Jura (poho?i)

Jura
	Grand Columbier ve Francii
Nejvy??i bod	1 720 m n. m. ( Cret de la Neige )
Delka	300 km
?i?ka	70 km
Nad?azena jednotka	Alpy
Sousedni ; jednotky	Schwabische Alb , ?vycarska plo?ina , Zapadni Alpy ( Massif de la Chartreuse ), Rhonsko-saonska ni?ina , Burgundska brana , Hornorynska ni?ina
Pod?azene ; jednotky	Hautes chaines du Jura plisse , Plateaux du Jura tabulaire , Chaine du Lomont , Revermont , Vignoble
Sv?tadil	Evropa
Stat	Francie ; ?vycarsko
Horniny	vapenec
Povodi	Saona , Rhona , Ryn , Aare
Sou?adnice	47°14′35″ s. ?. , 6°1′19″ v. d.
	multimedialni obsah na Commons
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Jura (?ti francouzsky [?ura], n?mecky [jura]) je poho?i ve vychodni Francii a severozapadnim ?vycarsku . 300 km dlouhy oblouk (Arc jurassien) za?ina u ?eky Isere paraleln? s masivem Chartreuse , ktery ji? pat?i k Zapadnim Alpam . Ze zapadu je ohrani?en sni?eninami podel ?ek Saony a Rhony (te a? pote, co si sama prorazila Jurou cestu od ?enevy do otev?ene krajiny), ze severu Burgundskou branou (odd?luje Juru od Vogez ), Hornorynskou ni?inou a uzkym udolim horniho Ryna na n?mecko-?vycarske hranici, ktere odd?luje Juru od Schwarzwaldu . Z jihovychodu je lemovana kotlinou podel Rhony pod ?enevou, ?enevskym jezerem , Neuchatelskym jezerem a ?ekou Aare a? k Basileji (hranice Jury v teto ?asti je ov?em neostra, viz ni?e). Tato kotlina i s p?ilehlymi vrchovinami v podh??i Alp se nazyva ?vycarska plo?ina (Schweizer Mittelland - doslova ??vycarska St?edozem“) , francouzsky Plateau suisse (??vycarska plo?ina“).

Podle poho?i Jura je pojmenovano horske pasmo Montes Jura na p?ivracene stran? M?sice . ^[1]

Geologie a ?len?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Vzhledem ke geologickym podobnostem byl v 19. stoleti prosazovan nazor, ?e Franska Alba , ?vabska Alba , ?vycarsky a Francouzsky Jura tvo?i jedine poho?i; toto pojeti se ale neujalo a dnes se s nim setkavame jen z?idka. V?echny tyto horske celky jsou sice tvo?ene z v?t?i ?asti usazeninami z m?lkeho tropickeho mo?e z obdobi jury , ale zatimco v p?ipad? Franske a ?vabske Alby (a men?ich p?ilehlych uzemi ve ?vycarsku) jsou to jen rozlamane a vyzvednute tabule, podstatna ?ast Jury je ukazkov? zvrasn?na alpinskym vrasn?nim . Ob? Alby tedy pat?i do Jihon?mecke stup?oviny (Suddeutsches Schichtstufenland), zatimco Jura se u? ?adi k Alpam . ^[2]

Jura se d?li na zvrasn?nou ?ast (Jura plisse, Faltenjura) a tabulovou ?ast (Jura tabulaire, Tafeljura). Zvrasn?na ?ast je pasemne poho?i, jeho? jednotlive h?bety se tahnou po vn?j?i stran? paraleln? s pasmy Alp. Tabulova ?ast na severozapad? ve francouzskem vnitrozemi (zhruba za hornim tokem ?eky Doubs ) byla z?ejm? d?ive take zvrasn?na, ale pozd?ji denundovana (te? Plateaujura) . Dv? odd?lene oblasti na severu a na severovychod? (u ?eky Aare a za ni) jsou pak tvo?ene nezvrasn?nymi rozlamanymi vapencovymi krami, geologicky u? tedy nepat?i do alpskeho , ale do hercynskeho systemu , stejn? jako navazujici ?vabska Alba. Na ?vycarskem uzemi se jurske vapence no?i pod p?edalpskou molasu u obce Dielsdorf v kantonu Zurich .

Krajina Jury se vyzna?uje p?edev?im tahlymi h?bety, ktere jsou misty p?eru?ovany holinami, kamennymi svahy, skalami nebo ka?ony. Cely masiv je velmi bohaty na krasove jevy jako nap?. vyv?ra?ky , ponory , polje , jeskyn? , sout?sky , ka?ony ?i tzv. reculees , hluboce za?iznuta slepa udoli, n?kdy zakon?ena skalnim amfiteatrem ( cirque ) ^[3].

Nazev [ editovat | editovat zdroj ]

Slovo Jura pochazi z kelt?tiny . Keltove nazyvali poho?i Jor , ?imane zase Juris , co? znamena n?co ve smyslu ?Lesnata zem?“. Prvni, kdo toto poho?i oficialn? pojmenoval, byl Alexander von Humboldt v roce 1795 : Juragestein . Nakonec byla uznana pouze koncepce vy??ena Alexandrem Brongniartem v roce 1829 , ktery dal poho?i jmeno Jura .

Podnebi a vegetace [ editovat | editovat zdroj ]

Podnebi [ editovat | editovat zdroj ]

Podnebi poho?i Jura je pom?rn? drsne a chladne, i kdy? zde nenajdeme dramaticke vysoke ?tity a ledovce . Mno?stvi sra?ek je kraj od kraje velmi rozdilne, obecn? jsou v?ak nejv?t?i v letnich m?sicich, kdy p?ichazeji ?aste bou?ky . V oblastech ?vycarskeho kantonu Neuchatel a francouzskych departement? Doubs a Jura jsou ?asto doliny zakon?eny a? ve vy?ce 1000 m a jsou pov?stne svymi velmi nizkymi teplotami v zim?, proto?e se zde hromadi studeny vzduch (tzv. mrazove kotliny ). 12. ledna roku 1987 byla ve ?vycarske meteorologicke stanici La Brevine nam??ena teplota -41,8 °C a ve Francii v Mouthea 17. ledna 1985 teplota -41 °C.

Vegetace [ editovat | editovat zdroj ]

Jura zaujima obrovske lesni plochy, kde jsou typickymi zastupci jedle , smrk , borovice , ale i rozsahle bukove a dubove lesy. Hranice lesa je klimaticky podmin?na vy?kou 1400 a? 1600 m a ve Francii dosahuji lesy dokonce vy?ky a? 1600 m. Na jihozapad? uzemi (oblast toku ?eky Aina ) vyu?ivaji tam?j?i zem?d?lci vliv st?edozemniho prost?edi, proto tu nalezneme nap?iklad vinice a zem?d?lstvi ve v?t?i mi?e ne? na severu a severovychod? poho?i. V podh??i je obecn? v cele oblasti provozovano zem?d?lstvi ( orba ) a pastevectvi .

?len?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Podle Vaclava Krale ^[4] se Jura d?li na nasledujici oblasti:

Hautes chaines du Jura plisse (Vysoke h?ebeny zvrasn?neho Jury)
Plateaux du Jura tabulaire (Plo?iny tabuloveho Jury)
Chaine du Lomont (Lomontsky h?eben)
Revermont
Vignoble

?vycarskeho Juru lze take rozd?lit na celky vesm?s podle kanton?:

?vycarsky Jura ? ( Mont Tendre 1679 m)
Francouzsky Jura ? ( Cret de la Neige 1720 m)

Nejvy??i vrcholy [ editovat | editovat zdroj ]

Cret de la Neige (1720 m, Francie )
Le Reculet (1717 m, Francie )
Colomby de Gex (1688 m, Francie )
Mont Tendre (1679 m, ?vycarsko )
La Dole (1677 m, ?vycarsko )
Grand Cret d'Eau (1621 m, Francie )
Chasseral (1607 m, ?vycarsko )
Le Chasseron (1607 m, ?vycarsko )
Le Suchet (1588 m, ?vycarsko )
Aiguilles de Baulmes (1560 m, ?vycarsko )
Grand Colombier (1540 m, Francie )
La Barillette (1528 m, ?vycarsko )
Cret Pela (1495 m, Francie )
Dent de Vaulion (1483 m, ?vycarsko )
Mont d'Or (1463 m, Francie )
Mont Racine (1439 m, ?vycarsko )
Le Weissenstein (1284 m, ?vycarsko )

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

↑ Montes Jura , Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU , USGS , NASA (anglicky)
↑ Vaclav Kral: Fyzicka geografie Evropy. Academia, Praha, 1999. ISBN 80-200-0684-2 Str. 131.
↑ SUCHA S., Marian. Skryte krasy kraje Franche-Comte. Zem? sv?ta . 3.6.2021, ro?. 19, ?is. 6, s. 47?53. Dostupne online .
↑ Vaclav Kral: Fyzicka geografie Evropy. Academia, Praha, 1999. ISBN 80-200-0684-2 Str. 167.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Jura na Wikimedia Commons

[nasa-1] Montes Jura , Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU , USGS , NASA (anglicky)

[2] Vaclav Kral: Fyzicka geografie Evropy. Academia, Praha, 1999. ISBN 80-200-0684-2 Str. 131.

[3] SUCHA S., Marian. Skryte krasy kraje Franche-Comte. Zem? sv?ta . 3.6.2021, ro?. 19, ?is. 6, s. 47?53. Dostupne online .

[4] Vaclav Kral: Fyzicka geografie Evropy. Academia, Praha, 1999. ISBN 80-200-0684-2 Str. 167.

[1]

[2]

[3]

[4]