John Quincy Adams
(
11. ?ervence
1767
Braintree
,
Massachusetts
?
23. unora
1848
Washington, D.C.
) byl 6.
prezident Spojenych stat? americkych
a prvni prezident, jeho? otec byl take prezident (druhy je
George W. Bush
).
Narodil se v
Briantree
(dnes ?ast
Quincy
) v
Massachusetts
jako syn druheho americkeho prezidenta
Johna Adamse
. Vystudoval prava v
Pa?i?i
a
Leidenu
a roku
1787
absolvoval
Harvardovu univerzitu
. V
Bostonu
provad?l pravnickou praxi.
[1]
Jako ?trnactilety se stal tajemnikem americkeho emisara v
Rusku
, roku
1782
se u?astnil delegace, ktera m?la vyjednat mir s
Velkou Britanii
, roku
1794
se stal velvyslancem v
Nizozemi
,
1796
byl p?elo?en do
Portugalska
a
1797
do
Pruska
. Od roku
1802
byl senatorem statu Massachusetts, pozd?ji, roku
1803
se stal senatorem celostatniho
Senatu
za
federalisty
, roku
1808
odstoupil a p?e?el k
republikan?m
. V letech
1808
?
1814
byl velvyslancem v Rusku,
1815
?
1817
v
Anglii
,
1817
?
1825
byl ministrem zahrani?i, jako takovy ziskal pro
Spojene staty
Floridu
a vyrazn? se podilel na tzv.
Monroeov? doktrin?
, ktera odmitala vliv Evropy na americkem kontinentu.
[1]
Diky sve rozsahle praxi v zahrani?ni politice se John Quincy Adams stal idealnim kandidatem na prezidenta. Ve volbach roku
1824
se st?etl s
Andrewem Jacksonem
(p?esto?e byli ze stejne strany) a porazil ho, nicmen? ud?lal si tak z Jacksona mocneho a schopneho nep?itele, ktery po celou dobu jeho funk?niho obdobi ma?il jeho plany.
Jejich spor vedl a? k rozd?leni stavajicich republikan? na
Narodni republikany
(podporujici Adamse), z nich? se vyvinuli dne?ni republikani a
Demokraticke republikany
(podporujici Jacksona), z nich? se vyvinuli dne?ni demokrate.
Dal?i volby se udaly v roce
1828
, tentokrat v nich v?ak Jackson Adamse porazil, za co? vd??il pravd?podobn? take bezohledne diskredita?ni kampani. Adams v?ak proti tradici odmitl p?ijit na nav?t?vu ke svemu nastupci a odmitl s nim take, jak je zvykem, jet do
Kapitolu
v jednom voze. V roce
1831
byl zvolen ?lenem
Kongresu
a z?stal jim a? do sve smrti. Roku
1834
kandidoval za
Protizedna?skou stranu
na guvernera statu Massachusetts, ale neusp?l.
[2]
Zem?el v roce
1848
na nasledky
mrtvice
, ktera jej ranila o dva dny d?ive p?i jednani Kongresu.
[3]
John Quincy Adams je pova?ovan za prvniho americkeho prezidenta, ktery byl kdy vyfotografovan. Fotografie byla po?izena formou
daguerrotypie
n?meckym um?lcem Phillipem Haasem v roce 1843, a to p?imo v Adamsov? dom? v
Massachusetts
. Adams ov?em nebyl prvnim americkym prezidentem, ktery byl vyfotografovan b?hem vykonu sve funkce; tim se stal jedenacty prezident
James K. Polk
, jeho? fotografie byla po?izena v roce 1849.
[4]
[5]
Adams byl ztvarn?n v n?kolika filmech, nap?.:
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
John Quincy Adams
na slovenske Wikipedii.
- ↑
a
b
SCHAFER, Peter.
Prezidenti USA: od George Washingtona po Billa Clintona
. Praha: Mlada fronta, 1995. 538 s.
ISBN
80-204-0499-6
. S. 77?78. Dale jen: Schafer.
- ↑
RICHARDS, Leonard L.
The Life and Times of Congressman John Quincy Adams
. Oxford: Oxford University Press, 1986.
Dostupne online
.
ISBN
0-19-504026-0
. S. 48. (anglicky)
- ↑
Schafer S. 83
- ↑
The First Photographs of US Presidents.
petapixel.com
[online]. [cit. 2019-09-08].
Dostupne online
.
- ↑
JONES, Dan. Which American President Was the First to be Photographed?.
HISTORY
[online]. [cit. 2019-09-08].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
The Adams Chronicles (TV Mini-Series 1976) - IMDb
. [s.l.]: [s.n.]
Dostupne online
. IMDb ID: tt0073952.
- ↑
Amistad
. [s.l.]: [s.n.]
Dostupne online
. IMDb ID: tt0118607.
- ↑
John Adams
. [s.l.]: [s.n.]
Dostupne online
. IMDb ID: tt0472027.