Josef Vaclav Radecky z Rad?e
Polni mar?al hrab? Radecky z Rad?e
generalni guverner Lombardsko-benatskeho kralovstvi
Ve funkci: 1849  ?  1857
Panovnik	Franti?ek Josef I.
P?edch?dce	Rainer Habsbursko-Lotrinsky
Nastupce	Maxmilian I. Mexicky
Vojenska slu?ba
Slu?ba	Rakouske cisa?stvi
Doba slu?by	1784 ? 1856
Hodnost	polni mar?al
Velel	rakouske vojsko
Bitvy/valky	Napoleonske valky Prvni italska valka za nezavislost
Narozeni	2. listopadu 1766 zamek T?ebnice Habsburska monarchie Habsburska monarchie
Umrti	5. ledna 1858 (ve v?ku 91 let) Milan Lombardsko-benatske kralovstvi
P?i?ina umrti	zapal plic
Misto poh?beni	Pamatnik Heldenberg
Narodnost	?eska
Cho?	Franti?ka Romana Radecka z Rad?e , rozena hrab?nka ze Strassoldo-Grafenbergu
Rodi?e	Petr Eusebius Radecky a Marie Venantie Bechy?ova z La?an
D?ti	6 syn? a 3 dcery
P?ibuzni	Adam Jind?ich Radecky z Rad?e ( p?edek )
Alma mater	Theresianum
Profese	?lechtic , vojev?dce , politik
Nabo?enstvi	?imskokatolicke
Ocen?ni	?ad zlateho rouna Vojensky ?ad Marie Terezie Kralovsky ?ad sv. ?t?pana Cisa?sky ?ad Leopold?v ?ad ?elezne koruny ?ad sv. Ond?eje ?ad sv. Alexandra N?vskeho ?ad sv. Vladimira etc.
Podpis
Commons	Count Johann Joseph Wenzel Radetzky von Radetz
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Josef Vaclav Radecky z Rad?e ( 2. listopadu 1766 , zamek T?ebnice ^[1] ? 5. ledna 1858 , Milan ), celym jmenem Josef Vaclav Antonin Franti?ek Karel hrab? Radecky z Rad?e , n?kdy uvad?n te? nespravn? se jmenem Jan , byl ?esky ?lechtic z rodu Radeckych z Rad?e , vyznamny rakousky vojensky velitel, strateg, politik a vojensky reformator, jen? je pova?ovan za jednoho z nejlep?ich vojev?dc? Evropy 19. stoleti . B?hem rusko-turecke valky 1787?1792 , kde Rakousko bylo spojencem Ruska, si schopnosti Josefa Radeckeho v?iml dokonce rusky general Suvorov , ktery z n?j ud?lal pobo?nika a sam ho vzd?laval. ^{[2] [3]}

B?hem sve vojenske kariery se podilel na reformach rakouske armady. V Napoleonov? ruskem ta?eni vystupovalo Rakousko jako spojenec Napoleona, po rozdrceni Napoleonovy Grande armee v Rusku se Rakousko p?idalo do koalice s Ruskem, v ni? se Radecky podilel v koalici na Napoleonov? pora?ce. Po obsazeni Pa?i?e carem Alexandrem vstoupil do Pa?i?e s ostatnimi spojenci. ^[2] Pozd?ji byl za sve zasluhy jmenovan velitelem rakouskych sil v  Italii a roku 1836 rakouskym polnim mar?alem . Ve v?ku 82 let nasledn? jednozna?n? zvit?zil v  prvni italske valce za nezavislost nad spojenymi armadami piemontskeho krale Karla Alberta a zajistil reinstalaci rakouske moci v severni Italii.

V roce 1849 byl jmenovan generalnim guvernerem Franti?ka Josefa I. pro Kralovstvi lombardsko-benatske , jim? z?stal a? do roku 1857 , kdy se stahl z ve?ejneho ?ivota.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Vojenska kariera [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se jako syn hrab?te Petra Eusebia Radeckeho a Marie Venantie rozene Bechy?ove z La?an . Matka zem?ela p?i porodu a ve v?ku deseti let ztratil i otce. ^[4] Po smrti rodi?? byl poslan na vychovu do Prahy ke svemu d?dovi z otcovy strany, byvalemu d?stojnikovi, a studoval nejprve na gymnasiu u piarist? v Panske ulici na Novem M?st? . Dale pokra?oval studiem na ryti?ske akademii v Brn? a na Theresianu ve Vide?skem Novem M?st? . Ve v?ku osmnacti let, 1. srpna roku 1784 vstoupil jako kadet do 1. kyrysnickeho pluku c. a k. rakouske armady , le?enim v Gyongyosi . Za dva roky se stal poru?ikem a rok na to nadporu?ikem . V letech 1788 ?1789 se vyznamenal v bojich s Osmanskou ?i?i b?hem rakousko-turecke valky , co? mu zajistilo misto jednoho z pobo?nik? mar?ala Laudona . ^[4]

Od roku 1794 slou?il u pluku d’Este a v bojich proti revolu?ni Francii v prvni koali?ni valce dosahl hodnosti rytmistra. Roku 1796 byl p?evelen do severni Italie, kde p?sobil jako ?tabni d?stojnik, z hodnosti majora byl povy?en na velitele pluku pionyrskeho. Po uzav?eni campoformijskeho miru byl p?esunut k ?enijnim jednotkam a stav?l opevn?ni a silnice v benatske oblasti. ^[4]

Po vypuknuti druhe koali?ni valky slou?il op?t v severni Italii, a to jako adjutant ve ?tabu generala Melase . Na podzim roku 1800 se stal plukovnikem a velitelem kyrysnickeho pluku na Ryn?, v jeho? ?ele se vyznamenal v bitv? u Hohenlindenu . V roce 1801 byl vyznamenan ryti?skym k?i?em ?adu Marie Terezie . ^[4] V roce 1803 byl jmenovan generalmajorem . P?i op?tovne valce proti Francii (tzv. valka t?eti koalice ) se stal velitelem brigady znovu na severoitalskem boji?ti. S brigadou se zu?astnil vit?zne bitvy u Caldiera , ale pote mu bylo ud?leno veleni nad samostatnym oddilem ve ?tyrsku , kde se mu poda?ilo porazit francouzske jednotky v ?arvatce u Ehrenhausenu. Kdy? Rakouske cisa?stvi podepsalo Pre?pursky mir a tim vystoupilo z protinapoleonske koalice, byl Radecky p?evelen do Vidn? , kde se stal velitelem brigady a pobo?nikem arcivevody Karla , znamym reformatorem rakouske cisa?ske armady . V ji? pate koali?ni valce vedl svou brigadu do boje u Welsu . Ani tato valka v?ak neskon?ila usp?chem rakouskych zbrani. Po op?tovne pora?ce Rakouska se Radecky stal roku 1809 na?elnikem staleho generalniho ?tabu v hodnosti podmar?alka , p?i?em? dohli?el na reorganizaci rakouske armady. Rezignoval roku 1812 pote, kdy byla velka ?ast jeho navrh? reformy zamitnuta jako p?ili? nakladna.

V roce 1813 jej generalissimus rakouskych vojsk kni?e Karel I. Filip ze Schwarzenberg jmenoval na?elnikem sveho ?tabu , kterou?to hodnost si podr?el b?hem celeho ta?eni proti Francii. Byl autorem spojeneckych plan? bitvy narod? u Lipska. ^[4] Po protinapoleonskem ta?eni byl na vlastni ?adost p?elo?en ke svemu kyrysnickemu pluku do ?opron? . Ve v?ku 62 let byl povy?en na generala polniho stra?mistra, co? byla nejvy??i hodnost u rakouskeho jezdectva. ^[4] Vyst?idal r?zne funkce, ale prosazovanim nepopularnich vojenskych reforem u ostatnich velitel? si ud?lal mnoho nep?atel, kte?i jej nakonec roku 1829 na ?as odklidili na post velitele olomoucke pevnosti. V letech 1829 ? 1831 p?ebyval v Olomouci a sidlil zde v Edelmannov? palaci (od roku 1892 tam ma pam?tni desku) na Hornim nam?sti, zlep?il sanitarni podminky m?sta, vysu?oval okolni mok?ady a vysazoval ovocne sady. ^[4]

V roce 1831 byl jmenovan velitelem rakouskych vojsk na Apeninskem poloostrov? a provedl jejich rozsahlou reorganizaci, p?i?em? posilil jeji akceschopnost. V roce 1839 byla schvalena Radeckeho Instrukce pro manevry , kterou byl zaveden celoro?ni vycvik vojak?. ^[4] Ke svym sedmdesatym narozeninam roku 1836 obdr?el hodnost polniho mar?ala . V roce 1848 vpadla do Lombardie sardinska armada s umyslem sjednotit Italii pod nadvladu Savojskych a osvobodit ji tak z cizi nadvlady. Pro nedostatek mu?? byl Radecky nucen vyklidit v?t?inu rakouskych uzemi v Italii , udr?el v?ak proti zna?ne p?esile nep?itele pevnost Veronu . Cisa? Ferdinand I. ud?lil Radeckemu velkok?i? ?adu Marie Terezie. Kdy? pak kone?n? dostal posily, porazil podstatn? po?etn?j?i spojena vojska italskych revoluciona?? a sardinskeho kralovstvi v bitvach u Custozy a u Novary , co? vedlo k rezignaci sardinskeho krale Karla Alberta . V srpnu 1849 Radecky dobyl Benatky. Na po?est t?chto jeho vit?zstvi slo?il rakousky skladatel Johann Strauss star?i slavny Radeckeho pochod , ktery doprovazel slavnostni defile ve Vidni v za?i 1849. Novy cisa? Franti?ek Josef I. dekoroval Radeckeho ?adem Zlateho rouna a rusky car Mikula? I. mu ud?lil titul ruskeho generala polniho mar?ala. Uznani mu vyjad?ili i bavorsky a prusky kral. Magistrat m?sta Olomouce jmenoval 5. ?ijna 1848 Radeckeho ?estnym ob?anem m?sta. ^[4]

V roce 1850 byl v souvislosti s nap?tim mezi Pruskem a Rakouskem poslan v ?ele dvou armadnich sbor? o sile asi 14 000 vojak? do Olomouce a tato manifestace sily nakonec vyznamn? p?isp?la k uzav?eni tzv. ? Olomoucke punktace “. V letech 1849 ? 1857 byl Radecky generalnim guvernerem Lombardsko-benatskeho kralovstvi (n?kdy uvad?n jako 5. vicekral) a velitelem II. armady. Aktivni vojenskou karieru ukon?il po 72 letech.

Rodinny ?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

V dubnu roku 1798 se o?enil s Franti?kou, hrab?nkou ze Strassoldo-Grafenbergu , ktera zem?ela roku 1854 . Z tohoto man?elstvi vze?lo p?t syn? a t?i dcery, z nich? otce p?e?ili pouze syn Theodor a dcera, provdana hrab?nka Wenkheimova. Radecky m?l je?t? ?ty?i d?ti se svou milenkou, ?ehli?kou Giudittou Meragalliovou. ^[4]

Po svem penzionovani Radecky ?il je?t? dv? desetileti; s man?elkou stale vedli nakladny zp?sob ?ivota, tak?e se zna?n? zadlu?ili. Radeckeho dluhy zaplatil mecena? Joseph Gottfried Pargfrieder s podminkou, ?e Radecky bude poh?ben v pamatniku rakouske armady na vrchu Heldenberg v Dolnim Rakousku , ktery dal vybudovat pobli? sveho zamku Kleinwetzdorf. Nebylo tak spln?no p?ani cisa?e Franti?ka Josefa I. poh?bit Radeckeho v Kapucinske krypt? ve Vidni .

Radecky zem?el v roce 1858 ve sve rezidenci ve statni vile ( Villa Reale) v Milan?. Z d?vodu toho ?e uklouzl na nov? navoskovane podlaze kde si zlomil kr?ek. Rakouskem cisa?stvi byl vyhla?en ?trnactidenni statni smutek. T?lo bylo p?es Benatky a Terst p?evezeno do Vidn? . ^[4] P?ed poh?bem bylo t?lo vystaveno se v?emi vojenskymi poctami ve vide?skem Arsenalu a ve Svato?t?panskem domu , kde se konala smute?ni slavnost.

Legendarni epizody [ editovat | editovat zdroj ]

• Podle jedne legendy si Radecky v 18 letech jako ?erstvy kadet kyrysnickeho pluku dal v??tit z ruky ?ivotni osudy od stare cikanky. Ta mu udajn? z ?ar na dlani p?edpov?d?la skv?lou vojenskou karieru, ale take to, ?e sejde z tohoto sv?ta jinou ne? vojenskou smrti. Jeji p?edpov?? se splnila: Radecky se stal jako vojev?dce legendou, ale nezem?el na vale?nem poli. Uklouzl na navoskovane podlaze v pokoji sve rezidence v Milan?. Padem si zlomil kr?ek stehenni kosti a zem?el na nasledky zran?ni na po?atku roku 1858 v Milan? ve v?ku jednadevadesati let. ^[5]

• Podle vide?ske gastronomicke tradice si Josef Radecky ji? v mladi oblibil milanskou specialitu cotoletta alla milanese , teleci ?izek, sma?eny ve sm?si strouhanky a syra. Jeho osobni kucha? tuto pochoutku p?ivezl do Vidn?, vynechal strouhany syr a vznikl klasicky vide?sky ?izek v trojobalu. Radecky byl prosluly gourmet a zadlu?il se kv?li svym proslulym hostinam, ktere po?adal a? do pozdniho v?ku. Radeckeho pochoutku brzy p?evzal jeho obdivovatel, mlady cisa? Franti?ek Josef I.

Pamatky a sou?asnost [ editovat | editovat zdroj ]

Vojenske muzeum ve Vidni (Heeresgeschichtliches Museum, v budov? Arsenalu) v?novalo Radeckeho vojenske karie?e jednu pam?tni si?, v ni? jsou vystaveny jeho osobni p?edm?ty, jako slavnostni jezdecke sedlo, ?avle, n?ktere uko?ist?ne prapory, v?echny vojenske ?ady a vyznamenani, posmrtna maska a dopis na rozlou?enou cisa?i Franti?ku Josefovi I. Expozici doprovazeji olejomalby vit?znych bitev, bronzova portretni busta a model sochy.

Pomnik malostransky [ editovat | editovat zdroj ]

Nejstar?i z pomnik? Radeckeho byl iniciovan kratce po vit?zstvi u Novary roku 1849. Nejprve byl naskicovan na ze? Akademie mali?em prof. Christianem Rubenem . Socha?skou podobu mu vtiskli socha?i brat?i Josef Max (sochy vojak?) a Emanuel Max (socha mar?alka). Z kovu uko?ist?nych d?l italske armady na Sardinii jej odlili Jakob Daniel Burgschmiet a Christoph Lenz v Norimberku . Pomnik byl odhalen a? po mar?alkov? smrti v listopadu roku 1858. Stal v letech 1858 ? 1919 na dolnim Malostranskem nam?sti v Praze v mistech dne?niho tramvajoveho ostr?vku proti tehdej?i kavarn? Caffe Radetzky ( Gromlingovsky palac ); po zbo?eni brany v Karmelitske ulici a zavedeni ko?ske drahy se musel asi o p?t metr? p?esunout.

Po?atkem listopadu 1918 byl pomnik zakryt platnem, v kv?tnu 1919 bylo demontovano souso?i a v roce 1921 byl odstran?n i kamenny podstavec. Kamenny podstavec z le?t?ne ?uly se ?ty?mi bronzovymi tabulkami se jmeny bitev (Verona, Vicenza, Custozza, Novara) byl zni?en, bronzova socha?ska ?ast o vy?ce 676 centimetr? a vaze p?es 10 tun byla rozebrana a p?enesena do Lapidaria Narodniho muzea v Praze 7 na Pra?skem vystavi?ti , kde je vystavena dodnes spole?n? s modelem ze d?eva a z papirma?e .

V roce 2011 vzniklo ob?anske sdru?eni ?Radecky 1766?2016“, pozd?ji p?ejmenovane na ? Spolek Radecky Praha “, jeho? cilem je obnova pomniku.

Ostatni pomniky [ editovat | editovat zdroj ]

Dal?i Radeckeho jezdecky pomnik byl vzty?en ve Vidni roku 1892 p?ed cisa?skym dvornim kostelem na nam?sti Am Hof , od rakouskeho dvorniho socha?e Caspara von Zumbusch , od roku 1912 stoji na vide?ske Okru?ni t?id? (Ringstrasse). Jeho model ve st?ib?e jako ?estny dar provedla vide?ska firma J. C. Klinkosch a je rovn?? ve sbirce vide?skeho Arsenalu. Pomnik stojici p??i figury z bileho mramoru se dochoval v galerii slavnych vojev?dc? ve vide?skem Arsenalu, ty? v bronzovem odlitku stal do roku 1919 na hlavnim nam?sti v Lublani , tamte? v sadech stavala Radeckeho portretni busta. Take v Milan? byval mar?al?v pomnik.

Dal?i ?eske navrhy na jine pomniky Radeckeho se dochovaly v kresbach, litografiich , ?i v seriov? vyrab?nych miniaturach v porcelanu nebo ve skle.

Dal?i pamatky [ editovat | editovat zdroj ]

V mistech Radeckeho pobyt? se dochovaly pam?tni desky, mj. na zamku v T?ebnici , na dom? v Duchcov? v Husov? ulici, na kasarnach v Olomouci, ?i v Milan?. V Narodnim muzeu v Praze se dochovaly na t?i desitky pamatek, pam?tni medaile vlastni take Moravske zemske muzeum v Brn?. Pamatku sveho rodaka p?ipomina v expozici regionalni muzeum v Sedl?anech . M?sto Olomouc od roku 2002 po?ada na za?atku za?i ka?doro?n? ? Oslavy mar?ala Radeckeho “. V pamatniku Walhalla u obce Donaustauf nad Dunajem , asi 10 km vychodn? od ?ezna je umist?na busta mar?ala Josefa Radeckeho.

Na jeho po?est byly take pojmenovany rakousko-uherske lod?: ?roubova fregata SMS Radetzky a predreadnought SMS Radetzky .

Literatura, hudba, film a divadlo [ editovat | editovat zdroj ]

• Rakousky basnik doby romantismu Franz Grillparzer jej oslavil hned dvakrat:
  • divadelni hrou Feldmarschall Radetzky, uvedenou ve Vidni roku 1848 za p?itomnosti hrdiny
  • epickou basni Oda na Radeckeho .
• ?esko-rakousky basnik Johann Carl Hickel napsal epickou base? Radetzky-Feier , vy?la u J. Kalveho v Praze roku 1850.
• Rakousky skladatel Johann Strauss star?i slo?il Radeckeho pochod ( Radetzky Marsch ).
• Pra?sky herec a dramatik Josef Ji?i Kolar napsal hru Vyslou?ilci ( 1858 ), oslavujici vojaky Radeckeho vojska
• Jeho postava se objevuje v divadelni h?e ?eske nebe uvad?ne Divadlem Jary Cimrmana . ^[6]
• Epizodni vystup ma kni?e mar?al Radecky v rakouskem filmu Sissi z roku 1955.
• Jeho postava se vyskytuje i v prvnim dilu televizniho filmu Cisa?ovna Sissi z roku 2009.

Vyznamenani [ editovat | editovat zdroj ]

• ?ad zlateho rouna
• Vojensky ?ad Marie Terezie ? velkok?i?, komtursky k?i? i ryti?sky k?i?
• Kralovsky uhersky ?ad sv. ?t?pana ? velkok?i? a komtursky k?i?
• Cisa?sky rakousky ?ad Leopold?v ? velkok?i?
• ?ad ?elezne koruny ? velkok?i?
• rusky ?ad sv. Ond?eje ? obdr?el 2×, jednou s brilianty
• rusky ?ad sv. Ji?i ? 1. a 3. stupe?
• rusky ?ad sv. Alexandra N?vskeho
• rusky ?ad sv. Vladimira ? 1. stupe?
• rusky ?ad sv. Anny ? 1. stupe?
• rusky ?ad bile orlice
• badensky ?ad zahringenskeho lva ? velkok?i?
• bavorsky ?ad sv. Huberta
• bavorsky Vojensky ?ad Maxe Josefa ? velkok?i?
• dansky ?ad slona
• francouzsky ?ad sv. Ludvika
• hannoversky ?ad Guelf? ? velkok?i?
• hannoversky ?ad sv. Ji?i
• hesensky ?ad zlateho lva ? velkok?i?
• hesensky ?ad Ludvik?v ? velkok?i?
• luksky ?ad sv. Ji?i ? 1. stupe?
• modensky ?ad Estenske orlice ? velkok?i?
• pape?sky ?ad Pia IX. ? velkok?i?
• pape?sky ?ad sv. ?eho?e Velikeho ? velkok?i?
• parmsky ?ad konstantinianskych ryti?? sv. Ji?i ? velkok?i?
• parmsky ?ad sv. Ji?i ? velkok?i?
• prusky ?ad ?erne orlice
• prusky ?ad ?ervene orlice ? 1. a 2. stupe?
• ?ecky ?ad Spasitele ? velkok?i?
• sardinsky ?ad zv?stovani
• sasky ?ad routove koruny
• sicilsky ?ad sv. Ferdinanda a Za zasluhy ? velkok?i?
• toskansky ?ad sv. ?t?pana, pape?e a mu?ednika ? velkok?i?
• toskansky ?ad sv. Josefa ? velkok?i?
• toskansky Vojensky zaslu?ny ?ad ? 1. stupe?
• wurttembersky ?ad wurttemberske koruny ? velkok?i?
• wurttembersky Vojensky zaslu?ny ?ad ? velkok?i?

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Radecky mrtev! (nekrolog), Sv?tozor ?. 2, 16. ledna 1858, strana 1 - 2.
• HERRE, Franz . Radecky: nejobliben?j?i polni mar?alek rakouske armady a jeho pohnuta doba . Brno: Bonus A, 1997. 239 s. ISBN   80-85914-78-6 .  
• HAVEL, Petr ; ROMA?AK, Andrej . Mar?al Radecky. Vojev?dce p?ti cisa?? . Praha: Paseka, 2000. 368 s. ISBN   80-7185-297-X .  
• VALKA, Zbyn?k . Mar?al Radecky a Olomouc . Olomouc: Agentura Galia, 2008. 157 s. ISBN   978-80-254-2102-4 .  
• PERNES, Ji?i ; FU?IK, Josef ; HAVEL, Petr , a kol. Pod cisa?skym praporem. Historie habsburske armady 1526-1918 . Praha: Elka Press, 2003. 555 s. ISBN   80-902745-5-2 .  
• FIDLER, Ji?i . Za viru, vladce a vlast. Ru?ti a sov?t?ti mar?alove . Brno: JOTA, 2005. 290 s. ISBN   80-7217-354-5 .  
• Osobnosti ? ?esko : Ott?v slovnik . Praha: Ottovo nakladatelstvi, 2008. 823 s. ISBN   978-80-7360-796-8 . S. 579.  
• Mar?al Radecky, od vojev?dce k pomniku , jubilejni sbornik u p?ile?itosti 250 let narozeni Jana Josefa Vaclava Radeckeho z Rad?e (1766-2016); edito?i Zden?k Hojda, Jarmila ?togrova, Jan Barta; auto?i Emanuel Bechinie-La?an, Ji?i Rak , Ji?i Ko?atko, Milan Buben , Giorgio Ferrari , Bo?idar Jezernik, Zden?k Hojda , Adam Hnojil , Dana Stehlikova , Kate?ina Be?kova , Karel Pavelka. Bondy Praha 2016

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Josef Vaclav Radecky z Rad?e na Wikimedia Commons
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Josef Vaclav Radecky z Rad?e
• Zaznam o k?tu v matrice
• Ob?anske sdru?eni Radecky 1766-2016
• Stranka o Radeckem Archivovano 15. 1. 2007 na Wayback Machine .
• ?lanek k zamy?leni o sou?asnem vnimani mar?ala Radeckeho
• Mar?al Radecky a spor o jeho pomnik ? video z cyklu ?eske televize Historicky magazin
• Josef Vaclav Radecky z Rad?e - ?esky vojak brani tr?n - monografie
• Feldmarschall Radetzky - Leben und Wirken in deutscher Sprache
• [1] - rodokmen mar?ala Radeckeho