Karolina Lanckoro?ska
Rodne jmeno	Karolina Maria Adelajda Franciszka Ksawera Małgorzata Edina Lanckoro?ska
Narozeni	11. srpna 1898 Gars am Kamp , Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Umrti	25. srpna 2002 (ve v?ku 104 let) ?im , Italie Italie
Misto poh?beni	Campo Verano
Povolani	histori?ka um?ni, pedago?ka, spisovatelka , vysoko?kolska u?itelka , medievalistka, knihovnice a sb?ratelka um?ni
Alma mater	Lvovska univerzita Vide?ska univerzita
Ocen?ni	komtur s hv?zdou ?adu svateho ?eho?e Velikeho velkok?i? ?adu znovuzrozeneho Polska K?i? Zemske armady Polonia Mater Nostra Est
Rodi?e	Karol Lanckoro?ski [1] a Marketa Eleonora Lichnovska z Vo?tic [1]
multimedialni obsah na  Commons
Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Hrab?nka Karolina Lanckoro?ska ( 11. srpna 1898 , Buchberg, ^[2] Gars am Kamp , Dolni Rakousko ? 25. srpna ^[3] 2002 ?im , Italie ) byla polska ?lechti?na a v?dkyn?.

Biografie [ editovat | editovat zdroj ]

Pochazela z bohate polske ?lechticke rodiny, byla dcerou hrab?te Karla Lanckoro?skeho (1848?1933) a jeho t?eti man?elky ?eske kn??na Margarety , rozene Lichnovske z Vo?tic (1863?1954). Studovala historii um?ni ve Vidni . Pozd?ji n?kolik let ?ila v  ?im? , kde studovala italske renesan?ni a barokni um?ni. V tam?j?i pobo?ce Polske akademie um?ni ( Polska Akademia Umiej?tno?ci ) byla knihovnici a n?kolik let t?idila sbirky sveho otce, hrab?te Karla Lanckoro?skeho. Po umrti otce se vratila do Polska a pracovala na univerzit? ve Lvov? (m?sto tehdy nale?elo do Polska), kde se stala prvni ?enou v Polsku, ktera ziskala habilitaci v oboru historie um?ni.

Ve Lvov? ji zastihla druha sv?tova valka , vychodni ?ast Polska napadl 17. za?i 1939 Sov?tsky svaz a po p?ti dnech Ruda armada obsadila Lvov. Ze za?atku univerzita fungovala normaln?, ale byla ?im dal tim vic ukrajinizovana a pol?ti u?itele vytla?ovani. Lanckoro?ska se zapojila do odboje a hrozilo ji zat?eni a pravd?podobn? (jako u ?ady ostatnich) deportace do vnitrozemi Sov?tskeho svazu. Za?ala se skryvat a v kv?tnu 1940 utekla do Krakova v N?meckem okupovane ?asti Polska .

V  Krakov? za?ala pracovat v  Polskem ?ervenem k?i?i , starala se jako o?et?ovatelka o t??ce nemocne propu?t?ne polske vale?ne zajatce. Navazala zde kontakty s polskym odbojem, jejim velitelem byl Tadeusz Bor-Komorowski (pozd?j?i hlavni velitel Zemske armady ). Po ukon?eni prace v Polskem ?ervenem k?i?i p?e?la do legalni organizace Hlavni rada socialni pe?e (Rada Głowna Opieku?cza), kde dostala na starost vytvo?it system do?ivovani v?z??, ?lo zejmena o v?zn? politicke, ale s tim by N?mci nesouhlasili, proto se do?ivovani m?lo tykat v?ech v?z?? - i nepolitickych. Do teto pe?e bylo zahrnuto celkem asi 27 tisic v?z?u v celem tzv. Generalnim gouvernementu , tedy polska uzemi, ktera byla pod n?meckou okupaci a nebyla p?i?len?na k  T?eti ?i?i (jako nap?. Pozna? ).

P?i organizovani mistniho vyboru pro do?ivovani ve Stanislavov? (nyni Ivano-Frankivsk na Ukrajin? ) byla zat?ena gestapem a v?zn?na. P?i vyslechu se ji v domn?ni, ?e Lanckoro?ska bude brzy popravena, ?ef mistniho gestapa Hans Kruger pochlubil, ?e n?kolik dn? po obsazeni Lvova N?meckem nechal zavra?dit 25 polskych profesor? lvovskych vysokych ?kol. Proto?e v?ak v jeji prosp?ch intervenovala italska kralovska rodina, byla Lanckoro?ska p?evezena mimo dosah Krugera do lvovskeho v?zeni a pozd?ji do koncentra?niho tabora v Ravensbrucku (severn? od Berlina ). M?sic p?ed ukon?enim valky byla po intervenci p?edsedy Mezinarodniho ?erveneho k?i?e Carla Burckhardta spolu se skupinou 299 Francouzek propu?t?na a odvezena do ?vycarska , kde se do?kala konce valky. V zahrani?i setrvala i po valce vzhledem k vyvoji politicke situace v Polsku.

Na svou vlast ov?em nezapomn?la a v?novala podpo?e polske v?dy a kultury. Zalo?ila v ?im? Polsky historicky ustav (Polski Instytut Historyczny), ktery v roce 1954 za?al vydavat zpravodaj Antymurale (P?edhradi) v?nujici se polskym d?jinam. V roce 1960 se ukazal prvni ze 76 svazk? ?ady Elementa ad Fontium Editiones , obsahujici v Polsku nedostupne materialy k d?jinam Polska.

A?koliv se do Polska se u? nikdy nevratila, darovala v roce 1994 Polsku, po 50 letech op?t svobodnemu, nadherny a nesmirn? cenny dar: sbirku um?leckych d?l pochazejici z rodinnych sbirek. P?edm?ty obohatily fondy krakovskeho hradu Wawel , Kralovskeho hradu ve Var?av? , Knihovny Jagelonske univerzity v Krakov?, Narodniho muzea a Muzea Polske armady ve Var?av?. Podle polskych kunsthistorik? to byl nejcenn?j?i dar v d?jinach polskeho muzejnictvi.

Sve za?itky z cele valky popsala v kni?ce Wspomnienia wojenne ( Vale?ne vzpominky ), kterou napsala prvni dva roky po valce, ale byla vydana teprve v roce 2001 , rok p?ed jeji smrti.

Vyznamenani [ editovat | editovat zdroj ]

• d?stojnik ?adu zasluh o Italskou republiku ( Italie , 7. dubna 1997) ^[4]
• velkok?i? ?adu znovuzrozeneho Polska ( Polsko , 1991)
• K?i? za chrabrost (Polsko, 1942)
• bronzovy Zaslu?ny k?i? s me?i (Polsko, 1946)
• komtur s hv?zdou ?adu svateho ?eho?e Velikeho ( Vatikan ) ? ud?lil pape? Jan Pavel II. ke 100. narozeninam

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

• Dekoracja ko?cioła ?Il Gesu“ na tle rozwoju baroku w Rzymie (Vyzdoba kostela ?Il Gesu“ na pozadi vyvoje baroka v ?im?), habilita?ni prace, 1935
• Wspomnienia wojenne (Vale?ne vzpominky), 2001, ISBN   83-240-0077-1

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Karolina Lanckoro?ska na Wikimedia Commons
• (polsky) Fundacja Lanckoro?skich (Rubrika: Historie - Obsahla biografie jejiho otce, ji same, ostatniho p?ibuzenstva. Datace umrti: '25. srpen')