Juno I

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Juno I
Raketa Juno I se satelitem Explorer 4
Raketa Juno I se satelitem Explorer 4
Zem? p?vodu USA
Rodina raket Redstone
Vyrobce Army Ballistic Missile Agency
Rozm?ry
Vy?ka 21,2 metr?
Pr?m?r 1,78 metru
Hmotnost 29 060 kg
Nosnost
na LEO 11 kg
Historie start?
Status vy?azena
Kosmodrom Cape Canaveral
Celkem start? 6
Usp??ne starty 3
Selhani 3
Prvni start 1. unora 1958, n?kdy uvad?no 31. ledna
Posledni start 23. ?ijna 1958
Prvni stupe?  ? Upravena raketa Redstone
Motor A-7
Tah 370 kN
Specificky impuls 2 310 N.s/kg (235 sekund)
Doba za?ehu 155 sekund
Palivo LOX /Hydyn
Druhy stupe?  ? Sergeant
Motor 11x Sergeant
Tah 72,6 kN celkem
Specificky impuls 2 100 N.s/kg (214 sekund)
Doba za?ehu 6 sekund
Palivo pevne
T?eti stupe?  ? Sergeant
Motor 3x Sergeant
Tah 19,5 kN celkem
Specificky impuls 2 100 N.s/kg (214 sekund)
Doba za?ehu 6,5 sekundy
Palivo pevne
?tvrty stupe?  ? Sergeant
Motor 1x Sergeant
Tah 6,6 kN
Specificky impuls 2 100 N.s/kg (214 sekund)
Doba za?ehu 6 sekund
Palivo pevne

Raketa Juno I byla prvni americkou nosnou raketou schopnou dopravit naklad na stabilni ob??nou drahu. Je znama jako raketa, ktera dopravila prvni americky satelit ? Explorer 1 na ob??nou drahu. Navazal na ji? existujici raketu Jupiter-C .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Druhy stupe? s 11 raketami Sergeant

Na vyvoji rakety pracoval tym Wernhera von Brauna v ramci projektu Orbiter mezi lety 1954?1955. Po zru?eni projektu v roce 1955 pokra?oval vyvoj rakety dale podle von Braunova konceptu. Zkou?ky rakety Jupiter-C provedene v letech 1956?1957 byly usp??ne. P?esto komise ministerstva obrany USA rozhodla, ?e prvni americka dru?ice poleti v ramci programu Vanguard se stejnojmennou raketou. Program Vanguard se v?ak nevyvedl, Sov?ti vypustili prvni dru?ici Zem? Sputnik 1 ji? 4. ?ijna 1957. T?i upravene a nepou?ite rakety Jupiter z?staly ve skladu. [1]

Ji? zmin?na komise v reakci na Sputnik 1 proto koncem ?ijna 1957 vyu?ila nabidky Wernhera Von Brauna, ktery spo?ival ve vyu?iti uskladn?nych raket upravene pro kosmicke lety. Tato koncepce byla ve sve dob? unikatni. Vyu?il a upravil existujici usp??nou raketu Jupiter-C, ktera byla p?ejmenovana na civilni nazev Juno. Prvni let se konal 31. ledna 1958 a skon?il usp??nym vypu?t?nim prvniho americkeho satelitu. [2] Celkem se uskute?nilo 6 start?, p?i?em? pouze t?i dopadly usp??n?. Jmeno bylo odvozeno od Rakety Jupiter ( Jupiter a Juno byli hlavni bohove starov?keho ?ima) a m?lo symbolizovat, ?e se nejedna o vojensky projekt.

Technicky popis [ editovat | editovat zdroj ]

Pohled na ?pici rakety, kde je p?ipojen druhy a t?eti stupe?

Raketa m?la ?ty?i stupn?. Prvni stupe? byla upravena a prodlou?ena verze balisticke rakety Redstone nazyvana Jupiter-C , jednalo se o p?ime pokra?ovani vyvojove ?ady n?meckych raket V-2 (V2). Motor prvniho stupn? byl A-7, spalujici kapalny kyslik a hydyn (60% asymetricky dimethylhydrazin a 40% diethylentriamin ). Motor A-7 konstruk?n? vychazel z motoru A-6 a byl dal?im vyvojovym stupn?m motoru rakety V2. Na jeho vyvoji pracovalo od po?atku 50. let mnoho p?vodnich ?len? von Braunova tymu z Peenemuende . Motor dosahoval tahu 416 kN a m?l specificky impuls 265 sekund.

Dal?i stupn? byly tvo?eny skupinou spojenych raket odvozenych z rakety kratkeho dosahu MGM-29 Sergeant . Druhy stupe? pou?ival 11 t?chto raket, t?eti m?l t?i rakety a ?tvrty stupe? tvo?ila jedina raketa. Raketa postradala navad?ci system v hornich stupnich, co? znemo??ovalo dosa?eni p?esne orbity. P?vodni raketa kratkeho dosahu MGM-29 Sergeant byla vyrazn? zmen?ena a jeji tah byl sni?en na 6,6 kN. Motor na tuhe pohonne latky dosahoval specifickeho impulsu 220 sekund a doba za?ehu se pohybovala kolem 6,5 sekundy. V dob? kdy byla raketa upravena pro pot?eby vesmirnych let?, nebyla je?t? ani v aktivni slu?b?, k tomu do?lo a? roku 1962 . Pozd?ji byla raketa Sergeant dale upravena pod nazvem Castor se vyu?ival na raketach Scout , Thor , Delta , Atlas a Athena .

Mise [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. PACNER, Karel; VITEK, Antonin. P?lstoleti kosmonautiky . Praha: Parada, 2008. ISBN   978-80-87027-71-4 . Kapitola Ne?ekane objevy, s. 31.  
  2. P?lstoleti kosmonautiky, str. 35

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]