Joseph Smith

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Dal?i vyznamy jsou uvedeny na strance Joseph Smith (rozcestnik) .
Joseph Smith
Americký prorok Joseph Smith
Americky prorok Joseph Smith
Narozeni 23. prosince 1805
Sharon
Umrti 27. ?ervna 1844 (ve v?ku 38 let)
Carthage
Misto poh?beni Smith Family Cemetery
Povolani prorok , politik , teolog a nekromant
Alma mater Emery Collegiate Institute
Temata nabo?ensky v?dce
Politicka p?islu?nost nezavisly (1843?1844)
Council of Fifty (1844)
Man?el(ka) Sarah Ann Whitney (od 1842)
Emily Dow Partridge (od 1843)
Eliza Maria Partridge Lyman (od 1843)
Lucinda Morgan Harrisova
Zina D. H. Young
Eliza R. Snow
Helen Mar Kimball
Emma Smith
D?ti Julia Murdock Smith
Joseph Smith III
Alexander Hale Smith
David Hyrum Smith
Rodi?e Joseph Smith, Sr. a Lucy Mack Smith
P?ibuzni Hyrum Smith, Samuel H. Smith, Alvin Smith, Don Carlos Smith, William Smith a Katharine Smith Salisbury (sourozenci)
Jesse N. Smith ( bratranec )
Vlivy Napoleon Bonaparte
Sidney Rigdon
Oliver Cowdery
Podpis Podpis
Web oficialni stranka
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na  Commons
Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Joseph Smith ml. ( 23. prosince 1805 ? 27. ?ervna 1844 ) byl americky nabo?ensky v?dce a zakladatel mormonismu . Smith stal u zrodu nejv?t?iho exodu v USA, byl praktikovatelem polygamie , v 30. letech 19. stoleti zalo?il banku [1] a ke konci sveho ?ivota kandidoval na prezidenta USA. [2] Roku 1844 byl zavra?d?n ve stat? Illinois . ?lenove Cirkve Je?i?e Krista poslednich dn? ho pova?uji za proroka jako v biblickych dobach.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni zjeveni Josepha Smithe

Narodil se roku 1805 ve windsorskem okrese statu Vermont jako syn Josepha Smitha st. a Lucy Mack Smithove. M?l deset sourozenc?. [3] Jeho ?ivotopis za?ina slovy: ?Narodil jsem se leta Pan? jeden tisic osm set p?t, dvacateho t?etiho dne v prosinci, ve m?st? Sharon v kraji Windsor ve stat? Vermont...“.

O svem d?tstvi vypravi Joseph Smith v?t?inou ve spojeni s nabo?enskou vlnou, ktera se tehdy hnala vychodnimi staty USA .

?N?kdy ve druhem roce po na?em p?est?hovani se do Manchesteru byl v mist?, kde jsme ?ili, neobvykly rozruch ve v?ci nabo?enstvi. Zapo?alo to metodisty, ale brzy se to roz?i?ilo mezi v?echny sekty v one oblasti. Vskutku, cely okrsek se zdal byti tim zasa?en a velike zastupy se p?ipojovaly k r?znym nabo?enskym spole?nostem, co? vyvolalo nemaly vzruch a rozd?leni mezi lidmi, z nich? n?kte?i volali: a?Hle, sem!“ a jini ?Hle, tam!“ N?kte?i hajili viru metodist?, n?kte?i presbyterian? a n?kte?i baptist?“ ?ivotopis Josepha Smithe 1:5

[4]

Prvni zjeveni [ editovat | editovat zdroj ]

Roku 1820 m?l vid?ni, v n?m? udajn? spat?il Boha Otce a Je?i?e Krista, kte?i mu ?ekli, aby se nep?ipojoval k ?adne pozemske cirkvi. [5] Obraz Prvniho zjeveni se stal ikonickou sou?asti mormonismu . [6] Vyvolala kontroverze kv?li antropomorfizaci Boha Otce, ktery podle Josepha Smithe ma v??ne t?lo z masa a kosti. [7]

"Spat?il jsem sloup sv?tla p?esn? nad svou hlavou, p?evy?ujici jas slunce, ktery ponenahlu sestupoval, dokud nespo?inul na mn?. Kdy? sv?tlo spo?inulo na mn?, spat?il jsem dv? Bytosti, jejich? jas a slava se vymyka ve?keremu popisu, stojici nade mnou ve vzduchu. Jedna z nich ke mn? promluvila, nazyvajic mne jmenem, a ?ekla, ukazujic na druhou ? Toto je m?j Milovany Syn. Sly? Jej!" ?ivotopis Josepha Smithe 1:16-17

Panuje take diskuze ohledn? existence 4 verzi tohoto p?ib?hu a toho, zda si navzajem odporuji ?i ne. [8] [9] [10] [11]

And?l Moroni [ editovat | editovat zdroj ]

Jedno ze star?ich vyobrazeni and?la Moroniho, jak p?edava Zlate desky a dal?i posvatne p?edm?ty Josephu Smithovi

V dal?im vid?ni roku 1823 se mu zjevil and?l jmenem Moroni a pov?d?l mu o knize, psane na zlatych deskach, podavajici zpravu o d?iv?j?ich obyvatelich Ameriky. [12] Joseph Smith m?l tuto knihu p?elo?it pomoci nastroj?, ktere ziska spolu s deskami. Joseph Smith tento za?itek popisuje ve vlastnim ?ivotopisu:

?M?l volne roucho nanejvy? pronikave b?losti. Byla to b?lost p?esahujici cokoli pozemske, co jsem kdy vid?l; ani? v??im, ?e by jakakoli pozemska v?c mohla vypadati tak nesmirn? b?lostn? a za?iv?. Ruce m?l hole, a pa?e take, trochu nad zap?sti; rovn??, take, m?l hola chodidla, stejn? jako nohy, trochu nad kotniky. Hlavu a krk m?l take hole. Mohl jsem si pov?imnouti, ?e na sob? nema jineho od?vu ne? toto roucho, jeliko? bylo rozhaleno, tak?e jsem mohl vid?ti jeho hru?.

Nejen?e jeho roucho bylo nesmirn? bile, ale cela jeho osoba byla nepopsateln? nadherna a tva? jeho vpravd? jako blesk. Pokoj byl nesmirn? jasny, ale ne tak velmi za?ivy jako bezprost?edn? kolem jeho osoby. Kdy? jsem na n?j poprve pohledl, bal jsem se; ale strach mne brzy opustil.

Nazval mne jmenem a ?ekl mi, ?e je poslem poslanym ke mn? z p?itomnosti Bo?i a ?e se jmenuje Moroni; ?e B?h ma pro mne dilo, ktere mam vykonati; a ?e me jmeno ma byti pokladano za dobre i zle mezi v?emi narody, pokolenimi a jazyky, neboli ?e ma byti mezi v?emi lidmi vyslovovano jak v dobrem, tak ve zlem.“ ?ivotopis Josepha Smithe 1:31-33

[13]

Znaky, ktere Joseph Smith opsal a ktere jsou derivacemi hebrejskeho , egyptskeho , chaldejskeho a fenickeho pisma

P?eklad zlatych desek [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Urim a Thummim .

Roku 1827 ziskal podle sveho vyprav?ni od and?la Zlate desky a do roku 1828 je p?ekladal z reformni egypt?tiny demotickeho typu . O toto?nosti tohoto jazyka se vedou velike diskuze. [14] [15] [16]

Joseph Smith nazyval p?ekladatelske nastroje, je? ziskal od and?la, Urim a Thummim . [17] ?leny mormonske cirkve je Smith nahli?en jako ? Vidouci “, nebo? byl podobn? jako n?kte?i proroci ze starov?ku opravn?n pou?ivat kameny Urim a Thummim . O t?chto kamenech se pi?e v Bibli i Knize Mormonov?. [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24]

Ohledn? p?ekladu Knihy Mormonovy vzniklo mnoho kontroverze. Hlavnim tematem t?chto diskuzi o pravdivosti p?ekladani byva ?asto tema ?vidoucich kamen?“, ktere Joseph Smith k p?ekladu pry pou?ival. [25] [26] [27] [28] Jedna z nejvlivn?j?ich mormonskych cirkvi, CJKSPD , existenci ?vidoucich kamen?“ nepopira. [29] ?asto vznika zmatek kv?li tomu, ?e lide nerozli?uji mezi Urim a Thummimem , danym Josephu Smithovi and?lem, a Vidoucimi kameny, ktere Joseph nalezl sam pomoci inspirace.

Kniha Mormonova [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Kniha Mormonova .

V roce 1829 vy?el udajny p?eklad jako Kniha Mormonova . [30] [31] Tato kniha popisuje p?ib?h 3 velkych civilizaci ve starov?ke Americe ? Nefit?, Lamanit? a Jaredit?. [32]

Stejn? jako Bible je i Kniha Mormonova rozd?lena na jednotlive knihy ( 1.Nefi , [33] 2. Nefi , [34] Jakob, [35] Mosia? , Alma , [36] Helaman , [37] Eter [38] apod.), ktere se odehravaji v r?znych ?asovych obdobich na rozli?nych ?astech americkeho kontinentu.

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Teorie Mosia?ova prvenstvi .

V?t?ina p?ib?hu se odehrava v 1. stoleti p?ed a po n. l. Vrcholnou udalosti Knihy Mormonovy je p?ichod vzk?i?eneho Krista na americky kontinent v knize 3.Nefi .

Zalo?eni mormonske cirkve [ editovat | editovat zdroj ]

P?ibli?ny vzhled zlatych desek. Desky byly vyrobene ze slitiny zlata a m?di , tedy z materialu zvaneho archeology Tumbaga. Proto byly Zlatave desky tak lehke a va?ily jen okolo 20kg.

V roce 1829 byl Joseph Smith podle sve vypov?di (spolu se svym pisa?em Oliverem Cowderym) nav?tiven vzk?i?enym Janem K?titelem a ziskal od n?j tzv. Aaronovo kn??stvi . O tomto za?itku Joseph Smith ve svem ?ivotopisu napsal:

?Zatimco jsme byli takto zam?stnani, modlice se a vzyvajice Pana, v oblaku sv?tla sestoupil z nebe posel a vlo?iv ruce sve na nas vysv?til nas ?ka: Vam, spoluslu?ebnici moji, ve jmenu Mesia?e, p?edavam kn??stvi Aronovo, ktere dr?i kli?e slu?by and?l? a evangelia pokani a k?tu pono?enim na odpu?t?ni h?ich?; a to ji? nebude nikdy vzato ze zem?, a? i synove Leviovi op?t budou ob?tovati ob?? Panu ve spravedlivosti...

Posel, jen? nas p?i teto p?ile?itosti nav?tivil a p?edal nam toto kn??stvi, pravil, ?e jmeno jeho je Jan, tenty?, jen? je v Novem zakon? nazyvan Janem K?titelem, a ?e jedna pod vedenim Petra, Jakuba a Jana, kte?i dr?i kli?e kn??stvi Melchisedechova, ktere?to kn??stvi, ?ekl, nam bude v p?ihodnem ?ase p?edano.. Bylo to patnacteho dne m?sice kv?tna 1829, kdy jsme byli vysv?ceni pod rukou tohoto posla a pok?t?ni.“ ?ivotopis Josepha Smithe 1:68-72

[39]

Po?ate?ni odpor lidi [ editovat | editovat zdroj ]

O n?kolik m?sic? pozd?ji do?lo k podobne udalosti i s ?vy??im“ kn??stvim , kdy mu udajn? vzk?i?eni bibli?ti apo?tolove, Petr Jakub a Jan , ud?lili pravomoc Melchisedechova kn??stvi . [40] Joseph Smith byl nucen tento za?itek n?kolik let tajit. Sam o tom napsal: ?Prozatim jsme byli nuceni zachovavati v tajnosti okolnosti tykajici se toho, ?e jsme obdr?eli kn??stvi a byli pok?t?ni, kv?li duchu pronasledovani, ktery se ji? sam o sob? v sousedstvi projevoval.“

Nar?staly utoky Josephovych nep?atel, zatimco dochazelo k ?i?eni prvnich n?kolika set vytisk? Knihy Mormonovy . [41] Nejv?t?im misiona?em raneho obdobi, p?ed zalo?enim oficialni cirkve, byl Joseph?v bratr Samuel Smith. [42]

D?m Whitmerovych, kde byla 6. dubna 1830 zalo?ena Cirkev Kristova (The Church of Christ)

D?m Whitmer? [ editovat | editovat zdroj ]

Dne 6. dubna 1830 Joseph Smith oficialn? zalo?il Cirkev Kristovu (Church of Christ). Stalo se tak v dom? rodiny Whitmer?. Whitmerovi byli jedni z mala lidi, kte?i krom? Josepha Smithe udajn? vid?li Zlate desky Knihy Mormonovy . N?kte?i ?lenove rodiny Whitmer? za Josepha pozd?ji polo?ili ?ivot, zatimco jini jej zavrhli. [43] Nejprominentn?j?i z rodiny, David Whitmer, se pozd?ji s Josephem Smithem roze?el kv?li jeho praktikovani polygamie . [44]

Oficialni nazev mormonske cirkve se pote n?kolikrat zm?nil a dnes se k zalo?eni cirkve roku 1830 vztahuje vice r?znych cirkvi (viz heslo mormonismus ).

3 sv?dkove Knihy Mormonovy

Rane pronasledovani [ editovat | editovat zdroj ]

Ji? od prvnich zjeveni za?alo pronasledovani Josepha i jeho rodiny. Byl napadan, a to p?edev?im ze strany jinych cirkvi. Kdy? Joseph Smith ziskal Zlate desky pro p?eklad Knihy Mormonovy, zapo?ala nova era utlaku. Utoky se stup?ovaly, mnohdy bylo Josephovi usilovano o ?ivot. Podle vypov?di rodiny Smithovych se n?kte?i lide dokonce sna?ili Zlate desky ukradnout, aby na nich mohli zbohatnout. Nevahali p?i tom zni?it Joseph?v d?m nebo na n?j st?ilet. [45]

Tyto p?ib?hy mnohdy vychazeji z historie mormonske cirkve. Kritici v?ak poukazuji na to, ?e d?vod? nep?atelstvi mezi Smithovymi a jinymi lidmi mohlo byt vic, ne? tato cirkev oficialn? p?ipou?ti. [46]

Smrt d?ti [ editovat | editovat zdroj ]

Joseph se musel se svou ?enou Emmou p?est?hovat ze statu New York do Pensylvanie , a pokra?ovat s p?ekladem v novem statu. I tam v?ak brzy za?aly nepokoje, a Joseph musel op?t uprchnout, skryty ve voze. Kdy? byla oficialn? zalo?ena Cirkev Je?i?e Krista, do?lo ze strany protivnik? Josepha Smithe k naru?ovani shroma?d?ni, bo?eni k?estnich hrazi na potoce, ura?eni a pronasledovani bylo na dennim po?adku. Joseph byl v teto dob? dokonce dvakrat uv?zn?n za ?naru?ovani ve?ejneho po?adku“. B?hem tohoto raneho obdobi zem?elo Josephovi a Emm? jejich prvni narozene dit?, stejn? jako dvoj?ata, ktera se jim narodila o chvili pozd?ji. [47] P?i jednom z no?nich lyn?ovani, kdy byl Joseph unesen z domu tlupou mu??, mu bylo vyra?eno n?kolik zub? p?i pokusu mu do ust nalit jed, byl zbit a pomazan dehtem . Byl to prav? tento incident, ktery stal ?ivot dal?i, ji? ?tvrte dit? rodiny Smith?.

Spory kv?li polygamii [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Polygamie v mormonismu .

Kritici poukazuji, ?e n?ktere utoky mohly souviset s tim, ?e Joseph Smith za?al praktikovat polygamii , co? vyvolalo bou?e nevole. [48] Joseph Smith u?il, ?e u? na samotnem po?atku ?znovuz?izeni“ mu and?le i B?h ?ekli o posvatne praktice pluralniho man?elstvi. Proto ji? v roce 1832 navazal minimaln? 2 polygamni znamosti (Marinda Nancy Johnson a Fanny Alger )

Marinda Nancy Johnson [ editovat | editovat zdroj ]

Jeden z mu??, kte?i podnikli no?ni utok na Smithe, pozd?ji tvrdil, ?e jej cht?l vykastrovat jako odplatu za ?zneuct?ni jeho sestry“, Marindy Nancy Johnson. [49] [50] [51] Smith byl toti? u dane rodin? na nav?t?v? a v pr?b?hu ni nezletile divce (17 let) nabidl tajne pluralni man?elstvi, ktere pobou?ilo ur?ite ?asti jeji rodiny.

Kv?li no?nimu utoku se Joseph s Marindou po ur?itou dobu nevid?li a navazali styk a? pozd?ji, kdy? se Marinda stala man?elkou mormonskeho apo?tola Orsona Hydea (Marinda byla zarove? sestrou dal?iho mormonskeho apo?tola, Luke S. Johnsona). Joseph Smith se s Marindou nakonec o?enil, a to v nep?itomnosti jejiho stale ?ijiciho man?ela, kdy? prav? slou?il misii v Palestin?. Orson Hyde v?ak po svem navratu polyandricke man?elstvi Smithe s Marindou posv?til a sam si vzal 2 nove polygamni ?eny.

Fanny Alger [ editovat | editovat zdroj ]

Fanny Alger byla bu?to milenkou nebo prvni pluralni man?elkou Josepha Smithe. Bylo ji 14 let, jemu 28 [52] ( CJKSPD se k polygamii Josepha Smithe vyjad?uje na sve oficialni strance [53] )

Smithovy rane pokusy o polygynni vztahy vyustily v mnoho problem?. Josephova man?elka Emma Smith se dozv?d?la o tajnem vztahu tak, ?e p?istihla Josepha s Fanny p?i milostnem aktu ve stodole, a Joseph?v nejsiln?j?i pomocnik p?i znovuz?izovani mormonske cirkve, Oliver Cowdery, se k n?mu za tuto nev?ru obratil zady, bral jeho vztah s Fanny jako poru?eni zakona cudnosti a nazval vztah s Fanny Alger ??pinavou aferou“. Z t?chto d?vod? se Joseph Smith na ur?itou dobu p?estal aktivn? sna?it o ziskani novych pluralnich man?elek.

Kirtland [ editovat | editovat zdroj ]

Nakres kirtlandskeho Chramu

Cirkev Je?i?e Krista se za?ala shroma??ovat ve stat? Ohio (v oblasti m?sta Kirtland ). Tam pronasledovani na okam?ik ustalo. Zde poprve do?lo k uskute?n?ni my?lenky postavit Chram, tedy stavba, podobnou ?alamounovu Chramu v Jeruzalem? . [54] Tato stavba byla pro ?leny cirkve velkou finan?ni zat??i. V Kirtlandu take cirkev zalo?ila banku. [55] [56] [57] [58]

Chram v Kirtlandu byl nakonec dostav?n, ale po Smithov? smrti se zdej?i v??ici shroma?dili do odli?ne mormonske cirkve, ne? jaka pod vedenim Brighama Younga ode?la na zapad. Ve vlastnictvi teto opozi?ni skupiny, Kristovy komunity , je kirtlandsky Chram dodnes. [59]

Zasv?ceni kirtlandskeho Chramu [ editovat | editovat zdroj ]

Pohled na misto, kde Joseph Smith udajn? mluvil se 4 nebeskymi bytostmi

A?koliv byla stavba kirtlandskeho chramu pro Svate velkou t??kosti, dostavila se podle mnohych vypov?di velkolepa zjeveni. [60] Sam Joseph Smith m?l zjeveni 4 nebeskych bytosti. V mormonskem svatem Pismu, knize Nauky a smluv, je toto zaznamenane jako Oddil 110. [61] Joseph Smith sv?j za?itek popsal slovy:

?ZAVOJ byl s?at z mysli na?i a o?i porozum?ni na?eho byly otev?eny. Vid?li jsme p?ed sebou Pana stojiciho na hrazeni kazatelnice; a pod nohama jeho bylo vydla?d?ne dilo z ryziho zlata v barv? podobajici se jantaru... A hlas jeho byl jako zvuk valicich se velikych vod, a to hlas Jehov?v, ?kouci: Ja jsem prvni i posledni; jsem ten, kdo ?ije, jsem ten, kdo byl zabit; jsem p?imluvcem va?im u Otce... Kdy? toto vid?ni skon?ilo, nebesa se nam op?t otev?ela; a p?ed nami se ukazal Moj?i? a p?edal nam kli?e shroma??ovani Izraele ze ?ty? ?asti zem? a p?ivedeni deseti kmen? ze zem? severni. Po tomto se ukazal Elias a p?edal dispensaci evangelia Abrahamova ?ka, ?e v nas a semeni na?em budou v?echna pokoleni po nas po?ehnana.

Kdy? toto vid?ni skon?ilo, nahle se nam otev?elo dal?i velike a slavne vid?ni; nebo? Elia? , prorok, jen? byl vzat do nebe, ani? okusil smrti, stal p?ed nami a pravil: Vizte, ji? nade?el ?as, o n?m? bylo promlouvano usty Malachia?e ? ktery sv?d?il, ?e on [Elia?] bude poslan, d?ive ne? p?ijde veliky a hrozny den Pan? ? Aby obratil srdce otc? k d?tem a d?ti k otc?m, aby cela zem? nebyla sti?ena prokletim. Tudi?, kli?e teto dispensace jsou p?edany do rukou va?ich; a tim m??ete v?d?ti, ?e veliky a hrozny den Pan? je blizko, dokonce ve dve?ich.“ [62]

Odpadnuti t?etiny Svatych v Kirtlandu [ editovat | editovat zdroj ]

Po zasv?ceni Chramu trvalo jen n?kolik tydn?, ne? do?lo k tragickym udalostem. Joseph Smith m?l vid?ni o odpadnuti t?etiny Svatych v Kirtlandu a objevila se ?ena, ktera v dom? Whitmerovych pomoci Vidouciho kamenu tvrdila, ?e Joseph Smith se stal fale?nym prorokem. [63] [64]

Smith v te dob? za?ival n?kolik r?znych zakonnych stihani a musel dohli?et na r?zne cirkevni komunity. V roce 1837 ?ili mormoni ve statech New York , Pensylvanie , Ohio a Missouri. Problemy v samotnem st?edu mormonismu, Kirtlandu, znamenalo velke ohro?eni Smithovy autority [65]

Bankovka kirtlandske banky

Krach Kirtlandske banky [ editovat | editovat zdroj ]

V Kirtlandu pokra?ovalo nep?atelstvi mnohych ?len? k Josephu Smithovi do te miry, ?e musel nakonec uprchnout. V roce 1837 toti? do?lo ve Spojenych statech k ekonomicke recesi a Kirtlandska banka zkrachovala. [66] Ztrata ve?kereho majetku byla u mnohych Svatych d?vodem k odchodu z mormoskeho hnuti. [67] V letech 1837?1838 se stal ?ivot Svatych v Kirtlandu natolik neunosny, ?e musela v?t?ina Svatych odejit na nove misto. Mnozi ode?li s prorokem Joseph Smithem do statu Missouri . [68]

Missouri [ editovat | editovat zdroj ]

Missouri bylo 2. ze 3 hlavnich st?edisek mormonske Cirkve b?hem ?ivota Josepha Smithe. Mezi 3 centra cirkve pat?il take Kirtland , Ohio a Navoo, Illinois .

Zahrada Eden [ editovat | editovat zdroj ]

Podle Smithovych proroctvi m?la byt Missouri zemi, kde bude zbudovano m?sto Novy Jeruzalem. [69] Ur?il dokonce i p?esne misto sionskeho Chramu [70] i geograficke umist?ni Adamova udoli Adam-Ondi-Ahman , kde podle Smithovych slov Adam p?ed nanebevzetim ?ehnal potomk?m. [71] [72]

Mocenske souboje v mormonskych komunitach [ editovat | editovat zdroj ]

Svati pobu?ovali svoje sousedy neot?elou a novou virou, sv?dectvim o Knize Mormonov? a krom? jineho take odporem v??i otroka?stvi. Na druhou stranu take bou?ili tim, ?e p?i hromadnem st?hovani ovladali radnice a pozice starost? men?ich missourskych m?st. Tyto spory vyvrcholily ve vzniku extremisticke mormonske sekty Danit?, ktera za?ala zbran?mi chranit mormonske komunity. [73]

Druha pluralni man?elka [ editovat | editovat zdroj ]

Obava ze zedna?stvi panovala v dob? Josepha Smithe, a?koliv jeho otec byl ?lenem tohoto bratrstva

Rozr?staly se take p?ipady Josephovych pluralnich man?elek. V roce 1838 pojal svou druhou pluralni (tedy t?eti celkovou) man?elku, Lucindu Morgan Harrisovou . Ta se 4 roky p?edtim, tedy v roce 1834 , p?ist?hovala spolu s man?elem do Missouri jako ?lenove mormonske cirkve. [74] Lucindin man?el, George W. Harris, o tomto paralelnim man?elstvi pravd?podobn? v?d?l. Lucinda i po zpe?et?ni se Smithem nadale ?ila se svym prvnim man?elem. Takoveto p?ipady polyandrie (sou?iti jedne man?elky a vice man?el?) byly pod vedenim a dohledem proroka Josepha Smithe b??ne. [75]

Proti-zedna?ske nalady [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto obdobi Smithovo vystupovani a u?eni p?evlada v?eobecna ned?v?ra v??i zedna?stvi . Tento silny anti-zedna?sky prvek vznikl d?sledkem n?kterych pasa?i Knihy Mormonovy, celkovou naladou v tehdej?i Americe a byvalym man?elem Lucindy Morgan Harrisove , Smithovy druhe pluralni ?eny, ktery byl vyznamnym kritikem zedna?stvi [76] a byl za tyto aktivity zavra?d?n kratce p?ed vznikem mormonske cirkve.

Joseph Smith sam p?ed koncem sveho ?ivota vstoupil do ?adu Svobodneho zedna?stvi a se svymi nasledovniky p?edstavoval jednu z nejv?t?ich zedna?skych komunit v USA (viz Smith?v ?ivot v Navoo).

P?elom v ?ivot? Josepha Smithe [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1838 nabraly udalosti v Missouri rychly spad. [77] A?koliv Svati v Missouri ?ili paraleln? se Svatymi v Kirtlandu , za?ili tem?? ve stejnou dobu velike pochyby ohledn? osobnosti Josepha Smithe. Ten byl v dob? hlavnich udalosti v Missouri nep?itomen. V dob? jeho nep?itomnosti vedl missourskou cirkev jeho zastupce Sidney Rigdon. Ten se po Josephov? smrti stal vyznamnym v?dcem Svatych a nepohodl se s oficialnim vedenim, ktere pod vedenim Brighama Younga ode?lo na zapad.

Nasilne akce Danit? vyvrcholili krvavym st?etem s vojaky statu Missouri, p?i n?m? zem?el apo?tol David W. Patten. CJKSPD jej dodnes bere jako mu?ednika.

Danite [ editovat | editovat zdroj ]

Ji? d?ive se zformovala skupina ozbrojenych mormon?, nazvana Danite. [78]

Danite vznikli proto, aby ochra?ovali Svate p?ed ozbrojenymi utoky zven?i. Joseph Smith se o zm?n? ve skupin? Danit? dozv?d?l skrze zjeveni ? v te dob? byl ve vzdalenem v?zeni, bez mo?nosti ziskat aktualni zpravy z Missouri. Nem?l v?ak mo?nost d?ni ovlivnit. [79]

Danite za?ali v roce 1838 na n?kterych shroma?d?nich prosazovat zabiti n?kterych mormonskych odpadlik?. Jednalo se mnohdy o Smithovy p?atele, kte?i se s nim roze?li kv?li pluralnim man?elkam, krachu kirtlandske banky nebo jinym prvk?m mormonskeho vyvoje. Mezi t?mito ?odpadliky“ byl nap?iklad Oliver Cowdery, ktery zapsal v?t?inu Josephova p?ekladu Knihy Mormonovy. Byl jedinou osobou, ktera byla spolu s Josephem Smithem p?itomna znovuz?izeni kn??stvi v teto dispensaci a byl Bohem nazyvan jako ?druhy star?i Cirkve“ po Josephu Smithovi. [80] Dal?imi z odpadlik? byli n?kte?i ?lenove rodiny Whitmerovych, u nich? doma byla Josephova cirkev oficialn? zalo?ena. [81]

Originalni dekret o vyhlazeni mormon?

Thomas B. Marsch [ editovat | editovat zdroj ]

Hlavnim odp?rcem Danit? se v Missouri stal Thomas B. Marsch, p?edseda Smithova Kvora 12 apo?tol?. Thomas B. Marsch byl jakymsi novodobym ?Petrem“. Ost?e vystoupil proti napadani ?odpadlik?“ a stal se trnem v oku mormonskych extremist?. [82]

V ned?li, 17. ?ervna 1838 do?lo k n??emu, co se nazyva ?SALT SERMON“ ? ?Kazani o soli“. Tehdy missoursky vedouci Sidney Rigdon p?ednesl proslov, v n?m? v podstat? odpadliky ozna?il za ?s?l, ktera ma byt roz?lapana“. B?hem tydne z mormonskych komunit a m?st utekli v?ichni, kte?i byli ozna?ovani za ?odpadliky“. Dostali toti? dopis, podepsany 84 ?leny Cirkve, kde jim bylo jasn? vysv?tleno, ?e pokud okam?it? neodejdou, p?ijdou stra?live nasledky. [83]

Vypaleni m?sta Gallatin [ editovat | editovat zdroj ]

Udalosti vyvrcholily, kdy? pod vedenim apo?tola Davida W. Pattena (ktery byl s Thomasem B. Marschem v rozporu), 80 mormonskych terorist? ze skupiny Danite napadlo Gallatin , m?sto le?ici hned u posvatneho udoli Adam-ondi-Ahman . M?sto Gallatin bylo st?edobodem odp?rc? cirkve, kte?i si nep?ali, aby mormoni ovladli mocenske pozice v n?kterych americkych m?stech.

Danite m?sto Gallatin za trest vypalili a srovnali se zemi. [84]

Vyhlazovaci dekret [ editovat | editovat zdroj ]

V d?sledku toho i mnoha dal?ich v?ci nahlasil Thomas B. Marsch spolu s dal?im apo?tolem, Orsonem Hydem, tyto v?ci zakonnym autoritam v Missouri. [85] D?sledkem toho byl guvernerem statu Missouri v roce 1838 vyhla?en tzv. Vyhlazovaci dekret, [86] [87] ktery umo?nil a p?ikazoval ka?demu obyvateli tohoto statu vyhnat nebo zabit jakehokoliv mormona, nebo? v?ichni Svati byli prohla?eni za ?nep?atele statu“. [88] Lakadlem k tomu m?l byt i fakt, ?e si lide mohou ponechat majetek a pozemek ka?deho mormona, jeho? vy?enou ?i zabiji. [89] [90]

Navoo [ editovat | editovat zdroj ]

Chram v Navoo, ve stat? Illinois. Joseph Smith se nikdy nedo?il dostav?ni tohoto Chramu.

Mnoho desitek tisic Svatych se proto p?est?hovalo do oblasti ve stat? Illinois, kde Prorok sv?j lid usadil ? p?ekvapiv? ? v ba?inate oblasti. Svati tuto ba?inu svym vytrvalym usilim odvodnili a vybudovali zde m?sto s nazvem Navoo (v hebrej?tin? to znamena ?Krasne“ nebo ?Libezne“), ktere se stalo nejlidnat?j?im m?stem ve state Illinois (lidnat?j?i ne? hlavni m?sto Chicago ). Smithovi nasledovnici zde ukazali, ?e jsou schopni a ochotni v naproste pustin? vybudovat lidnate m?sto.

Zedna?stvi [ editovat | editovat zdroj ]

Joseph Smith v roce 1841 vstoupil do ?adu Svobodnych zedna?? [91] a v roce 1842 se stal Mistrem Zedna?em (Master Mason). Do dvou let bylo v Navoo u? tem?? 1500 do zedna?stvi zasv?cenych mormon? (srovnej:v roce 1840 bylo v celych USA pouze 2000 zedna?? celkem). [92]

Obdarovani [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Obdarovani (mormonismus) .

V obdobi Navoo Prorok poprve prezentoval ob?ad Obdarovani , ktery byl inspirovan zedna?skymi ob?ady [93] a m?l za cil dovest ?leny cirkve k bo?skemu oslaveni .

Obdarovani je jednim z vrcholnych ob?ad? v mormonismu (a?koliv ne v?echna mormonska odv?tvi tento ob?ad uznavaji). [94] Byl zaveden roku 1842 mormonskym zakladatelem Josephem Smithem jako sou?ast tajnych vnit?nich ob?ad? v ramci mormonske cirkve. V sou?asne dob? prochazi Obdarovanim v CJKSPD ka?dy dosp?ly ?len, pokud je toho hoden. Ka?dy je take pobizen k tomu, aby vykonaval ob?ad Obdarovani za sve zem?ele p?edky. [95] Ob?ad byl v pr?b?hu historie n?kolikrat modernizovan. [96]

Smrt [ editovat | editovat zdroj ]

ikona
Tato ?ast ?lanku neni dostate?n? ozdrojovana , a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba ov??it .
Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na v?rohodne zdroje .

Illinois se neukazalo byt vhodnym mistem k bydleni. Smith byl zat?en a v roce 1844 zavra?d?n ozbrojenym davem, spolupracujicim (udajn?) s vladnimi silami. Svati se tedy pod vedenim p?edsedy kvora 12 apo?tol? Brighama Younga vydali na dlouhy exodus mimo uzemi Spojenych stat? sm?rem na zapad. Svati m?li s indiany dobre vztahy, a? ji? skrze svou vlidnost ?i skrze Knihu Mormonovu , ktera vypravi o p?edcich modernich indian?. Uprost?ed pustiny se Brigham Young zastavil a rozkazal zde vybudovat m?sto. Prav? na tomto mist? dnes stoji Salt Lake City , hlavni m?sto statu Utah .

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Joseph Smith za sebou zanechal velke mno?stvi pisemnych material?. Mezi p?edni pat?i:

Kniha Mormonova [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Kniha Mormonova .

Nauka a Smlouvy [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Nauka a Smlouvy .

Kniha Nauky a smluv je souborem kanonizovanych zjeveni mormonskych prorok?.

Inspirovany p?eklad Bible [ editovat | editovat zdroj ]

Ji? kratce po zalo?eni Cirkve za?al Joseph Smith se Sidney Rigdonem pracovat na Inspirovanem p?ekladu Bible. V ramci tohoto projektu vydal Smith n?kolik del?ich i krat?ich text?, kterymi nahradil n?ktere biblicke pasa?e. [97]

Kniha Moj?i? [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni kapitoly Inspirovaneho p?ekladu Bible se dnes u CJKSPD nachazi v Knize Moj?i? v Drahocenne perle .

Kniha Enoch [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Enoch .

Inspirovany p?eklad p?ib?hu proroka Enocha (Kniha Enoch) se u CJKSPD dnes nachazi v Knize Moj?i? v Drahocenne perle .

Kniha Abraham [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Kniha Abrahamova .

Kniha Abraham , v?etn? 3 egyptskych faksimilii, je sou?asti mormonskeho svateho Pisma. Jde o udajny p?eklad z egyptskeho papyru, k n?mu? se Joseph Smith dostal. [98] N?kte?i ho za?azuji jako dal?i ?ast Inspirovaneho p?ekladu Bible.

?lanky viry [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku ?lanky viry (mormonismus) .

?lanky viry jsou seznam zakladnich bod? mormonske viry , ktery sepsal americky teolog Joseph Smith .

Nepublikovana zjeveni [ editovat | editovat zdroj ]

Joseph Smith p?ijal a zapsal velke mno?stvi zjeveni, ktere se z rozmanitych d?vod? nedostaly do modernich verzi mormonskeho Pisma. [99]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Joseph Smith na anglicke Wikipedii.

  1. ↑ Kirtland Safety Society [1]
  2. ↑ Joseph Smith: Campaign for President of the United States; Arnold K. Garr; Department Chair, Church History and Doctrine; Brigham Young University [2]
  3. ↑ ?ivotopis Josepha Smithe na strankach mormonske Cirkve [3]
  4. ↑ Popis d?tstvi Josepha Smithe [4]
  5. ↑ Prvni zjeveni, ?ivotopis Josepha Smithe na strankach mormonske Cirkve [5]
  6. ↑ Joseph Smith’s Testimony of the First Vision; Richard L. Anderson; April 1996 [6]
  7. ↑ Kanonizovane zjeveni Josepha Smithe ze svatych Pisem mormonske cirkve o t?lestnosti Boha Otce i Je?i?e Krista [7]
  8. ↑ Richard Abanes, Becoming Gods: A Closer Look at 21st-Century Mormonism (Harvest House Publishers: 2005). 29?36
  9. ↑ Fawn M. Brodie, No Man Knows My History: The Life of Joseph Smith (New York: Alfred A. Knopf, 1945), 24?25
  10. ↑ 4 verze Josephova prvniho zjeveni, jejich soulad ?i nesoulad [8]
  11. ↑ FAIRMORMON [9]
  12. ↑ Zjeveni and?la Moroniho, ?ivotopis Josepha Smithe na strankach mormonske Cirkve [10]
  13. ↑ Popis and?la Moroniho z ?ivotopisu Josepha Smithe [11]
  14. ↑ Stephen D. Ricks and John A. Tvedtnes, " Jewish and Other Semitic Texts Written in Egyptian Characters, Archivovano 26. 10. 2015 na Wayback Machine ." Journal of Book of Mormon Studies 5/2 (1996): 156?163
  15. ↑ Fair Mormon   [12]
  16. ↑ William J. Hamblin, " Reformed Egyptian Archivovano 26. 10. 2015 na Wayback Machine .," FARMS Review 19/1 (2007): 31?35
  17. ↑ Kameny Urim a Thummim na strankach mormonske cirkve [13]
  18. ↑ Urimm a Thummim v Bibli [14]
  19. ↑ Jewish virutal library, Ancient Jewish History: The Urim & Thummim [15]
  20. ↑ LDS, Scriptures; Study Helps; Bible Dictionary; Urim and Thummim [16]
  21. ↑ P?ib?h v knize exodus o tom, jak Moj?i? s Aaronem ziskali Urim a Thummim [17]
  22. ↑ Popis pou?ivani Urimu a Thummimu v biblicke knize leviticus [18]
  23. ↑ Urimm a Thummim v biblicke knize Numeri [19]
  24. ↑ Ztrata zjeveni skrze Urim v biblicke knize Samuelov? [20]
  25. ↑ FAIR MORMON [21]
  26. ↑ Brant A. Gardner, Why Did He Translate With a Rock in His Hat? , 2009 FAIR Conference presentation
  27. ↑ Lucy Mack Smith, Biographical Sketches of Joseph Smith the Prophet, and His Progenitors for Many Generations (Liverpool, S.W. Richards, 1853),91?92
  28. ↑ Trevor Luke, "The Scandal in the Practice: Joseph Smith as a Religious Performer" 2009 Sunstone Conference
  29. ↑ Mormonsky apo?tol Russel M. Nelson mluvi o vidoucim kamenu v klobouku jako technice p?ekladu Knihy Mormonovy [22]
  30. ↑ Kniha Mormonova, ?ivotopis Josepha Smithe na strankach mormonske Cirkv [23]
  31. ↑ Kniha Mormonova v ?e?tin? online
  32. ↑ P?ib?h 3 civilizaci ve starov?ke Americe
  33. ↑ Kniha 1.Nefi v ?e?tin?
  34. ↑ Kniha 2.Nefi v ?e?tin? online
  35. ↑ Kniha Jakob v ?e?tin? online
  36. ↑ Kniha Alma v ?e?tin? online
  37. ↑ Kniha Helaman v ?e?tin? online [24]
  38. ↑ Kniha Eter v ?e?tin? online
  39. ↑ Ziskani Aaronova kn??stvi [25]
  40. ↑ Znovuz?izeni Kn??stvi, ?ivotopis Josepha Smithe na strankach mormonske Cirkve [26]
  41. ↑ NEW ERA; September 2004; The First Latter-day Missionary The First Latter-day Missionary [27]
  42. ↑ ENSIGN; August 2008, Samuel H. Smith: Faithful Brother of Joseph and Hyrum [28]
  43. ↑ ENSIGN, August 1979, The Whitmers: A Family That Nourished the Church; Richard Lloyd Anderson [29]
  44. ↑ MORMON HANDBOOK: David Whitmer o polygamii [30]
  45. ↑ Pronasledovani, ?ivotopis Josepha Smithe na strankach mormonske Cirkve [31]
  46. ↑ FAIRMORMON: Diskuze o n?kterych obvin?nich proti Joseph Smithovi v ranem obdobi [32]
  47. ↑ ENSIGN; February 2008; Joseph and Emma’s Family [33]
  48. ↑ MORMONTHINK; Sexual Allegations against Joseph Smith and the Beginnings of Polygamy in Nauvoo; Grant H. Palmer [34] Archivovano 18. 5. 2015 na Wayback Machine .
  49. ↑ JOSEPHSMITHPOLYGAMY: [35] Archivovano 14. 6. 2015 na Wayback Machine .
  50. ↑ Fawn M. Brodie, No Man Knows My History: The Life of Joseph Smith, the Mormon Prophet
  51. ↑ Sexual Allegations against Joseph Smith and the Beginnings of Polygamy in Nauvoo; Grant H. Palmer [36] Archivovano 18. 5. 2015 na Wayback Machine .
  52. ↑ WivesofJosephSmith.org [37]
  53. ↑ LDS.org; Plural Marriage in Kirtland and Nauvoo [38]
  54. ↑ 
     Official: Kirtland Temple, A National Historic Landmark
 [39]
 Archivovano
 16. 2. 2015 na 
Wayback Machine
.
  55. ↑ FAIRMORMON [40]
  56. ↑ Dale W. Adams, "Chartering the Kirtland Bank,"  Brigham Young University Studies  23 no. 4 (Fall 1983)
  57. ↑ Scott H. Partridge, "The Failure of the Kirtland Safety Society,"  Brigham Young University Studies  12 no. 4 (Summer 1972)
  58. ↑ See Marvin S. Hill, Keith C. Rooker and Larry T. Wimmer, "The Kirtland Economy Revisited: A Market Critique of Sectarian Economics,"  Brigham Young University Studies  17 no. 4 (Summer 1977)
  59. ↑ Oficialni stranky Komunity Kristovy
  60. ↑ Zjeveni a zazra?ne ukazy p?i zasv?ceni Chramu v Kirtlandu [41]
  61. ↑ Oddil 110 Nauky a Smluv [42]
  62. ↑ Oddil 110 [43]
  63. ↑ Historie Kirtlandu a odpadnuti ?len? [44]
  64. ↑ Krize v Kirtlandu [45]
  65. ↑ Ztracel Joseph Smith moc nad mormonskou cirkvi? [46]
  66. ↑ The Kirtland Safety Society: The Myths, the Facts, and the Prophet’s Good Name; R. McKay White, 2009 [47]
  67. ↑ Chapter Fourteen: The Apostasy in Kirtland, 1836?38; Church History In The Fulness Of Times Student Manual, (2003) [48]
  68. ↑ ENSIGN April 1989, A Warning from Kirtland; Milton V. Backman, Jr. [49]
  69. ↑ Smithovo zjeveni o Novem Jeruzalemu v Missouri v mormonskych Pismech [50]
  70. ↑ Misto, kde ma stat sionsky Chram mormonismu [51]
  71. ↑ Mormonska cirkev o udoli Adam-Ondi-Ahman [52]
  72. ↑ Udoli Adam-Ondi-Ahman [53]
  73. ↑ P?ib?h m?ste?ka Gallatin [54]
  74. ↑ ?ivot Lucindy Morgan Harrisove, Smithovy t?eti man?elky [55]
  75. ↑ Polygamie a polyandrie v mormonismu [56]
  76. ↑ Morgan, William (1826), Illustrations of Masonry by One of the Fraternity Who has devoted Thirty Years to the Subject: "God said, Let there be Light, and there was light "
  77. ↑ Mormon war papers [57]
  78. ↑ Mormonska cirkev o nasili a Danitech v ranem mormonismu [58]
  79. ↑ Mormonska cirkev aJoseph Smith v letech 1836?1838 [59]
  80. ↑ ?ivotni p?ib?h Olivera Cowdery a jeho ?ivot? s Josephem Smithem na oficialnich strankach lds.org [60]
  81. ↑ P?ib?h domu rodiny Whitmerovych [61]
  82. ↑ Vlastnoru?ni popis udalosti Thomase B. Marsche [62]
  83. ↑ Mormonska oficialni stranka, v?nujici se tomuto obdobi [63]
  84. ↑ Historie Svatych v Missouri [64]
  85. ↑ P?ib?h Thomase B. Marsche [65]
  86. ↑ Mormon wiki o vyhlazovacim dekretu [66]
  87. ↑ Jak se dnes stavi guverner Missouri k Vyhlazovacimu dekretu? [67]
  88. ↑ Uceleny p?ib?h nasili mezi mormony v Missouri [68]
  89. ↑ Historicka studie o vydani vyhlazovaciho dekretu [69] Archivovano 14. 6. 2015 na Wayback Machine .
  90. ↑ Historicka studie o okolnostech vypaleni m?sta Gallatin ajeho zapojeni do politickych boj? v Missouri [70] Archivovano 14. 6. 2015 na Wayback Machine .
  91. ↑ History of the Church, by Joseph Smith, Deseret Book, 1978, Vol.4, Ch.32, p.550-551
  92. ↑ Homer, Michael W. (2014), Joseph's Temples: The Dynamic Relationship Between Freemasonry and Mormonism, Salt Lake City: University of Utah Press, ISBN   978-1-60781-344-6
  93. ↑ Ivins, Anthony W. (1934), The Relationship of "Mormonism" and Freemasonry , Salt Lake City, UT: Deseret News Press, Online reprint at shields-research.org.
  94. ↑ Mormonismus a Obdarovani [71] Archivovano 17. 6. 2015 na Wayback Machine .
  95. ↑ Jak zajistit Obdarovani pro sve mrtve? [72]
  96. ↑ Zm?ny v Obdarovani [73]
  97. ↑ Inspirovany p?eklad Bible online [74]
  98. ↑ Online Kniha Abraham v ?e?tin? [75]
  99. ↑ Google kniha s nepublikovanymi zjevenimi Josepha Smithe [76]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Joseph_Smith&oldid=22904642 “