Karel Bake?

Ing. Karel Bake?
Ing. Karel Bake?
Narozeni	12. ledna 1888 ; Jemnice Rakousko-Uhersko
Umrti	6. ledna 1972 (ve v?ku 83 let) ; Da?ice ?eskoslovensko
Povolani	p?ekladatel a spisovatel
	multimedialni obsah na Commons
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Karel Bake? ( 12. ledna 1888 Jemnice ^[1] ? 6. ledna 1972 Da?ice ) byl stavebni in?enyr, vojak z povolani, vlastiv?dny pracovnik, spisovatel a p?ekladatel .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se v rodin? hostinskeho. Po ukon?eni zakladni ?koly studoval na ?eske realce v Tel?i , kde v te dob? byl ?editelem Karel Ma?ka a p?sobila cela ?ada profesor?, vlastenc? (nap?. profesor ?a?eci, Pantofli?ek aj.), kte?i se vyrazn? zaslou?ili o narodni obrozeni v teto ?asti Moravy. Ve studiu pokra?oval na technice v Praze, kde v roce 1913 po vykonani druhe statni zkou?ky ziskal stavovsky titul in?enyr v oboru stavitelstvi.

Jednoro?ni vojenskou slu?bu vykonal v Krakov? u pevnostniho d?lost?electva. Tam take nastoupil po vyhla?eni mobilizace v roce 1914 . Prvni sv?tovou valku stravil na ruske front?, a to u d?lost?electva. V pr?b?hu vale?nych let byl povy?en do d?stojnicke hodnosti. Po skon?eni valky nebyl demobilizovan, ale s oddilem kteremu velel byl za?azen do expedi?niho sboru a vyslan na Slovensko. Do Prahy se vratil v roce 1919 .

A? do poloviny roku 1930 pracoval ve stavebnim odboru ministerstva obrany v Praze, kdy byl po prod?lanem infarktu ze zdravotnich d?vod? dan do vyslu?by v hodnosti majora. Vratil se i s rodinou do Jemnice. Na V?trnem kopci si nechal postavit obytny d?m zameckeho charakteru, tzv. Bake?ovu vilu, kde ?il a? do sve smrti.

Aktivn? se zapojil do ve?ejneho ?ivota ve m?st?. V za?i 1931 byl zvolen do obecniho zastupitelstva za narodni socialisty a stal se radnim. V roce 1934 se s ?eskoslovenskou stranou narodn? socialistickou roze?el. Vstoupil do socialni demokracie. Na jeji kandidatce byl zvolen do zastupitelstva na dal?i volebni obdobi a za ni byl okresnim u?adem jmenovan ?lenem obecni finan?ni komise. P?i volbach konanych 12. ?ervna 1938 kandidoval na kandidatce volebni strany ?sdru?eni narodn? a pokrokov? smy?lejicich ob?an? v Jemnici“, kterou sam sestavil. Obdr?enych 105 hlas? voli?? znamenal pro sdru?eni zisk dvou mandat? do obecniho zastupitelstva, z nich? jeden p?ipadl jemu. Za heydrichiady byl zat?en a uv?zn?n ve v?znici v Jihlav?. Propu?t?n byl po dvou m?sicich.

Za sveho pobytu v Praze se stal ?lenem Antroposoficke spole?nosti Republiky ?eskoslovenske a aktivn? se zapojil do jeji ?innosti. Pro pot?eby ?len? p?ekladal z n?m?iny prace filosofickeho a duchovniho zam??eni. Zejmena ?lo o p?edna?ky zakladatele antroposofie Rudolfa Steinera . V p?ekladatelske ?innosti pokra?oval i pozd?ji, kdy ?innost spole?nosti byla u?edn? ukon?ena. Prace jim p?elo?ene byly dal?imi p?episovany na psacim stroji a distribuovany pro pot?eby antroposofickych krou?k?, N?ktere z krou?k?, nap?. v Praze, Brn?, Karlovych Varech a jinde, pracovaly dal i po roce 1948. Celkem jde o desitky titul?, z nich? n?ktere jsou dosud jen samizdatove rukopisy tiskem nevydane.

?edesata leta minuleho stoleti byla pro Karla Bake?e obdobim nejv?t?i spisovatelske ?innosti. Tehdy napsal v?t?inu z ni?e uvedenych titul?. ?adny z nich v?ak nebyl vydan kni?n?; to bylo vysadou jen n?kolika desitek vybranych jedinc?. Pracoval i na dal?ich knihach, ktere v?ak z?staly nedokon?eny. Jde nap?. o ?D?jiny m?sta Jemnice“ nebo o praci ?Stare pov?sti ?eske a moravske“. Je autorem i cele ?ady drobn?j?ich praci, ktere se vztahuji k historii Jemnice, nap?. Slavnost Barchan. N?ktere prace byly v roce 1968 publikovany v tisku nebo odvysilany ve vysilani ?eskoslovenskeho rozhlasu studio Brno, jine zve?ejnila ve svych knihach Helena Lisicka . V roce 2000 vydalo M?sto Jemnice s podporou MK ?R knihu Kamenna pana, podtitul Pov?sti z Jemnicka, ve ktere je uvedeno ve zkracene verzi cca 15 pohadek, pov?sti a lidovych vyprav?ni tohoto autora.

Zem?el 6. ledna 1972 v nemocnici v Da?icich na nasledky jednoho z dal?ich infarkt? a je pochovan na h?bitov? v Jemnici ? Podoli. Piskovcovy nahrobek, socha ?eny s holubici p?edstavujici slovanskou bohyni ?ivu, je socha?skym dilem socha?e Jaroslava ?lezingera, rodaka z Jemnice.

Rukopisy knih, drobn?j?ich praci a p?eklady se nachazeji v jeho poz?stalosti, ktera je ulo?ena v archivu soukrome osoby. ^{[p. 1]}

Tvorba [ editovat | editovat zdroj ]

Vyznam Karla Bake?e a jeho by? i nepublikovane spisovatelske ?innost zejmena spo?iva v tom, ?e ve svych dilech:

zachytil pohadky, pov?sti a lidova vyprav?ni z okoli Jemnice do te doby nikym nesepsane a pokusil se zpracovat d?jiny m?sta; prvni dil Pohadek a pov?sti je psan v mistnim na?e?i,
zachycuje n?ktere vano?ni, velikono?ni a posvicenske tradice, zvyky a oby?eje tak, jak se v Jemnici slavily v dobach jeho mladi,
zachycuje ?ivot v m?stech Jemnici a Tel?i v dob? vrcholiciho narodniho obrozeni a p?ibli?uje v nich n?ktere z t?ch bezejmennych, jejich? zasluhou je, ?e dnes je na v?ech u?adech a ?kolach u?ednim a vyu?ovacim jazykem ?e?tina,
prezentuje jiny filozoficky nazor na vznik a vyvoj sv?ta a ?lov?ka a vyklada d?jiny ?ech a Moravy jinak, ne? jak ?inili v?ichni ostatni p?ed nim,
zp?istup?uje zajemc?m prace cizich autor?, ktere v te dob? nebylo mo?ne vyp?j?it ani v universitnich knihovnach.

Prace dokon?ene (rukopisy) [ editovat | editovat zdroj ]

Podhoracke pov?sti, povidky a lidova vyprav?ni (1958) ^{[p. 2]}
?erne maturity ^{[p. 3]}
Sta?i ochotnici mladym (1968) ^{[p. 4]}
Plukovnik Krbec ? hra zachycujici ?ivot na malem m?st? po roce 1939

Prace nedokon?ene (rukopisy) [ editovat | editovat zdroj ]

D?jiny m?sta Jemnice
Stare pov?sti ?eske a moravske ^{[p. 5]}

P?eklady [ editovat | editovat zdroj ]

Franz Grillparzer : ?t?sti a pad krale Otakara , drama
Rudolf Steiner : Inicia?ni v?domi , p?edna?ka
Rudolf Steiner: Kristus a lidska du?e , p?edna?ka
Rudolf Steiner: Filosofie svobody , p?edna?ky z roku 1918 (p?vodn? jeho doktorska prace)
Rudolf Steiner: Duchovni v?da a medicina , p?edna?ky, (1920)
Karl Heyer: Zazrak v Chartres (Das Wunder von Chartres), (1926)

Drobne prace [ editovat | editovat zdroj ]

Slavnost Barchan (1971)

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

↑ Z ni byly ?erpany i vy?e uvedene udaje. Nenavratn? byla ztracena nebo zni?ena ?ast poz?stalosti obsahujici korespondenci Karla Bake?e, nap?. se spisovatelem Janem Vrbou , se kterym se znal z dob jeho studii na lesnicke ?kole v Jemnici, Jaroslavem Kvapilem a dal?imi osobnostmi tehdej?iho kulturniho ?ivota.
↑ Prvni dil je v?novan starym pov?stem, druhy je vzpominkou na ?sousedy“, tj. mistni mlyna?e, sedlaky, ?ezniky aj. obyvatele Jemnice a Podoli, lepe ?e?eno na ?iny (jednani), ktere vykonaly a o nich? se n?kdy vyprav?lo i cela staleti.
↑ Nazev je odvozen od ??ernych ovci tele?ske realky“. Tak byli ozna?ovani studenti dvou t?id maturitniho ro?niku 1907, kte?i museli opakovat pisemnou maturitni zkou?ku. D?vodem byla skute?nost, ?e dva z nich znali otazky je?t? p?ed konanim pisemne maturitni zkou?ky, proto?e tajn? vnikli do ?editelny a otev?eli obalku s maturitnimi otazkami. Potrestani v?ak byli v?ichni studenti.
↑ Vzpominkova ?rta na po?atky ochotnickeho divadla v Jemnici; je dopln?na ?adou dobovych fotografii.
↑ Zabyva se v ni zabyva d?jinami ?ech a Moravy a poslanim Slovan?, p?i ?em? d?jiny pojima a vyklada ve sv?tle antroposofickeho vnimani sv?ta vychazejiciho z u?eni R. Steinera.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

↑ Matri?ni zaznam o narozeni a k?tu

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Vlastni archiv p?vodce ?lanku, ve kterem se nachazeji rukopisy knih, p?eklady i drobn?j?i prace z poz?stalosti Karla Bake?e.
Kniha Kamenna panna (Pov?sti z Jemnicka) , vydana v roce 2000 M?stem Jemnice.
Jemnicke listy , ?ijen 2006 [1]
Kniha D?jiny Jemnice , vydana M?stem Jemnice v roce 2010 (strany 266, 268, 269, 294, 576 aj.)

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Karel Bake? na Wikimedia Commons

[2] Z ni byly ?erpany i vy?e uvedene udaje. Nenavratn? byla ztracena nebo zni?ena ?ast poz?stalosti obsahujici korespondenci Karla Bake?e, nap?. se spisovatelem Janem Vrbou , se kterym se znal z dob jeho studii na lesnicke ?kole v Jemnici, Jaroslavem Kvapilem a dal?imi osobnostmi tehdej?iho kulturniho ?ivota.

[3] Prvni dil je v?novan starym pov?stem, druhy je vzpominkou na ?sousedy“, tj. mistni mlyna?e, sedlaky, ?ezniky aj. obyvatele Jemnice a Podoli, lepe ?e?eno na ?iny (jednani), ktere vykonaly a o nich? se n?kdy vyprav?lo i cela staleti.

[4] Nazev je odvozen od ??ernych ovci tele?ske realky“. Tak byli ozna?ovani studenti dvou t?id maturitniho ro?niku 1907, kte?i museli opakovat pisemnou maturitni zkou?ku. D?vodem byla skute?nost, ?e dva z nich znali otazky je?t? p?ed konanim pisemne maturitni zkou?ky, proto?e tajn? vnikli do ?editelny a otev?eli obalku s maturitnimi otazkami. Potrestani v?ak byli v?ichni studenti.

[5] Vzpominkova ?rta na po?atky ochotnickeho divadla v Jemnici; je dopln?na ?adou dobovych fotografii.

[6] Zabyva se v ni zabyva d?jinami ?ech a Moravy a poslanim Slovan?, p?i ?em? d?jiny pojima a vyklada ve sv?tle antroposofickeho vnimani sv?ta vychazejiciho z u?eni R. Steinera.

[matrika-1] Matri?ni zaznam o narozeni a k?tu

[1]

[p. 1]

[p. 2]

[p. 3]

[p. 4]

[p. 5]