Johann Georg Lehmann ( 11. kv?tna 1765 , Johannismuhle u Baruthu ?  6. za?i 1811 , Dra??any ) byl sasky geodet , topograf a kartograf . ^{[1] [2] [3]}

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

A? do roku 1784 pracoval Lehmann jako pomocnik ve mlyn? a pasak krav a p?esto?e jej jeho zeman prozatimn? pot?eboval k obran?, byl naverbovan k mu?ketyr?m a musel pozd?ji odejit s plukem ?Prinz Gotha“ . ^{[1] [2]}

Diky tomu, ?e m?l dobry rukopis, se brzy stal pisa?em a kdy? byl jeho pluk p?elo?en do Dra??an , tak mu bylo dokonce umo?n?no studovat matematiku a topograficke mapovani na tamni vojenske ?kole. Lehmann?v nad?izeny, kapitan Backenberg, si pov?iml jeho grafickeho talentu a na?idil, aby byl p?evelen do pluku generala von Langenaua jako ser?ant . ^{[2] [3]}

Ji? okolo roku 1790 sam mapoval v Kru?nych horach a roku 1793 se rozhodl, ?e se bude v?novat mapovani na vlastni p?st a opustil armadu. ^{[2] [3]}

Jako civilistovi mu bylo generalem Langenauem ulo?eno, aby do roku 1798 topograficky zmapoval velkou ?ast saskych Kru?nych hor a okoli Dra??an . ^[1] Jednim z po?adavk? bylo v?rne znazorn?ni terenu a proto?e s timto Lehmann nem?l zku?enosti, prostudoval dostupnou literaturu a dosp?l k zav?ru, ?e dosud u?ivany zp?sob zakresu terenu na mapach a planech je nevyhovujici (doposud se teren zobrazoval tzv. kope?kovou metodou ?i ?rafami dopln?nymi n?kdy stinovanim). ^[4] Vymyslel proto novou metodu pro znazorn?ni terenu, ktera byla zalo?ena na matematickych pravidlech a tuto metodu ov??il v praxi (prav? p?i mapovani saskych Kru?nych hor ). Pozd?ji (roku 1799 ) vydal spis, popisujici jim vyvinutou metodu (vice odstavec Dilo ).

P?i mapovani neprovad?l ?adna vlastni trigonometricka m??eni , ale pou?il stavajici body vytvo?ene p?i narodni triangulaci Friedrichem Ludwigem Asterem. ^[1] Vysledkem bylo 26 mapovych list?, zobrazujicich Kru?ne hory , ?ast Anhalt-Dessau a panstvi Lichtenwalde u Floha. ^[2] Jednotlive mapove listy zobrazuji plochu ?tvere?ni mile , maji m??itko 1 : 18 000 a jsou ve formatu 16 ?tvere?nich palc? (37,8 cm). ^[1]

Po dokon?eni 26 mapovych list? se dostal do pov?domi ?ir?iho okruhu lidi a byl jmenovan dozor?im p?i vystavb? cest v okrsku Wittenberg . P?i teto ?innosti zmapoval Mi?e?sky a Wittenbergsky okrsek v m??itku 1 : 144 000. Pote byl v srpnu roku 1798 jmenovan poru?ikem a roku 1800 pak u?itelem matematiky , topografickeho mapovani a kresleni na saske vojenske akademii. ^{[2] [3]}

Major August Georg von Egidy ( 1773  ?  1807 ) jej pravd?podobn? v roce 1806 za?adil v pozici proviantniho d?stojnika-poru?ika (Quartiermeister-Lieutenant) jako ?lena ?tabu generalporu?ik? (Stabe des Generalleutnants) ze Zezschwitzu (v?dci saskeho sboru). ^[2]

Lehmann se u?astnil n?kolika bitev a ta?eni a vedl si denik (zapisky byly uve?ejn?ny ve t?etim svazku knihy Kriegsgeschichtlichen und kriegswissenschaftlichen Monographien aus der neueren Zeit seit dem Jahre 1792 ^[1] ). Z jeho vlastnich zapisk? ze dne 7. 10. 1806 vyplynulo, ?e podpo?il obranu na pravem b?ehu ?eky Saly p?i bitv? u Jeny , a to na zaklad? vyvinu bitvy. Od pruskeho veleni si vy?adal p?ejit ?eku Salu , co? se ale ukazalo osudnym. ^[2]

Pozd?ji teho? roku Sasko uzav?elo v Poznani mir s Francii a Lehmann se stal kapitanem . V teto pozici se zu?astnil oblehani Gda?sku . Pote, co se Gda?sk vzdal, bojoval v bitv? u Friedlandu , pote se u?astnil bitev v Grudzi?dz (Graudenz) a Var?av? a tahl i na Tyl?i (Tilsit). ^{[2] [3]}

P?i t?chto cestach neunavn? mapoval a roku 1809 zhotovil plan dobyte Var?avy . V tu dobu m?l ji? podlomene zdravi a vratil se zp?t do Dra??an , kde byl jmenovan majorem a roku 1810 se stal ?editelem odd?leni pro vojenske planovani (Direktor der Militarplankammer). ^{[1] [2] [3]}

A? do sveho p?ed?asneho skonu (kv?li dlouhodobe plicni chorob?) pracoval na zdokonaleni jim vyvinute metody znazorn?ni terenu . ^[3]

Rodina [ editovat | editovat zdroj ]

• otec Johann Georg ( 1736  ?  1813 ), mlyna? a spravce v Johannismuhle
• matka Marie Elisabeth Hase ( 1733  ?  1812 )
• 1 dcera (podrobnosti nezname) ^[2]

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Roku 1799 Lehmann vydal spis Darstellung einer neuen Theorie der Bezeichnung der schiefen Flachen im Grundriss oder Situationszeichnung der Berge , ve kterem podrobn? popisuje teorii zakreslovani terenu do map a plan? ?rafovanim . Spis obsahuje tabulky a vzory zakresleni terenu. ^{[1] [4]}

Lehmannova metoda ?rafovani byla postavena na jednoduchem principu: za p?edpokladu svisleho osvitu terenu dopada na vodorovnou plochu vice sv?tla ne? na ?ikmou plochu (na svislou plochu pak tedy nedopada ?adne sv?tlo a je tudi? ?erna, kde?to vodorovna plocha bude bila). Rozdil mezi sv?tlem a tmou lze v map? rozli?it ?ernou barvou na bilem podklad?. Sklon plochy ( spad ) byl pak vyjad?ovan pomoci r?zn? silnych a r?zn? vzdalenych ?ernych ?arek ( ?raf ) zakreslenych na bilem podklad? ? ?im byl svah p?ik?ej?i, tim byl povrch tmav?ji vy?rafovan. Mno?stvi ?erne barvy nutne pro zakresleni jedne ?rafy tedy bylo p?imo um?rne velikosti spadu a poloha ?erne ?rafy musela odpovidat sm?ru spadu. Lehmann vytvo?il stupnici pro rozli?eni znazorn?ni spadu (sklonu svahu) od 0° ? 45° po 5° intervalech (plocha odpovidajici svahu se spadem 45° pak byla zcela ?erna). ^{[2] [3] [4]}

Po Lehmannov? smrti bylo v Dra??anech roku 1812 ve dvou svazcich vydano jeho dilo Anweisung zum richtigen Erkennen und genauen Abbilden der Erd-Oberflache in topographischen Karten und Situations-Planen (svazek I) a Anleitung zum vortheilhaften und zweckmaßigen Gebrauche des Meßtisches aus einer Reihe praktischer Erfahrungen hergeleitet und entworfen (svazek II). O vydani tohoto dila se zasadil zejmena jeho, p?itel profesor matematiky Georg Andreas Fischer, ktery se postaral o kompletaci a zav?re?ne korektury. V tomto dile Lehmann sepsal poznatky a poznamky, ktere ziskal b?hem praktickeho ov??ovani jeho metody ?rafovani . ^{[2] [3] [4]}

Napoleon si spis nechal neprodlen? p?elo?it a ji? roku 1816 se Lehmann?v zp?sob zakreslovani terenu (dnes znamo pod nazvem Lehmannovy ?rafy ) doporu?oval pou?ivat v Prusku , roku 1817 byl zaveden ve Francii a pote take v Anglii . ^[2]

Lehmannovy ?rafy byly nap?iklad pou?ity v modifikovane podob? pro vyjad?eni vy?kopisu na mapach druheho vojenskeho mapovani v Rakouskem cisa?stvi . ^[4]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Lehmannovy ?rafy