Kazimierz Bartel
Narozeni	3. b?ezna 1882 Lvov
Umrti	26. ?ervence 1941 (ve v?ku 59 let) Lvov
Misto poh?beni	Ly?akivsky h?bitov ( 49°49′57″ s. ?. , 24°3′22″ v. d. )
Alma mater	Lvovska polytechnika (do 1907) Mnichovska univerzita (do 1909)
Povolani	matematik , politik a vysoko?kolsky u?itel
Zam?stnavatel	Lvovska polytechnika
Ocen?ni	?ad bile orlice (1932) velkok?i? ?adu znovuzrozeneho Polska (1936) K?i? nezavislosti pamate?ni medaile za valku 1918-1921 ryti? ?adu ?estne legie … vice na Wikidatech
Politicke strany	Bezpartijni blok pro spolupraci s vladou Polish People’s Party “Wyzwolenie”
Funkce	premier Polska (1926) premier Polska (1928?1929) premier Polska (1929?1930)
Podpis
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Kazimierz Władysław Bartel ( 3. b?ezna 1882 Lvov ? 26. ?ervence 1941 Lvov) byl polsky matematik , diplomat a politik narozeny na uzemi dne?ni Ukrajiny (tehdy Rakouska-Uherska ). B?hem Piłsudskeho re?imu byl t?ikrat jmenovan p?edsedou polske vlady (1926, 1928?29, 1929?1930). V letech 1919?1920 byl ministrem ?eleznic, v letech v letech 1926?1928 ministrem nabo?enskeho vyznani a ve?ejne osv?ty, ve stejne dob? te? mistop?edsedou vlady (de facto vladu vedl, premier Piłsudski se ?izeni sveho kabinetu nev?noval). Poslanec (1922?1930) i senator (1936?1939). Byl svobodnym zedna?em . V letech 1930-1931 byl rektorem Lvovske polytechniky. Po n?meckem obsazeni Lvova byl Bartel zat?en gestapem . N?mci mu nabidl post premiera v loutkove vlad?, co? odmitl a na p?ikaz Heinricha Himmlera byl 26. ?ervence 1941 zavra?d?n. ^[1]

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se v rodin? ?elezni?a?e polske narodnosti. Aby mohl studovat, musel si p?ivyd?lavat jako zame?nik na ?eleznici. ^[2] Vystudoval mechaniku na Lvovske polytechnice, absolvoval summa cum laude v roce 1907. Brzy za?al pracovat na sve alma mater jako asistent Placyda Zdzisława Dziwinskeho. V letech 1908 a? 1909 studoval take matematiku a filozofii na Franti?kanske univerzit? ve Lvov? a na Univerzit? Ludwiga Maxmiliana v Mnichov? . Vratil se na polytechniku a v roce 1909 ziskal titul doktora technickych v?d, jako jeden z prvnich v Rakousku-Uhersku. V roce 1912 p?edstavil habilita?ni praci O rovinnych sou?inech involuce ?tvrte ?ady nulteho stupn? a ziskal titul docenta. Od roku 1911 vedl katedru deskriptivni geometrie , v roce 1913 ziskal titul profesora matematiky. ^[3]

B?hem prvni sv?tove valky byl odveden do rakousko-uherske armady , po jejim konci a rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918 se vratil do Lvova, ktery se stal sou?asti nov? zalo?ene Druhe polske republiky . V roce 1919 jako velitel ?elezni?nich jednotek bojoval p?i obran? m?sta proti ukrajinskemu oble?eni. Ve stejne dob? se sp?atelil s polskym vojev?dcem Jozefem Piłsudskym . Od kv?tna 1919 p?sobil jako vedouci Sdru?eni pro stavbu obrn?nych vlak?. Jeho ?etne usp?chy v teto oblasti vedly k tomu, ?e ho premier Leopold Skulski jmenoval ministrem ?eleznic. Po konci polsko-sov?tske valky v roce 1920 byl Bartel jmenovan podplukovnikem a ponechan ve vedeni ?elezni?nich zalo?nich d?stojnik? a milice ve Lvov?. Byl mu te? ud?len k?i? Virtuti Militari , polske vyznamenani za state?nost.

V roce 1921 stravil ?est m?sic? cestovanim po Francii , Italii , ?vycarsku a Rakousku . V?noval se zde studiu strareho um?ni, co? byla vedlej?i linie jeho zajmu ji? od studii v Mnichov?. Nashroma?dil p?itom velky osobni archiv poznamek a fotografii.

V roce 1922 byl zvolen poslancem polskeho Sejmu a tuto pozici zastaval a? do roku 1929. Zpo?atku byl ?lenem st?edoleve agrarni strany Polskie Stronnictwo Ludowe ?Wyzwolenie“. Nebyl v?ak spokojen s jeji radikalizaci a v dubnu 1925 ji opustil. Spolu s dal?imi odpadliky zalo?il parlamentni ?Klub prace“. Ten se rychle dostal pod p?imy vliv mar?ala Jozefa Piłsudskeho. Je?t? p?ed kv?tnovym p?evratem roku 1926 obdr?el Bartel pokyn od mar?ala Piłsudskeho p?ipravit se na p?evzeti vlady. Bartel Piłsudskeho rozbiti demokracie podporoval. Pozd?ji to vysv?tlil tim, ?e ?p?ed kv?tnovym p?evratem neexistovala ?adna skute?na demokracie, nebo? v Polsku vladla oligarchie , ?lechtici a vlivni v?dci bohatych soukromych klub? a stran“.

Po p?evratu byl Bartel jmenovan mar?alkem Sejmu a p?edsedou vlady. Ve svem inaugura?nim projevu ale uvedl, ?e v ?ele vlady bude jen do zvoleni noveho prezidenta. Toto rozhodnuti bylo mo?na ovlivn?no jeho tehdej?imi zdravotnimi problemy. Bartelova nova vlada se skladala p?eva?n? z lidi, kte?i nebyli spojeni s ?adnou politickou stranou. Byla vnimana jako st?edova. Byl to Bartel, kdo navrhl, aby se prezidentem stal Ignacy Mo?cicki , ktery byl rovn?? profesorem na Lvovske polytechnice. Bartelova prvni vlada byla jednou z nejaktivn?j?ich v historii Polska. Politici a ?lenove parlamentu se schazeli ka?dy druhy den - t?mto setkanim kritici posm??n? ?ikali Sejm Bartlowy (?Bartel?v parlament“). Bartelovy obhajci to v?ak pozd?ji oce?ovali, nebo? jini pozd?j?i Piłsudskeho premie?i ( Kazimierz ?witalski nebo Walery Sławek ) byli v??i poslanc?m a senator?m mnohem agresivn?j?i.

Po zvoleni Mo?cickeho prezidentem Bartel odstoupil spolu s celym kabinetem, jak slibil, ale brzy po svem jmenovani jej Mo?cicki znovu jmenoval premierem. 8. ?ervna 1926 tak Bartel vytvo?il sv?j druhy kabinet. P?ipisuje se mu zejmena zlep?eni administrativniho systemu, co? bylo zp?sobeno p?edev?im Bartelovymi organiza?nimi schopnostmi. Bartel se take sna?il zlep?it situaci polskych ?id? . Byl odhodlan odstranit zbytky p?edpis? z dob ruskeho cara Mikula?e II. a Kongresovky zam??enych na perzekuci nabo?enskych men?in. V roce 1927 Bartel prosadil zakon, ktery ud?lil prava ?idovskym komunitam. Branil take navrh?m na r?zne ekonomicke sankce ?id?, ktere se za?aly objevovat, nebo? mnozi extremni politici si mysleli, ?e diktatura bude idealnim prost?edim pro prosazeni takovych opat?eni.

Dne 2. srpna 1926 p?ijal parlament novelu ustavy (tzv. srpnova novela), ktera vyznamn? posilila roli prezidenta. 20. za?i 1926 K?es?anskodemokraticka strana zvedla hlas proti dv?ma ministr?m v Bartelov? vlad?: Antoni Sujkowskemu a Kazimierzu Młodzianowskemu. Strana je obvinila z provad?ni politickych ?istek ve statni sprav?. Tlak donutil Bartla a jeho kabinet k rezignaci, ale mar?al Piłsudski na?idil prezidentu Mo?cickemu jmenovat Bartla p?edsedou vlady znovu. Kv?li rozjit?enemu konfliktu nicmen? vydr?el t?eti Bartel?v kabinet pouhe ?ty?i dny. Do ?ela vlady se tedy postavil sam mar?al Piłsudsky. Bartel se v nove vlad? stal mistop?edsedou a ministrem nabo?enskych vyznani a ve?ejne osv?ty. Mar?al v?ak nev?noval kabinetu valnou pozornost, zam??oval se p?edev?im na vojenskou a zahrani?ni politiku, tak?e vladu stejn? v zasad? ?idil Bartel.

Roku 1928 Piłsudski rezignoval a prosadil do ?ela vlady znovu Bartela, jeho? pova?oval za sveho nejv?rn?j?iho p?itele a podporovatele. Piłsudskeho rozhodnuti zna?n? roz?ililo poslance a senatory, kte?i demonstrovali svou nespokojenost neu?asti na zasedanich senatu a Sejmu. N?kte?i dokonce hazeli shnile potraviny po ministrech, kdy? jednaci saly parlamentu opou?t?li. Situace se v nadchazejicich m?sicich zhor?ila a neklid se p?elil do ulic. N?kte?i nespokojenci napojeni na politicke strany v parlamentu fyzicky napadali vladni u?edniky na jejich cest? do nov? postavene vladni budovy na ulici Wiejska ve Var?av?. Roku 1929 oleje do ohn? p?ilila takzvana ?Czechowiczova afera“. Prolaklo se toti?, ?e ministr financi Gabriel Czechowicz, silny podporovatel Piłsudskeho, vydal ze statniho rozpo?tu 8 milion? polskych zlotych na kampa? hnuti Nestranicky blok pro spolupraci s vladou ( Bezpartyjny Blok Wspołpracy z Rz?dem ). Tato strana, jejim? p?edstavitelem byl i Bartel, byla kli?ovym spojencem Piłsudskeho Sana?niho hnuti . 12. unora 1929 po?adala parlamentni opozice o postaveni Czechowicze i Bartla p?ed Statni tribunal. V reakci na to Bartel na?idil sve vlad? rezignovat, ov?em s pocitem k?ivdy, nebo? za svym ministrem Bartel stal a aferu vid?l jako snahu zost?it nap?ti ve spole?nosti a mo?na i iniciovat p?evrat. P?edsedou vlady se stal Kazimierz ?witalski, ktery zahajil s parlamentem tvrdy boj. Parlament brzy p?ijal navrh na vysloveni ned?v?ry ?witalskeho kabinetu, na?e? se Piłsudski znovu rozhodl pro Bartela, aby situaci uklidnil.

Dne 29. prosince 1929 tak byl Bartel pot?eti zvolen p?edsedou vlady a sestavil sv?j paty kabinet. Limitovalo ho ?patne zdravi. Jednak nemoc ledvin, a take trp?l depresemi a uzkostmi , pravd?podobn? kv?li neustalym spor?m se Sejmem. Bartelovi se diky jeho vst?icnosti zpo?atku poda?ilo se Sejmem navazat spolupraci, co? vedlo ke stabilizaci a uklidn?ni konfliktu. Pozd?ji se ale vztahy mezi kabinetem a parlamentem op?t zhor?ily. Vrcholem dal?iho sporu byla ?adost o vysloveni ned?v?ry ministru prace a socialnich v?ci Aleksanderu Prystorovi. Stalo se tak p?edev?im z iniciativy Polske socialisticke strany v ?ele s Ignacy Daszy?skym . Bartel nehodlal ani tentokrat sveho ministra ob?tovat. Dne 12. b?ezna pronesl v Senatu projev, v n?m? ost?e napadl senatory a obvinil je z neschopnosti a snahy o rozvrat. 15. b?ezna 1930 se rozhodl u?ad opustit a jeho rezignaci druhy den prezident p?ijal. Brzy take rezignoval na poslanecky mandat a ode?el z politiky. Novym p?edsedou vlady byl jmenovan ?ostry mu?“, Walery Sławek.

Po odchodu z politickeho ?ivota se Bartel vratil na Lvovskou polytechniku. Zahy byl zvolen jejim rektorem, tento u?ad zastaval v akademickem roce 1930/1931. Byl mu ud?len i ?estny doktorat a ?lenstvi v Polske akademii v?d . V letech 1930-1932 byl prezidentem Polske matematicke spole?nosti. B?hem teto doby publikoval sva nejvyznamn?j?i v?decka dila, ale take vydal knihu o roli perspektivy v evropskem mali?stvi. I na univerzit? se sna?il bojovat s antisemitismem , kdy? vyjad?il silny odpor k plan?m zavest odd?lene lavice pro studenty ?idovskeho p?vodu. Kv?li tomu se stal sam ter?em utok? antisemitskych student?, v?etn? hazeni vajec a shnileho jidla. Studenti take p?ivedli do ?koly prase s napisem ?Bartel“.

V roce 1937 byl Bartel prezidentem jmenovan senatorem, aby nahradil zesnuleho Emila Bobrowskeho. Byl jim a? do vypuknuti druhe sv?tove valky . Na podzim roku 1938 byl jednim ze signata?? dopisu adresovaneho prezidentu Mo?cickemu, ktery vyzyval k za?len?ni zastupc? opozice do vlady, aby se posilila narodni jednota v moment? ohro?eni zem?. Dokument take ?adal amnestii pro opozi?ni politiky, kte?i byli nuceni odejit do exilu nebo byli uv?zn?ni po Brestskych procesech s opozici. Mo?cicki v?ak na navrhy nereagoval. V unoru 1939 Bartel pronesl v Senatu projev, ktery si ziskal ?irokou publicitu v cele zemi. V n?m ost?e kritizoval situaci na univerzitach a vysokych ?kolach po celem Polsku. Zminil tam roz?i?eny antisemitismus, ale i nesmyslnou a neefektivni organizaci studia.

Kdy? byl Lvov obsazen Sov?tskym svazem , bylo Bartelovi dovoleno pokra?ovat v p?edna?kach na univerzit?, p?i?em? bojoval o to, aby si ?kola zachovala polsky raz. V ?ervenci 1940 byl spolu s n?kolika dal?imi politiky a profesory povolan do Moskvy , kde se zu?astnil zasedani p?edstavitel? univerzit Sov?tskeho svazu. Mnozi historici vnimaji tuto cestu jako ?namluvy“, o ktere se sov?tska moc pokusila. Bartel v Moskv? nap?iklad podepsal smlouvu s nakladatelstvim na sepsani u?ebnice geometrie pro zakladni ?koly v celem Sov?tskeho svazu. Nav?tivil take ?etne v?decke a kulturni instituce. Stalin podle n?kterych svych nejbli??ich p?atel vydal navrh na vytvo?eni polske loutkove vlady, v jejim? ?ele by stal prav? Bartel. Tyto informace se objevovaly i mezi tajnymi slu?bami v N?mecku a jinde. ?adna takova vlada ale nevznikla a existoval-li takovy plan, Bartel ho z?ejm? odmitl. Exilovy premier v Londyn?, general Władysław Sikorski , o Bertelov? oddanosti nepochyboval a m?l v planu ho jmenovat velvyslancem. 19. ?ervna 1941 byla Bartelova kandidatura oficialn? oznamena Sikorskym b?hem zasedani Rady ministr?. Sikorskemu se v?ak nepoda?ilo Bartela v Sov?tskem svazu zkontaktovat. Nakonec tak byl velvyslancem jmenovan Stanisław Kot.

30. ?ervna 1941, brzy po zahajeni n?mecke invaze do Sov?tskeho svazu , vstoupil Wehrmacht do Lvova. Bartel byl zat?en 2. ?ervence na setkani se spolupracovniky na univerzit?. P?i?ti noc bylo zat?eno dal?ich 36 koleg? z fakulty. Bartel byl p?vodn? p?evezen do v?znice gestapa v Pelczy?ske ulici. Tam s nim, jak uvedl v?ze? Antoni Stefanowicz, bylo zprvu zachazeno velmi slu?n?. Bylo mu dovoleno p?ijimat a posilat dopisy, psat matematicke texty a posilat jen ven p?es svou ?enu, ta mu dokonce sm?la nosit jidlo z domova. To nazna?uje, ?e N?mci m?li s Bartelem jakesi plany. Podle n?kterych zdroj? nacisti?ti p?edstavitele navrhovali z?izeni polske loutkove vlady zavisle na ?i?i . Ani v tomto p?ipad? neni informace jista. Tvrdil to nicmen? general Sikorski na tiskove konferenci v Kahi?e v listopadu 1941. Podle Sikorskeho Bartel nabidku odmitl, ?im? si podepsal ortel. Dne 21. ?ervence byl nejprve p?evezen do v?znice v ulici Ł?ckiego, kde za?al byt poni?ovan a tyran. Podle Stefanowiczova sv?dectvi tim byl Bartel psychicky zni?eny a nedokazal pochopit podstatu teto tragedie. Podle Sikorskeho verze byl nakonec na p?imy rozkaz Heinricha Himmlera 26. ?ervence 1941 za usvitu popraven. Byl zast?elen pravd?podobn? pobli? Piaski Janowskie, kde byly povra?d?ny dal?i desitky lvovskych profesor?. V ?ijnu 1943 bylo Sonderkommando slo?ene z ?idovskych v?z?? p?inuceno vykopat na tomto mist? t?la zavra?d?nych polskych profesor?, kte?i byli ulo?eni v hromadnem hrob?. N?mci se sna?ili zakryt stopy po masakru v situaci, kdy se k mistu bli?ila postupujici sov?tska vojska. 9. ?ijna 1943 byly mrtvoly nahromad?ny, spaleny a Sonderkommando rozmetalo popel po poli. ?lenove Sonderkommanda v hromad? mrtvol nalezly i osobni dokumenty Kazimierze Bartela.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Kazimierz Bartel na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Kazimierz Bartel na Wikimedia Commons