Juraj Slavik

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
JUDr. Juraj Slavik
Poslanec Revolu?niho nar. shroma?d?ni
Ve funkci:
1918  ?  1920
Ministr zem?d?lstvi
Ve funkci:
1926  ?  1926
P?edch?dce Milan Hod?a
Nastupce Otakar Srdinko
Ministr unifikaci
Ve funkci:
1926  ?  1926
P?edch?dce Ivan Derer
Nastupce Milan Hod?a
Ministr vnitra
Ve funkci:
1929  ?  1932
P?edch?dce Jan ?erny
Nastupce Jan ?erny
Stranicka p?islu?nost
?lenstvi SNaRS
agrarni strana

Narozeni 28. ledna 1890
Dobra Niva
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Umrti 30. kv?tna 1969 (ve v?ku 79 let)
Washington, D.C.
USA USA USA
D?ti Du?an Slavik , Tatjana Slavikova-Urbanova, Juraj Ludevit Jan Slavik
P?ibuzni otec Jan Slavik (1855?1934)
bratr Jan Slavik in memoriam(1886?1953)
?vagr ?udovit Ruhman
Profese novina? , advokat , politik , diplomat , basnik a p?ekladatel
Ocen?ni ?ad Toma?e Garrigua Masaryka mzz 2. t?idy in memoriam (1992)
Commons Juraj Slavik
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Juraj Slavik , pseudonymem Neresnicky , ( 28. ledna 1890 Dobra Niva u Zvolenu ? 30. kv?tna 1969 [1] [2] Washington, D.C. , USA ) byl slovensky pravnik a ?eskoslovensky politik , poslanec Revolu?niho narodniho shroma?d?ni , ministr ?eskoslovenskych vlad a velvyslanec . Zav?r ?ivota stravil v americkem exilu .

?ivotopis [ editovat | editovat zdroj ]

Absolvoval pravnicka studia v Budape?ti a dal?ich zahrani?nich univerzitach a za?al se anga?ovat v mlade?nickem hnuti.

P?ed rokem 1918 byl ?lenem Muzealni slovenske spole?nosti . [3]

Po vzniku samostatneho ?eskoslovenska se stal ?lenem vedeni agrarni strany na Slovensku . Po bol?evickem vpadu na Slovensko roku 1919 byl jmenovan vladnim komisa?em pro vychodni Slovensko a v letech 1922 ? 1928 byl ?upanem v Oravske ?up? a Ko?icke ?up? . Stal se poslancem Revolu?niho narodniho shroma?d?ni Republiky ?eskoslovenske. [4] za slovensky klub (sloven?ti poslanci se dosud ned?lili podle stranickych frakci) [5]

Neusp??n? kandidoval v parlamentnich volbach v roce 1920 a to za tehdej?i Slovenskou narodni a rolnickou stranu (SNaRS). [3] Po slou?eni SNaRS s ?eskymi agrarniky vznikla Republikanska strana zem?d?lskeho a malorolnickeho lidu, v ni? se dale anga?oval.

Zastaval i vladni funkce. V druhe vlad? Jana ?erneho byl roku 1926 ministrem zem?d?lstvi a ministrem unifikaci , v druhe vlad? Franti?ka Udr?ala v obdobi let 1929 ? 1932 ministrem vnitra .

Zastaval protikomunisticke postoje, co? se projevilo nap?. tvrdymi policejnimi zakroky proti komunistickym demonstracim. Stal se mistop?edsedou ?eskoslovenske obce sokolske a p?edsedou Aeroklubu . Po?atkem roku 1936 byl kratce p?edsedou Klubu ?eskoslovenskych turist? , kdy? na tomto postu vyst?idal dr. Emanuela Hrubeho . [6] V letech 1936 ? 1939 byl jmenovan velvyslancem ?eskoslovenska ve Var?av? . Misto n?j se p?edsedou turist? stal na dal?ich 10 let dr. Pavel Pavek.

Profiloval se jako stoupenec ?eskoslovenska a po vypuknuti valky se zapojil do ?innosti exilu. Jako jeden ze t?i vyznamnych velvyslanc? ?eskoslovenska slovenskeho p?vodu odmitl uznat platnost okupace ?ech a Moravy a mimo jine na jeho postoji ?eskoslovensky exil zalo?il teorii pravni kontinuity existence ?SR. Jeho ?vagrem byl ?udovit Ruhman (uvad?n i jako ?udovit Rumann) ? ?editel Slovenskeho domu v Praze, ktery b?hem valky p?sobil jako spojka mezi exilem, odbojem i oficialnimi misty Slovenskeho statu . [7]

V letech druhe sv?tove valky ?il Slavik v exilu. Byl ?lenem jak pa?i?skeho Narodniho vyboru, po padu Pa?i?e ?lenem obou exilovych vlad v Londyn? .

Po skon?eni valky v letech 1945 ? 1948 byl jmenovan ?eskoslovenskym vyslancem v USA (Washington). Po unorovych udalostech roku 1948 se rozhodl v zahrani?i z?stat. Byl spoluzakladatelem exilove Rady svobodneho ?eskoslovenska . [8] .O svem ?ivot? napsal kni?n? vydane vzpominky v roce 1955 ( Moja pama? ? ?iva kniha ) a byl take autorem n?kolika politologickych praci.

Syn z prvniho man?elstvi s Karolou ?tefanovi?ovou Du?an Slavik ( 1922 ? 1992 ) se stal pravnikem a povale?nym politikem, po roce 1948 byl politicky pronasledovany a v?zn?ny. [9] Dal?imi potomky byla dcera Tatjana Slavikova-Urbanova (1919-2006), z druheho man?elstvi s Margitou Ruhmanovou-Slavikovou pak Juraj Ludevit Jan Slavik (1929-2022).

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=11838
  2. Archivovana kopie. 195.46.72.16 [online]. [cit. 2013-12-29]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2020-06-20.  
  3. a b Pred vo?bami v ?esko-slovenskej republike. Narodne noviny . Duben 1920, ro?. 51, ?is. 82, s. 2. Dostupne online .  
  4. Jurai Slavik [online]. Poslanecka sn?movna Parlamentu ?eske republiky [cit. 2011-11-21]. Dostupne online .  
  5. jmenny rejst?ik [online]. Poslanecka sn?movna Parlamentu ?eske republiky [cit. 2011-11-21]. Dostupne online .  
  6. KOSSL, Ji?i; KRATKY, Franti?ek; MAREK, Jaroslav. D?jiny t?lesne vychovy II. . Praha: Olympia, 1986. Kapitola ?eskoslovenske sportovniho hnuti, s. 141.  
  7. Rychlik, Jan: ?e?i a Slovaci ve 20. stoleti . Praha: Vy?ehrad, 2012. ISBN   978-80-7429-133-3 . S. 219?220, 234.  
  8. BARTO?, Josef; KOVA?OVA, Stanislava; TRAPL, Milo?. Osobnosti ?eskych d?jin . Olomouc: ALDA, 1995. ISBN   80-85600-39-0 . Kapitola Slavik Juraj, s. 329.  
  9. Disident Slavik dvakrat p?e?il trest smrti, ?ivot stravil v celach [online]. idnes.cz [cit. 2012-01-03]. Dostupne online .  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • KUBA?AK, Antonin. Ministerstvo zem?d?lstvi v letech 1918?1948: osudy u?adu a jeho ministr? . Praha: Ministerstvo zem?d?lstvi ?R, 2005. 126 s. ISBN   80-7084-463-9 . Kapitola Juraj Slavik, s. 73?74.  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]