한국   대만   중국   일본 
Karel Lukas ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Karel Lukas

P?idat odkazy
Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
genmjr. Karel Lukas
Narozeni 16. unora 1897
Brni?ko
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Umrti 19. kv?tna 1949 (ve v?ku 52 let)
Praha - Pankrac
?eskoslovensko Československo ?eskoslovensko
Narodnost ?e?i
Povolani vojak, ?eskoslovensky legiona? a vojensky velitel
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .
Pam?tni deska Karla Lukase v podloubi muzea v Zab?ehu
Pam?tni deska Karla Lukase v Praze - Dejvicich

Karel Lukas ( 16. unora 1897 Brni?ko u Zab?eha [1] ? 19. kv?tna 1949 Praha - Pankrac ) byl u?astnik odboje proti Rakousku-Uhersku za prvni sv?tove valky a zahrani?niho ?eskoslovenskeho protinacistickeho odboje za druhe sv?tove valky . Ob?? totalitniho komunistickeho re?imu .

Biografie [ editovat | editovat zdroj ]

Karel Lukas se narodil 16. unora 1897 v Brni?ku u Zab?eha, v rodin? hostinskeho Franti?ka Lukase. Do roku 1907 se u?il v mistni dvout?idce, v letech 1907 a? 1915 nav?t?voval gymnazium v Zab?ehu. V ?ervnu 1915 pak slo?il maturitni zkou?ku a hodlal studovat dale na u?itelskem ustavu.

15. ?ijna 1915 v?ak musel narukovat do Olomouce k 13. zem?braneckemu pluku, se kterym byl zanedlouho odvelen na ruskou frontu. P?i prvni p?ile?itosti, v ?ervnu 1916 , p?eb?hl k Rus?m. Pro?el n?kolika zajateckymi tabory, ne? mohl v srpnu 1917 vstoupit do ?eskoslovenskych legii . V listopadu se p?esouva do Francie, [2] kde p?sobi jako vojak 21. ?eskoslovenskeho st?eleckeho pluku na n?kolika mistech, mimo jine u Terronu . Za?atkem roku 1919 se vratil dom?.

Od roku 1939 p?sobil v odbojove organizaci Obrana naroda .

Jako vojensky ata?e ?eskoslovenske exilove vlady se zapojil do boj? v Severni Africe. Jako pozorovatel se u?astnil bitvy u El Alameinu kde byl zran?n st?epinou z d?lost?eleckeho granatu. Ze zran?ni se zotavoval v nemocnici v Jeruzalem?. Jeho blizkym p?itelem byl Pravoslav ?idky . Po skon?eni druhe sv?tove valky se stal leteckym ata?e v USA a pozd?ji i v Kanad?.

Byl vyzna?nym sb?ratelem vytvarneho um?ni, zejmena grafik Vaclava Hollara . Sbirku v?noval v roce 1947 m?stu Zab?ehu . Muzeum Zab?eh tak nyni vlastni druhou nejv?t?i sbirku grafik Vaclava Hollara s tem?? 750 grafickymi listy. [3] Jeho kolekci Hollarovych grafik v sou?asne dob? spravuje Okresni vlastiv?dne muzeum v ?umperku.

Do ?eskoslovenska se vratil v let? roku 1947. Po unoru 1948 byl ozna?en za "reak?niho zapadniho d?stojnika" a propu?t?n z armady. Posleze se pokou?el uchytit jako p?ekladatel.

Roku 1949 byl zat?en Statni bezpe?nosti , obvin?n z velezrady , nezakonn? uv?zn?n a umu?en ve v?zeni na Pankraci. D?vodem jeho zat?eni se stal jeho zapadni v?z zna?ky Packard , ktery si p?ivezl z USA a take zapadni zbo?i (alkohol, cigarety, nylonky, ?okolada), ktere se nachazelo v jeho byt? a sv?d?ilo o nadstandardnich vztazich s protivnikem v dob? vyhrocene studene valky. Toto zbo?i pry p?islu?nici StB cht?li pro sebe. Byl obvin?n, ?e v doty?nem vozu Packard udajn? pomohl k ut?ku brigadnimu generalu Aloisi Li?kovi . P?islu?nici tajne policie po jeho zat?eni chodili pravideln? do jeho bytu a v?echny v?ci postupn? rabovali.

2. kv?tna byl Lukas p?i jednom vyslechu brutaln? zmlacen ?esti p?islu?niky Statni bezpe?nosti. Vy?et?ovatele mu zp?sobili rozsahla zran?ni v oblasti ?aludku , ledvin i hlavy. M?l take rozdrcenou patni kost, strhane nehty na nohou a rozbita chodidla. Zran?ni, ktere utrp?l za druhe sv?tove valky , se otev?elo. Podle vypov?di sv?dk? byl Lukas udajn? mu?en take elekt?inou. Jeho zdravotni stav u? byl ale v p?lce kv?tna va?ny. V?ze?sky leka? mu odmitl poskytnout pomoc a 19. kv?tna Lukas na nasledky zran?ni ve v?ze?ske nemocnici zem?el. Jeho pitvy se u?astnil znamy soudni leka? prof. MUDr. Franti?ek Hajek , ktery byl v?ak komunisty snadno vydiratelny, a tak za p?i?inu smrti uvedl edem plic . Bratr Karla Lukase, doktor Otto Lukas se v?ak k bratrovu t?lu dostal a uvedl, ?e jeho t?lo bylo doslova poseto ?etnymi podlitinami a tr?nymi ranami. [4] [5] Pochovany je na h?bitov? v Praze-Buben?i . Za jeho smrt nebyl po roce 1989 nikdo trestn? stihan.

V dubnu 1950 mu komunisticky re?im od?al ?estne ob?anstvi m?sta Zab?eh; to mu bylo 9. kv?tna 1990 op?t navraceno.

29. srpna 1990 byl rozkazem prezidenta republiky Vaclava Havla povy?en na generalmajora in memoriam ; k tomu dale roku 1992 obdr?el ?ad Milana Rastislava ?tefanika . [6]

Vyznamenani [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Matri?ni zaznam o narozeni a k?tu
  2. ↑ Vratislav Preclik: O tem?? neznamem Masarykov? legiona?i, in ?as: ?asopis Masarykova demokratickeho hnuti, duben ? ?erven 2019, ro?. XXVII. ?is. 126. ISSN 1210-1648, str. 15 ? 17
  3. ↑ http://www.muzeum-sumperk.cz/zarizeni/muzeum-zabreh/
  4. ↑ P?isn? tajne vra?dy: Bolest plukovnika Lukase [online]. ?eska televize, 2010-03-02 [cit. 2013-12-13]. Dostupne online .  
  5. ↑ Kv?li autu zabili komuniste d?stojnika [online]. iDnes.cz, 2006-03-21 [cit. 2013-12-13]. Dostupne online .  
  6. ↑ Archivovana kopie. www.hrad.cz [online]. [cit. 2006-05-27]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2006-05-02.  
  7. ↑ Valka cz., Verdunska medaile
  8. ↑ Valka cz., Pam?tni medaile mezinarodni federace starych bojovnik? FIDAC
  9. ↑ Valka cz., Francouzsko-?eskoslovenska pam?tni medaile m?sta Darney
  10. ↑ Valka cz., Hv?zda 1939-1945
  11. ↑ Valka cz., Medaile Za obranu
  12. ↑ Valka cz., Vale?na medaile 1939-1945
  13. ↑ Valka cz., Africka hv?zda

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • Zden?k Filip: Cesty hrdin? ?eskoslovenskeho zahrani?niho odboje 1939 - 1945 , VEDUTA, 2002 1. vydani, ISBN   80-86438-03-1
  • Friedl, Ji?i. General Karel Lukas: ?ivotni p?ib?h severomoravskeho rodaka. II. dopln?ne a opravene vydani. ?tity: Pavel ?ev?ik - Veduta, 2016. 222 stran. ISBN   978-80-86438-60-3 .

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_Lukas&oldid=22902550 “