Karl Landsteiner
Narozeni	14. ?ervna 1868 Vide? nebo Baden
Umrti	26. ?ervna 1944 (ve v?ku 76 let) New York
P?i?ina umrti	infarkt myokardu
Misto poh?beni	Prospect Hill Cemetery
Alma mater	Vide?ska univerzita ?enevska univerzita
Povolani	fyziolog, imunolog, leka? , profesor , hematolog, patolog, biolog a vyzkumnik
Zam?stnavatele	Vide?ska univerzita ?enevska univerzita Rockefellerova univerzita
Ocen?ni	Aronson Prize (1926) Nobelova cena za fyziologii nebo leka?stvi (1930) zahrani?ni ?len Kralovske spole?nosti (1941) Laskerova-DeBakeyova cena za klinicky medicinsky vyzkum (1946) Cameron Prize of the University of Edinburgh
Nabo?. vyznani	katolicismus
Cho?	Leopoldine Helene Wlasto
Rodi?e	Leopold Landsteiner [1]
Podpis
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Karl Landsteiner ( 14. ?ervna 1868 , Vide? ? 26. ?ervna 1943 , New York ) byl rakousky biolog a leka? (patolog). V roce 1930 mu byla ud?lena Nobelova cena za fyziologii a medicinu za vyzkumy typ? lidske krve . Spoluobjevil virus d?tske obrny i krevni Rh faktor .

Mladi [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se do ?idovske rodiny Leopolda Landsteinera (1818?1875), renomovaneho vide?skeho ?urnalisty a ?efredaktora Die Presse , a Franzisky roz. Hessove (1837?1908), ktera se narodila v Prost?jov? . ^[2] Kdy? v 56 letech otec zem?el, bylo Karlovi pouhych 6 let, co? jej velice sbli?ilo s matkou. ^[2] Po vystudovani st?edni ?koly nastoupil na studium mediciny na Vide?skou univerzitu a svou doktorskou praci obhajil roku 1891. Ji? jako student publikoval pojednani o vlivu stravy na slo?eni krve . ^[2]

Mezi lety 1891 a 1893 studoval Karl Landsteiner chemii ve Wurzburgu pod vedenim Hermanna Emila Fischera , v Mnichov? , kde za nim stal Eugen Bamberger a v Zurichu s podporou Arthura Rudolfa Hantzsche . ^[2] V tomto obdobi napsal ?adu ?lank?, n?ktere ve spolupraci se svymi profesory.

Objev polioviru [ editovat | editovat zdroj ]

Po navratu do Vidn? nastoupil na Hygienickem institutu jako asistent Maxe von Grubera a zam??oval se imunitni mechanismy a podstatu protilatek . Od listopadu 1897 do roku 1908 pracoval jako asistent na patologicko-anatomickem institutu Vide?ske univerzity pod za?titou Antona Weichselbauma, kde publikoval 75 ?lank?, pojednavajicich o serologii, bakteriologii, virologii a patologicke anatomii. V navaznosti provedl tou dobou okolo 3 600 pitev. Pod Weichselbaumem pro?el Landsteiner postgradualnim studiem a habilita?nim ?izenim v roce 1903. Od roku 1908 do roku 1920 pracoval Landsteiner jako prosektor ve vide?skem Wilhelminspitalu a roku 1911 slo?il p?isahu jako profesor patologicke anatomie. V teto dob? objevil ve spolupraci s Erwinem Popperem infek?ni povahu d?tske obrny (poliomyelitidy) a izoloval jejiho p?vodce ? poliovirus. Jako uznani za tento p?evratny objev, ktery se ukazal byt zakladem pro boj s d?tskou obrnou, byl posmrtn? uveden do Polio Hall of Fame ve Warm Springs v Georgii , je? byla otev?ena v lednu roku 1958.

Vyzkum krevnich skupin [ editovat | editovat zdroj ]

Roku 1900 objevil Karl Landsteiner, ?e krev dvou lidi po kontaktu tzv. aglutinuje (shlukuje se) a o rok pozd?ji zjistil, ?e se tak stane prost?ednictvim kontaktu krve s krevnim serem . Dosp?l k zav?ru, ?e jsou t?i typy lidske krve, a sice A, B a C (nyni zna?ena 0) a ?e krevni transfuze provedena mezi lidmi stejne krevni skupiny nevyvolava hemolyzu (destrukci ?ervenych krvinek), zatimco u transfuze mezi lidmi skupin rozdilnych se tak stava. Na zaklad? t?chto poznatk? provedl Reuben Ottenberg roku 1907 v New Yorku prvni usp??nou krevni transfuzi.

Zde navazali Landsteinerovi kolegove, kte?i o dva roky pozd?ji popsali ?tvrtou skupinu jako ?vyjimku z Landsteinerova pravidla“, ale spravnou klasifikaci skupin provedl roku 1907 Jan Jansky , ktery zaru?il spolehlivost d?leni. Ameri?an William Lorenzo Moss dosp?l k naprosto stejnym vysledk?m (o svych p?edch?dcich nev?d?l), ale a? o t?i roky pozd?ji. Nyni tak s definitivni platnosti p?ibyla ve znamost i skupina AB ? tito jedinci se pova?uji za univerzalni p?ijemce, proto?e jejich krev neobsahuje ?adne protilatky proti danym antigen?m A a B. Krev skupiny 0 m??e byt naopak libovoln? darovana jinym skupinam, tedy se jedna o univerzalni darce, nebo? nema ani antigen A ani antigen B, a tedy nevyvolava imunitni reakci.

Landsteiner byl za sve pr?kopnicke prace v teto oblasti odm?n?n Nobelovou cenou za fyziologii nebo medicinu za rok 1930 a po pravu je nazyvan otcem transfuzni mediciny.

V Nizozemsku a ve Spojenych statech [ editovat | editovat zdroj ]

Po prvni sv?tove valce bylo cele Rakousko v desolatnim stavu a Landsteiner zde nespat?oval mo?nosti v pokra?ovani ve sve praci, a proto se p?est?hoval do Nizozemska a p?ijal zde post prosektora v male nemocnici ? nyn?j?i MCH Westeinde v Haagu . Za u?elem zlep?eni sve finan?ni situace take p?ijal praci v tovarn? na tuberculin. Rovn?? dale publikoval a p?t z jeho ?lanku se do?kalo vydani na Nizozemske kralovske akademii um?ni a v?d.
Pracovni podminky se posleze ukazaly nebyt o mnoho lep?i ne? v povale?ne Vidni , a tak p?ijel ?ty?iapadesatilety Landsteiner i s rodinou do New Yorku na pozvani Simon Flexnera pracovat v Rockefellerov? institutu. B?hem dvacatych let se zabyval imunitou a alergiemi . Roku 1940 spolu s Alexandrem Wienerem objevil Rh faktor (pojmenovan podle makak? , anglicky Rhesus Macaque, na nich? byl Rh faktor objeven), ktery se ozna?uje bu? jako pozitivni, nebo negativni. ^[2]

Osobni ?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Landsteiner konvertoval ze ?idovstvi k ?imskemu katolictvi roku 1890. Pozd?ji se o?enil s Leopoldinou Helenou Wlastovou, ?eckou katoli?kou, ktera take p?ijala man?elovu viru. V druhe polovin? t?icatych let (ji? v Americe) podnikl neusp??ne pravni kroky proti vydavateli, ktery jej zahrnul do knihy Who is who in American Jewry (Kdo je kdo mezi americkymi ?idy) ? Landsteiner prohlasil, ?e ?bude na ?kodu zd?raz?ovat viru mych p?edk?.“

Zajimavosti [ editovat | editovat zdroj ]

Je po n?m pojmenovan krater Landsteiner na p?ivracene stran? M?sice . ^{[3] [4]} Je zobrazen na posledni rakouske bankovce 1 000 ?ilink? p?ed p?ijetim m?ny euro.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Karl Landsteiner na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Karl Landsteiner na Wikimedia Commons

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.