Josef Charvat
(
6. srpna
1897
,
Praha-Vinohrady
[1]
?
31. ledna
1984
,
Praha
) byl
?esky
akademik
?SAV
a leka?
interni mediciny
, zakladatel ?eske
endokrinologie
. Byl profesorem vnit?niho leka?stvi na
Karlov? univerzit?
a take autorem
filosofickych
uvah, pedagogem a
skautskym
?inovnikem.
Narodil se v chude rodin? vyu?eneho
kova?e
a zame?nika, zam?stnance Elektrickych podnik? v Praze. V roce 1912 vstoupil do skautske dru?iny Kamzik?, kterou pozd?ji vedl a s ni? zalo?il 2. pra?sky skautsky oddil.
[2]
Vystudoval gymnazium v
Praze
, maturoval s vyznamenanim v roce 1916.
[3]
Za?al studovat na
leka?ske fakult?
Univerzity Karlovy
, v roce
1916
musel v?ak studium p?eru?it a narukovat k
d?lost?electvu
. Pozd?ji bojoval na t?ech r?znych frontach
1. sv?tove valky
.
Po navratu z fronty zalo?il 9. oldskautsky oddil, jeden z prvnich oddil? pro dosp?le skauty.
[4]
V roce 1922 byl zvolen do na?elnictva
Svazu skaut?
, v roce 1932 pak jeho mistostarostou a po odchodu
Edvarda Bene?e
z pozice starosty v roce 1935 vykonaval tuto funkci a? do slou?eni s
Junakem
, kdy ode?el z aktivni slu?by
[2]
a byl zvolen ?estnym velitelem.
Promoval a? v roce
1923
.
[5]
Cht?l se v?novat psychiatrii, ale v tomto oboru nena?el umist?ni v Praze. Nastoupil na II. interni kliniku, kde se za?al v?novat biochemii a endokrinologii. O rok pozd?ji zve?ejnil svou habilita?ni praci z oboru endokrinologie o u?inku
inzulinu
.
Pozd?ji studoval ve
Francii
a v
Anglii
(
Londyn
,
Cambridge
). V roce
1935
byl navr?en na misto profesora
vnit?niho leka?stvi
, k jeho jmenovani v?ak do?lo a? v roce 1946.
[3]
Byl iniciatorem vzniku ?eskoslovenske endokrinologicke spole?nosti a byl jejim prvnim p?edsedou (s vyjimkou let 1949 ? 1951) a? do roku
1973
.
[6]
Dne 1. za?i 1939 byl zat?en
gestapem
pro odbojovou aktivitu a v?zn?n ve
v?znici Pankrac
a v koncentra?nich taborech
Dachau
a
Buchenwald
. Dlouho se m?lo za to, ?e se o jeho propu?t?ni zaslou?il tehdej?i
?vedsky
korunni princ
Gustav VI. Adolf
udajnou p?imou intervenci u
Hitlera
. S Gustavem Adolfem se Charvat sice znal ze skautskeho setkani
Moot
ve
?vedsku
z roku
1937
, ale tuto u?elovou historku vyvratilo patrani australskeho novina?e
W. H. Burkeho
, shrnute v knize s nazvem
?ty?iat?icet
. Propu?t?ni za?idil
Albert Goring
, mlad?i (a nejspi?e nevlastni) bratr vyzna?neho nacisty
Hermanna Goringa
, in?enyr a dosazeny ?editel
?kodovych zavod?
, se kterym se Charvat znal z p?edvale?ne doby. Sveho p?ijmeni Goring vyu?il nejen k propu?t?ni profesora Charvata, ale i k pomoci dal?im 33 lidem, vyznamnym i oby?ejnym. Po valce byl o?i?t?n norimberskym i ?eskym soudem.
Jako leka? se zapojil do
pra?skeho povstani
v kv?tnu 1945.
Byl ?lenem
zedna?ske lo?e
Narod ?. 1 v Orientu Praha.
[7]
V roce 1945 zalo?il III. interni kliniku na
Univerzit? Karlov?
v
Praze
a do roku 1970 byl jejim p?ednostou. V 50. letech se pozd?ji sna?il o vyvraceni ideologickych chybnych interpretaci z oboru biologie. Vyhybal se funkcim, ktere byly navazany na politickou p?islu?nost.
[8]
V roce 1969 byl kratce rektorem Univerzity Karlovy.
[9]
K rektorske inauguraci po srpnove okupaci 1968 v?ak nedo?lo.
[10]
O rok pozd?ji se vzdal vedeni kliniky, p?sobil zde v?ak jako v?decky pracovnik.
Je pova?ovan za zakladatele ?eske endokrinologie, ktera byla jeho hlavnim oborem. Zabyval se te?
stresem
,
imunologii
a dal?im vzd?lavanim leka??. Byl propagatorem leka?ske
kybernetiky
a
genetiky
. Jako prvni na sv?t? pou?ival
inzulin
jako
katalyzator
vy?ivy p?i stavech slabosti a vy?erpani. Je autorem tzv. Charvatovy diety pro rychle hubnuti, dnes ji? opu?t?ne.
Byl zastancem tradice etickeho, v?deckeho a syntetickeho pohledu jak na pacienta, tak na cely obor vnit?niho leka?stvi. Psal medicinsko-humoristicky zam??ene popularni ?lanky a te? i filosoficka dila. Vychazel z humanisticke tradice, u?ival syntetickeho my?leni. Je autorem uvah, ktere za?le?uji medicinu do ?ir?iho kontextu.
[11]
Jeho hlavnim odbornym dilem je kniha
Choroby ?laz s vnit?ni sekreci
(1935).
Le?il ?adu vyznamnych osobnosti z ?ad politik?, um?lc? i jinych prominent? (nap?.
Antonin ?vehla
,
Edvard Bene?
,
Marta Gottwaldova
). V roce 1953 byl jako prvni leka? p?edvolan k umirajicimu prezidentovi
Klementu Gottwaldovi
, kteremu diagnostikoval zapal plic.
[12]
Za svou praci ziskal ?adu ocen?ni: byl nositel
?adu republiky
,
?adu prace
a ?adu Zlate hv?zdy,
Statni ceny Klementa Gottwalda
, dostal titul
Hrdina socialisticke prace
, byl
?estnym doktorem
Karlovy univerzity a dal?ich sv?tovych univerzit a ?lenem poradniho sboru pro v?du a techniku v OSN.
Zem?el 31. ledna 1984 v Praze.
Le?ba nesmi nemocnemu zp?sobovat v?t?i problemy, ne? pro ktere byla zavedena.
[13]
?lov?k nem??e v?echno znat, ale m?l by o v?em d?le?item v?d?t
- Dne?ni sv?t a zedna?stvi
, 1949
- ?ivot, adaptace a stress
, 1969
- ?lov?k a jeho sv?t
, 1974
- M?j labyrint sv?ta
, 2005
- ↑
Archiv hl. m. Prahy, Matrika narozenych Vinohrady ? sv. Ludmila, sign. VIN N7, s. 110.
Dostupne online.
- ↑
a
b
Josef Charvat a jeho doba ? skauting.
Inspiromat
[online]. Narodni institut d?ti a mlade?e [cit. 2020-03-30].
Dostupne online
.
[
nedostupny zdroj
]
- ↑
a
b
CODR, Milan; ?ERNY, Ji?i.
P?emo?itele ?asu sv. 6
. Praha: Mezinarodni organizace novina??, 1988. Kapitola Josef Charvat, s. 52?55.
- ↑
?ANTORA, Roman; NOSEK, Vaclav; JANOV, Slavomil, DOSTAL, Vaclav.
Skautske stoleti
. 1. vyd. Praha: Junak - svaz skaut? a skautek ?R, Tiskove a distribu?ni centrum, 2012.
ISBN
978-80-86825-72-4
.
- ↑
Archiv Univerzity Karlovy, fond Matriky Univerzity Karlovy, inventarni ?islo 5, Matrika doktor? Univerzity Karlovy V., strana 2211.
Dostupne online.
- ↑
WWW.SINACEK.CZ. Historie - ?eska endokrinologicka spole?nost.
www.endokrinologie.cz
[online]. [cit. 2018-09-10].
Dostupne online
.
- ↑
?adna a dokonala Lo?e Narod ?. 1 v Orientu Praha.
www.lnarod.cz
[online]. [cit. 2018-09-10].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2013-12-01.
- ↑
Josef Charvat a jeho sv?t.
vesmir.cz
[online]. [cit. 2020-06-30].
Dostupne online
.
- ↑
Seznam rektor? 1918 - 2017.
Univerzita Karlova
.
Dostupne online
[cit. 2018-09-10]. (anglicky)
- ↑
RABOCH, Ji?i; GINTEL, Allan; HILDPRANTOVA, Rita.
S and?ly nad hlavou
. Praha: Gasset, 2015. 256 s. Kapitola ?vondra?kovy p?edna?ky“ po padesati letech (Martin Bojar), s. 65.
- ↑
http://www.lekarskeknihy.cz/?id=80-7262-244-7
- ↑
Krev na rukou Klementa Gottwalda ? Strach ze Stalina a alkohol z n?j ud?laly trosku | Krvava leta | TelevizeSeznam.cz
. [s.l.]: [s.n.]
Dostupne online
.
- ↑
Ne?adouci u?inky le?iv. S. 1.
Statni ustav pro kontrolu le?iv
[online]. 2008. ?is. 2, s. 1.
Dostupne online
.
[
nedostupny zdroj
]