat nebo jeho hejtman, tepelsky fara? se stal ?lenem konventu a k pot?ebam m?sta byli ustanoveni t?i kaplani ovladajici jak ?esky, tak i n?mecky jazyk. Smir stvrdil i kral Vladislav Jagellonsky. ^[26] Privilegium hradeb, ktere tepel?ti opakovan? po?adovali, jim v?ak nep?iznal. ^[27]

Zikmund Hausmann zem?el v prosinci roku 1506. Byl nejdele slou?icim opatem v historii kla?tera. ^[28]

P?ed t?icetiletou valkou [ editovat | editovat zdroj ]

V prvni polovin? 16. stoleti nadale na uzemi kla?tera rostlo spole?enske i nabo?enske nap?ti zp?sobene zejmena trvajicim p?ilivem hornik? ze Saska, kte?i zde ?i?ili luteranskou viru. Kla?ter op?t musel urovnavat o?ivle spory s m?stem Tepla, ov?em roku 1525 se ji? m?sto spolu s n?kterymi dal?imi obcemi otev?en? vzbou?ilo. D?vodem bylo stale ?ive tema privilegia tepelskych hradeb, ale take snaha o vyvazani z poddanskych povinnosti a o pravo ustanovovat si vlastni duchovni spravce . M???ane zajali opata Petra II. (1509?1526), ktereho v?ak osvobodili poddani z obce Vid?in. Na mist?, kde bylo popraveno 6 p?vodc? vzpoury, dnes stoji socha Panny Marie Immaculaty. ^[27]

Za opata Antonina (1526?1535) se kla?teru p?ili? neda?ilo. Ocitl se pod velkym tlakem n?meckeho protestantismu a navic se nejvy??i kancle? kralovstvi Hanu? Pluh z Rab?tejna rozhodl zmocnit n?kterych kla?ternich obci, ?emu? pom?rn? slaby opat nedokazal odolavat a tyto majetky ztratil. Nasledujici opat Jan Kurz (1535?1559) se vliv?m reformace vzep?el, ov?em p?esto se stal ter?em svych odp?rc? pro udajne kaci?stvi, pravd?podobn? zalo?enych na tom, ?e ne v?ichni p?iznivci Lutherova u?eni kla?ter opustili. D?sledkem bylo, ?e ?lechtic Jind?ich z Plavna ziskal od krale kla?ter do sveho dr?eni a opat, ktery se tomu odmitl pod?idit, byl na n?jakou dobu uv?zn?n. Odebrane svobody kla?teru vratil a? kral Ferdinand I., ktery navic roku 1547 na?idil vratit i 18 zastavenych vsi. ^[29]

Roku 1549 vym?el prakticky cely konvent (s vyjimkou 2 ?len?) na mor. To ov?em opatovi nezabranilo, aby roku 1550 otev?el kla?terni ?kolu se 24 ?aky. Kdy? Jan Kurz roku 1559 zem?el, zanechal za sebou kla?ter p?es v?echna protivenstvi v pom?rn? konsolidovanem stavu. Poh?ben byl v kapli sv. Vor?ily kla?terniho kostela a jeho nahrobek je jediny, ktery se zde viditeln? dochoval. ^{[30] [pozn. 2]}

Pronikani protestantismu mezi ?adove bratry pokra?ovalo i za opata Jana My?ina (1559?1585), ktery mu ?elil jak disputacemi s ?eholniky, kdy se sna?il tzv. zbloudile p?esv?d?it o jejich nepravd?, tak odstra?ovanim u?itel? nerespektujicich katolicka dogmata ze sboru kla?terni ?koly. Obyvatele m?sta Tepla se sna?il pohnout k opu?t?ni protestantismu hospoda?skymi ulevami, p?i?em? nejzatvrzelej?i luterani byli nuceni se vyst?hovat. Proto?e v?t?ina obyvatel se za t?chto podminek postavila navratu katolicismu vst?icn?, roz?i?il m?stu trhova prava. V usp??ne taktice pokra?oval i jeho nastupce Mat?j Gehel (1585?1596), ktery pozitivni ekonomickou motivaci rekatolizoval obce Utery , Mnichov a Pistov , kterym po My?inov? vzoru ud?lil trhova prava a okolnim vesnicim ulo?il prodavat na jejich trzich. ^[31]

Roku 1611 kla?ter op?t (ji? pot?eti ve sve historii) do zaklad? vyho?el. ^[31]

Dal?i velka krize kla?ter potkala v obdobi t?icetilete valky . Na samem jejim po?atku se zde ukryli kancle? Jan Slavata, prchajici z Prahy po druhe pra?ske defenestraci, a arcibiskup Jan Lohelius . ^[3] Od Slavaty se opat Ond?ej Ebersbach (1599?1629) dozv?d?l, ?e kla?ter je v p?imem ohro?eni. Opat se rozhodl zachovat v?rnost cisa?i Rudolfu II. a kla?ter Tepla spolu s  kla?tery v Chot??ov? a v Plasich vyslal cisa?skemu vojsku na pomoc 158 vojak?. ^[32]

T?icetileta valka [ editovat | editovat zdroj ]

Roku 1619 se poddani kla?tera vzbou?ili a zvolili si ze sveho st?edu noveho opata (jakehosi neznameho sedlaka), ov?em protestant?ti pani si brzy majetek kla?tera rozd?lili. ?eholnici ode?li do jinych kla?ter? a Ond?ej Ebersbach obdr?el do?ivotni rentu. Nakonec byl kla?ter vydrancovan a opat zajat a n?jakou dobu zadr?ovan v Plzni. ^[32]

B?hem t?icetilete valky utrp?l kla?ter mnoho ?kod od obou stran konfliktu. Cisa? Ferdinand II. po?adoval zvy?ene dan?, ktere kla?ter ekonomicky velmi zat??ovaly. Krom? toho se p?es n?j a jeho majetky n?kolikrat p?ehnala vojska. Roku 1621 se kla?tera a m?sta Tepla zmocnil hrab? Mansfeld, jeho? vojaci zde drancovali. Roku 1631 napadla kla?terni statky saska jizda. Roku 1634 v okoli Teple drancovali ?vedove, co? se opakovalo v letech 1639 a 1643. Roku 1647 byla Tepla plen?na nejprve cisa?skymi jednotkami a hned na to op?t ?vedy, kte?i odtud cisa?ske razantn? vytla?ili. Krom? t?chto nasilnych akci kla?ter a jeho poddane ekonomicky vy?erpavaly i pouhe opakovane p?esuny vojsk p?es jeho uzemi, spojene se zasobovacimi po?adavky armad a s po?adavky na zaji?t?ni ubytovani vojska. ^[33]

Po skon?eni valky nastalo obdobi relativniho klidu, kdy se kla?ter mohl zotavit z vale?nych ?kod a znovu prosperovat. Po roce 1680 byla dokonce vyvijena i zna?na stavebni ?innost, ktera se projevila p?edev?im baroknimi p?estavbami. Dne?ni podobu kla?teru vtiskl Kry?tof Dientzenhofer v letech 1690 a? 1724. P?estav?ny byly te? kostely z majetku kla?tera v ?ad? okolnich obci. ^[34]

18. a 19. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

B?hem valek o d?dictvi rakouske kla?ter monarchii aktivn? podporoval a v?noval ji asi 300 tisic zlatych v pen?zich a naturaliich. Opat Jeronym Ambros (1741?1767) byl nucen t?ikrat uprchnout p?ed nep?atelskymi vojsky. Roku 1742 p?es kla?terni uzemi ustupovaly z Prahy francouzske jednotky, ktere zde rozkradly vybrane almu?ny pro chude. Nasledn? zde p?enocoval cisa? Franti?ek I. ?t?pan , ktery je pronasledoval. ^[34]

Po valce opat Jeronym Ambro? pokra?oval v  baroknich p?estavbach a vnit?nich upravach kostel? i jinych budov v majetku kla?tera. Jeho vyznamnym donatorskym a kulturnim po?inem byly objednavky soch sv?tc? a kenotafu blahoslaveneho Hroznaty pro tepelsky chram v pra?ske diln? Ignace Franti?ka Platzera nebo lavice pro kanovnicky chor od ?ezba?e Toma?e Pistla z Teple (roku 1750) ?i hlavni a chorove varhany od tachovskeho varhana?e Antonina Gartnera (v letech 1756 a 1760). ^[35]

Velmi vyznamnou kla?terni osobnosti byl opat Karel Ka?par Reitenberger (1812?1827), ktery proslul p?edev?im svym rozhodnutim zalo?it m?sto Marianske Lazn? , ktere nasledn? dale systematicky rozvijel. Tyto jeho aktivity v?ak velmi citeln? zat??ovaly kla?terni hospoda?stvi, co? vyvolavalo velmi silny odpor mezi n?kterymi ?eholniky a nakonec vedlo a? k jeho odvolani. Jeho nastupci Adolf Kopmann (1828?1835) a Melchior Mahr (1843?1867) v budovani m?sta pokra?ovali. Melchior Mahr je?t? p?ed svym zvolenim zastaval funkci inspektora pramen? a mj. take nechal postavit tzv. Tepelsky d?m. Opat Marian Heinl (1843?1867) zase v Marianskych Laznich vystav?l kostel Nanebevzeti Panny Marie a d?kanstvi . ^[36]

V?t?ina 19. stoleti probihala ve znameni relativniho klidu a prosperity kla?tera, p?esto v?ak utrp?l take n?ktere vyznamne ztraty. Jednou z nich bylo vyman?ni m?sta Tepla z poddanske zavislosti roku 1849. O par let pozd?ji se m?sto stalo sidlem politickeho okresu Tepla. ^[37]

20. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Mezi rozporuplne osobnosti z ?ad kla?ternich p?edstavitel? se ?adi p?edev?im opat Gilbert Johann Helmer (1900?1944). Helmer byl velmi schopny hospoda? a zarove? po?ival velke spole?enske autority. Byl take velmi vzd?lany germanista. B?hem prvni sv?tove valky se v?ak u n?ho za?aly projevovat take vyrazne n?mecke nacionalisticke rysy, kdy aktivn? podporoval vale?nou anga?ovanost monarchie. Po rozpadu Rakousko-Uherska zase podporoval snahy o odtr?eni ?eskeho pohrani?i a jeho anexi sousednim N?meckem. Jeho negativni vztah k prvorepublikovemu politickemu z?izeni mohl byt ovlivn?n mimo jine i pozemkovou reformou. ^[38]

P?es tyto pron?mecke postoje se za valky kla?teru neda?ilo dob?e a n?kolikrat ?elil snaham o zru?eni. To se Helmerovi poda?ilo v?dy odvratit, mj. i tim, ?e nacistickym pohlavar?m zd?raz?oval sve p?edvale?ne pron?mecke zasluhy. P?esto bylo n?kolik ?eholnik? nuceno narukovat do armady. Roku 1942 naciste zabavili majetek kla?tera v Marianskych Laznich a kla?ter se ocitl pod dohledem gestapa. V jeho prostorach byla z?izena porodnice pro n?mecke svobodne matky rasoveho programu Lebensborn a bydlely zde p?islu?nice ?i?ske pracovni slu?by . Kla?ter se podilel na sprav? nedalekeho zajateckeho tabora a v zav?ru valky v n?m byl umist?n take lazaret. ^[39]

Americka armada Teplou obsadila bez boje 6. kv?tna 1945. ^[40] Opat Helmer se konce valky nedo?il (zem?el roku 1944), a jeho nastupce Petr Mohler (1944?1946) musel ?elit d?sledk?m Helmerova politickeho d?dictvi. V za?i 1945 byl spolu s dal?imi p?edstaviteli kla?tera zat?en a internovan nejprve ve svem byt? a od unora 1946 v Chebu. Lidovemu soudu se nakonec vyhnul a v dubnu 1948 byl vyho?t?n do N?mecka . Ostatni ?eholnici byli internovani v starobinci v Teple a odsunuti ji? v dubnu 1946. ^[38] Deviti ?len? tepelskeho konventu se nejprve ujal premonstratsky kla?ter ve Speinshartu , v nasledujicich desetiletich exilovy tepelsky konvent vyst?idal n?kolik dal?ich p?sobi?? v N?mecku, a? byl roku 1996 pro nedostatek ?len? rozpu?t?n. ^[41]

V tepelskem kla?te?e z?stali pouze dva kn??i ?eskeho p?vodu. P?esto se poda?ilo kla?ter zachovat a po?et jeho ?len? za?al v prvnich povale?nych letech op?t nar?stat. Po nastupu komunist? k moci se v?ak kla?ter Tepla stejn? jako jine kla?tery v republice ocitl pod silnym tlakem u?ad?. ?eholni majetek byl zabaven a znarodn?n a mnozi ?eholnici byli internovani, v?zn?ni ?i jinak persekvovani. Historie ilegaln? p?sobici tepelske kanonie v tomto obdobi dosud nebyla podrobn? zmapovana. ^[42]

Objekt kla?tera p?ipadl v letech 1950 a? 1978 ?eskoslovenske armad? , b?hem jejiho? pobytu byl siln? zdevastovan. Nasledn? ho p?evzal do pe?e Statni pamatkovy ustav , kv?li nedostatku financi pustnuti neobyvanych budov pokra?ovalo je?t? rychleji. V letech 1979 a? 1990 budovy kla?tera slou?ily pobo?ce Statniho okresniho archivu. Po roce 1989 byl objekt restituovan a n?ktere jeho ?asti postupn? opraveny. ^[43] Obnoven byl i duchovni ?ivot v kla?te?e. V dubnu roku 2008 byl prohla?en za narodni kulturni pamatku. ^[44] V severnim k?idle konventnich budov byl z?izen hotel. V roce 2018 byla zahajena generalni oprava kostela.

Kla?terni kostel [ editovat | editovat zdroj ]

Kla?terni kostel Zv?stovani Panny Marie byl zalo?en po roce 1197 jako trojlodni dvouv??ova bazilika . V romanskem slohu byla vystav?na zapadni ?ast s westwerkem, na urovni druheho patra navazala ran? goticka stavba s lomenymi oblouky oken a ?ebrovymi klenbami. Interier kostela byl p?estav?n po?atkem 18. stoleti podle projektu Kry?tofa Dienzenhofera. Vstupni portal se sochami ?adovych sv?tc? (zleva) sv. Augustina, bl. Hroznaty a sv. Norberta dal v 90. letech 19. stoleti p?istav?t v novoromanskem slohu opat Ambros Alfred. Vnit?ni vybaveni je p?eva?n? barokni, d?ev?ne bile ?tafirovane sochy dodal Ignac Franti?ek Platzer , fresky maloval Elia? Dollhopf . P?ed hlavnim olta?em je vyvy?ena hrobka bl. Hroznaty. Kenotaf s Hroznatovou le?ici sochou, sochami boha Chronose, pla?ky a dvou andilk? je umist?n v severni bo?ni kapli.

Kla?terni knihovna [ editovat | editovat zdroj ]

Bohata duchovni a intelektualni ?innost kanovnik? se odra?i ve 30 tisicich svazk? kla?terni knihovny, ktera obsahuje iluminovane rukopisy, prvotisky, stare tisky, knihy, mapy i sbirku grafickych list? a je tak jednou z nejrozsahlej?ich v ?esku. ^[46]

P?esny rok ani okolnosti vzniku kla?terni knihovny nejsou znamy. Z nejstar?ich p?vodnich knih z 12. stoleti se dochovalo jen nemnoho a jen o legend? o Hroznatovi ? Vita fratris Hroznatae “ z poloviny 13. stoleti lze s ur?itosti ?ici, ?e vznikla v Teple. Nejstar?i zminka je a? z roku 1501, kdy opat Zikmund nechal z?idit novou knihovnu a nechal dovezt desitky knih.

Knihy byly systematicky katalogizovany. Mimo liturgickych knih vznikaly kla?ternich letopisy , po?inaje roku 1621 dokon?eneho svazku p?evora Wenzela Schillinga.

Stara knihovna opata Zikmunda fungovala z?ejm? a? do po?aru 19. dubna 1659, ktery poni?il kla?terni budovy. Za opata Raymunda Wilferta I. (1658-1670) prob?hla ran? barokni p?estavba kla?tera, kterou v roce 1666 provedl stavitel Domenico Pinchetti . ^[47]

Sbirka knih se stale nar?stala v?t?inou akvizi?ni ?innosti ?i z poz?stalosti. Kdy? byl v ramci cirkevnich reforem cisa?e Josefa II. na konci 18. stoleti zru?en kla?ter v Chot??ov? , v Plasich a Kladrubech , byly ?asti tamnich sbirek p?evezeny do Teple. Proto musela byt knihovna roz?i?ena do dal?ich prostor kla?tera, dokonce i n?kolik cel. Pape? Klement XI. tepelskemu kla?teru v roce 1716 ud?lil privilegium, umo??ujici brat?im vyna?et knihy z knihovny do svych cel ?i dokonce mimo kla?ter ke studijnim u?el?m.

Za p?sobeni opata Gilberta Johanna Helmera bylo v letech 1902 a? 1906 vybudovano muzejni k?idlo s galerii um?ni a knihovnou po vzoru Strahovske knihovny s ?itarnou a depozita?em. Velke ?kody na inventa?i knihovny napachalo ?ty?icet let komunisticke vlady po roce 1948, kdy bylo mno?stvi knih zni?eno ?i rozkradeno. Situace se za?ala zlep?ovat a? po roce 1989, kdy byl kla?ter vracen ?adu a n?ktere tiskoviny se poda?ilo vratit zp?t. Z d?vodu ?patneho technickeho stavu zanedbaneho objektu se v?ak kanovnici museli vzdat n?kterych cennych sbirek rukopis?.

V sou?asne dob? je knihovna v ramci prohlidek p?istupna ve?ejnosti. ^[48]

Expozice vodni mlyn [ editovat | editovat zdroj ]

Sou?asti kla?tera je stala technicka expozice vodniho mlyna, umist?na v mistech p?vodniho kla?terniho mlyna .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• TYL, He?man Josef: Kla?ter Tepla. Praha 1947
• MIKOVEC, Ferdinand B?etislav . Staro?itnosti a Pamatky zem? ?eske . Ilustrace Josef Vojt?ch Hellich, Vilem Kandler. Praha: Kober a Markgraf, [1860]. Dostupne online . -kapitola Kostel kla?terni v Teple , s. 99-110.  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Seznam opat? kla?tera Tepla

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Kanonie premonstrat? kla?ter Tepla na Wikimedia Commons
• Encyklopedicke heslo Tepla v Ottov? slovniku nau?nem ve Wikizdrojich
• Tepla ve Vlastenskem slovniku historickem ve Wikizdrojich
• Stranky kla?tera
• Hroznat?v ?ivotopis
• Drobne sakralni pamatky v okoli kla?tera Tepla