Jan II., kni?e lichten?tejnsky
lichten?tejnsky kni?e
Jan II., kni?e lichten?tejnsky
Doba vlady	12. listopadu 1858 ? 11. unora 1929
Uplne jmeno	Jan II., kni?e z a na Lichten?tejnu
Tituly	Jeho Jasnost kni?e z Lichten?tejna vevoda opavsky a krnovsky hrab? z Rietbergu
Narozeni	5. ?ijna 1840 zamek Lednice Rakouske cisa?stvi Rakouske cisa?stvi
Umrti	11. unora 1929 (ve v?ku 88 let) zamek Valtice ?eskoslovensko ?eskoslovensko
Poh?ben	Vranov u Brna
P?edch?dce	Alois II. z Lichten?tejna
Nastupce	Franti?ek I. z Lichten?tejna
Rod	Lichten?tejnove
Motto	? Jasn? a pevn? “ - rodove heslo
Otec	Alois II. z Lichten?tejna
Matka	Franti?ka Kinska z Vchynic a Tetova
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Jan II. kni?e z Lichten?tejna ( n?mecky Johann II. Furst von und zu Liechtenstein ; 5. ?ijna 1840 , Lednice ^[1] ? 11. unora 1929 , zamek Valtice ^[2] ) byl lichten?tejnskym kni?etem v letech 1858 ?1929. Jeho panovani trvalo 70 let a 3 m?sice, co? je t?eti nejdel?i funk?ni obdobi v evropske historii po Al?b?t? II. a Ludvikovi XIV. Pat?il k nejv?t?im pozemkovym vlastnik?m v  Rakousku-Uhersku , v ?echach , na Morav? a ve Slezsku mu pat?ily velkostatky s rozlohou p?es 150 000 hektar? p?dy, men?i statky vlastnil take v Dolnim Rakousku a dal?ich zemich. Po zaniku monarchie v roce 1918 zasahla do struktury jeho majetku pozemkova reforma v ?eskoslovensku . Proslul te? jako vyznamny mecena? um?ni a v?d.

?ivotopis [ editovat | editovat zdroj ]

Kni?e Jan II. se narodil na zamku v Lednici jako ?esty potomek a star?i syn vladnouciho kni?ete Aloise II. (1796?1858) a jeho man?elky Franti?ky, rozene hrab?nky Kinske z Vchynic a Tetova (1813?1881). Nastupnictvi se ujal po smrti sveho otce 12. listopadu 1858 , kratce po svych osmnactych narozeninach. Jeho vlada se stala nejdel?im panovanim bez regentury ve sv?tove historii (a? ve 21. stoleti ho o n?kolik m?sic? p?edstihli Rama IX. a pak Al?b?ta II. ).

Studoval soukrom?, krom? n?m?iny ovladal ?e?tinu, angli?tinu, francouz?tinu a ital?tinu. Vysoko?kolska studia absolvoval na univerzit? v Bonnu a polytechnice v Karlsruhe , ziskal znalosti v oblasti narodniho hospoda?stvi a techniky. Studia nedokon?il a pote absolvoval dlouhou kavalirskou cestu po Evrop?. P?i p?evzeti kni?eciho titulu byl je?t? nezletily a spravu majetku zaji??ovala jako poru?nice matka Franti?ka. Po navratu z cest osobn? p?evzal spravu majetku a v roce 1861 se take stal d?di?nym ?lenem rakouske Panske sn?movny . Jejiho zasedani se ale nikdy nezu?ast?oval, obecn? se o politiku p?ili? nezajimal, i kdy? jsou dolo?eny jeho sympatie ke Stran? st?edu.

Na zaklad? rodinne smlouvy (respektive domaciho zakona) byli v?ichni Lichten?tejnove od roku 1842 statnimi ob?any Lichten?tejnskeho kni?ectvi, zarove? byli ale ob?any Rakouska . Rakousko-Uhersko dvoji ob?anstvi neuznavalo, kni?e Jan ale vzhledem k obrovskemu majetku v monarchii usiloval o modifikaci sveho postaveni. Vynosem rakousko-uherskeho ministerstva zahrani?i z roku 1887 dosahl specifickeho postaveni ciziho ob?ana s ?adou prav p?islu?ejicich rakouskym ob?an?m. ^[3] Lichten?tejnske kni?ectvi bylo s rakouskou monarchii provazano take celni unii z roku 1852 nebo spole?nym diplomatickym zastoupenim v zahrani?i.

V roce 1861 a pak znovu v roce 1921 kni?e podpo?il ustavu , ktera dala b??nym ob?an?m Lichten?tejnska rozsahla politicka prava; ta druha u?inila z kni?ectvi konstitu?ni monarchii . Jan II. po prvni sv?tove valce zp?etrhal tradi?ni t?sne vazby s  Rakouskem-Uherskem , resp. s jeho nastupnickymi staty (co? byla zejmena Rakouska republika ), a p?eorientoval se na druheho souseda, ?vycarsko . V roce 1924 p?ijalo Lichten?tejnsko ?vycarsky frank jako svou oficialni m?nu.

V roce 1862 Jan II. obdr?el ?ad zlateho rouna ^[4] a v roce 1876 ziskal velkok?i? ?adu sv. ?t?pana , ^[5] byl te? ?estnym ryti?em Maltezskeho ?adu .

Nikdy se neo?enil a nem?l potomky. Zem?el roku 1929 ve v?ku 88 let ve svem valtickem sidle , poh?ben je ve Vranov? u Brna.

Majetek [ editovat | editovat zdroj ]

Po otci zd?dil obrovsky majetek v r?znych ?astech Habsburske monarchie , vlastnil p?es 150 000 hektar? p?dy v ?eskych zemich a v Rakousku, st??ejni podil p?ipadal do oblasti Moravskeho markrabstvi . ^{[6] [7] [8]} Men?i pozemky mu pat?ily take v Sasku , Prusku a Uhrach . Rodove d?dictvi roz?i?oval dal?imi akvizicemi, nap?. v roce 1878 koupil Kla?terni Hradisko u Olomouce a v roce 1894 ziskal statek K?tiny p?ipojeny administrativn? k velkostatku Pozo?ice .

Do struktury lichten?tejnskeho dominia zasahla pozemkova reforma v ?eskoslovensku , ktera m?la vzhledem k postaveni kni?ete Jana II. jako hlavy samostatneho statu komplikovany pr?b?h, a dohody o finan?ni vyrovnani provazene soudnimi spory na mezinarodni urovni probihaly je?t? n?kolik let po Janov? umrti. V zajmu efektivniho provedeni pozemkove reformy ?eskoslovenska republika neuznala suverenitu Lichten?tejnskeho kni?ectvi a vyhybala se navazani diplomatickych styk?. ^[9]

Majetek Jana II. z Lichten?tejna v ?eskoslovensku (p?ed pozemkovou reformou) [ editovat | editovat zdroj ]

Valtice pat?ily a? do roku 1920 k Dolnimu Rakousku , teprve na zaklad? smlouvy ze Saint-Germain byly v ?ervenci 1920 p?i?len?ny k ?eskoslovensku.

Majetek v Rakousku [ editovat | editovat zdroj ]

U? v prvni etap? pozemkove reformy v roce 1921 byl dan jeho majetek do zaboru. ^[10] V listopadu 1922 bylo zahajeno p?ihla?kove ?izeni na velkostatku Plumlov , dvo?e Krumsin , le?iciho svymi pozemky v kat. obcich Krumsin, Drahany , ?eloutky , K?en?vky , Prost?jovice , Myslejovice , soudniho okresu Plumlov, polit. okresu Prost?jov. Celkova vym?ra ?inila 393,7270 ha, z toho poli 319,2262 ha, luk 43,9810 ha, zahrad 3,3345 ha, pastvin 21,7848 ha, ostatni p?dy 5,4041 ha. Lh?ta k podavani p?ihla?ek o p?id?l p?dy byla stanovena do 15. listopadu 1922 u p?id?loveho komisa?e Statniho pozemkoveho u?adu v Krom??i?i . ^[11]

V b?eznu roku 1923 bylo zahajeno p?id?love ?izeni na dvo?e Skramniky (velkostatek Radim), ktery le?el svymi pozemky v katarstralni obci Skramniky, soud. okres ?esky Brod . Celkova vym?ra p?ejimane p?dy ?inila 81 ha roli a lh?ta k podavani p?ihla?ek trvala do 17. b?ezna 1923 u p?id?loveho komisa?e v ?eskem Brod?. ^[12]

Zbytkove statky na velkostatcich Uh?in?ves , Kounice , ?. Kostelec , Radim , Rataje .

Statni pozemkovy u?ad vyhla?uje podle vladniho na?izeni ze dne 6. dubna 1923, ?. 117 Sb. z. a n. a vladn. na?. ze 7. dubna 1923, ?. 74 Sb. z. a n., ?e p?id?li podle § 25. zak. ze 30. ledna 1920, ?. 81 Sb. z. a n. do vlastnictvi, po p?ipad? do pachtu z velkostatku Uh?in?ves, Kounice. ?. Kostelec, Radim, Rataje, pat?iciho vlastnicky kn. Janu II. Lichtensteinovi v soud. okrese ?. Brod , ?. Kostelec, Brandys, Kolin, Kou?im, Pod?brady, Uhl. Janovice, zbytkove statky ze dvor? B?e?any ve vym??e asi 86 ha, Hodov asi 110 ha, Hostin asi 70 ha, Limuzy asi 75 ha, ?kvorec asi 80 ha, ?erniky asi 82 ha, Horou?any asi 130 ha, Mochov I. asi 45 ha, Mochov II. asi 46 ha, Vel. Nehvizdy asi 120 ha, mimo to ponechava se u zbytkoveho statku pro dodate?ny drobny p?id?l Male Nehvizdy asi 90 ha, Tejnice asi 100 ha, Tlustovousy asi 90 ha, Vy?erovice asi 70 ha, Tismice ca 60 ha, Chrast ca 100 ha, Dobrop?l ca 65 ha, Komorce ca 60 ha, Ho?t ca 75 ha, Syne? ca 80 ha, Tuchoraz ca 120 ha, Liblice ca 110 ha, Klu?ov ca 120 ha, P?istoupim ca 75 ha, Pe?ky I. asi 70 ha, Pe?ky II. asi 40 ha, Velke Chvalovice asi 120 ha, Tatce asi 50 ha, T?eboul -Sazava asi 130 ha, T?eboul-Brou?kov I. asi 50 ha, T?eboul-Brou?kov II. asi 40 ha, P?ebozy asi 130 ha, Novy Dv?r asi 67 ha, Kozojedy asi 50 ha.

Formula?e ?adosti za p?id?l a informace lze obdr?eti u p?id?l. komisa?e S. P. U, v ?es. Brod? nebo u S. P. U. v Praze; ?adosti dlu?no podati u p?id?l. komisa?e S. P. U. v ?es. Brod? ve lh?t? ode dne 28. ?ervna do dne 11. ?ervence t. r., ktery ud?luje te? pot?ebne informace. ?adosti podane p?ed touto lh?tou, nutno ve lh?t? op?tovati. (Ze Statniho pozemkoveho u?adu.)

Venkov, 29. 6. 1923, s. 9

Zna?n? rozparcelovany velkostatek Uh?in?ves nakonec v roce 1923 prodal statu, ktery zde z?idil statni ?kolni statek pro zem?d?lsky odbor ?eskeho vysokeho u?eni technickeho v Praze .

Ve?ejne aktivity [ editovat | editovat zdroj ]

Kni?e Jan II. se nezajimal o politiku, je ale uznavan za jednoho z nejvyznamn?j?ich mecena?? um?ni a v?dy v Rakousku-Uhersku druhe poloviny 19. stoleti. Podn?tem k um?leckym zajm?m bylo p?evzeti bohatych rodovych sbirek, jim? se intenzivn? v?noval a k jejich sprav? take zval odborniky z r?znych obor?. Vysokymi finan?nimi ?astkami a dary z vlastnich sbirek podporoval Moravske zemske muzeum v Brn? a Slezske zemske muzeum v Opav? . ^[13] Jako ?estny ?len se anga?oval v chodu Cisa?ske akademie v?d ( Kaiserliche Akademie der Wissenschaften ) a Um?leckopr?mysloveho muzea ve Vidni , byl take prezidentem Komise pro pamatkovou pe?i ve Vidni ( Zentral Kommission fur Denkmalpflege ). ^[5] Za prvni sv?tove valky v?noval milionove ?astky na charitu, p?edev?im se jednalo o z?izovani nemocnic. Podpora kulturnich instituci na Morav? a Slezsku ustala po roce 1918 p?edev?im kv?li problematickym vztah?m s nov? vzniklou ?eskoslovenskou republikou.

Um?lecke zajmy kni?ete Jana II. se promitly take do p?estavby historickych sidel na jeho velkostatcich. Po roce 1886 prob?hla dlouhodoba a nakladna rekonstrukce hradu ?ternberk v duchu romantickeho historismu . ^[14] V podobnem stylu nechal p?estav?t take hrad Liechtenstein v Dolnim Rakousku. Men?i stavebni upravy v novobaroknim slohu prob?hly na zamku Valtice , ^[15] naopak planovana restaurace renesan?nich interier? zamku v Bu?ovicich z?stala nerealizovana. ^[16] Na zamku v Usov? z?idil v roce 1900 lovecko-lesnicke muzeum, ^{[17] [18]} prvni sveho druhu (sprava usovskeho velkostatku byla ji? p?edtim v roce 1883 p?emist?na do Novych Zamk? ). ^[19]

Mimo jine se v?noval modernizaci podnikani v zem?d?lstvi a lesnim hospoda?eni, anga?oval se take v ochran? p?irody a na svych velkostatcich podporoval i rozvoj turistiky. Financoval nap?iklad vystavbu rozhledny na Cvilin? u Krnova , chaty na Ov?arn? nebo dnes ji? neexistujici turisticke ubytovny na Kralickem Sn??niku . P?i p?ile?itosti 40. vyro?i jeho panovani (1898) byly na r?znych mistech v ?echach a na Morav? vzty?eny tzv. jubilejni kameny, ktere byly obnoveny o deset let pozd?ji (1908), ?ada z nich je zachovana dodnes. ^[20]

Kni?e Jan II. z Lichten?tejna zem?el svobodny a bezd?tny na zamku ve Valticich v roce 1929 ve v?ku 88 let. Poh?ben byl v rodove hrobce ve Vranov? u Brna . Jeho nastupcem se stal mlad?i bratr Franti?ek I. (1853?1938).

Diky s?atk?m svych sester m?l p?ibuzenske vazby na ?adu vyznamnych osobnosti Rakouska-Uherska, jeho ?vagry byli nap?iklad diplomat a p?edseda panske sn?movny hrab? Ferdinand Trauttmansdorff , diplomat a mistop?edseda panske sn?movny princ Alexandr Schonburg-Hartenstein , nejvy??i mar?alek ?eskeho kralovstvi kni?e Ji?i Kristian Lobkowicz nebo kni?e Adolf Josef ze Schwarzenbergu .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Johann II, Prince of Liechtenstein na anglicke Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• HORAK, Ond?ej: Liechtensteinove mezi konfiskaci a vyvlastn?nim , Praha, 2010; 286 s. ISBN   978-80-7277-457-9
• HOR?I?KA, Vaclav: Lichten?tejnove v ?eskoslovensku , Praha, 2014; 222 s. ISBN   978-80-86781-22-8
• HOR?I?KA, Vaclav, ?UPANI?, Jan : ?lechta na k?i?ovatce. Lichten?tejnove, Schwarzenbergove a Colloredo-Mannsfeldove v 1. polovin? 20. stoleti , Praha, 2017; 912 s. ISBN   978-80-86781-33-4
• JU?IK, Pavel. Moravska dominia Liechtenstein? a Dietrichstein? . Praha: Libri, 2009. 424 s. ISBN   978-80-7277-403-6 .  
• MATEJKO-PETERKA, Ilona: Jan II. kni?e z Lichten?tejna. Mecena? a donator Slezskeho zemskeho muzea , Slezske zemske muzeum , Opava , 2016; ISBN   978-80-87789-39-1

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Jan II. z Lichten?tejna na Wikimedia Commons
• Jan II. z Lichten?tejna na webu rakouskeho parlamentu
• Rodokmen kni?at Liechtenstein?

P?edch?dce: Alois II.

Lichten?tejnsky kni?e 1858 ? 1929

Nastupce: Franti?ek I.