Juno I

Juno I
	Raketa Juno I se satelitem Explorer 4
Zem? p?vodu	USA
Rodina raket	Redstone
Vyrobce	Army Ballistic Missile Agency
Rozm?ry
Vy?ka	21,2 metr?
Pr?m?r	1,78 metru
Hmotnost	29 060 kg
Nosnost
na LEO	11 kg
Historie start?
Status	vy?azena
Kosmodrom	Cape Canaveral
Celkem start?	6
Usp??ne starty	3
Selhani	3
Prvni start	1. unora 1958, n?kdy uvad?no 31. ledna
Posledni start	23. ?ijna 1958
Prvni stupe? ? Upravena raketa Redstone
Motor	A-7
Tah	370 kN
Specificky impuls	2 310 N.s/kg (235 sekund)
Doba za?ehu	155 sekund
Palivo	LOX /Hydyn
Druhy stupe? ? Sergeant
Motor	11x Sergeant
Tah	72,6 kN celkem
Specificky impuls	2 100 N.s/kg (214 sekund)
Doba za?ehu	6 sekund
Palivo	pevne
T?eti stupe? ? Sergeant
Motor	3x Sergeant
Tah	19,5 kN celkem
Specificky impuls	2 100 N.s/kg (214 sekund)
Doba za?ehu	6,5 sekundy
Palivo	pevne
?tvrty stupe? ? Sergeant
Motor	1x Sergeant
Tah	6,6 kN
Specificky impuls	2 100 N.s/kg (214 sekund)
Doba za?ehu	6 sekund
Palivo	pevne

Raketa Juno I byla prvni americkou nosnou raketou schopnou dopravit naklad na stabilni ob??nou drahu. Je znama jako raketa, ktera dopravila prvni americky satelit ? Explorer 1 na ob??nou drahu. Navazal na ji? existujici raketu Jupiter-C .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Na vyvoji rakety pracoval tym Wernhera von Brauna v ramci projektu Orbiter mezi lety 1954?1955. Po zru?eni projektu v roce 1955 pokra?oval vyvoj rakety dale podle von Braunova konceptu. Zkou?ky rakety Jupiter-C provedene v letech 1956?1957 byly usp??ne. P?esto komise ministerstva obrany USA rozhodla, ?e prvni americka dru?ice poleti v ramci programu Vanguard se stejnojmennou raketou. Program Vanguard se v?ak nevyvedl, Sov?ti vypustili prvni dru?ici Zem? Sputnik 1 ji? 4. ?ijna 1957. T?i upravene a nepou?ite rakety Jupiter z?staly ve skladu. ^[1]

Ji? zmin?na komise v reakci na Sputnik 1 proto koncem ?ijna 1957 vyu?ila nabidky Wernhera Von Brauna, ktery spo?ival ve vyu?iti uskladn?nych raket upravene pro kosmicke lety. Tato koncepce byla ve sve dob? unikatni. Vyu?il a upravil existujici usp??nou raketu Jupiter-C, ktera byla p?ejmenovana na civilni nazev Juno. Prvni let se konal 31. ledna 1958 a skon?il usp??nym vypu?t?nim prvniho americkeho satelitu. ^[2] Celkem se uskute?nilo 6 start?, p?i?em? pouze t?i dopadly usp??n?. Jmeno bylo odvozeno od Rakety Jupiter ( Jupiter a Juno byli hlavni bohove starov?keho ?ima) a m?lo symbolizovat, ?e se nejedna o vojensky projekt.

Technicky popis [ editovat | editovat zdroj ]

Raketa m?la ?ty?i stupn?. Prvni stupe? byla upravena a prodlou?ena verze balisticke rakety Redstone nazyvana Jupiter-C , jednalo se o p?ime pokra?ovani vyvojove ?ady n?meckych raket V-2 (V2). Motor prvniho stupn? byl A-7, spalujici kapalny kyslik a hydyn (60% asymetricky dimethylhydrazin a 40% diethylentriamin ). Motor A-7 konstruk?n? vychazel z motoru A-6 a byl dal?im vyvojovym stupn?m motoru rakety V2. Na jeho vyvoji pracovalo od po?atku 50. let mnoho p?vodnich ?len? von Braunova tymu z Peenemuende . Motor dosahoval tahu 416 kN a m?l specificky impuls 265 sekund.

Dal?i stupn? byly tvo?eny skupinou spojenych raket odvozenych z rakety kratkeho dosahu MGM-29 Sergeant . Druhy stupe? pou?ival 11 t?chto raket, t?eti m?l t?i rakety a ?tvrty stupe? tvo?ila jedina raketa. Raketa postradala navad?ci system v hornich stupnich, co? znemo??ovalo dosa?eni p?esne orbity. P?vodni raketa kratkeho dosahu MGM-29 Sergeant byla vyrazn? zmen?ena a jeji tah byl sni?en na 6,6 kN. Motor na tuhe pohonne latky dosahoval specifickeho impulsu 220 sekund a doba za?ehu se pohybovala kolem 6,5 sekundy. V dob? kdy byla raketa upravena pro pot?eby vesmirnych let?, nebyla je?t? ani v aktivni slu?b?, k tomu do?lo a? roku 1962 . Pozd?ji byla raketa Sergeant dale upravena pod nazvem Castor se vyu?ival na raketach Scout , Thor , Delta , Atlas a Athena .

Mise [ editovat | editovat zdroj ]

31. ledna 1958 ? Usp??ne vypu?t?ni satelitu Explorer 1
5. b?ezna 1958 ? Neusp??ny pokus o vypu?t?ni satelitu Explorer 2 kv?li selhani ?tvrteho stupn?
26. b?ezna 1958 ? Usp??ny start satelitu Explorer 3
26. ?ervence 1958 ? Usp??ny start satelitu Explorer 4
24. srpna 1958 ? Neusp??ny pokus o vypu?t?ni satelitu Explorer 5 , selhani bylo zp?sobeno kolizi druheho a t?etiho stupn? p?i odd?lovani
23. ?ijna 1958 ? Neusp??ny pokus o vypu?t?ni nafukovaciho balonoveho satelitu Beacon 1. K selhani do?lo 149 sekund po startu, kdy se druhy stupe? p?ed?asn? odd?lil.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

↑ PACNER, Karel; VITEK, Antonin. P?lstoleti kosmonautiky . Praha: Parada, 2008. ISBN 978-80-87027-71-4 . Kapitola Ne?ekane objevy, s. 31.
↑ P?lstoleti kosmonautiky, str. 35

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Juno I na Wikimedia Commons
(anglicky) http://www.ipmsstockholm.org/magazine/2005/06/stuff_eng_davidoff_explorer.htm Archivovano 13. 10. 2008 na Wayback Machine .
(anglicky) http://www.astronautix.com/lvs/redstone.htm

[Půlstoletí31-1] PACNER, Karel; VITEK, Antonin. P?lstoleti kosmonautiky . Praha: Parada, 2008. ISBN 978-80-87027-71-4 . Kapitola Ne?ekane objevy, s. 31.

[Půlstoletí35-2] P?lstoleti kosmonautiky, str. 35

[1]

[2]

Nosne rakety USA

aktivni	Antares Atlas V Delta ( IV ) Falcon 9 Falcon Heavy Minotaur (I, IV, V C ) SLS Pegasus

ve vyvoji	Firefly α LauncherOne New Glenn OmegA Starship Vulcan

vy?azene	Ares ( I V ) Athena Atlas ( D/E/F/G/H I II III LV-3B SLV-3 Able Agena Centaur ) Delta ( A B II III )) Falcon 1 Juno I Juno II Saturn ( I IB V ) Scout SPARK Thor Titan ( 2 GLV 3 4 ) Vanguard

Orbitalni nosne systemy

aktivni	Angara 1.2 5 Antares 230+ Ariane 5 Atlas V Delta IV Dlouhy pochod 2C 2D 2F 3A 3B 3C 4B 4C 5 6 7 11 Electron Epsilon Falcon 9 FT Falcon Heavy GSLV H-IIA H-IIB Hyperbola-1 Jielong 1 Kuaizhou 1A LVM 3 Minotaur I IV V C Pegasus XL Proton-M PSLV Safir Simorgh SLS Strela Sojuz 2 2.1a / STA 2.1b / STB 2-1v ?avit Unha Vega Zenit 3SL 3SLB 3F

ve vyvoji	Angara ( 3 A5P A5V ) Antares (300) Ariane 6 Ciklon-4 Dlouhy pochod ( 5B 8 9 ) Firefly α H3 Irty? Jenisej LauncherOne Mayak Naga-L Naro-2 New Glenn OmegA RPS SPARK Starship Tronador II ULV VLM Vulcan

vy?azene	Antares (100) Ariane ( 1 2 3 4 ) ASLV Athena ( I II ) Atlas ( B D E/F G H I II III LV-3B SLV-3 Able Agena Centaur ) Black Arrow Ciklon ( 2 3 ) Conestoga Delta ( A B C D E G J L M N 0100 1000 2000 3000 4000 5000 II III ) Diamant Dlouhy pochod ( 1 1D 2A 2E 3 4A ) Dn?pr En?rgija Europa Falcon 1 Falcon 9 ( v1.0 v1.1 ) Feng Bao 1 H-I H-II Juno I Juno II Kaituozhe-1 Kosmos ( 1 2I 3 3M ) Lambda 4S Mu ( 4S 3C 3H 3S 3SII V ) N-1 N-I N-II Naro-1 Paektusan Pilot Proton ( UR-500 K ) R-7 ( Luna Molnija Poljot Sojuz original L M U U2 FG Sojuz/Vostok Sputnik Voschod Vostok L K 2 2M ) R-29 ( Shtil' Volna ) Rokot Saturn ( I IB V INT-21 ) Scout SLV Space Shuttle Sparta Start-1 Thor ( Able Ablestar Agena Burner Delta DSV-2U ) Thorad-Agena Titan ( 2 GLV IIIA IIIB IIIC IIID IIIE 34D 23G CT-3 4 ) Vanguard Zenit ( 2 2M )