Juliana Louise Emma Marie Wilhelmina
(
30. dubna
1909
,
Haag
?
20. b?ezna
2004
,
Soestdijk
,
Baarn
) byla
nizozemska kralovna
,
oran?sko-nasavska
kn??na,
meklenburska vevodkyn?
a
lippsko-biesterfeldska
kn??na. Vladla v
Nizozemsku
od
4. za?i
1948
do
30. dubna
1980
.
Juliana se svou matkou, kralovnou Vileminou, v roce
1914
Juliana byla jedina dcera kralovny
Vileminy
a jejiho man?ela kni?ete
Jind?icha Meklenburskeho
. Panovala v Nizozemsku od abdikace sve matky
4. za?i
1948
do vlastniho odstoupeni z tr?nu v den svych narozenin
30. dubna
1980
(tento den, zvany
Dnem Kralovny
?
Koninginnendag
, se stal statnim svatkem a dodnes je ka?doro?n? oslavovan).
Matka budouci nizozemske kralovny d?lala v?e pro to, aby jeji jedina dcera nem?la podobny smutny osud jako ona a aby se mohla bavit a vyr?stat s d?tmi sveho v?ku. Naslednice tr?nu byla vychovavana v prostot?, v ob?anskem prost?edi, proto?e v?ak nizozemska ustava p?edpokladala, ?e p?i dosa?eni osmnacti let v?ku bude p?ipravena k p?evzeti tr?nu, byla jeji vychova vice akcelerovana, ne?li u jinych d?ti. Dva dny po osmnactych narozeninach uvedla matka mladou ?enu do
?Raad van State“ (Statni rady)
. V tomte? roce za?ala studovat na Univerzit? v
Leidenu
sociologii, ekonomii, zaklady prava, religionistiku, b?hem studii se u?astnila i p?edna?ek o kultu?e
Surinamu
a
Antil
, mezinarodnich vztazich, mezinarodnim pravu, historii. Studovala privatn? i zaklady
islamu
, nabo?enstvi praktikovaneho v mnoha nizozemskych koloniich. Ziskala titul doktora politickych v?d a velmi odpov?dn? se p?ipravovala na svou budouci roli kralovny.
Americky
president
Truman
s man?elkou vitaji kralovnu Julianu a jejiho man?ela, prince Bernharda, na
washingtonskem
leti?ti (
2. dubna
1952
).
V souladu se zab?hnutymi zvyky kralovna Vilemina za?ala hledat pro Julianu vhodneho ?enicha. V roce
1936
p?i p?ile?itosti
zimnich olympijskych her v Garmisch-Partenkirchenu
poznala Juliana kni?ete
Bernarda z Lippe-Biesterfeldu
. Jeji volba byla matkou akceptovana a kralovsky rod Orange-Nassau i cely nizozemsky narod svatbu princezny a kni?ete Bernarda z Lippe-Biesterfeldu (
7. ledna
1937
? ve vyro?ni den svatby Julianinych prarodi??, krale
Vilema III. Nizozemskeho
a kralovny
Emmy Waldecko-Pyrmontske
, padesat osm let p?edtim) se vzru?enim p?ivital. V?ude se objevily oran?ove stuhy, ulice a nam?sti
Haagu
byly ozdobeny osv?tlenymi sloupy. Kni?e Bernard byl atraktivni mlady mu? a t?eba?e nebyl playboy, byl osobou dynamickeho netradi?niho ?ivotniho stylu; princezna Juliana se do n?ho zamilovala hluboce a jeji laska trvala cely ?ivot, p?etrvav?i odlou?eni b?hem
druhe sv?tove valky
stejn? jako ob?asne neshody ?i mimoman?elske vztahy a ve?ejn? zname nelegitimni potomky kni?ete.
Z man?elstvi vze?ly ?ty?i dcery:
- Beatrix
(*
31. ledna
1938
), nizozemska kralovna v letech 1980?2013, ? 1966
Claus van Amsberg
(6. za?i 1926 ? 6. ?ijna 2002)
- Irene
(*
5. srpna
1939
), nizozemska princezna, ? 1964
Karel Hugo Bourbonsko-Parmsky
(8. dubna 1930 ? 18. srpna 2010), rozvod 1981
- Margriet
(*
19. ledna
1943
), nizozemska princezna, ? 1967 Pieter van Vollenhoven (* 30. dubna 1939)
- Christina
(
18. unora
1947
?
16. srpna
2019
), nizozemska princezna, ? 1975 Jorge Guillermo (* 1. srpna 1946), rozvod 1996
V roce
1948
kralovna Vilemina ve prosp?ch dcery
abdikovala
. Nova kralovna se odst?hovala z ponureho kralovskeho palace v Haagu, aby vedla na venkov? spokojeny ?ivot s kni?etem Bernardem a svymi ?ty?mi dcerami. Je?t? p?ed nastupem na tr?n musela b?hem n?kolika tydn? na podzim roku
1947
a pote je?t?
1948
zastupovat svou matku jako
regentka
z d?vodu jeji nemoci, b?hem ni? nebyla schopna vykonavat panovnicke povinnosti.
Nizozemci m?li Julianu nesmirn? radi, jejim tr?nem v?ak v roce
1956
ot?asl p?ipad negramotne le?itelky
Greet Hofmans
, ve kterou Juliana vkladala nad?ji na vyle?eni sve nejmlad?i dcery z hrozici slepoty. Hofmansova postupn? ziskala na kralovnu velky vliv (n?kdy byva dokonce p?irovnavana k
Rasputinovi
a jeho vlivu na
carevnu Alexandru
) a za?ala se dokonce pokou?et ovliv?ovat politicke d?ni ve stat?, co? vyvolalo velke pobou?eni a odpor. Juliana uva?ovala o abdikaci, nakonec v?ak z?stala na tr?n?, Hofmansova ov?em musela odejit.
Juliana jako man?elka a matka ? se svym man?elem Bernardem z Lippe-Biesterfeldu a novorozenou dcerou Beatrix (unor 1938)
Po t?iceti dvou letech panovani kralovna Juliana ? podobn? jako jeji matka ? abdikovala ve prosp?ch dcery. Sve rozhodnuti ohlasila
31. ledna
roku
1980
prost?ednictvim televize:
?Nebylo by ode mne rozumne dal?i vykonavani me funkce, kdy? d?ive nebo pozd?ji se sily ?lov?ka za?inaji vy?erpavat a nemohu d?lat svou praci tak jako d?ive.“
Vybrala si den svych sedmdesatych prvnich narozenin, aby podepsala abdikaci a z kralovskeho balkonu vyhlasila sve posledni prohla?eni:
?Odstoupila jsem z tr?nu. P?edstavuji vam Beatrix, va?i novou kralovnu. Jsem ??astna, ?e ji mohu p?edat vladu, nebo? vim, ?e bude v dobrych rukou.“
Poh?eb kralovny Juliany v
Delftu
V posledni dekad? 20. stoleti Juliana trp?la progresivni
senilitou
,
Alzheimerovou chorobou
, co? kralovska rodina dlouho odmitala p?iznat, v roce
2001
nicmen? princ Bernard v televiznim vystoupeni p?ipustil, ?e Juliana ji? nepoznava nikoho z rodiny.
Zem?ela v palaci
Soetsdijk
v Baarnu ve v?ku 94 let,
20. b?ezna
2004
? p?esn? 70 let po sve babi?ce
Emm? de Waldeck y Pyrmont
. Zem?ela ve spanku na komplikace spojene se
zapalem plic
.
Byla balzamovana (na rozdil od sve matky, ktera si to nep?ala) a
30. b?ezna
2004
byla poh?bena po boku sve matky Vileminy v kralovskem panteonu v
Nieuwe Kerk
v
Delftu
.
V tomto ?lanku byly pou?ity
p?eklady
text? z ?lank?
Juliana I de los Paises Bajos
na ?pan?lske Wikipedii a
Juliana (krolowa Holandii)
na polske Wikipedii.
| Nizozemske princezny
|
|
| Generace jsou po?itany od
Vilema I.
, prvniho nizozemskeho krale.
|
|
| 1. generace
| |  Velky znak nizozemske kralovske rodiny
|
|
| 2. generace
| |
|
| 3. generace
| |
|
| 4. generace
| |
|
| 5. generace
| |
|
| 6. generace
|
nikdo
|
|
| 7. generace
| |