Kecskemet
Letecky pohled na ?ast m?sta
znak vlajka
Poloha
Sou?adnice	46°54′28″ s. ?. , 19°41′35″ v. d.
Nadmo?ska vy?ka	120 m n. m.
?asove pasmo	+1
Stat	Ma?arsko Ma?arsko
?upa	Bacs-Kiskun
Okres	Kecskemet
Administrativni d?leni	22 m?stskych ?asti
Kecskemet
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	322,6 km²
Po?et obyvatel	109 731 (2023) [1]
Hustota zalidn?ni	340,2 obyv./km²
Etnicke slo?eni	Ma?a?i
Nabo?enske slo?eni	K?es?anstvi
Sprava
Status	?upni sidlo , m?sto s ?upnim pravem
Starostka	Klaudia Szemereyne Pataki ( Fidesz )
Oficialni web	www .kecskemet .hu
Telefonni p?edvolba	(+36) 76
PS?	6000
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Kecskemet ( n?mecky Ketschkemet ) je m?sto v centralni ?asti Ma?arska , administrativni centrum ?upy Bacs-Kiskun . ?ije zde p?ibli?n? 110 tisic ^[1] obyvatel. V Ma?arsku je osmym nejlidnat?j?im m?stem, dle rozlohy je sedmy.

Nazev [ editovat | editovat zdroj ]

Nazev m?sta vychazi z ma?arskeho slova ?kecske“, ktere ozna?uje kozu a ?met“, co? znamena horsky pr?smyk/pr?chod.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Nejstar?i d?jiny [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni stopy osidleni jsou stare asi 5000 let. V prvnim stoleti p?ed n. l. napadli oblast Sarmate , od te doby byla oblast osidlena r?znymi kulturami. Dle historik? je pravd?podobne ^{[ zdroj? ]} , ?e k trvalemu osidleni do?lo a? po dobyti uzemi Ma?ary . Na za?atku 13. stoleti bylo v oblasti sedm vesnic, ka?da s po?tem obyvatel 200?300, vytvo?ene kolem vesnickeho kostela. V?echny vesnice byly zni?eny mongolskou invazi. N?ktere pak byly osidleny v dob? kumanske kolonizace.

M?sto se nachazelo na d?le?ite obchodni trase, rostlo diky celnici a tr?i?ti. V roce 1368 ^[2] bylo v jedne z listin krale Ludvika I. ozna?eno jako m?sto. Aktivni ekonomicky ?ivot m?sta a relativn? husta populace p?ilakaly vice obchodnik?, ?emeslnik? a obyvatel, a to v?etn? ?id? , kte?i se stali d?le?itou sou?asti m?sta. Spolu s Cegledem bylo hlavnim m?stem s tr?nim pravem ve sm?ru ji?n? od Budape?ti. Kralovna Al?b?ta Lucemburska jej dala do zastavy v roce 1439 .

B?hem turecke okupace hledali osadnici ze sousednich vesnic ukryt ve m?st?, dob?e chran?nem obrannymi palisadami . Krom? teto ochrany se m?sto dohodlo na placeni dan? p?imo pa?ovi v Bud? , ?im? ziskalo dal?i ochranu a dostalo se mu mimo?adnych vysad. Diky tomu se stalo p?irozenym centrem i ?ir?iho regionu (mezi Dunajem a Tisou) ^[3] a jeho vyznam ve srovnani s obdobim p?ed p?ichodem Turk? vzrostl. M?lo take vlastni samospravu. V roce 1678 m?sto vyho?elo a zni?en byl i mistni kostel. Vystavbu noveho schvalil turecky sultan. ^[4] Jako jedno z mala nicmen? nebylo opu?t?no ani v zav?ru valek s Turky, kdy do?lo k rozsahlym destrukcim sidel v zna?ne ?asti tehdej?ich Uher.

18. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

B?hem Rakocziho povstani na po?atku 18. stoleti podpo?ilo nejprve kurucke vojsko, pozd?ji bylo ale p?inuceno se spojit rovn?? s jeho protistranou. M?sto bylo take b?hem konfliktu plen?no.

Rozvoj sidla umo?nil p?ichod ?adu Piarist?, kte?i zde provozovali ?kolu. V letech 1739 a? 1740 jej zasahla epidemie moru, ktera zahubila tem?? t?etinu mistniho obyvatelstva (stejn? tak i jinde v Uhrach).

M?sto pozvolna pohlcovalo pozemky t?ch, kte?i se do n?j uchylili. Obyvatele vytvo?ili velke spole?ne pole pro zvi?ata, ktera chovali. Na za?atku 18. stoleti to bylo tem?? 300 000 kus? dobytka, ktery se pasl na poli o rozloze tem?? 2000 km ² . Na konci 18. stoleti za?al hospoda?sky vyznam chovu dobytka klesat, proto?e pole byla p?erostla a obna?ena. Tradice chovu dobytka zde byla ale ji? od tureckych ?as?. ^[5]

Trvalo tem?? 100 let, ne? nabyla vyznamu dal?i zem?d?lska komodita. V teto dob? se zde po?adaly pravidelne trhy, velke dokonce p?tkrat do roka.

V 90. letech 18. stoleti postihl Kecskemet take velky po?ar.

19. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1819 zasahl m?sto dal?i velky ohe?, p?i n?m? byla zni?ena i mistni radnice . ^[2]

V 19. stoleti bylo m?sto sou?asti d?le?ite vina?ske oblasti. Mistni tradici nicmen? ukon?ila choroba, ktera postihla v?t?inu vinohrad? a mistni obyvatelstvo se muselo p?eorientovat na jine ?innosti. Po?kozeny byly p?edev?im vinice na svazich, ty v pis?itych oblastech byly zasa?eny mnohem men?. Rakousko-uherske druhe vojenske mapovani zaznamenalo m?sto v podob?, kdy krom? n?kolika vyznamn?j?ich budov v jeho centru, tvo?ila nepravidelna zastavba z Kecskemetu v podstat? velkou vesnici. Vymykaly se ji nicmen? n?ktere okolni nove ?asti m?sta, jako nap?. Mariavaros (Marianske m?sto) zapadn? od st?edu Kecskemetu nebo Urges na jihu. Ob? postupem ?asu srostly se zastavbou samotneho m?sta. Na map? z poloviny 19. stoleti lze take nalezt i jezero Szek-to v jeho p?vodni podob?, obklopene je?t? n?kolika men?imi vodnimi plochami, ktere postupem ?asu zanikly (nap?. Budes-to apod.).

V revolu?nich letech 1848 a? 1849 se zde nestaly vyznamn?j?i udalosti a tak m?sto nebylo d?ji?t?m rozhodn?j?ich boj? ani nikterak va?n?ji nestradalo. V roce 1853 sem byla z Cegledu p?ivedena ?eleznice. Tra? rozp?lila zahradu s nazvem Cilfra kert na jihovychodnim okraji m?sta (dnes se v jeji ?asti nachazi zoologicka zahrada ).

V 70. letech 19. stoleti majitele pozemk? vysazeli velke planta?e vinne revy, ktere byly zakladem vina?skeho pr?myslu v 20. stoleti. R?st vina?skeho pr?myslu stimuloval r?st pr?myslu potravina?skeho a obchodu. M?sto je stale zname svou ? barackpalinka “ ( meru?kovou palenku). V ji?ni ?asti m?sta byla postavena jatka, kde bylo zpracovavano vep?ove maso.

Ekonomicka transformace, vznik m???anstva, rozvoj obchodu a take pr?myslu stimulovaly rozvoj m?sta. V centru Kecskemetu vyrostly nove budovy, p?edev?im okolo hlavniho nam?sti (Kossuthova nam?sti). K tomuto architektonicky vyznamnemu secesnimu komplexu pat?i nap?. mistni radnice (dokon?ena v roce 1897 ^[2] ), budova zdej?i vysoke ?koly, Luther?v palac ( Luther-palota ), palac Cifrapalota dokon?eny roku 1902 , ^{[6] [7]} d?m obchodu, Budova valutove banky (funk?ni a? do znarodn?ni ) ^[8] a byvaly d?m d?stojnik? , ktery dnes slou?i jako ma?arske muzeum fotografie. Na p?elomu 19. a 20. stoleti vyjely do ulic Kecskemetu prvni tramvaje . St?ed m?sta a nov? vznikle nadra?i spojila ?iroka Rakocziho t?ida lemovana alejemi.

20. a 21. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1911 postihlo m?sto zem?t?eseni ^[9] , ktere po?kodilo nap?iklad budovu mistni synagogy , dale ale take i mistni kostel reformovane cirkve a potom je?t? stovky r?znych, v?t?inou obytnych budov.

Po prvni sv?tove valce m?sto z?stalo jako jedno z centralnich v ramci tehdej?ich Uher v hranicich zmen?eneho Ma?arska. Obdobi povale?neho chaosu se nicmen? podepsalo na Kecskemetu krut? p?edev?im b?hem tzv. bileho teroru , kdy bylo zabito n?kolik set mistnich obyvatel. ^[10] R?st m?sta utrp?l v letech 1929 ? 1933 ve sv?tove hospoda?ske krizi , po ni? nasledovaly ot?esy. Utrp?lo i zem?d?lstvi a ovocna?stvi (Kecskemet byl znam p?edev?im diky p?stovani merun?k ^[11] ; kv?li problem?m se zasobovanim a hnojivy byly sklizn? mnohdy men?i ne? v roce 1913 . Rozvijela se take turistika a nemale investice byly provedeny do rozvoje ?kolstvi.

Do roku 1941 ziskal mistni ?elezni?ni uzel vicemen? svoji podobu. Je?t? p?ed valkou se zde nachazela konzervarna.

B?hem druhe sv?tove valky dochazelo k dal?i destrukci m?sta. Zejmena v kv?tnu??ervnu 1944 ma?arske u?ady shroma?dily a deportovaly v?t?inu ?id? z m?sta do Osv?timi-Birkenau, kde v?t?ina z nich zahynula. ?ide byli d?le?itou sou?asti prosperujici kultury a obchodu ve m?st?. Mnoho mistnich take bojovalo v jednotkach vojsk Osy a v bojich padlo. Zni?eny byly historicke dokumenty, ktere byly zakladem tradice mistni samospravy. ^[2] Ruda armada m?sta dosahla dne 1. listopadu 1944 .

Po roce 1945 zavedla nova komunisticka vlada, siln? ovlivn?na Sov?tskym svazem, pom?ry, ktere ve svem d?sledku zpomalily rozvoj Kecskemetu. Kv?li reorganizaci mistni spravy ztratilo m?sto sve velke uzemi, kdy? v oblasti vzniklo n?kolik novych samostatnych vesnic ( Bugac , Lakitelek a Nyarl?rinc ), ktere ale byly ekonomicky spojeny s m?stem. Po?et obyvatel v povale?nem obdobi vzrostl ale i p?esto z ?edesati na sto p?t tisic.

V roce 1950 se m?stu dostalo poprve vyznamne politicko-administrativni role, nebo? se stal sidlem ?upy Bacs-Kiskun . Stejn? jako v p?ipad? ?ady dal?ich ma?arskych m?st byly i v p?ipad? Kecskemetu roz?i?eny spravni hranice m?sta a za?len?no pod n?j n?kolik okolnich obci ( Bukac , Lakitelek a Nyarl?rinc ). V systemu ?izene ekonomiky Ma?arske lidove republiky poskytovala tato role politicke a finan?ni vyhody, ktere m?stu pomahaly v dal?im r?stu. Pr?mysl se roz?i?oval p?edev?im v okoli nadra?i a zapadn?/jihozapadn? od m?sta okolo t?idy Izsaki ut a dale mistni ?asti Mariavaros.

V roce 1956 zde do?lo k n?kolika demonstracim, ?ada lidi byla zat?ena a n?kolik take p?i nasilnostech zem?elo. ^[12]

Stejn? jako v p?ipad? dal?ich v?t?ich ma?arskych sidel se obnova bytoveho fondu a r?st dal?ich kapacit pro bydleni ve m?st? realizoval pomoci panelovych sidli??, ktera byla umist?na v r?znych ?astech Kecskemetu a n?kde i zasahuji p?imo k samotnemu st?edu m?sta. To je p?iklad sidli?t? Arpadvaros na ji?nim okraji Kecskemetu. Na severnim okraji potom vyrostlo sidli?t? Szechenyivaros , ktere dopl?uje i velka budova planetaria . Nebylo v?ak pouze bourano a srovnavano se zemi. Architekt Jozsef Kerenyi (1900?1975) upravil a zrekonstruoval n?kolik historickych budov. Bylo rovn?? rozhodnuto, ?e budou slou?it pro nove u?ely, ?im? se poda?ilo udr?et rozmanity historicky charakter m?sta p?i ?ivot?. Nap?iklad na za?atku 70. let nechal Kerenyi zrekonstruovat franti?kansky kla?ter z po?atku 18. stoleti pro pot?eby konzervato?e Zoltana Kodalye, jeji? t?idy se otev?ely v roce 1975. V centru m?sta byla postavena budova stranickeho sekretariatu, dnes se zde nachazi sidlo obnovene ?upy Bacs-Kiskun .

Roku 1983 p?esahl po?et obyvatel m?sta mety sto tisic.

Ma?arska asociace fotograf?, ktera zalo?ila Ma?arskou fotografickou nadaci v roce 1990, pomohla ziskat finan?ni prost?edky na obnovu budovy z 18. stoleti, ktera byly d?ive vyu?ivana jako ortodoxni synagoga. Budova byla upraveno pro u?ely Ma?arskeho muzea fotografie ^[6] ( ma?arsky Magyar Fotografiai Muzeum ), otev?eno bylo v roce 1991 . Umist?na v n?m jsou dila ma?arskych a dal?ich fotograf? s mezinarodnim i celoma?arskym v?hlasem. Jedna se o prace nap?iklad ma?arskych fotograf?, kte?i usp??n? pracovali v zahrani?i. Dnes stavba slou?i jako ?d?m v?dy a um?ni.“

Ji?ni ?ast m?sta byla naopak vyhrazena pro pr?mysl. Arealy, ktere jsou od sebe odd?lene spojuje ?ada vle?ek s kecskemetskym hornim nadra?im .

Na ja?e 1989 se zde m?la uskute?nit reformni konference/sjezd ma?arskych komunist?. ^{[13] [14]}

V souvislosti s projektem vystavby dalni?ni sit? na uzemi Ma?arska, ktery dostal zasadni impulz po roce 1989 , dosahla z Budape?ti Kecskemetu i dalnice M5 . M?sto obchazi po zapadni stran? obchvatem. Ji?n? od Kecskemetu potom vznikla v prvnich dekadach 21. stoleti i rozsahla pr?myslova zona.

V roce 2011 dosahl po?et obyvatel m?sta rekordu (111 411 osob) a od te doby pozvoln? klesa.

M?stske symboly [ editovat | editovat zdroj ]

Znak [ editovat | editovat zdroj ]

Znak m?sta Kecskemetu vyobrazuje kozu, podle ni? ma m?sto sve jmeno. V ?ervenem poli, ve st?edni ?asti zeleneho trojvr?i, heraldicky obracenem vpravo, vynika st?ibrna (bila) koza. Nad ?titem se nachazi svato?t?panska koruna .

Vlajka [ editovat | editovat zdroj ]

Vlajka m?sta Kecskemetu je tvo?ena listem o pom?ru stran 2:3 se t?emi svislymi pruhy ?ervenym, bilym a ?ervenym, s m?stskym znakem uprost?ed bileho pruhu (?estna vlajka je slavnostni verzi m?stskeho znaku, se zlatym lemem kolem volnych okraj?). ^[15]

P?irodni pom?ry [ editovat | editovat zdroj ]

M?sto vzniklo na vhodne plo?e, kde se stykaji rozsahle pisky Panonske ni?iny s urodn?j?i p?dou. Uzemi na zapad od m?sta je pokryto v?trem navatym piskem, ktery se vyzna?uje tem?? rovnob??nymi severoji?nimi dunami s plan?mi mezi nimi. Na konci 18. a za?atku 19. stoleti se v souvislosti s r?stem po?tu obyvatelstva a intenzivni pastvou (po?ty dobytka zde dosahovaly a? stovky tisic kus?) ^[6] nicmen? jejich mo?nosti zna?n? vy?erpaly. Nadm?rna pastva dobytka zni?ila p?irozeny vegeta?ni kryt a pohyb pisku va?n? ohro?oval m?sto (stabilitu dom?). ^[6] Proto bylo uskute?n?no zalesn?ni krajiny, vysadba ovocnych strom? ^[6] a vinne revy , aby se p?da znovu stabilizovala.

M?sto se nachazi v centru regionu Kiskunsag . V roce 1975 byl zde zalo?en Kiskunsagi Nemzeti Park (narodni park) za u?elem ochrany mnoha r?znych regionalnich druh? rostlin a ?ivo?ich?. Narodni park nema souvisle uzemi a do jiste miry p?ipominaji jeho ?asti rozptylene po okoli Kecskemetu mozaiku.

Klima [ editovat | editovat zdroj ]

Po?asi je kontinentalni , suche, n?kdy extremni. Mno?stvi slune?niho svitu umo??uje p?stovani zem?d?lskych plodin, jako je p?enice , ?ervena paprika , raj?ata ?i meru?ky . Nejteplej?im m?sicem je ?ervenec s pr?m?rnou teplotou 20,9 °C, nejchladn?j?i leden s ?1,9 °C. Brzy na ja?e a na konci podzimu jsou v ma?arske ni?in? ?aste mrazy, ktere kon?i obvykle a? v polovin? dubna, po t?etim ?ijnovem tydnu je teplota ?asto pod nulou.

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Struktura obyvatelstva [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 2001 m?lo m?sto 107 267 obyvatel. Z hlediska v?kove struktury bylo v roce 2011 22 % Kecskeme?an? mlad?ich 19 let a 21 % star?ich 60 let.

P?evladali Ma?a?i (95 %), romska men?ina (0,8 %) ustanovila v roce 1994 svoji men?inovou samospravu, 0,4 % tvo?ila n?mecka narodnost, 0,2 % slovenska (4,8 % ostatni). Od b?ezna 2007 existuje take men?inova samosprava Chorvat? . P?ed valkou prosperujici ?idovske obyvatelstvo, reprezentovane velkou synagogou , bylo v roce 1944 deportovano do koncentra?nich tabor? .

Nabo?ensky ?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

V?t?ina obyvatelstva se hlasi k ?imskokatolicke cirkvi . 75,1 % se v poslednim s?itani lidu hlasilo k n?jakemu nabo?enskemu vyznani; zastoupeny jsou i protestantske cirkve. K ?imskokatolicke cirkvi se p?ihlasilo 59 % v??icich. K cirkvi pravoslavne/ortodoxni se hlasilo jen n?kolik set osob, p?esto se nachazi pravoslavny chram v centru m?sta. K reformovane cirkvi se p?ihlasilo okolo patnacti tisic lidi. 17,3 % obyvatel m?sta se deklarovalo bez vyznani.

Obecni sprava a politika [ editovat | editovat zdroj ]

Mistni ?asti [ editovat | editovat zdroj ]

Kecskemet ma 22 m?stskych ?asti:

• Belvaros (Stare m?sto)
• Arpadvaros ( Arpad?v m?sto)
• Mariavaros (M?sto Marii )
• Szechenyivaros ( Szechenyi?v m?sto) ? podobvody: Hollandfalu (Nizozemecky obec), Mariahegy (Vrch Marii). Jedna se o rozsahle sidli?t? .
• Bethlenvaros ( Bethlen?v m?sto)
• Rakoczivaros ( Rakoczi?v m?sto)
• Erszebetvaros ( Al?bet?v m?sto)
• Kossuthvaros ( Kossuth?v m?sto)
• Hunyadivaros ( Hunyadi?v m?sto)
• Szent Istvan-varos (M?sto svateho Istvana ) ? podokresy: Mukertvaros (Um?ly p?edm?sti), Szolnokihegy (Vrch na Szolnoku )

• Szent Laszlo-varos (M?sto svateho Laszla ) ? podokresy: Rend?rfalu (Policejni obec), Kosafalu (Kosa?v obec)
• Alsoszekto (Ni?ni Szekto) ? podokres: Szeleifalu (Szelei?v obec)
• Fels?szekto (Horni Szekto) ? podokresy: Pet?fivaros ( Pet?fi?v m?sto), Sutusfalu (Sutus?v obec)
• Talfaja
• Katonatelep ( Katona?v osad)
• Repul?ter (leti?t?)
• Matko
• Kadafalva ( Kada?v obec)
• Szarkas
• Hetenegyhaza
• Mentelek
• Borbaspuszta

Zastupitelstvo a starosta [ editovat | editovat zdroj ]

Starostkou m?sta je byvala poslankyn? Klaudia Szemereyne Pataki , ktera byla do sve funkce zvolena v roce 2019 . Do mistniho zastupitelstva voli mistni obyvatele v n?kolika volebnich okrscich. M?sto Kecskemet zastupuji dva poslanci na celonarodni urovni v ma?arskem parlamentu (Orszaghaz).

Hospoda?stvi [ editovat | editovat zdroj ]

Zem?d?lstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Tradi?ni je okolo m?sta ji? sada?stvi, v moderni dob? ale sady vicemen? zanikly, nebo se ?aste?n? vyskytuji na okrajich m?sta tam, kde je rozvoln?na a tradi?ni zastavba. Okoli m?sta bylo postupn? vysu?eno a vyu?iva se pro pot?eby moderniho zem?d?lstvi.

Pr?mysl [ editovat | editovat zdroj ]

V b?eznu 2012 otev?el n?mecky vyrobce automobil? Daimler AG zavod pobli? m?sta na vyrobu model? t?idy B, A a CLA. Investice stuttgartske spole?nosti, ktera m?la v regionu vytvo?it 3000 novych pracovnich mist p?i planovane vyrob? vice ne? 100 000 vozidel, dosahla 800 milion? eur.

Historicky byl ve m?st? vyznamny p?edev?im potravina?sky pr?mysl, ktery p?edstavovaly nap?. dr?be?arny. Rozvijela se take vyroba nastroj?.

• Mercedes-Benz (automobily) ? 4 500 (zam?stnanc?). Do roku 2025 by m?l byt podnik nakladem jedne miliardy eur ^[16] roz?i?en. ^[17]
• DAKK (mistni ve?ejna doprava) ? 2000
• Knorr-Bremse (brzdy) ? 1100
• ACPS Automotive (ta?ne za?izeni) ? 1000
• Phoenix Mecano ? sk?in? a mechanicke sou?asti ? 950
• CabTec ? kabely ? 950
• Fornetti ? pe?ivo ? 850
• Univer KSE ? konzervovane potraviny ? 750
• HILTI ^[18]

Nezam?stnanost ve m?st? je velmi nizka, v roce 2018 ?inila 3,10 %. D?vodem byly velke pobidky, ktere pomohly vytvo?it zna?ne mno?stvi novych pracovnich mist. V letech 2008 ? 2009 , kdy byla v?t?ina Evropy sti?ena hospoda?skou recesi, se zde pohybovala okolo 8 %. V letech 2011 a? 2020 pat?ilo m?sto k n?kolika malo, kde do?lo ke zna?nemu r?stu ?ivotni urovn?. ^[19]

Slu?by a turistika [ editovat | editovat zdroj ]

Diky hospoda?skemu r?stu na po?atku 21. stoleti se nap?. zvy?il po?et restauraci a kavaren v historickem centru m?sta, a to z 48 na 208 v roce 2018 .

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Silni?ni doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Ji? zmin?na dalnice M5 prochazi okolo m?sta ze zapadni strany. U Kecskemetu ma t?i vyjezdy (sever, st?ed a jih). Krom? toho v zapado-vychodnim sm?ru prochazi m?stem i silnice celostatniho vyznamu ?. 52 a 44. Kolem m?sta existuje silni?ni okruh ze severni, vychodni a ji?ni strany. V roce 2023 byla k dalnici p?ivedena nova radialni komunikace. ^[20]

Existuje take ?ada komunikaci men?iho vyznamu, ktere se dotykaji i oblasti m?sta, typicky spojujici centrum s okolnimi sidly nebo s vn?j?imi ?tvrt?mi. Nap?iklad silnice 4622 vedouci do Szentkiraly , silnice ?. 5202 vedouci z Taksony do Ladanybene , 5218 vedouci do obce Hetenyegyhaza , silnice ?. 5301 vedouci do Izsaku nebo komunikace ?. 5303 vedouci do Kisk?rose .

Na Szechenyiho nam?sti je umist?no take mistni autobusove nadra?i .

?elezni?ni doprava [ editovat | editovat zdroj ]

M?sto je jednim z regionalnich ?elezni?nich uzl? v Ma?arsku. ?elezni?ni trati sm??uji do Cegledu , Budape?ti , Fulopszallase (kde se nachazi tra? Budape???Kelebia , vedouci k ji?nim ma?arskym hranicim), a dale do Segedinu a Szolnoku . Prvni uvedena pat?i k nejvyznamn?j?im v celem Ma?arsku, a to jak z hlediska osobni, tak i nakladni dopravy. Do obce Fulopszallas neni provozovana ?elezni?ni doprava od roku 2007 .

Hlavni nadra?i stoji vychodn? od centra m?sta nedaleko ?elezni?nich sad? ( Vasut kert ). Mimo to le?i ve m?st? take zastavky Kecskemet also a Kecskemet-Mariavaros . Diky rozlehlosti ?elezni?niho uzlu jsou na n?j napojeny tem?? v?echny mistni pr?myslove zony.

Vodni doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Na uzemi m?sta se nenachazeji ?adne splavne vodni toky. Jezero Szek to slou?i pro rekrea?ni plavbu.

Letecka doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Vychodn? od m?sta se nachazi leti?t? , ktere slou?i pro pot?eby ma?arskeho letectva. ^[21]

M?stska doprava [ editovat | editovat zdroj ]

S industrializaci Ma?arska ve 20. letech 20. stoleti m?lo m?sto tramvajovou si? pro 50 000 obyvatel. A? po druhe sv?tove valce p?ibyly autobusy a v roce 2010 za podpory financovani z EU byla z?izena ?ada trolejbusovych linek a v roce 2011 m?sto p?ebudovalo centrum jako p??i zonu s vylou?enou automobilovou dopravou, ale s povolenou dopravou trolejbusovou.

Spole?nost [ editovat | editovat zdroj ]

?kolstvi [ editovat | editovat zdroj ]

V Kecskemetu sidli von Neumannova univerzita, ktera se rozklada v rozsahlem kampusu. Jeho areal byva vyu?ivan i pro r?zne konference a dal?i obdobne akce. Univerzita ma t?i fakulty (ekonomickou, strojirenskou a fakultu po?ita?ove v?dy). Hudebni univerzita Ference Liszta zde ma take jedno sve externi pracovi?t?.

Ve m?st? p?sobi dale piaristicke gymnazium . Zalo?eno bylo roku 1714 a m?lo zna?ny vyznam na rozvoj a d?jiny m?sta. Dale zde stoji osm r?znych st?ednich ?kol, jednu st?edni ?kolu zde provozuje i ma?arska reformovana cirkev. ^[22]

Zdravotnictvi [ editovat | editovat zdroj ]

V Kecskemetu se nachazi nemocnice, v roce 2022 bylo rozhodnuto o jejim roz?i?eni. ^[23]

Sport [ editovat | editovat zdroj ]

Mistni fotbalovy tym s nazvem Kecskemet TE je zastoupen v nejvy??i ma?arske lize a n?kolikrat v ni usp?l. Jeho fotbalovy stadion se nachazi v blizkosti hlavni ?elezni?ni stanice. Krom? toho zde p?sobi i n?kolik zdatnych tym? v dal?ich sportech. V roce 2008 se hazenka?sky tym BB Kecskemet KSE dostal do prvni ligy. M?stsky mu?sky basketbalovy tym, Kecskemet KSE , vyhral v roce 2006 Ma?arsky pohar .

Rozsahly sportovni areal s ?adou h?i?? a krytych hal se nachazi nedaleko jezera Szek to. Fotbalovy stadion zde byl postaven ji? roku 1962 . ^[24] Jeho vystavba byla uskute?n?na pomoci pracovnich brigad.

Kultura [ editovat | editovat zdroj ]

Kulturni instituce [ editovat | editovat zdroj ]

Ve m?st? sidli Knihovna Jozsefa Katona a Narodni ^[25] divadlo Jozsefa Katona. M?stska knihovna sidlila a? do roku 1996 v budov? dne?ni radnice. Pro d?ti zde je take Loutkove divadlo "Ciroka" ( ma?arsky Ciroka Babszinhaz ). Dale zde sidli Ma?arske muzeum fotografie a Muzeum ma?arskych naivnich um?lc? . Radayovo muzeum ma sbirku cirkevnich p?edm?t?. Skanzen, resp. muzeum, ma i mistni uzkorozchodna ?eleznice (jeji areal le?i v ji?ni ?asti m?sta).

Kulturni akce [ editovat | editovat zdroj ]

• Jarni festival Kecskemetu (po?adan je ka?doro?n?)
• Csipero ? Mezinarodni setkani d?ti a mlade?e ^[26] The Future of Europe (ka?de dva roky)
• Festival Famous Week (ka?doro?n?)
• Festival animovanych film? v Kecskemetu (ka?de t?i roky)
• Bohemian Ragtime and Jazz Festival (ka?doro?n?)
• Mezinarodni den letectvi a vystaveni vojenske techniky v Kecskemetu. Ve m?st? byva take po?adana regionaln? oblibena air show.

Kulturni pamatky a pam?tihodnosti m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

• secesni budova radnice ( ma?arsky Varoshaza ), kterou projektoval Odon Lechner . ^[6]
• Luther?v palac , pat?ici evangelicke cirkvi.
• Cifrapalota
• Urunk Mennybemenetele Tarsszekesegyhaz ? Konkatedrala ^{[ zdroj? ]} Nanebevstoupeni Pan?, take znamy jako Nagytemplom (Velky kostel), nejv?t?i ?imskokatolicky kostel Kecskemeta
• Baratok temploma ? Kostel sv. Mikula?e, neformaln? mistnimi nazyvan te? jako Kostel p?atel . ^[27]
• Reformatus templom ? Kostel reformovane cirkve

• Synagoga (dnes D?m v?dy a techniky ) ^[6] v pseudomaurskem stylu .
• Zoopark/Zoologicka zahrada ^[6] na jihovychodnim okraji Kecskemetu.

Ve filmu [ editovat | editovat zdroj ]

V Kecskemetu se nata?el film Colette ( 2018 ) nebo komedie Bo?ska Julie ( 2004 ).

Osobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

• Jozsef Katona (1791?1830), dramatik a basnik
• Antal Szabo (1875?1926), mali?
• Zoltan Kodaly ^[28] (1882?1967), skladatel, etnomuzikolog, pedagog a filozof
• Kalman Latabar (1902?1970), herec
• Nicolas Abraham  (1919?1975), francouzsky psychoanalytik
• Peter Balazs (* 1941), politik, byvaly evropsky komisa?
• Akos Konya (* 1974), ultramaratonec
• Zsolt Abel (* 1988), fotbalista
• Pal Kocsis (1884?1967), p?stitel a ?lechtitel vina
• Kelemen Laszlo (1762?1814), divadelnik a zakladatel prvni moderni divadelni spole?nosti v tehdej?ich Uhrach

Partnerska m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Kecskemet ma celkem 17 partnerskych m?st: ^[29]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byly pou?ity p?eklady text? z ?lank? Kecskemet na anglicke Wikipedii a Kecskemet na ma?arske Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Kecskemet na Wikimedia Commons
• Encyklopedicke heslo Ke?kemet v Ottov? slovniku nau?nem ve Wikizdrojich

M?sta v Ma?arsku podle po?tu obyvatel
1 000 000+	Budape??
100 000+	Debrecin  ? Segedin  ? Miskolc  ? Pecs  ? Gy?r  ? Nyiregyhaza  ? Kecskemet  ? Szekesfehervar
50 000+	Szombathely  ? Szolnok  ? Tatabanya  ? Kaposvar  ? Erd  ? Bekescsaba  ? Veszprem  ? ?opro?  ? Zalaegerszeg  ? Eger