KDU-?SL
Zkratka	KDU-?SL
Datum zalo?eni	3. ledna 1919
P?edseda	Marian Jure?ka
1. mistop?edseda	Jan Barto?ek
Mistop?edseda	Luka? Curylo Petr Hladik Tom Philipp ?arka Jelinkova
Zakladatel	Jan ?ramek
Sidlo	Karlovo nam?sti 317/5 120 00 Praha ( Palac Charitas )
Ideologie	k?es?anska demokracie [1] socialni konzervatismus [2] pro-evropanismus [3]
Politicka pozice	st?ed [4] a? st?edopravice [5]
Stat. p?isp?vek (mil. K?)	85,7 (2021) [6]
Mezinarodni org.	Centristicka demokraticka internacionala
Evropska strana	Evropska lidova strana
Politicka skupina EP	Evropska lidova strana
Mlade?nicka org.	Mladi lidovci
Stranicke noviny	Novy hlas [7]
Po?et ?len?	19 116 (2024)
Barvy	?luta        modra
Volebni vysledek	27,79 % ( PSP ?R 2021 v koalici SPOLU )
I?O	00442704 ( VR )
Rejst?ik MV ?R	112
Oficialni web	www.kdu.cz
Zisk mandat? ve volbach
Sn?movna 2021	23 / 200
Senat	12 / 81 [8]
Evropsky parlament 2019	2 / 21
Zastupitelstva kraj? 2020	53 / 675 [9]
Kraj?ti hejtmani 2020	1 / 13
Zastupitelstva obci 2022	3252 / 61780 [10]
Zastupitelstvo Prahy 2022	2 / 65 [11]
Vlajka strany
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

KDU-?SL (zkratka KDU-?SL , do roku 2019 oficialn? K?es?anska a demokraticka unie ? ?eskoslovenska strana lidova ), te? lidovci , je ?eska k?es?anskodemokraticka politicka strana . Jedna se o jednu z nejstar?ich ?eskych politickych stran, vznikla v lednu roku 1919 slou?enim n?kolika katolickych stran, do roku 1992 nesla jmeno ?eskoslovenska strana lidova .

Jeji preference se v polistopadove historii dlouhodob? pohybovaly v rozmezi 6?9 %, ve volbach do PSP ?R v roce 2010 v?ak strana t?sn? nep?ekro?ila hranici 5 % hlas?, a proto v Poslanecke sn?movn? nebyla zastoupena a? do p?ed?asnych voleb v roce 2013, kdy se ji jako prvni stran? vypadle ze sn?movny od roku 1989 poda?il navrat. Po odchodu ?asti nespokojenych ?len? do TOP 09 pro?la strana genera?ni obm?nou a postupn? posiluje sve zastoupeni, p?edev?im v Senatu . Z parlamentnich stran je stranou s nejvy??im po?tem ziskanych mandat? v komunalni politice.

Strana disponuje pom?rn? rozsahlym majetkem a ?irokou ?lenskou zakladnou, soust?ed?nou z v?t?i ?asti na Morav? . Na venkov? je jeji pozice obecn? siln?j?i ne? ve m?stech. Pozice strany ve st?edu politicke sceny i vnit?ni nazorova pluralita ji dava ?iroky koali?ni potencial , co? se projevuje na jedne stran? tem?? nep?etr?itou u?asti ve vlad? a schopnosti prosadit vlastni program, na druhe stran? trvalym vnitrostranickym t?ibenim nazor?. Strana vychazi z k?es?anskych hodnot (pravdomluvnost, nedotknutelnost soukromeho majetku, pomoc pot?ebnym) a principu subsidiarity . Hlavni temata jsou podpora tradi?ni rodiny , kvalitniho ?kolstvi , venkova , drobnych (rodinnych) podnik? a uspokojive ?ivotni podminky . ^{[ zdroj? ]}

Existence strany byla v minulosti dvakrat p?eru?ena: poprve v letech 1938 ? 1945 , kdy v?bec neexistovala, (byla v?ak hlavnim ?lenem exilove vlady v Londyn? ), podruhe v letech 1948?1989, kdy existovala ve form? tzv. ?obrozene“ strany lidove za?len?ne v Narodni front? . ?Obrozena strana“ trp?la zvla?tni dichotomii: m?la komunisty vnucene prokomunisticke vedeni a poslance, kte?i pln? podporovali komunistickou politiku, a antikomunistickou ?lenskou zakladnu, ktera?to opakovan? vyu?ivala stranicky aparat k podpo?e akci sm??ovanych proti cil?m komunisticke vlady, ?emu? se prokomunisti?ti funkciona?i (?asto marn?) pokou?eli zabranit. V te?e dob? existovalo v exilu n?kolik skupin, ktere se hlasily k d?dictvi ?SL, ov?em jejich programova rozdilnost a osobni spory jim branily ve spolupraci. ^[12]

Charakteristika strany [ editovat | editovat zdroj ]

KDU-?SL se hlasi k ideologii socialn? tr?niho hospoda?stvi . Nejv?t?i skupina voli?? se historicky rekrutovala mezi katolickym obyvatelstvem venkova a malych m?st, ^[13] v poslednich deseti letech v?ak do?lo k vyraznemu posunu v orientaci strany. Stranu za?ali volit i lide nekonfesn? a nenabo?ensky orientovani pro jeji podporu rodiny a politiky st?edniho stavu a pro jeji proevropskou politiku. ^{[ zdroj? ]} Za jeji ba?tu lze do roku 2010 pova?ovat st?edni a ji?ni Moravu , naproti tomu vylo?en? marginalni jsou jeji pozice v severnich ?echach . ^{[p 1] [14]} Po volbach v roce 2013 dochazi k nar?stu voli?? v ?echach .

Strana za sve priority pova?uje integraci do Evropske unie , podporu rodiny , kvalitniho ?kolstvi , venkova , zem?d?lstvi a drobnych ?ivnostnik? , prosazovani k?es?anskych hodnot a pe?i o ?ivotni prost?edi . ^{[ zdroj? ]} V minulosti n?kte?i ?lenove strany vystupovali proti interrupcim, v?t?ina t?chto politik? v?ak dnes ji? neni ?inna. Strana take vystupovala proti dekriminalizaci drog, legalizaci eutanazie a registrovanemu partnerstvi homosexual? .

Ve stran? se daji rozpoznat dva proudy, konzervativni s t??i?t?m na Morav? (d?ive zvany pro zjednodu?eni nep?esn? historickym ozna?enim strany - "lidovci") a modern?j?i liberaln?j?i, se zazemim zejmena v ?echach (pro zjednodu?eni zvany nep?esn? k?es?an?ti demokrate). Za hlavniho reprezentanta konzervativn?j?iho k?idla je dnes pova?ovan senator a byvaly zlinsky hejtman Ji?i ?unek a n?kte?i dal?i senato?i, reprezentantem liberaln?j?iho, pragmatickeho k?idla strany je n?kdej?i p?edseda strany Pavel B?lobradek , p?edseda strany Marian Jure?ka , jihomoravsky hejtman Jan Grolich a dal?i ?lenove dne?niho vedeni strany. Vylo?en? liberalni pozice pak zastavaji n?kte?i pra??ti politici, nap?iklad byvaly ministr kultury Daniel Herman a poslanec a tlumo?nik Hayato Okamura .

Mlade?nickou organizaci strany jsou Mladi lidovci .

Historie strany [ editovat | editovat zdroj ]

?eskoslovenska strana lidova (1919?1992) [ editovat | editovat zdroj ]

?eskoslovenska strana lidova vznikla v lednu 1919 slou?enim vicero katolickych stran. ^[15] Prvni roky se strana soust?edila na sve ukotveni v politicke scen? a oponovani protikatolickemu tlaku socialist? a liberal?. Usp??n? se ji poda?ilo oddalovat projednavani v?t?iny rozhodujicich zakon? v teto oblasti a? do obdobi, kdy hnuti ? Pry? od ?ima! “ ztratilo na sile a strana se stala nepostradatelnou sou?asti vladnich sil, co? nakonec p?isp?lo ke krachu pokus? o zavedeni odluky cirkve od statu a k dohodnuti oboustrann? p?ijatelnych kompromis? mezi katolickou cirkvi a statem v oblasti ?kolstvi , man?elstvi a podobn?. Strana se ji? od svych po?atk? vyzna?ovala ur?itym nap?tim mezi slab?im ?eskym a siln?j?im moravskym k?idlem, ktere p?etrvalo dodnes.

Mezi sv?tovymi valkami strana zam??ila svoji politiku na katoliky a otazky spojene s katolickou cirkvi (o hlasy katolickych rolnik? a p?ize? katolickych hierarch? p?itom vedla permanentni a tvrdy boj s agrarniky ). Sna?ila se zahrnout v?echny vrstvy obyvatel, co? ji ov?em v mnoha ohledech komplikovalo ?ivot v ?asech, kdy se ?e?ily otazky vyznamne pro n?kterou t?idu. Zejmena drasticky pocitila tento problem p?i ?e?eni pozemkove reformy, kdy se proti sob? postavily zajmy katolicke cirkve a katolickych rolnik?. Na druhe stran? diky svemu ?irokemu koali?nimu potencialu a nepostradatelnosti dosahovala p?i prosazovani sveho programu usp?ch?, ktere zdaleka neodpovidaly jejim volebnim vysledk?m.

V roce 1938 se strana spojila p?es odpor moravskeho k?idla a Jana ?ramka s ostatnimi pravicovymi subjekty ve Stranu narodni jednoty : ?ramek sice prosadil v Ust?ednim vyboru ?SL a poslaneckych i senatorskych klubech odmitnuti projektu Strany narodni jednoty, ale Sta?ek se pote dohodl na u?asti sveho ?eskeho k?idla ve SNJ a ?ramek, aby zabranil roz?t?peni strany, nakonec musel ustoupit. B?hem let 1940 ? 1945 byla strana osobou Jana ?ramka zastoupena v Londynske exilove vlad? , kde vykonaval funkci p?edsedy vlady.

V roce 1945 byla ?SL jednou z obnovenych politickych stran, p?i?em? byla mezi nimi jedinou ?eskou nesocialistickou stranou. V souvislosti s tim jeji vedeni doufalo ve vit?zstvi ve volbach 1946 , strana m?la dle jeho min?ni p?evzit prakticky v?echny voli?e agrarnik? (z tohoto d?vodu se vice ne? d?ive v kampani soust?edila na zem?d?lskou politiku) a n?kterych dal?ich, nicmen? volby skon?ily neusp?chem. ?SL ziskala v ?eskych zemich pouze 20 % hlas? ? proti 40 % hlas? KS?. ?SL se stala ?lenkou vlady Narodni fronty , kde se sna?ila spolupracovat s ostatnimi stranami a tlumit ty nejradikaln?j?i vyst?elky. Tato snaha spole?n? s nutnosti alespo? ?aste?n? spolupracovat s KS? v?ak ve stran? vyvolala silne pnuti mezi tzv. ?starym k?idlem“ ?ramka a ?mladym k?idlem“, ktere vy?adovalo a praktikovalo ost?e protikomunisticky kurs. Jeho nejradikaln?j?imi exponenty a zarove? v?dci byli dr. Adolf Prochazka a jeho man?elka Helena Ko?eluhova , Pavel Tigrid a Felix Uhl .

V unoru 1948 se strana p?es vyhrady sveho p?edsedy p?ipojila k demisi demokratickych ministr?. ?SL tehdy zahajila svou posledni bitvu o sama sebe, kdy? na posledni chvili vylou?ila n?ktere prokomunisticke exponenty, zejmena pak Josefa Plojhara a Aloise Petra, nicmen? prokomunisticke k?idlo ovladlo za pomoci komunistickych boj?vek nasilim mnoho sekretariat? strany a stranu zcela ovladlo. Vedeni strany, v ?ele s p?edsedou ?ramkem a tajemnikem Halou, rezignovalo na dal?i boj a pokusilo se stejn? jako mnoho dal?ich ?len? uprchnout do zahrani?i, povedlo se to v?ak jen n?kterym. Dva nejvy??i p?edstavitele strany ? Jan ?ramek a Franti?ek Hala byli dopadeni a zbytek sveho ?ivota stravili v internaci. ^[16] Celkov? uprchlo za hranice 11 ze 46 poslanc? ?SL (a stovky dal?ich ?len? v?etn? nap?iklad Heleny Ko?eluhove), 21 jich bylo d?ive ?i pozd?ji uv?zn?no (z toho 4 umu?eni nebo popraveni ? Stanislav Broj , Rostislav Sochorec , Jan Plesl , Alois Jana?ek ) a sedm ode?lo do ustrani. Pouze ?ty?i s novym re?imem pln? spolupracovali a zcela se vyhnuli represim. ^[17] Dva ?lenove ?SL ( Bed?ich Hosti?ka a Ji?i K?i?ek ) byli odsouzeni k mnohaletym trest?m v procesu se skupinou Milady Horakove . ^[18] V nasledujicich letech stranu ovladlo a vedlo prokomunisticke k?idlo vedene Aloisem Petrem a exkomunikovanym kn?zem Josefem Plojharem.

V roce 1968 sice bylo vedeni ?SL odvolano a kratce se jevila mo?nost, ?e se poda?i stranu od vlady komunist? oprostit, ale srpnova invaze zastavila a eradikovala zm?ny p?inesene pra?skym jarem a navratila ?SL do vlivu komunist?.

V letech 1948?1989 tak strana existovala jako sou?ast Narodni fronty. Existence strany ? spolu s dal?imi malymi stranami, z nich? nejvyznamn?j?i byla ?eskoslovenska strana socialisticka ? m?la vzbuzovat dojem, ?e na politicke scen? v ?SSR p?sobi vice autonomnich stran. ^[19] Vedeni ?SL existovalo a bylo voleno podle p?ani KS? a podle ni take ?idilo svoji politiku, ktera rozhodn? neodpovidala p?ani ?lenske zakladny strany. ^{[ zdroj? ]} P?esto mnoho ?len? ve stran? z?stalo, vyjad?ujice tak svym ?lenstvim protest proti komunistickemu re?imu. ^{[ zdroj? ]} Mezi fakticky protikomunistickym ?lenstvem a prokomunistickym vedenim ?asto dochazelo ke konflikt?m a ?adovi ?lenove ?asto vyu?ivali stranicky aparat k akcim, ktere byly v rozporu s p?anim re?imu ^[19] , navzdory snaham prokomunistickeho vedeni to zakazat, pro co? se stavali p?edm?tem represi. ?lenove ?SL se tak podileli na p?iprav? a organizaci velkych katolickych vystoupeni proti komunismu, zejmena Narodni pout? na Velehrad? v roce 1985 a petice Augustina Navratila . ^[20] Od roku 1985 se protikomunisticky smy?lejici ?lenove a funkciona?i profilovali v tzv. Obrodnem proudu , ktery postupn? nabiral silu ^[19] a koncem roku 1989 p?evzal vedeni strany. Do ?ela strany vynesl Josefa Barton?ika a vratil stranu k jeji p?vodni politice a ideologii. Velice rychle do?lo k roz?i?eni stranicke ?lenske zakladny, kdy? se do strany hlasili novi p?iznivci i sta?i ?lenove vylou?eni starym prokomunistickym vedenim. Jestli?e na podzim 1989 m?la strana 40 tisic ?len?, v b?eznu to ji? bylo necelych 90 tisic. ^[21]

Vznik KDU-?SL a era Josefa Luxe (1990?1999) [ editovat | editovat zdroj ]

Na za?atku roku 1990 strana vyu?ivala sv?j stavajici organiza?ni aparat a t??ila z moralniho kreditu protikomunistickeho k?es?anskeho odporu. Diky t?mto faktor?m m?la pod vedenim Josefa Barton?ika zna?ne politicke ambice, ktere v?ak sou?asn? vyvolavaly antipatie v??i ?SL i v??i k?es?anstvi. Tento rozpor se vyrazn? projevil u prvni nav?t?vy pape?e Jana Pavla II. v postkomunistickem ?eskoslovensku, ktera byla pojata monumentalnim triumfalistickym zp?sobem. ^{[ zdroj? ]}

Volby v ?ervnu 1990 stran? p?inesly zklamani nejen kv?li relativn? malemu volebnimu zisku, ale zejmena kv?li afe?e, ktera se rozpoutala, kdy? Jan Ruml oznamil v p?edvolebnim moratoriu , ?e Josef Barton?ik byl spolupracovnikem StB , co? pozd?ji Ust?edni volebni komise posoudila jako hrube poru?eni volebniho zakona . ^[22] Strana na to reagovala nejd?ive ned?v?rou v obvin?ni a protesty proti hrubemu poru?eni volebniho zakona, posleze ale reagovala volbou noveho vedeni strany v ?ele s Josefem Luxem a za?lenila do svych stanov lustra?ni prvky, ktere maji dal?i podobne skandaly znemo?nit. V roce 1990 se te? zavr?il p?iliv novych ?len? do ?ad strany, od te doby za?al doposud trvajici ubytek ?lenstva (viz tabulku ^[23] ).

Josef Lux se stal zatim nejvyrazn?j?im a nejschopn?j?im p?edsedou lidovc? v polistopadove e?e. V roce 1992 se ?SL p?ejmenovala na KDU-?SL (zkratka KDU byla p?vodn? pou?ivana pro spole?nou koalici ?SL a KDS ). V nasledujicich letech si udr?ovala zna?ny vliv na politiku, ktery po v?t?inu ?asu p?ekra?oval jeji volebni preference (zhruba 8 %). Byla ?lenem v?ech vlad Vaclava Klause . V roce 1992 po sjezdu v Jihlav? a parlamentnich volbach stranu opustila frakce asi 60 ?len? kolem byvaleho p?edsedy Barton?ika z d?vodu nesouhlasu s p?eva?n? pravicovou linii strany. Zalo?ili K?es?anskosocialni unii (KSU) , ktera se ov?em vyznamn?ji na politicke scen? neprosadila. ^[24]

V roce 1997 strana sve spojenectvi s ODS ukon?ila v reakci na skandaly okolo jejiho financovani a vladu opustila. Po kratkem pobytu v To?ovskeho u?ednicke vlad? nasledoval pobyt v opozici v dob? trvani tzv. Opozi?ni smlouvy mezi ?SSD a ODS . Na toto p?evzeti moci dv?ma nejsiln?j?imi stranami reagovali lidovci vytvo?enim ?ty?koalice , jeji? byli nejvyznamn?j?i sou?asti. Krom k?es?anskych demokrat? se na ?innosti teto koalice podilely dal?i men?i st?edopravicove strany, Unie Svobody , Ob?anska demokraticka aliance a Demokraticka unie ). Hned na po?atku existence ?ty?koalice v?ak rezignoval zamy?leny lidr uskupeni Josef Lux , u n?ho? se objevila t??ka leukemie . Ne?ekany odchod schopneho a dominantniho p?edsedy s obrovskou autoritou stranou zna?n? ot?asl, nebo? na n?j nebyla p?ipravena. ^[25] Otazka ?kdo Luxe nahradi“ byla navic zpo?atku komplikovana dodate?nou otazkou, zda se nebude moci vratit (ta se stala bezp?edm?tnou, kdy? Josef Lux 21. listopadu 1999 zem?el).

Obdobi ?ty?koalice (1999?2002) [ editovat | editovat zdroj ]

Novym p?edsedou strany byl zvolen Jan Kasal . ?ty?koalice zaznamenala usp?ch p?i senatnich volbach v letech 1998 a 2000 i p?i krajskych volbach roku 2000. P?ed volbami do Poslanecke sn?movny roku 2002 dokonce n?ktere pr?zkumy p?edpovidaly ?ty?koalici vit?zstvi. Lidrem ?ty?koalice a zarove? p?edsedou KDU-?SL byl od roku 2001 Cyril Svoboda . P?ed volbami v?ak uskupeni zasahl skandal s financovanim ODA , ktera nasledn? koalici opustila, do voleb u? ?la n?kdej?i ?ty?koalice fakticky jako dvoukoalice KDU-?SL a spojene US-DEU ). Vyrazn?j?i usp?ch se nedostavil, Koalice ziskala 14,2%, KDU-?SL se nakonec stala jedinou stanou, ktera na ni vyd?lala, kdy? lidove?ti voli?i p?i volbach pomoci preferen?nich hlas? zasadn? zasahli do kandidatek v neprosp?ch US-DEU. Po volbach koalice KDU-?SL a US-DEU zanikla.

Kalouskova a ?unkova era (2002?2009) [ editovat | editovat zdroj ]

V ?ervenci 2002 se strana stala koali?nim partnerem ?SSD a US-DEU, s nimi? postupn? sestavila vlady s premiery ?pidlou , Grossem a Paroubkem . Roku 2003 strana zvolila novym p?edsedou poslance Miroslava Kalouska . Vladu Stanislava Grosse svrhla v roce 2005 demise lidoveckych ministr?, vyvolana nevyjasn?nymi finan?nimi pom?ry rodiny Grossovych. Za vlady Ji?iho Paroubka do?lo k ostrym konflikt?m mezi KDU-?SL a ?SSD, nebo? socialiste prohlasovali v Parlamentu s KS?M proti v?li svych koali?nich partner? n?kolik kli?ovych zakon? a novel, p?edev?im pak novely zakoniku prace a zakona o cirkvich.

V parlamentnich volbach v roce 2006 KDU-?SL ziskala 7,2%. Po volbach vyjednavala o vytvo?eni vlady se zelenymi a ob?anskymi demokraty , ta by ale neziskala d?v?ru Sn?movny (vladni strany m?ly 100 poslanc?, stejn? jako opozice ?SSD a KS?M, nastal tedy pat). V srpnu 2006 zahajil p?edseda strany Miroslav Kalousek jednani o vladni koalici s ?SSD , kterou by tolerovali komuniste, co? jej stalo p?edsednicke k?eslo, nebo? strana takovouto mo?nost striktn? odmitla, a Kalousek 25. srpna 2006 rezignoval na pozici p?edsedy KDU-?SL. ^[26] Kalouskovo vyjednavani o tomto vladnim projektu pravd?podobn? nebylo my?leno va?n? a m?lo pouze zabranit ve vyjednavani o vzniku velke koalice ODS a ?SSD. 9. prosince 2006 byl p?edsedou KDU-?SL zvolen dosavadni starosta Vsetina , senator Ji?i ?unek . Nasledn? KDU-?SL vytvo?ila koali?ni vladu s ODS a Stranou zelenych , ktere se poda?ilo ziskat d?v?ru diky poslanc?m ?SSD, Pohankovi a Mel?akovi. Ministry druhe Topolankovy vlady za KDU-?SL se stali Ji?i ?unek , Vaclav Jehli?ka (po kratkem p?sobeni Heleny T?e?tikove ), Miroslav Kalousek , Vlasta Parkanova a Cyril Svoboda (nahradil Ji?iho ?unka v lednu 2009 a dal?im ministrem KDU-?SL se stal Pavel Svoboda ).

Koali?ni vladnuti s ob?anskymi demokraty a zelenymi se ukazalo jako problematicke, nebo? ekonomicke reformy a tlak ODS vedl vladu k opat?enim, ktera se jen t??ko srovnavala s jejim programem (zejmena pokud jde o jeden z jeho kli?ovych bod?, kterym je podpora rodin s d?tmi), n?kolik poslanc? ODS v ?ele s Vlastimilem Tlustym se postavilo proti vladnimu navrhu cirkevnich restituci a strana m?la zasadni poti?e i s n?kterymi body Julinkovy zdravotnicke reformy (p?edev?im v oblasti privatizace nemocnic, upravy interrupci a poplatk? u leka?e ). Mimo to stranu su?ovaly skandaly tvo?ici se p?edev?im okolo rodinnych financi a afer p?edsedy ?unka. Problematicka u?ast ve vlad? a skandaly ?elnich politik? KDU-?SL ^[27] se v roce 2008 odrazily ve volbach do krajskych zastupitelstev , ve kterych si oproti minulym strana pohor?ila, a soub??nych volbach do senatu , kdy neusp?l ?adny jeji kandidat.

Ve stran? m?lo v tomto obdobi relativn? silnou pozici moravske konzervativni k?idlo, ktere v ?ele s Ji?im Karasem opakovan? p?edkladalo zakony zam??ene proti interrupcim , ov?em podpora pro tyto zakony byla mezi poslanci ostatnich stran minimalni, nehled? na to, ?e tyto snahy odmitali i n?kte?i lidovci, kte?i argumentovali, ?e podobne zbyte?ne a p?edem neusp??ne snahy omezuji voli?sky potencial strany a neodpovidaji postoj?m jinych evropskych k?es?ansko-demokratickych stran. Po roce 2006 a zejmena po roce 2010 toto k?idlo slablo.

Po padu Topolankovy vlady (2009?2010) [ editovat | editovat zdroj ]

Po padu Topolankovy vlady na ja?e 2009 KDU-?SL, jeji? staronovym p?edsedou se stal Cyril Svoboda , odmitla jmenovat sve zastupce do ?p?echodne u?ednicke vlady“ premiera Fischera . Stranu v teto dob? opustila skupina vlivnych poslanc? ( Miroslav Kalousek , Jan Husak , Ladislav ?ustr , Vlasta Parkanova , Pavel Severa ), z nich? n?kte?i pote spojili sv?j osud s nov? vznikajici stranou TOP 09 . Nasledoval je v?ak pouze omezeny po?et ?len?, naopak nasledoval navrat n?kterych ?len?, kte?i p?edtim ze strany vystoupili ?i m?li pozastavene ?lenstvi.

Pod vedenim Cyrila Svobody strana ohlasila navrat ke konzervativnim k?es?anskym hodnotam a ustup od pravicove politiky prosazovane prav? poslancem Kalouskem a jeho spojenci. P?ed p?edpokladanymi p?ed?asnymi volbami, ktere se nakonec neuskute?nily, proto?e je zru?il Ustavni soud , uzav?ela KDU-?SL dohodu s EDS Jany Hyba?kove a uvolnila pro ?leny a registrovane p?iznivce EDS mista na svych kandidatkach, by? p?edev?im hledani mista pro samotnou Janu Hyba?kovou bylo problematicke a vyvolalo ostre spory. ^[28] N?kte?i p?iznivci a ?lenove KDU-?SL vyjad?ili se spojenectvim nesouhlas s odkazem na nazory Hyba?kove v oblasti interrupci a dal?ich kli?ovych otazkach hodnot, nicmen? vedeni strany argumentovalo, ?e se Hyba?kova spolu s ostatnimi kandidaty sve strany zavazala v otazkach ochrany ?ivota hlasovat v souladu s postojem KDU-?SL.

V ?ijnu 2009 se po odchod? 3 senator? ( Ludmila Mullerova , Adolf Jilek , Vaclav Jehli?ka ) do?asn? rozpadl politicky klub strany v Senatu P?R , aby byl op?t obnoven po dopln?ni novych lidoveckych senator? ve volbach na podzim 2010.

Obdobi stravene mimo Poslaneckou sn?movnu (2010?2013) [ editovat | editovat zdroj ]

Volby do Poslanecke sn?movny Parlamentu ?eske republiky v roce 2010 dopadly pro KDU-?SL katastrofaln?, strana neziskala ani jeden mandat a poprve v d?jinach samostatne ?eske republiky ztratila zastoupeni v dolni komo?e parlamentu. Hlasy k?es?anskym demokrat?m p?ebrala p?edev?im nov? vznikla TOP 09 Karla Schwarzenberga a Miroslava Kalouska . ^{[ zdroj? ]} Je?t? 29. kv?tna 2010 Cyril Svoboda na tiskove konferenci oznamil, ?e rezignuje na post p?edsedy strany. ^[29]

Nasledn? stranu do?asn? vedla Michaela ?ojdrova , ktera se musela potykat zejmena s vypadkem financi ze statniho rozpo?tu. Po relativn? usp??nych podzimnich volbach 2010 (stran? se poda?ilo obnovit senatni klub a zbrzdit pokles vlivu v komunalni politice) se konal sjezd ve ??aru nad Sazavou, kde byl novym p?edsedou zvolen Pavel B?lobradek . Pod jeho vedenim do?lo ke kompletni vym?n? ?idicich organ? strany, do ?ela se dostali v drtive v?t?in? mladi lide pod 40 let. Strana se pokou?ela formovat sv?j novy politicky kurz a posunula se bli?e k pravicovym pozicim.

V ?ijnu 2012 dosahla KDU-?SL uspokojiveho vysledku v krajskych volbach a soub??n? konanych senatnich volbach , kdy? se ziskem necelych 10 % hlas? (v?etn? volebnich koalic) obsadila ?tvrte misto a obhajila dosavadni po?et mandat? ^[30] , do senatu byli za lidovce zvoleni Ji?i ?unek a nezavisly Zden?k Bro? , usp?l take spole?ny kandidat Libor Michalek . ^[31] Ve vedeni kraje zasedli zastupci strany v Jihomoravskem kraji a v ramci Koalice pro Pardubicky kraj take v Pardubickem kraji. ^[32]

Na za?atku prosince 2012 se uskute?nil stranicky sjezd, b?hem n?j? byly p?epracovany stranicke stanovy. ^[33] Nov? byl vytvo?en statut p?iznivce strany, regiony budou zastoupeny v celostatnich organech take podle volebnich vysledk? a strana by se m?la vice otev?it ne?len?m cirkvi, aby byl patrny jeji nekonfesijni charakter. Za cilovou voli?skou skupinu byly ozna?eny rodiny s d?tmi, st?edni t?ida, neziskove organizace a star?i generace. ^[34] T?snou v?t?inou nebyla schvalena zm?na slova ?eskoslovenska v nazvu strany na ?eska . ^[35]

Navrat do poslaneckych lavic a do vlady (2013?2017) [ editovat | editovat zdroj ]

B?hem prvnich p?imych prezidentskych voleb strana postavila vlastni kandidatku, byvalou ministryni zdravotnictvi Zuzanu Roithovou . Ve druhem kole strana podporovala Karla Schwarzenberga .

Nasledn? strana zam??ila pozornost na sn?movni volby. Vydaje na volby dosahly vy?e 40 milion? korun, nejv?t?im sponzorem byl developer Lud?k Sekyra . ^[36] Ve sn?movnich volbach v ?ijnu 2013 strana s rezervou p?ekonala p?tiprocentni hranici a stala se tak historicky prvni stranou, ktera se vratila do sn?movny pote, co z ni vypadla. Po usp??nych volbach se stala sou?asti vladni koalice s ?SSD a hnutim ANO , v ni? ji p?ipadla t?i ministerska k?esla, ministrem zem?d?lstvi se stal Marian Jure?ka , ministrem kultury Daniel Herman a vicepremierem a ministrem pro v?du a vyzkum p?edseda strany Pavel B?lobradek .

Evropske volby znamenaly pro stranu historicky usp?ch. Poda?ilo se ji ziskat t?i mandaty, z?asti diky celkov? nizke u?asti a disciplinovanosti vlastnich voli??. Nov? zvolenymi europoslanci se stali Pavel Svoboda , Michaela ?ojdrova a Toma? Zdechovsky . ^[37] Ve v?ech p?ipadech se jednalo o nov? zvolene europoslance, kte?i nikdy p?edtim v Evropskem parlamentu nezasedli. Pavel Svoboda byl navic vzap?ti zvolen p?edsedou pravniho vyboru EP (JURI), ?im? se stal nejvy?e postavenych ?echem v Evropskem parlamentu. ^[38]

Vladni anga?ma strany bylo usp??ne, ?innost jejich ministr? byla hodnocena vesm?s kladn?. Rovn?? strana se stabilizovala a za?ala byt atraktivni i pro jine skupiny obyvatel ne? doposud. Opozici vedeni strany se stal Ji?i ?unek , p?edsedu B?lobradka v?ak ve volbach neporazil.

Kdy? se po krajskych volbach v roce 2016 Starostove a nezavisli rozhodli zru?it spolupraci s TOP 09 , za?ala jednani o mo?ne spolupraci Starost? s KDU-?SL. V kv?tnu 2017 byla zalo?ena koalice s nazvem Lidovci a Starostove . Jeliko? ?lo o koalici, ve volbach by byla pro vstup do sn?movny povinna desetiprocentni hranice. Kv?li nep?iznivym pr?zkum?m (koalice by podle v?t?iny pr?zkum? nutnou desetiprocentni hranici nep?esahla) nakonec lidovci nabidli Starost?m misto koalice vstup na lidovecke kandidatky. To Starostove odmitli a rozhodli se kandidovat samostatn?. Koncem ?ervence 2017 se tak tato koalice rozpadla.

Od roku 2017 [ editovat | editovat zdroj ]

A?koli si vedeni KDU-?SL od voleb do Poslanecke sn?movny 2017 , kde nakonec lidovci kandidovali samostatn?, slibovalo vysledek mezi 6?8 procenty, nakonec strana v parlamentnich volbach ziskala 5,80 procent. Heslem strany bylo "Zodpov?dn?". Na nasledne celostatni konferenci obhajilo vedeni strany sva k?esla, strana se rovn?? rozhodla odejit do opozice.

Na sjezdu KDU-?SL v b?eznu 2019 byl novym p?edsedou zvolen Marek Vyborny . Sjezd rovn?? odsouhlasil oficialni zm?nu nazvu strany, kterym je dosavadni zkratka KDU-?SL. ^{[39] [40]}

Ve volbach do Evropskeho parlamentu v kv?tnu 2019 strana p?i?la o jeden mandat.

19. listopadu teho? roku oznamil Marek Vyborny, ?e na mimo?adnem sjezdu strany, planovanem na 25. ledna 2020 rezignuje na post p?edsedy strany. K rozhodnuti ho vedly rodinne d?vody spojene s tim, ?e mu nedlouho p?edtim nahle zem?ela man?elka, p?i?em? zd?raznil, ?e je vice rodi? ne? politik. ^[41] P?edsedou strany byl nasledn? zvolen n?kdej?i ministr zem?d?lstvi Marian Jure?ka . ^[42] Post prvni mistop?edsedkyn? podle o?ekavani obhajila senatorka ?arka Jelinkova , jeji protikandidati europoslanec Toma? Zdechovsky a p?edseda poslaneckeho klubu Jan Barto?ek se nominaci vzdali a kandidovali jen na ?adove mistop?edsedy. Oba usp?li a p?idali se k nim take p?edseda poslaneckeho Vyboru pro evropske zale?itosti PS P?R Ond?ej Bene?ik a brn?nsky komunalni politik Petr Hladik .

Nove vedeni KDU-?SL jako hlavni bod sve politiky ozna?ilo podporu rodi??. Jako dal?i priority si ur?ilo ochranu ?ivotniho prost?edi a boj proti klimatickym zm?nam.

Heslem KDU-?SL pro krajske volby v ?ijnu 2020 bylo "Mame kli?ova ?e?eni" , hlavnim motivem kampan? byl kli?. Strana obhajovala jeden hejtmansky mandat, a to mandat Ji?iho ?unka ve Zlinskem kraji. V n?kterych krajich strana kandidovala v koalici, nap?iklad v Olomouckem kraji s TOP 09 , Zelenymi a ProOlomouc, nebo v Libereckem a Jiho?eskem kraji s TOP 09 , ve St?ednich ?echach lidovci podporovali hnuti STAN . Jinde, nap?iklad ve Zlinskem, Moravskoslezskem nebo Jiho?eskem kraji strana kandidovala samostatn?. K?es?an?ti demokrate sice ztratili hejtmansky post ve Zlinskem kraji, ziskali v?ak post hejtmana Jihomoravskeho kraje. Zde byl hejtmanem zvolen starosta Velatic , advokat a stand-up komik Jan Grolich .

Koalice SPOLU [ editovat | editovat zdroj ]

V ?ijnu 2020 oznamili vedouci p?edstavitele KDU-?SL, ODS a TOP 09 vznik koalice pro sn?movni volby 2021 , kterou pojmenovali SPOLU . Lidrem se stal Petr Fiala , p?edseda k?es?anskych demokrat? a p?edsedkyn? TOP 09 zaujali pozice vicelidr?. Heslem kampan? koalice SPOLU bylo SPOLU dame ?esko dohromady. Koalice volby navzdory po?ate?nim nizkym preferencim vyhrala s vysledkem 27,79% hlas?, KDU-?SL ziskala diky koalici 23 mandat?, nejvice ve sve novodobe historii. Po volbach zapo?ala jednani o vlad? s koalici Pirati a Starostove .

Pote, co koalice za?ala spolupracovat i v dal?ich volbach v?etn? voleb do Evropskeho parlamentu v roce 2024 se hovo?ilo o mo?nem sjednoceni strany s dal?imi stranami koalice. ^{[43] [44] [45]} ?ada stranik? takovou mo?nost nicmen? odmitala. ^[46]

Vlada Petra Fialy [ editovat | editovat zdroj ]

Dne 17. prosince 2021 byla jmenovana vlada Petra Fialy . V ni zastava pozici vicepremiera a ministra prace a socialnich v?ci Marian Jure?ka , ministryni ?ivotniho prost?edi byla do ?ijna 2022 Anna Huba?kova a ministrem zem?d?lstvi je Zden?k Nekula .

B?hem roku 2023 se dv? t?etiny ministr? za KDU-?SL obm?nily, namisto Anny Huba?kove nastoupil Petr Hladik a namisto Zde?ka Nekuly Marek Vyborny . V lednu 2024 strana jednala i o odvolani Mariana Jure?ky kv?li jeho ve?irku v den st?elby na filozoficke fakult? . Jure?ka v?ak odvolavani ustal, o tom, ?e by mohl skon?it jako?to lidovecky p?edseda, se v?ak mluvi nadale, i v kontextu pr?zkum? preferenci, ve kterych se strana dlouhodob? pohybuje pod hranici zvolitelnosti a v n?kterych pr?zkumech dosahovala na 2%, tedy na historicke minimum strany. ^[47]

Podle spousty ?len? pry lidovci ztraceji ve vlad? identitu. Vedeni a sm??ovani strany take dlouhodob? kritizuje byvaly p?edseda Ji?i ?unek . ^[48]

Vedeni strany [ editovat | editovat zdroj ]

• p?edseda ? Marian Jure?ka , vicepremier a ministr prace a socialnich v?ci , poslanec P?R
  • 1. mistop?edseda ? Jan Barto?ek , mistop?edseda Poslanecke sn?movny, radni Jiho?eskeho kraje a zastupitel m?sta Da?ice
    • mistop?edsedkyn? ? ?arka Jelinkova , nam?stkyn? ministra prace a socialnich v?ci, zastupitelka Zlinskeho kraje a zastupitelka m?sta Byst?ice pod Hostynem
    • mistop?edseda ? Luka? Curylo , ?editel Charity ?eske republiky a nam?stek hejtmana Moravskoslezskeho kraje
    • mistop?edseda ? Petr Hladik , ministr ?ivotniho prost?edi a zastupitel statutarniho m?sta Brno
    • mistop?edseda ? Tom Philipp , poslanec P?R a zastupitel m?stske ?asti Praha 12
    • p?edseda poslaneckeho klubu ? Ale? Dufek , poslanec P?R a zastupitel statutarniho m?sta Zlin
    • p?edseda senatorskeho klubu ? Josef Klement , senator P?R, zastupitel Kraje Vyso?ina a zastupitel m?sta ??ar nad Sazavou
    • p?edseda delegace v Evropskem parlamentu ? Toma? Zdechovsky , poslanec Evropskeho parlamentu
    • generalni sekreta? ? Pavel Ho?ava

Historie p?edsed? [ editovat | editovat zdroj ]

?lenska zakladna [ editovat | editovat zdroj ]

Strana disponuje na polistopadove pom?ry po?etn? pom?rn? rozsahlou ?lenskou zakladnou (k 31. prosinci 2005 ?itala 42 843 ?len?), ^[49] ta je v?ak pouhym zlomkem v porovnanim s ?asy nejv?t?i slavy strany (za prvni republiky m?la p?es 200 tisic ?len? a je?t? v roce 1990 , kdy do ni op?t vstoupili jeji p?iznivci vylou?eni ?i vystoupiv?i v letech komunistickeho re?imu , jich bylo tem?? 97 tisic). ^[50] Od roku 1990 v?ak po?et ?len? strany stale klesa, p?edev?im vymiranim. Tento fakt je pova?ovan za problem, by? ne v?eobecn?, nebo? n?kte?i mlad?i lidove?ti politikove poukazuji na fakt, ?e zdanliva velikost ?lenske zakladny je jen opticky klam, proto?e v?t?ina jejich ?len? je jednak p?estarla, jednak apolitickeho typu. Politickeho ?ivota strany se v?t?ina ?lenstva neu?astni a nerozumi mu, maximaln? se orientuje na jeji spolkovy ?ivot, p?i?em? ale ur?itou v?rnosti starym "vyzkou?enym" politik?m a v?dc?m konzervuje sou?asny stav. ^[51] Ka?dopadn? je v?ak v?eobecn? vnimana pot?eba mladych p?iznivc?, kte?i by do strany vstupovali a podileli se na jeji ?innosti. Mezi lety 2010?2013 do?lo k podstatnemu omlazeni vedeni strany.

Po?et ?len? [ editovat | editovat zdroj ]

?lenska zakladna KDU-?SL byla v letech 1990 a? 2023 druha nejv?t?i ze v?ech politickych stran a hnuti. Nejv?t?i ?lenskou zakladnu m?la toti? dlouhodob? KS?M . V roce 2023 se stala KDU-?SL politickym subjektem s nejv?t?im po?tem ?len?. Na konci roku 2023 m?la KDU-?SL 19 174 ?len?, zatimco KS?M 18 307 ?len?. ^[52]

Volebni vysledky [ editovat | editovat zdroj ]

Volby v ?eskoslovensku (1920?1992) [ editovat | editovat zdroj ]

Volby do parlamentu ?eskoslovenska [ editovat | editovat zdroj ]

Zemske volby [ editovat | editovat zdroj ]

Zastupitelstvo / Zemsky narodni vybor zem? ?eske [ editovat | editovat zdroj ]

Zastupitelstvo / Zemsky narodni vybor zem? Moravskoslezske [ editovat | editovat zdroj ]

Zastupitelstvo zem? Slovenske [ editovat | editovat zdroj ]

Volby do ?eske narodni rady [ editovat | editovat zdroj ]

Volby v samostatne ?eske republice [ editovat | editovat zdroj ]

Volby do Poslanecke sn?movny [ editovat | editovat zdroj ]

Volby do zastupitelstev kraj? [ editovat | editovat zdroj ]

Volby do Evropskeho parlamentu [ editovat | editovat zdroj ]

Volby do zastupitelstev obci [ editovat | editovat zdroj ]

Volby do Senatu [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Senatorsky klub KDU-?SL a nezavisli .

¹ Pozice podle po?adi ziskanych hlas?.
² V roce 1996 byl zvolen cely Senat, pouze t?etina ale na plnych 6 let.
³ Jako sou?ast ?ty?koalice
⁴ Dopl?ovaci volby v obvodech Strakonice a Brno-m?sto .
⁵ Dopl?ovaci volby v obvodu Zlin .

Loga strany [ editovat | editovat zdroj ]

• 
  Znak strany do roku 1938
• 
  Znak strany v letech 1945?1992
• 
  Logo strany v letech 1992?2012
• 
  Logo strany od roku 2012

Poslanci a senato?i (1918-2021) [ editovat | editovat zdroj ]

Zastupci ?SL/KDU-?SL v ?eskych a ?eskoslovenskych zakonodarnych sborech do roku 2021: ^[62]

• 1918?1920: Franti?ek Ba?ina (rezignoval 1919, nahradil jej Bed?ich Bezd?k ), Franti?ek ?apka , Ervin ?ervinka (rezignoval 1919, nahradil jej Franti?ek ?abata ), Antonin ?u?ik , Josef Dolansky , Mo?ic Hruban , Jan Jilek , Josef Kadl?ak , Franti?ek Korda? (rezignoval 1920, nahradil jej Franti?ek Nosek ), Josef Ma?ek (rezignoval 1919, nahradil jej Alois Kaderka ), Gustav Mazanec , Franti?ek Navratil , Karel Novotny , Bed?ich Pospi?il (+1919, nahradil jej Vaclav Myslivec ), Jan Rypar , Vaclav Sedla?ek , Antonin Cyril Stojan , Josef ?amalik , Vincenc ?ev?ik , Josef ?olle , Jan ?ramek , Franti?ek Valou?ek , Metod Zavoral , Vaclav Zbo?il (rezignoval 1919, nahradil jej Franti?ek Ml?och ).
• 1920?1925 (Poslanecka sn?movna): Josef Adamek , Antonin Adamovsky , Bed?ich Bezd?k, Antonin ?u?ik, Josef Dolansky, Mo?ic Hruban, Franti?ek Janalik , Alois Kaderka (1924 zbaven mandatu, nahradil jej Franti?ek Sv?tlik ), Franti?ek Kop?iva , Vaclav Ko?ek , Gustav Mazanec, Vaclav Myslivec, Franti?ek Navratil, Franti?ek Nosek, Alois Roudnicky , Augusta Rozsypalova , Jan Rypar, Vaclav Sedla?ek, Josef ?amalik, Jan ?ramek, Milo Zaruba (+1922, nahradil jej Jan P?nkava ).
• 1920?1925 (Senat): Jan Jilek, Josef Kadl?ak (+1924, nahradil jej Vincenc Prochazka ), Josef Karas , Ludvik Krupka , Adolf Prochazka st. , Franti?ek Reyl , Antonin Cyril Stojan (+1923, nahradil jej Bohuslav Koukal ), Franti?ek ?abata, Antonin ?achl , Vincenc ?ev?ik (+1921, nahradil jej Alois Horak ), Franti?ek Valou?ek, Metod Zavoral; kratce p?ed koncem volebniho obdobi p?estoupil z ?SS k ?SL Josef Holy . ^[63]
• 1925?1929 (Poslanecka sn?movna): Josef Adamek, Franti?ek Bayer , Bed?ich Bezd?k, Jan ?an?ara , Antonin ?u?ik, Ladislav Dan?k , Josef Dolansky, Jan Dostalek , Ka?par Hintermuller , Franti?ek Janalik, Jakub Janovsky , Antonin Ka?ourek , Vaclav Ko?ek, Jan Ji?i Krej?i , Franti?ek Matou?ek , Martin Mi?ura , Vaclav Myslivec, Franti?ek Navratil, Franti?ek Nosek, Josef Novak , Alois Petr , Alois Roudnicky, Jan Rypar, Vaclav Sedla?ek, Franti?ek Stanislav , Bohumil Sta?ek , Franti?ek Sv?tlik, Josef ?amalik, Jan ?ramek, Josef Vi?anek , Augustin Volo?in .
• 1925?1929 (Senat): Antonin Adamovsky, Mo?ic Hruban, Jan Jilek, Josef Karas, Eduard Kavan , Franti?ek Kop?iva, Bohuslav Koukal, Ludvik Krupka, Gustav Mazanec, Franti?ek Novak , Artur Pavelka , Adolf Prochazka st., Franti?ek Reyl, Franti?ek ?abata, Antonin ?achl, Franti?ek Valou?ek.
• 1929?1935 (Poslanecka sn?movna): Josef Adamek, Bed?ich Bezd?k, Ladislav Dan?k, Josef Dolansky, Jan Dostalek, Franti?ek Janalik, Antonin Ka?ourek, Vaclav Knotek , Vaclav Ko?ek, Martin Mi?ura, Vaclav Myslivec (+1934, nahradil jej Augustin ?i?ek ), Franti?ek Navratil, Franti?ek Nosek, Josef Novak, Alois Petr, Alois Roudnicky, Jan Rypar, Vaclav Sedla?ek, Franti?ek Stanislav, Bohumil Sta?ek, Franti?ek Sv?tlik, Josef ?amalik, Jan ?ramek, Bohumil Vaculik , Josef Vi?anek.
• 1929?1935 (Senat): Mo?ic Hruban, Jan Jilek, Josef Karas, Eduard Kavan, Franti?ek Kop?iva, Jan Ji?i Krej?i, Franti?ek Novak, Artur Pavelka, Franti?ek Reyl, Franti?ek ?abata, Antonin ?achl, Franti?ek Valou?ek (+1932, nahradil jej Leopold Koubek ), Pavol ?i?ka .
• 1935?1939 (Poslanecka sn?movna): Franti?ek Bayer , Bed?ich Bezd?k, Jan Brukner , Ladislav Dan?k, Jan Dostalek, Ka?par Hintermuller, Stanislav Hula , Franti?ek Janalik, Vaclav Knotek, Vaclav Ko?ek, Martin Mi?ura, Josef Novak, Old?ich Otahal , Alois Petr, Karel ?i?a? , Vaclav Sedla?ek, Franti?ek Stanislav, Bohumil Sta?ek, Franti?ek Sv?tlik, Josef ?amalik, Jan ?ramek, Josef Vi?anek.
• 1935?1939 (Senat): Toma? Dytrych , Mo?ic Hruban, Jakub Janovsky , Josef Karas, Jan Ji?i Krej?i, Franti?ek Novak, Jan Pechanec , Alois Roudnicky, Jan Rypar (+1938, nahradil jej Bed?ich Bro? ), Jan Sobota , Pavol ?i?ka.
• 1945?1946: ?t?pan Benda , Jan Brukner, Bohumir Bun?a , Vladimir ?ervenka , Franti?ek Desensky , Ivo Ducha?ek , Antonin Franek , Eduard Fusek , Franti?ek Hala , Josef Holcman , Alois Ho?inek , Cyril Charvat , Jan Chomutovsky , Vaclav Chytil , Alois Jana?ek , Franti?ek Ka??rek , Jan Kellner , Julius Klimek , Josef Konvalina , Jan Kopecky , Bed?ich Kostelka , Josef Limpouch , Jan Moravec , Jind?ich Nermu? , Josef Novak, Franti?ek Novotny , Vilem Pavlik , Josef Pe?as , Alois Petr, Josef Plojhar , Josef Polomsky , Adolf Prochazka ml. , Karel Prochazka , Bohumil Rolek , Jaroslav ?ehulka , Marie Skuhrovcova , Alois Soukup , Jan Sova , Jind?ich Synek , Jaroslav ?mehlik , Jan ?ramek, Franti?ek ?tambachr , Bohumil ?t?pan , Marie Trojanova , Bohumil Vrana , Josef Vi?anek, Franti?ek Vi?ek , Emil Vojanec , Alois Vo?ahlik .
• 1946?1948: ?t?pan Benda, Stanislav Broj , Jan Brukner, Bohumir Bun?a, Franti?ek Desensky, Ivo Ducha?ek, Antonin Franek, Eduard Fusek, Franti?ek Hala, Jan Horak , Alois Ho?inek, Franti?ek Hynek , Cyril Charvat, Bohdan Chudoba , Vaclav Chytil, Alois Jana?ek, Franti?ek Ka??rek, Adolf Klimek (1948 rezignoval, nahradil jej Jaroslav Kratochvil ), Julius Klimek, Josef Konvalina, Jan Kopecky, Helena Ko?eluhova (1946 zbavena mandatu, nahradil ji Josef Herl ), Franti?ek Matysek , Jind?ich Nermu?, Josef Novak, Alois Petr, Norbert Pexa , Jan Plesl , Josef Plojhar, Josef Polomsky, Adolf Prochazka ml., Alois Rozehnal , Jaroslav ?ehulka, Rostislav Sochorec (1947 rezignoval, nahradil jej Vaclav Bat?k ), Alois Soukup, Jan Sova, Jind?ich Synek, Jan ?ramek (1948 rezignoval, nahradil jej Jaromir Berak ), Franti?ek ?tambachr, Bohumil ?t?pan, Josef Toma?ek , Marie Trojanova, Alois Tylinek , Josef Vi?anek, Emil Vojanec, Alois Vo?ahlik (+1946, nahradil jej Franti?ek Zv??ina ).
• 1948?1954: Vaclav Bat?k (1953 rezignoval, nahradil jej Vaclav Jiranek ), Jaromir Berak, Josef Gemrot , Vaclav Chytil (1948 rezignoval, nahradil jej Jarolim Leichman ), Franti?ek Ka??rek, Jaroslav Kratochvil, Vladimir Ku?era , Vaclav My?ka , Jan Niederle , Franti?ek Novak (1954 zbaven mandatu, misto z?stalo neobsazeno), Alois Petr (+1951, nahradil jej Franti?ek Urban ), Norbert Pexa, Jan Plesl (1949 rezignoval, nahradil jej Antonin Fridrich ), Josef Plojhar, Dionysius Polansky , Antonin Poli?ensky (1951 rezignoval, nahradil jej Engelbert Toman ), Antonin Pospi?il , Antonin Proke? , Josef Sedlak , Jaroslav Slava , Jan Sova, Adolf Voda?ek (1949 rezignoval, nahradila jej Marie ?achova , 1952 rezignovala, nahradila ji And?la Sukupova ), Emil Vojanec.
• 1954?1960: Jaromir Berak, Josef Gemrot, Josef Hronovsky , Josef Illa , Vaclav Jakoubek , Vaclav Jiranek, Antonin Kotab , Jan Kouba , Vaclav Le?ka , Josef Marek , Vaclav My?ka, Josef Plojhar, Dionysius Polansky, Antonin Pospi?il, Jan Rovny , And?la Sukupova, Josef ?koda , Engelbert Toman, Jan Vorel , Josef Zav?ta , Josef Zednik .
• 1960?1964: Jaromir Berak, Alois Coufal , Josef Gemrot, Emil Hola? , Josef Hronovsky, Josef Illa, Vaclav Jiranek, Jan Kouba, Josef Plojhar, Antonin Pospi?il, Miroslav Svoboda , Erich Sykora , Josef ?koda, Franti?ek Volak , Josef Zav?ta, Josef Zednik.
• 1964?1968: Jaromir Berak (+1964, nahradil jej Vaclav ?erveny ), Alois Coufal, Josef Gemrot, Emil Hola?, Josef Hronovsky, Josef Illa, Vaclav Jiranek, Franti?ek Koni?ek , Jan Kouba, Anna Mikova , Vaclav Pacner , Josef Plojhar, Antonin Pospi?il, Rudolf Rejhon , Miroslav Svoboda, Ludmila Sp?vakova , Josef ?koda, Franti?ek Toman , Josef Zav?ta, Josef Zednik.
• 1969?1971 (FS): Stanislav Brada , Alois Coufal, Vaclav ?erveny, Eva Dutkova , Josef Gemrot, Emil Hola?, Josef Hronovsky, Vaclav Chytil (1970 rezignoval), Josef Illa, Vaclav Jiranek, Ji?i Kabelka (1970 rezignoval), Franti?ek Koni?ek, Jan Kouba, Anna Mikova (1969 rezignovala), Vaclav Pacner, Jan Pauly (1970 rezignoval), Josef Plojhar, Antonin Pospi?il, Rudolf Rejhon, Ludmila Sp?vakova (1970 rezignovala), Jaroslav Srb , Miroslav Svoboda (1970 rezignoval), Vladimir ?imek , Josef ?koda, Franti?ek Toman, Adolf Turek , Vladimir Vybral , Josef Zav?ta, Josef Zednik. V b?eznu 1971 byli novymi ?leny zvoleni Miroslav Hude?ek , Rostislav Petera , Franti?ek ?ebera .
• 1969?1971 (?NR): Vladimir Bosak (1969 rezignoval), Stanislav Brada, Alois Coufal, Eva Dutkova, Miroslav Hude?ek, Jaroslav Hubner (1969 rezignoval), Vaclav Chytil (1970 rezignoval), Ji?i Kabelka (1970 rezignoval), Emanuel Mi?ka , Karel Pa?izek , Jan Pauly (1970 rezignoval), Antonin Pospi?il, Ji?i Rubin , Bohumil Sluka , Lib?na Sni?kova (1969 zbavena mandatu), Jaroslav Srb, Miroslav Svoboda (1970 rezignoval), Vladimir ?imek , Richard ?krobanek (+1970), Franti?ek Toman, Franti?ek Tou?ka , Adolf Turek, Franti?ek Valek , Vladislav Vl?ek , Vladimir Vybral, Old?ich Vyhnalek . V listopadu 1969 byli v dopl?ovaci volb? 62 novych poslanc? zvoleni Stanislav Chytra?ek , Franti?ek ?ebera, v prosinci 1970 pak Rostislav Petera.
• 1971?1976 (FS): Vaclav Frynta , Josef Gratcl , Karel Holub , Miroslav Hude?ek, Stanislav Janda , Josef Jelinek , Ladislav Kop?iva , Vladimir Kratochvil , Ev?en Krauskopf , Rostislav Petera, Josef Plojhar, Antonin Pospi?il (+1973, nahradil jej Vladimir ?imek), Rudolf Rejhon, Jaroslav Srb, Richard Tichy , Terezie Vl?kova .
• 1971?1976 (?NR): Miroslav Drahota , Josef Hanzelka , Stanislav Chytra?ek, Bohuslav Janda , Josef Kral, Josef Kudela, Cyril Kuklinek , Jan Nezval , Karel Pa?izek , Josef ?epka , Bohumil Sluka, Franti?ek ?ebera, Franti?ek Toman, Old?ich Va?k? , Zbyn?k ?alman .
• 1976?1981 (FS): Josef Andr? , Franti?ek Fejfu?a , Marie Formanova , Karel Holub, Miroslav Hude?ek, Stanislav Janda , Ladislav Kop?iva, Vladimir Kratochvil, Ev?en Krauskopf, Rostislav Petera, Josef Plojhar, Franti?ek Protiva , Jan Rabel , Franti?ek Sodoma , Jaroslav Srb, Vladimir ?imek, Richard Tichy, Terezie Vl?kova.
• 1976?1981 (?NR): Josef Hanzelka, Stanislav Chytra?ek, Cyril Kuklinek, Stanislav Kuna , Josef Meier , Vaclav M??i?ka , Jan Nezval, Karel Pa?izek, Josef ?epka, Franti?ek Toman, Jind?ich Vapenik , Old?ich Va?k? (+1978, nahradil jej Jan B?icha?ek ), Jan Vavr? , Zbyn?k ?alman.
• 1981?1986 (FS): Josef Andr?, Marie Formanova, Karel Holub, Miroslav Hude?ek, Stanislav Janda , Ladislav Kop?iva, Vladimir Kratochvil, Ev?en Krauskopf, Zden?k La?tovi?ka , Josef Plojhar (+1981, nahradil jej Josef Barton?ik ), Franti?ek Protiva , Jan Rabel, Bohumil Servus , Franti?ek Sodoma, Jaroslav Srb, Vladimir ?imek, Richard Tichy, Franti?ek Toman (+1981, nahradil jej Stanislav Toms ).
• 1981?1986 (?NR): Vaclav And?l , Josef Hanzelka, Ji?i Havli?ek , Stanislav Chytra?ek, Jaroslav Kola?ik , Bohumil Kozak , Pavel Krystynik , Stanislav Kuna , Josef Meier, Vaclav M??i?ka, Jan Nezval, Jan Vavr?, Franti?ek Vrbka, Zbyn?k ?alman.
• 1986?1990 (FS): Josef Andr? (1990 rezignoval, nahradil jej Josef Lux ), Josef Barton?ik, V?ra Barto?kova , Old?ich Hai?man (1990 rezignoval, nahradil jej Milan Andrysek ), Stanislav Hanak , Ji?i Havli?ek (1990 odvolan, nahradil jej Josef Macek ), Jan Hlava?ka , Stanislav Janda , Ev?en Krauskopf, Zden?k La?tovi?ka, Anna Mare?ova (1990 odvolana, nahradil ji Jaroslav Cuhra ), Jan Rabel, Bohumil Servus, Vladimir ?imek (1990 odvolan, nahradil jej Miroslav Tera ), Richard Tichy (1990 odvolan, nahradil jej Ji?i Med?icky ), Stanislav Toms (1990 rezignoval, nahradil jej Jan Vacha ), Jana Vesela (1990 odvolana, nahradil ji Miroslav Lajkep ), Zbyn?k ?alman (1989 rezignoval, nahradil jej Miroslav Barto? ).
• 1986?1990 (?NR): Vaclav And?l, Milan Bekarek (1990 rezignoval/odvolan), Josef Ka?a , Jaroslav Karba? , Jaroslav Kola?ik, Bohumil Kozak, Pavel Krystynik, Stanislav Kuna, Josef Meier, Kv?toslav Pazdernik (1990 rezignoval/odvolan), Jaroslav Samek , Marie Sobotova , Jan ?krobanek , Franti?ek Vrbka, Zbyn?k ?alman (1989 rezignoval). V unoru byli novymi poslanci zvoleni Ivana Jan? , Ji?i Karas , Jan Kasal , Josef Krej?i, Josef Pavela , Ji?i Rubin , Josef ?edivy.
• 1990?1992 (FS): Josef Barton?ik, Vaclav Benda ( KDS ), Ji?i ?erny (1991 rezignoval, nahradil jej Miroslav Tera), Jaroslav Cuhra, Jan Fri?ar , Stanislav Hanak, Marie Kaplanova (KDS), Josef Lux, Franti?ek Michalek (KDS), Ludvik Moty?ka , Richard Sacher , Irena ?ime?kova (KDS), Jaromir ?lapota , Josef Tomsa (KDS), Miroslav Tyl (KDS). V pr?b?hu volebniho obdobi z klubu vystoupili Vaclav Benda, Marie Kaplanova, Irena ?ime?kova a Miroslav Tyl, do klubu pak po svem navratu do FS nevstoupil Miroslav Tera.
• 1990?1992 (?NR): Stanislav B?lehradek , Vaclav Cibuzar , Ji?i Du?ek (Svobodna rolnicka strana), Antonin Chutny (KDS), Josef Jane?ek , Ivana Jan?, Ji?i Karas, Jan Kasal, Josef Kubi? , Vaclav Moskal (Svobodna rolnicka strana), Josef Pavela, Antonin Prochazka (KDS), Zden?k Sm?lik ( MOH ), Ji?i Stra?ek (KDS - 1991 rezignoval, nahradil jej Josef Meier ), Josef ?edivy, Pavel Tollner (KDS), Miloslav Vyborny , Miloslav Wajsar (KDS), Jan Zahradni?ek (KDS). Po volbach do klubu vstoupil Marek Benda (zvolen za OF ), v pr?b?hu volebniho obdobi z klubu vystoupili n?kte?i poslanci za KDS.
• 1992 (FS): Josef Borak , Jaroslav Cuhra, Franti?ek ?upr , Ivan Foltyn , Vilem Hola? , Pavel Jajtner , Jaroslav Koutsky , Jan Krist , Josef Lux, Josef Novak (1992 rezignoval, nahradil jej Pavel ?mid ), Jaroslav Orel , Zden?k Sm?lik , Pavel ?ustr .
• 1992?1996 (?NR/Poslanecka sn?movna): Stanislav B?lehradek, Josef Jane?ek, Ivana Jan? (1993 rezignovala, nahradil ji Jan Decker ), Ji?i Karas, Jan Kasal, Josef Krupik , Josef Kubi?, Karel Mach , Ludvik Moty?ka, Eva Novakova , Josef Pavela, Pavel Severa , Pavel ?afa?ik , Ji?i U?i?a? , Miloslav Vyborny. V roce 1994 vstoupil do klubu Jan Vrany (zvolen za LSU ), v roce 1995 pak Ji?i Haringer , Vladimir Koronthaly , V?nceslav Luka? , Pavel Tollner, Jan Zahradni?ek (?lenove KDS zvoleni ODS -KDS), Stanislav Kozak , Ji?i Va?ka? (zvoleni za LSU), Karel Hrdy (zvolen za ?SSD ).
• 1996?1998 (Poslanecka sn?movna): Libor Ambrozek , Stanislav B?lehradek, Josef Borak , Jan Gr?za , Vilem Hola?, Josef Jane?ek, Pavla Jurkova (1996 rezignovala, nahradil ji Vladimir Prochazka ), Ji?i Karas, Jan Kasal, V?nceslav Luka?, Josef Lux, Karel Mach, Jaroslav Orel, Pavel Severa, Pavel ?afa?ik, Michaela ?ojdrova , Jaromir Tali? , Pavel Tollner, Miloslav Vyborny. V roce 1998 se ?lenem klubu stal Vav?inec Fojcik (zvolen za ODS).
• Zvoleni 1996 (Senat): Franti?ek Barto? , Jan Benda , Ji?i Brydl , Bohumil ?ada , Old?ich Do?ekal , Eva Novakova, Jaroslav Pet?ik , Petr Pithart , Ji?i Stod?lka , Ji?i ?enky? , Emil ?krabi? , Milan ?pa?ek , Jan Zahradni?ek. Po volbach do klubu vstoupil Pavel He?man (zvolen za DEU ).
• 1998?2002 (Poslanecka sn?movna): Libor Ambrozek, Jan Gr?za, Vilem Hola?, Josef Jane?ek, Miroslav Kalousek , Ji?i Karas, Jan Kasal, Toma? Kvapil , Jaroslav Lobkowicz , Josef Lux (+1999, nahradil jej Ji?i Havli?ek ), Ludmila Mullerova , Vlasta Parkanova , Pavel Severa, Cyril Svoboda , Pavel ?afa?ik, Michaela ?ojdrova, Ladislav ?ustr , Jaromir Tali?, Pavel Tollner (2001 rezignoval, nahradil jej Pavel Plani?ka ), Miloslav Vyborny.
• Zvoleni 1998 (Senat): Franti?ek Barto?, Stanislav B?lehradek, Ji?i Brydl, Bohumil ?ada, Old?ich Do?ekal, Pavel He?man, Josef Ka?a, Franti?ek Kroupa , Jaroslav Pet?ik, Petr Pithart, Zuzana Roithova , Ji?i Stod?lka, Ji?i ?enky?, Emil ?krabi?, Milan ?pa?ek, Jaroslav ?ula , Jan Zahradni?ek.
• Zvoleni 2000 (Senat): Zden?k Barta , Franti?ek Barto?, Stanislav B?lehradek, Ji?i Brydl, Bohumil ?ada, Old?ich Do?ekal, Pavel Janata , Adolf Jilek , Josef Ka?a, Franti?ek Kroupa, Jaroslav Pet?ik, Petr Pithart, Zuzana Roithova, Ji?i Stod?lka, Ji?i ?enky?, Milan ?imonovsky , Emil ?krabi?, Milan ?pa?ek, Jaroslav ?ula, Jan Zahradni?ek.
• 2002?2006 (Poslanecka sn?movna): Libor Ambrozek, Jan Gr?za, Ji?i Hanu? , Vilem Hola?, Ludvik Hovorka , Josef Jane?ek, Miroslav Kalousek, Ji?i Karas, Jan Kasal, Toma? Kvapil, Jaroslav Lobkowicz, Vlasta Parkanova, Vladimir ?iha , Cyril Svoboda, Jan ?kopik , Michaela ?ojdrova, Ladislav ?ustr, Jaromir Tali?, Josef Vicha , Ivo Vykydal , Miloslav Vyborny (2003 rezignoval, nahradil jej Pavel Severa). Na spole?ne kandidatni listin? Koalice KDU-?SL a US-DEU byli coby nominanti KDU-?SL zvoleni je?t? Svatopluk Karasek a Ta?a Fischerova , kte?i ale vstoupil do klubu US-DEU.
• Zvoleni 2002 (Senat): Zden?k Barta, Stanislav B?lehradek, Ji?i Brydl, Bohumil ?ada, Pavel Janata, Adolf Jilek, Josef Ka?a, Franti?ek Kroupa, Petr Pithart, Zuzana Roithova, Ji?i Stod?lka, Milan ?imonovsky, Emil ?krabi?, Jaroslav ?ula, Josef Vaculik . Po volbach do klubu vstoupil Karel Bartak (nez. kandidat), v roce 2003 byl v dopl?ovacich volbach zvolen Josef Kalba? .
• 2004?2009 (Evropsky parlament): Jan B?ezina , Zuzana Roithova
• Zvoleni 2004 (Senat): Zden?k Barta, Karel Bartak, Ji?i Brydl, Pavel Janata, Vaclav Jehli?ka , Adolf Jilek, Josef Kalba?, Ludmila Mullerova, Petr Pithart, Rostislav Slavotinek , Ji?i Stod?lka, Milan ?imonovsky, Josef Vaculik. Soub??n? s volbami byl v dopl?ovacich volbach v roce 2004 zvolen Milan ?pa?ek.
• 2006?2010 (Poslanecka sn?movna): Libor Ambrozek, Ji?i Carbol , Ji?i Hanu?, Ludvik Hovorka, Miroslav Kalousek, Jan Kasal, Toma? Kvapil, Vlasta Parkanova, Pavel Severa, Cyril Svoboda, Milan ?imonovsky (2009 rezignoval, nahradil jej Jan Husak ), Michaela ?ojdrova a Ladislav ?ustr (2009 rezignoval, nahradil jej Jan Gr?za).
• Zvoleni 2006 (Senat): Ji?i ?unek , Adolf Jilek, Vaclav Koukal , Petr Pithart.
• Zvoleni 2008 (Senat): Nikdo nezvolen.
• 2009?2014 (Evropsky parlament): Jan B?ezina, Zuzana Roithova.
• 2010?2013 (Poslanecka sn?movna): Stranu nikdo nezastupoval.
• Zvoleni 2010 (Senat): Stanislav Juranek , Petr ?ilar . Po volbach do klubu vstoupila Milu?e Horska (zvolena za Nestraniky ), v roce 2012 Miroslav Krej?a (zvolen za ?SSD ).
• Zvoleni 2012 (Senat): Zden?k Bro? , Ji?i ?unek. V roce 2014 byl v dopl?ovacich volbach zvolen Patrik Kun?ar .
• 2013?2017 (Poslanecka sn?movna): Jan Barto?ek , Pavel B?lobradek , Ond?ej Bene?ik , Ivan Gabal , Daniel Herman , Ludvik Hovorka, Ji?i Junek , Marian Jure?ka , Vit Ka?kovsky , Jaroslav Kla?ka , Petr Kudela , Ji?i Mihola , Toma? Podivinsky (2014 rezignoval, nahradila jej Pavla Golasowska ), Josef Uhlik .
• 2014?2019 (Evropsky parlament): Pavel Svoboda , Michaela ?ojdrova, Toma? Zdechovsky .
• Zvoleni 2014 (Senat): Franti?ek Brada? , Ji?i Carbol, Vaclav Hampl , Zden?k Papou?ek , Alena ?romova .
• Zvoleni 2016 (Senat): Milu?e Horska, Anna Huba?kova , Renata Chmelova , ?arka Jelinkova , Lumir Kantor , Petr ?ilar, Jaromira Vitkova . Po volbach se ?lenkou klubu stala Jitka Seitlova (zvolena za SZ a KDU-?SL).
• 2017?2021 (Poslanecka sn?movna): Marian Jure?ka, Jan Barto?ek, Ond?ej Bene?ik, Pavel B?lobradek, Jan ?i?insky , Pavla Golasowska, Stanislav Juranek, Vit Ka?kovsky, Ji?i Mihola, Marek Vyborny .
• Zvoleni 2018 (Senat): Ji?i ?unek, Patrik Kun?ar.
• 2019?2024 (Evropsky parlament): Michaela ?ojdrova, Toma? Zdechovsky.
• Zvoleni 2020 (Senat): Josef Klement , Jitka Seitlova, Josef Bazala.
• 2021?2025 (Poslanecka sn?movna): Marian Jure?ka, Tom Philip , Hayato Okamura , Nina Novakova , Jan Barto?ek, ?imon Heller , Pavel B?lobradek, Marek Vyborny, David ?imek , Vit Ka?kovsky, Romana B?lohlavkova , Ji?i Horak , Antonin Tesa?ik , Miroslav Zborovsky , Marie Jilkova , Karel Smetana , Michael Kohajda , Ond?ej Bene?ik, Robert Teleky , Ale? Dufek , Pavla Golasowska, Ji?i Carbol, Ji?i Navratil .
• Zvoleni 2022 (Senat): Bohuslav Prochazka , Milu?e Horska, Lumir Kantor, Petr Fiala , Jaromira Vitkova, Eva Rajchmanova , Ivana Va?ova

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Tento seznam referenci pot?ebuje upravit.

Tento ?lanek obsahuje reference , ktere nemaji standardni formu, jsou pou?ity proste internetove adresy , u nich? m??e hrozit znefunk?n?ni odkazu . P?idejte prosim dopl?ujici informace standardni zp?sobem pomoci citaci . Pom??ete tim udr?et ov??itelnost a jednotny vzhled a styl ?lank?.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Petr Fiala a kol.: ?esky politicky katolicismus 1848?2005 , Centrum pro studium demokracie a kultury , Brno 2008, ISBN   978-80-7325-155-0
• Ji?i ?indar : Zem?el pod cizim jmenem , Karmelitanske nakladatelstvi , Kostelni Vyd?i 2007 , ISBN   978-80-7195-101-8 ? kniha se zabyva p?eva?n? dal?im osudem p?edsedy ?SL Jana ?ramka po komunistickem p?evratu. V souvislosti s timto p?ina?i cenne informace o d?ni v ?SL b?hem unora 1948 , jako? i o osudech ?ramkova nejbli??iho spolupracovnika a po p?evratu spoluv?zn?, Franti?ka Haly
• Jan Renner: ?eskoslovenska strana lidova 1945?1948 , PRIUS, Brno 1999
• Stanislav Balik a Ji?i Hanu? : Katolicka cirkev v ?eskoslovensku 1945?1989 , Centrum pro studium demokracie a kultury , Brno 2007 , ISBN   978-80-7325-130-7 ? kniha se zabyva osudem katolicke cirkve v ?eskoslovensku v tomto obdobi a obsahuje ?etne exkurze do d?ni, strategie a personalniho slo?eni tehdej?i ?eskoslovenske strany lidove.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• P?edsedove strany lidove
• Bohumil Sta?ek
• Jan ?ramek
• Augustin Navratil
• Josef Lux
• K?es?anska a demokraticka unie (koalice)
• ?ty?koalice
• SPOLU
• TOP 09

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu KDU-?SL na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo KDU-?SL ve Wikislovniku
• Slovnikove heslo ?ernoprdelnik ve Wikislovniku
• Tema K?es?anska a demokraticka unie ? ?eskoslovenska strana lidova ve Wikicitatech
• Oficialni stranky strany
• Historie ?SL v letech 1945?1948
• Ladislav Mrklas: Exilova demokraticka pravice
• Mladi k?es?an?ti demokrate Archivovano 18. 12. 2021 na Wayback Machine .
• Lidova strana ? video z cyklu ?eske televize Historicky magazin