Karel III.
(17. unora 1490 - 6. kv?tna 1527) byl francouzsky vojev?dce, v letech 1515 a? 1521
konetabl Francie
. Byl poslednim z velkych francouzskych feudalnich pan?, kte?i se dokazali postavit proti
francouzskemu krali
. Velel v roce 1527 jednotkam
?i?skon?meckeho cisa?e Karla V.
p?i ta?eni na ?im, je? skon?ilo vydrancovanim V??neho m?sta znamym jako
Sacco di Roma
, a p?ed ?imem byl zabit.
Karel se narodil v Montpensieru jako druhy syn hrab?te
Gilberta z Montpensieru
a jeho man?elky
Klary Gonzagove
(1. ?ervence 1464 - 2. ?ervna 1503). Gilbert zem?el v roce 1496 a jeho star?i syn Ludvik II. zem?el svobodny v roce 1501 a zanechal Karlovi tituly rodu a rozsahla uzemi v Auvergne.
[1]
Karel se o?enil se svou p?ibuznou
Zuzanou, vevodkyni z Bourbonu
. Jednalo se o dynasticky s?atek, jeho? cilem bylo urovnat otazku nastupnictvi v rodu Bourbon?. Ta vznikla tim, ?e Zuzanin otec, vevoda
Petr II.
, ktery byl hlavou rodu Bourbon?, zem?el bez syn?. Karel byl potomkem vedlej?i linie Bourbon?, a tedy mu?skym d?dicem, zatimco Zuzana byla d?di?kou sveho otce. S?atkem se Karlova pozice vevody z Bourbonu stala nespornou. Toto upevn?ni pozice bylo pozd?ji d?le?ite i z jineho d?vodu: smrti vevody z Alenconu
Karla IV.
v roce 1525 se Karel stal dal?im v po?adi naslednictvi francouzskeho tr?nu po t?ech synech francouzskeho krale
Franti?ka I.
Karel se vojensky vyznamenal ji? v
italskych valkach
a v roce 1515 byl kralem Franti?kem I. jmenovan francouzskym konetablem. Za sve slu?by v
bitv? u Marignana
(kde velel p?edvoji) byl odm?n?n pozici
milanskeho
guvernera.
[2]
Franti?ek v?ak z py?neho a bohateho vevody m?l obavy a brzy ho z Milana odvolal a odmitl dostat svym dluh?m. Karla take rozzlobilo jmenovani Karla IV. z Alenconu, Franti?kova ?vagra, velitelem p?edvoje b?hem ta?eni do
Nizozemska
, proto?e tato funkce m?la byt jeho.
Smrt Karlovy man?elky v roce 1521 vyprovokovala kone?nou roztr?ku mezi Karlem a Franti?kem. Zuzana odkazala v?echen sv?j majetek Karlovi, ale kralova matka,
Louisa Savoyska
, si na n? jako Zuzanina p?ibuzna d?lala narok take. Navrhla otazku vy?e?it tim, ?e se provda za Karla; ten v?ak ji odmitl, proto?e Louisa byla o ?trnact let star?i ne? on. Franti?ek pak jmenem sve matky zabavil ?ast bourbonskych panstvi je?t? p?ed zahajenim soudniho procesu. Proto?e nevid?l ?adnou nad?ji, ?e ve sporu zvit?zi, Karel uzav?el tajnou dohodu, ?e zradi sveho krale a nabidne sve slu?by
cisa?i Karlu V.
On, cisa? a anglicky kral
Jind?ich VIII.
vymysleli velky plan na rozd?leni Francie. Ten v?ak se nezda?il, proto?e spiknuti bylo odhaleno; Karel byl zbaven svych funkci a prohla?en za zradce. V roce 1523 uprchl do Italie a vstoupil do cisa?skych slu?eb.
V roce 1524 Karel vyhnal Francouze pod Bonnivetovym velenim z
Lombardie
a bojoval v
bitv? u Pavie
. Cisa? p?edal Karlovi veleni nad smi?enou ?pan?lsko-n?meckou armadou (ktera zahrnovala ?adu
luteran?
) vyslanou k potrestani pape?e
Klementa VII.
Zanedbal v?ak zasobovani teto armady pen?zi a jidlem a Karel dokazal vojaky udr?et pohromad? pouze slibem bohate ko?isti. A?koli Klement sjednal s cisa?em p?im??i, armada pokra?ovala v postupu a dosahla v kv?tnu 1527
?ima
. Karlova smrt - um?lec a zlatnik
Benvenuto Cellini
tvrdil, ?e vyst?elil ranu, ktera ho zabila - p?ed hradbami odstranila posledni zabrany vojak?, co? vyustilo ve
vydrancovani ?ima
.
[3]
V?echny d?ti Karla III. a Zuzany Bourbonske zem?ely v kojeneckem v?ku, tak?e jeho smrti vym?ela i montpensierska linie Bourbon?. Rod v?ak dale pokra?oval mlad?i linii
vevod? z Vendome
.
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Charles III, Duke of Bourbon
na anglicke Wikipedii.
- ↑
Pardoe, Julie,
The Court and Reign of Francis the First, King of France
, (Lea and Blanchard:Philadelphia, 1849), 39.
- ↑
Duruy, Victor, Martha Ward Carey, and John Franklin Jameson,
A history of France
, (Thomas Y. Crowell and Co.:Boston, 1889), 301.
- ↑
Treat, James,
The Catacombs of Rome
, (The Old Corner Bookstore Inc.: Boston, 1907), 81.