Katy?ske muzeum ve Var?av?
hlavni brana Katy?skeho muzea
Udaje o muzeu
M?sto	Var?avska citadela, ul. Jana Jeziora?skiego 4
Zalo?eno	za?i 2015
Zem?pisne sou?adnice	52°15′39,62″ s. ?. , 21°0′16,88″ v. d.
Webove stranky
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .
Tento box: zobrazit diskuse

Katy?ske muzeum ve Var?av? , p?ipominajici Katy?sky masakr , je pobo?kou Muzea polske armady. Nachazi se v arealu Var?avske citadely na ulici Jana Jeziora?skiego 4. Muzeum dokumentuje hromadnou vra?du spachanou sov?tskou NKVD na 22 tisicich vale?nych zajatc? a v?z?? dr?enych v letech 1939-1940 v sov?tskych interna?nich taborech a v?znicich. O udalosti pojednava celove?erni film Katy? re?isera Andrzeje Wajdy z roku 2007.

Komunisticky re?im v Polsku udr?oval pod sov?tskym tlakem a v rozporu s historickymi fakty fale?nou interpretaci ( Katy?ska le? ), podle ktere zmasakrovala polske vojaky n?mecka armada, ktera roku 1941 hromadne hroby odhalila. Teprve v roce 1990 p?estal Sov?tsky svaz tvrdit, ?e se tohoto zlo?inu dopustilo N?mecko, a odtajnil rozhodnuti, pod nim? byl podepsan Stalin , Molotov a ?ty?i dal?i ?lenove politbyra ? timto rozhodnutim se politbyro p?iklonilo k ?adosti Beriji , aby se zale?itost 14 700 zajatc? a 11 tisic p?edstavitel? polskych elit, zat?enych sov?tskou moci, ?vy?idila mimo?adnou formou a byl v??i nim uplatn?n nejvy??i trest ? zast?eleni.“ ^[1]

Katy?sky masakr p?ipomina take Katy?ske udoli (Dolinka Katy?ska) na var?avskem vojenskem h?bitiv? Pow?zki. Na rohu ulice Senatorska a Zameckeho nam?sti je od dubna 2012 umist?n Katy?sky pomnik . V sousedstvi Katy?skeho muzea je na ocelove konstrukci nad symbolickym hrobem zav??en Katy?sky zvon ^[2] se zam?rn? vytvo?enym otvorem po pr?st?elu. ^[3] Krom? Var?avy jsou pomniky Katy?skeho masakru v ?ad? polskych m?st i na mnoha mistech v zahrani?i.

Historie badani [ editovat | editovat zdroj ]

Zkoumanim sov?tskych zlo?in? se v Polsku zabyva Ustav narodni pam?ti ? Komise pro stihani zlo?in? proti polskemu narodu (Instytut Pami?ci Narodowej ? Komisja ?cigania Zbrodni przeciwko Narodowi Polskiemu, IPN). ^[4] Jeho Sbirka vychodnich spis? obsahuje kopie dokument? tykajicich se osud? polskych ob?an? na vychodnich uzemich Druhe polske republiky a v SSSR v letech 1939-1956.

My?lenka vytvo?it komplexni po?ita?ovou sbirku informaci o utla?ovanych v SSSR, se objevila po?atkem roku 1988, n?kolik tydn? po zahajeni prace Vychodniho archivu, ktery je nyni jednou z agentur Centra KARTA. Po?ita?ove udaje z osobnich dotaznik? a z pramennych material? z postsov?tskych archiv?, ktere byly ziskavany od po?atku 90. let prost?ednictvim sdru?eni "Memorial" v Moskv?, spisy polskych vale?nych zajatc? v SSSR ze Sbirky spis? z ruskych archiv? ulo?ene v Ust?ednim vojenskem archivu Polska a udaje polskeho U?adu pro veterany a ob?ti utlaku umo?nily vytvo?it databazi, ktera obsahuje kolem 1 200 000 dokument?.

Ustav narodni pam?ti vydal tiskem od roku 1995, kdy vy?el prvni dil serie - Rozstrzelani w Katyniu. Abecedni seznam 4410 polskych vale?nych zajatc? z Kozielska zast?elenych v dubnu a? kv?tnu 1940 podle sov?tskych, polskych a n?meckych zdroj? , do roku 2013 celkem 21 svazk? dokument?. Krom? toho ma v databazi dva neov??ene sborniky - tzv. ukrajinsky seznam (v?zni zast?eleni na zaklad? rozhodnuti sov?tskych organ? z 5. b?ezna 1940) a "Seznam p?ipad? vedenych organy NKVD zapadni Ukrajiny a B?loruska" (seznam zat?enych osob, proti kterym bylo zahajeno vy?et?ovani v letech 1939-1941).

V internetove databazi "Indeks Represjonowanych (Index of the Repressed)", ktera je dostupna na webovych strankach Ustavu narodni pam?ti , ^[5] je p?es 316 000 zaznam?, v?etn? ob?ti katy?skeho masakru z tabor? v Kozelsku, Osta?kov? a Starob?lsku, vale?nych zajatc? dr?enych v jinych taborech, osob deportovanych v letech 1940-1941 hluboko do SSSR, osob internovanych na p?elomu let 1944 a 1945 a v?z?? pracovnich tabor? u Vorkuty. IPN vede take databazi ob?ti nacisticke okupace z let 1939-1945, kterou spravuje Polish-German Reconciliation Foundation. ^[6]

Ob?anske aktivity [ editovat | editovat zdroj ]

Po cela desetileti komunistickeho re?imu a bez ohledu na r?zna pronasledovani p?ipominaly Katy?sky masakr rodiny p?ibuznych zavra??enych. D?laly to v "podzemi" - hlavn? v kostelech. Katy?sky masakr se v Polsku ve?ejn? p?ipomina od roku 1974 jako vlastenecke a nabo?enske dny. V Katy?skem udoli na vojenskem h?bitov? ve Var?av? je organizoval Kruh narodni pam?ti , ktery zalo?ili pater Wacław Karłowicz a Stefan Melak.

Katy?ske udoli [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1980, kdy po vln? stavek vznikly nezavisle odbory Solidarita , se na svatek V?ech svatych v Katy?skem udoli se?lo shroma?d?ni asi 2000 lidi, aby uctilo pamatku polskych vale?nych zajatc? zavra?d?nych v roce 1940 v Katyni sov?tskou politickou policii NKVD. V dubnu 1981 byly v Katy?skem udoli op?t uspo?adany vzpominkove akce na ob?ti zlo?inu, co? sov?tsky list Pravda komentoval: "Protisov?tske a kontrarevolu?ni sily uspo?adaly na var?avskem h?bitov? protisov?tsky sabat". ^[7]

V kv?tnu 1981 byl ve Var?av? zalo?en ilegalni Ob?ansky vybor pro vystavbu katy?skeho pomniku (pozd?ji Ob?ansky vybor pro vystavbu pomniku katy?skym ob?tem ). 31. ?ervence 1981 vzty?ili ?lenove Vyboru v Katy?skem udoli 4,5 metru vysoky kamenny k?i? s datem 1940, korunovany polskou orlici, s deskou s napisem Katy? a pismeny WP (Polska lidova armada) a sloupy s nazvy tabor? NKVD, kde byli po sov?tske agresi proti Polsku v roce 1939 v?zn?ni pol?ti vale?ni zajatci. Iniciatory vzty?eni k?i?e byli pater Stefan Niedzielak a Stefan Melak. Je?t? te?e noci byl k?i? rozebran a odvezen Statni policii (SB) pomoci t??keho je?abu. Teho? roku v prosinci byl na stejnem mist? vzty?en d?ev?ny k?i?, ktery komunisticky re?im vzap?ti odstranil. Stejny osud m?l d?ev?ny k?i? vzty?eny roku 1984.

Iniciativy na postaveni k?i?e se pak chopila statem oficialn? registrovana Unie vojenskych veteran? (Zwi?zek Bojownikow o Wolno?? i Demokracj?), ktera zadala sout?? na zhotoveni ?uloveho pomniku. Vit?zove sout??e, socha?i Adam Myjak a Janusz Pastwa, pomnik opat?ili napisem ?ołnierzom polskim spoczywaj?cym w ziemi katy?skiej a letopo?tem 1940. ^[8] Po protestu velvyslanectvi SSSR, ktere trvalo na zm?n? letopo?tu na 1941, aby zlo?in mohl byt p?ipsan n?mecke armad?, instalaci pomniku nedokon?ili a ten skon?il v armadnim skladi?ti. Misto bylo obehnano plotem a roku 1985 tam polska vlada Wojciecha Jaruzelskeho nechala vzty?it k?i? s fale?nym napisem ?ołnierzom polskim ofiarom hitlerowskiego faszyzmu spoczywaj?cym w ziemi katy?skiej ? 1941 rok, proti kteremu se ohradila n?mecka vlada a ?vycarsky Neue Zurcher Zeitung to komentoval jako Jaruzelskeho velezradu. ^[9] V nasledujicich letech 1985 a 1988 se u pomniku konaly masove demonstrace Polak?, kte?i skandovali Pravda zvit?zi a sloup zakryli polskou vlajkou s napisem Po?adujeme pravdu - Katy? 1940 .

V lednu 1989 byl ?neznamymi pachateli“ zavra?d?n fara? Stefan Niedzielak, spoluzakladatel spolku Katy?ske rodiny a iniciator vzty?eni prvniho k?i?e v roce 1981. Ve?kere kli?ove materialy z vy?et?ovani jeho vra?dy se ztratily. ^[10] V b?eznu 1989, na ?adost sdru?eni Katy?skych rodin, nechala Rada pro ochranu vojenskych mist a utrpeni (Rada Ochrony Pami?ci Walk i M?cze?stwa) na pamatniku vym?nit letopo?et za rok 1940 a dodate?n? zde umistila jmena dal?ich sov?tskych vojenskych v?zeni - Kozielsk, Ostaszkow a Starobielsk. V noci op?t ?neznami pachatele“ tyto tabulky strhli. Rada take p?ivezla do Polska urnu s prsti z Katyn? a vlo?ila ji do var?avskeho Hrobu neznameho vojina .

P?vodni pomnik, odstran?ny v roce 1981, byl na vojenskem h?bitov? v Pow?zkach zasazen v noci z 5. na 6. ?ervence 1989 neznamymi osobami. Roku 1993 pomnik nav?tivil rusky prezident Boris Jelcin a Polak?m se omluvil. V roce 1995 byl v Katy?skem udoli postaven pamatny nahrobek. Dne 31. ?ervence 1995 se uskute?nilo slavnostni odhaleni nahrobku i vladniho pomniku. Granitovy pomnik socha?? Myjaka a Pastwy byl roku 1995 instalovan p?ed Chramem Panny Marie Vit?zne (Konkatedra Matki Bo?ej Zwyci?skiej) ve Var?av?, na ul. Grochowskiej 365.

Katy?ske muzeum [ editovat | editovat zdroj ]

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Zlomovym obdobim v historii p?ipominani katy?skeho masakru byly roky 1988-89, kdy se rodiny zavra??enych za?aly za silne podpory v?t?iny polske spole?nosti navzajem kontaktovat kolem Sdru?eni katy?skych rodin . V te dob? vznikl Nezavisly historicky vybor pro vy?et?ovani katy?skeho masakru , ktery zpracovaval ?ivotopisy katy?skych ob?ti. Po navazani uzke spoluprace za?aly oba kruhy hledat mo?nosti vytvo?eni stale expozice p?ipominajici tento zlo?in - jako trvaleho mista pro prezentaci dokument? a pamatek na ob?ti. B?hem v?deckeho zasedani, ktere Vybor uspo?adal v dubnu 1990 na Var?avske univerzit?, se diskutovalo o nutnosti zalo?it Katy?ske muzeum.

Po?atkem stale expozice Katy?skeho muzea v jeho prvnich prostorach byla vystava uspo?adana Katy?skymi rodinami Nejen Katy? v kostele Svateho K?i?e ve Var?av? v b?eznu a dubnu 1990. Stalo se to je?t? p?edtim, ne? se Sov?tsky svaz ke zlo?inu oficialn? p?iznal - v pamatnem projevu Michaila Gorba?ova z 13. dubna 1990.

Sidlo [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni muzeum p?ipominajici katy?sky masakr bylo otev?eno 29. ?ervna 1993 diky usili kruh? spojenych s Katy?skymi rodinami a iniciativ? Muzea polske armady. Jeho prostory se nachazely v pevnosti Czerniakow. ^[11] V roce 2008 obdr?elo muzeum medaili ke Dni pamatky ob?ti Katyn?. V b?eznu 2009 bylo muzeum z rozhodnuti stavebniho dozoru uzav?eno. ^[12]

Dne 8. dubna 2010 zvit?zil v sout??i na navrh noveho sidla Katy?skeho muzea projekt adaptace kaponiery prvniho (ji?niho) bastionu var?avske citadely od tymu atelieru Maksa. Dne 17. za?i 2011 byla v hlavni budov? Muzea polske armady ve Var?av? otev?ena do?asna vystava Pami?? nie dała si? zgładzi?…, ktera p?edstavila sbirky katy?skeho muzea a ohlasila jeho nove expozice v Citadele. V za?i 2015 bylo muzeum znovu otev?eno v novych prostorach v kaponie?e Citadela.

Poslani Muzea [ editovat | editovat zdroj ]

Obecnym cilem muzea je uchovavat shroma?d?ne narodni kulturni pamatky, ktere se vztahuji k historii polskych ozbrojenych sil, ?adn? je udr?ovat a zp?istup?ovat pro v?decke, didakticke a vzd?lavaci u?ely, aby slou?ily v?d? a popularizovaly znalosti o polske vojenske historii.

Muzeum je svou povahou historicko-martyrologicke. Shroma??uje mimo jine pamatky na zavra?d?ne v Katyni, M?dnem, Charkov? a Bykovn?, ktere byly nalezeny b?hem exhuma?nich praci, a take fotografie, archivalie, dopisy a dal?i pamatky ziskane od jejich rodin. Velke mno?stvi kovovych p?edm?t? nakoupilo muzeum roku 2002 od ruskych hleda?? kov?, kte?i je pa?ovali na polsky trh se staro?itnostmi. ^[13] Jeho ukolem je prezentovat katy?sky masakr prost?ednictvim hmotnych pamatek a ?etnych dokument? ve stale expozici. Jako jedine z narodnich muzei se sna?i prost?ednictvim sve stale expozice realizovat program dopl?ujici historicke vzd?lavani spole?nosti, zejmena mlade generace, a formovat jeji vlastenecke postoje. Zobrazuje v?echny aspekty tykajici se osud? Polak? na Vychod? po 17. za?i 1939.

Sbirka muzea obsahje p?es 3 500 archivalii,

Hlavni okruhy ?innosti muzea [ editovat | editovat zdroj ]

• Uchovani pamatek na katy?sky masakr a osudy Polak? v SSSR
• Shroma??ovani archiv?, ikonografickych pramen? (fotografii), zprav, dokumentarnich film?, publikaci v?novanych katy?skemu masakru.
• Dopln?ni kartoteky a po?ita?ove evidence ob?ti z Katyn?, Charkova, Tveru.
• V?decke zpracovani sbirek
• Provad?ni konzerva?nich ?innosti a vystav
• ?i?eni pov?domi o Katy?skem masakru prost?ednictvim muzejnich lekci a masmedii

Ocen?ni [ editovat | editovat zdroj ]

• 2019 Studio BBGK Architekci za navrh Muzea Katy? ziskalo cenu East Centric Architecture Triennale v kategorii nejlep?i ve?ejna budova ve st?edni a vychodni Evrop?.
• 2017 se budova muzea dostala do finale architektonicke sout??e o Cenu Miese van der Rohe.
• 2017 obdr?elo Muzeum Katy? medaili Pieta Miednoje 1940, kterou ud?luje var?avske Sdru?eni policejni rodiny 1939.

• 
  muzejni expozice p?edm?t? nalezenych v Katyni
• 
  Epitaf v Katy?skem muzeu
• 
  ?ast expozice
• 
  expozice fotografii a dokument?

Katy?sky pomnik ve Var?av? [ editovat | editovat zdroj ]

Pomnik byl odhalen 6. kv?tna 1998 na ulici Podwale. Je to prosty kamen s mosaznou tabulkou, kde je napis Katy? a text: Pami?ci Oficerow Wojska Polskiego zamordowanych przez komunistyczny totalitaryzm sowiecki na całym obszarze Imperium Zła po 17 wrze?nia 1939 roku (Na pamatku d?stojnik? polske armady zavra?d?nych sov?tskou komunistickou totalitou v cele ?i?i zla po 17. za?i 1939). Jeho autorem je socha? Andrzej Renes.

Do roku 2012 byl pomnik na nam?sti Zamkowy a po privatizaci nam?sti byl vracen do blizkosti p?vodniho mista v ulici Podwale.

Polska Fundacja Katy?ska [ editovat | editovat zdroj ]

Nadace byla zalo?ena roku 1992 a svou ?innost ukon?ila roku 2019. Od roku 2008 ud?lovala Medaili Dne p?ipominky ob?ti Katy?skeho masakru . Ocenila mezi jinymi polske a ruske historiky, kte?i se zabyvali Katy?skym masakrem, dale Lecha Wał?su , Lecha Kaczynskeho , Katy?ske muzeum , ruske sdru?eni Memorial nebo polske ob?anske sdru?eni KARTA.

Pro interni rozpory v hodnoceni filmu Katy? odmitla roku 2008 ud?lit vyznamenani Andrzeji Wajdovi .

Pietni misto v Katyni [ editovat | editovat zdroj ]

V mist? Katy?skeho masakru bylo 28. ?ervence 2000 vytvo?eno pietni misto s vojenskym h?bitovem a symbolickou branou s polskou a ruskou vlajkou. V ?esti masovych hrobech je zde poh?beno 4 412 polskych d?stojnik?. V ruske ?asti h?bitova je poh?beno asi 6 500 lidi, popravenych NKVD v dob? Stalinovych Velkych ?istek ve 30. letech. Podobna pietni mista byla z?izena zarove? v mistech dal?ich masovych poprav polskych vojak? v Piatykhatky ( Charkovska oblast ), kde le?i i tisice p?islu?nik? ukrajinske inteligence, zavra?d?nych v letech 1937-1938, dale pobli? Smolenska a vesnice Mednoye.

Misto nav?tivil roku 2007 Lech Kaczy?ski . P?i cest? do Katyn? roku 2010 havarovalo vladni letadlo s Lechem Kaczy?skim u Smolenska a v?ichni lide na jeho palub? zahynuli. Roku 2011 nav?tivil Katy? polsky prezident Bronisław Komorowski a rusky prezident Dmitrij Medved?v .

• 
  exhumace ob?ti Katy?skeho masakru
• 
  brany h?bitov?
• 
  Ze? se jmeny ob?ti masakru (2013)
• 
  Zvon Pam?ti

Mista p?ipominajici Katy?sky masakr v Polsku [ editovat | editovat zdroj ]

• 
  Kaplica Katy?ska Katedra polowa Wojska Polskiego, Var?ava
• 
  Monument Golgota Wschodu in Huta Szklana
• 
  Katy?sky k?i?, Krakov
• 
  Katy?sky pomnik, Pozna?
• 
  Plaque Golgota Wschodu in Saint Joseph the Worker church in Nowy Zagorz (2020)
• 
  Wrocław, Pomnik ku czci pomordowanych w Katyniu
• 
  Memorial to Katyn victims in Piotrkow Trybunalski
• 
  Pomnik Katy?ski w Łodzi

Mista p?ipominajici Katy?sky masakr v zahrani?i [ editovat | editovat zdroj ]

• 
  Katyn Memorial, Gunnersbury, London
• 
  Katyn Memorial by Alexander Paul Klecki, Bristol
• 
  Toronto Katyn Memorial
• 
  Katy? memorial in Budapest

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Franz Kadell: Kłamstwo katy?skie. Historia pewnej manipulacji. Fakty, dokumenty, ?wiadkowie. Wrocław: 2008, s. 207. ISBN 978-83-245-8645-5
• Andrzej Przewo?nik, Jolanta Adamska: Katy?. Zbrodnia, prawda, pami??. Warszawa: 2010, s. 421?425, 480. ISBN 978-83-247-2036-1

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• webove stranky Muzeum Katy?skie
• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Katy?ske muzeum na Wikimedia Commons