Jizre'elske udoli

Jizre'elske udoli
Stat	Izrael
	Jizre'elske udoli
Sou?adnice	32°35′47″ s. ?. , 35°14′31″ v. d.
	multimedialni obsah na Commons
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Jizre'elske udoli ^[1] ( hebr. ??? ??????, Emek Jizre'el ) je velke udoli na severu Izraele . V obdobi starov?ku m?lo velmi strategicky vyznam, nebo? jim prochazela jedna z nejd?le?it?j?ich obchodnich cest mezi Egyptem a Mezopotamii , a proto bylo mnohokrat d?ji?t?m bitev o nadvladu nad timto uzemim a mistem, kde vznikaly mohutne pevnosti.

Etymologie [ editovat | editovat zdroj ]

Hebrejske Jizre'el znamena ?El (b?h) zaseje“, co? odra?i zem?d?lsky charakter oblasti. N?kdy bylo ozna?eni Jizre'elske udoli u?ivano jen pro centralni oblast udoli v okoli m?sta Jizre'el, oproti Megidskemu udoli okolo m?sta Megido .

?ecka varianta nazvu je pak Esdraelon (tote? co Jizre'el), arab?tina pou?iva k pojmenovani bu? ?Udoli syna Amra“ (??? ?? ????, Mard? ben Amr ) nebo ?Pla? Zir'in“ (??? ?????, Sahl Zir'in ).

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Jizre'elske udoli bylo velmi d?le?itou oblasti, nebo? poskytovalo snadne spojeni mezi izraelskym pob?e?im a udolim Jordanu a bylo od 15. stoleti p?. n. l. sou?asti obchodni stezky Via Maris , ktera spojovala Egypt s Mezopotamii . Urodna p?da navic poskytovala ob?ivu kanaanskemu obyvatelstvu. ^[2]

Tato bohata a strategicka oblast proto ?asto lakala mnohe panovniky. ?asto do teto oblasti zasahoval faraon , v 1. polovin? 2. tisicileti p?. n. l. zde dokonce Egyp?ane vybudovali pevnost Megido . Okolo 12. stoleti do regionu vtrhli Peli?tejci , ale po ?ase se situace uklidnila a m?sta v Jizre'elskem udoli znovu za?ala vzkvetat, zarove? v?ak nebyla tem?? v?bec centralizovana, tak?e se v 2. polovin? 10. stoleti stala snadnou ko?isti egyptskeho panovnika ?e?onka I. ^[3]

Tentokrat v?ak Egypt oblast do sve ?i?e nepojal, nybr? ji jen vydrancoval. Jizre'elske udoli se tak stalo snadnym cilem prav? vznikajiciho izraelskeho kralovstvi , jeho? jadrem byly hory na jih od udoli. Aby si Izraelite udr?eli svou moc nad etnicky odli?nym obyvatelstvem a uchranili sve hranice, za?ali na strategickych mistech budovat mohutne pevnosti ( Megido , Chacor aj.). ^[4]

Ke konci 9. stoleti za?al do udoli vpadat Aram-Dama?ek , a? jej nakonec v 2. polovin? 8. stoleti zcela ovladla Asyrie , ktera udoli rozd?lila na n?kolik spravnich oblasti.

V obdobi helenismu vyznam Jizre'elske udoli upadal kv?li p?elo?eni obchodnich stezek. V obdobi ?imske nadvlady se ?ast p?dy v udoli dokonce prom?nila v ba?iny. Kv?li ba?inam a zaplavam v oblasti se po?et obyvatel v udoli citeln? sni?il.

Je?t? po?atkem 20. stoleti bylo obyvatelstvo usidleno v okolnich kopcich, nebo? v ba?inatem udoli by je tem?? jist? skosila malarie , nebo p?ipadn? zruinovaly loupe?ive najezdy podnikane z druheho b?ehu Jordanu . Byla to take malarie, je? vyhnala n?mecke templery , kte?i se pokou?eli Jizre'elske udoli v te dob? osidlit. ^[5] ?lo o zem?d?lskou vesnici z?izenou neusp??n? v roce 1867 v lokalit? Tel ?imron . ^[6] Usp??n?j?i byly templerske osady zakladane v pahorkatin? nad severozapadnim okrajem udoli.

Teprve a? za?aly sionisticke organizace odkupovat p?du v Jizre'elskem udoli od Arab? a s odhodlanim vysou?et stalete ba?iny, mohly v udoli vznikat osady, vesnice a pozd?ji i cela m?sta.

Geografie [ editovat | editovat zdroj ]

Jizre'elske udoli je vymezeno na zapad? sout?skou, za ni? za?ina Zebulunske udoli a Haifsky zaliv , na severu poho?im Harej Nacrat ( Nazaretske hory ) s vrcholky Har Kidumim , Har Ksulot nebo Har Dvora , na vychod? horou Tabor , horou More a bejt?eanskym udolim a na jihu poho?im Karmel a pahorkatinou Ramat Mena?e . Zapadni ?ast udoli odvod?uje ?eka Ki?on , vychodni ?ast vodni tok Nachal Charod . Severovychodni okraj udoli, pobli? hory Tabor, se nazyva Bik'at Ksulot a odvod?uje ho potok Nachal Tavor .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku ??? ?????? ‎ na hebrejske Wikipedii.

↑ BERANEK, Toma?, et al. Index ?eskych exonym: standardizovane podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants . 2., roz?. a aktualiz. vyd. Praha: ?esky u?ad zem?m??icky a katastralni , 2011. 133 s. (Geograficke nazvoslovne seznamy OSN ? ?R). ISBN 978-80-86918-64-8 . S. 38, 117. Standardizovane jmeno: Jezreelske udoli.
↑ BI?, Milo? . Stopami davnych v?k?. Mezi Nilem a Tigridem . 1. vyd. Praha: Vy?ehrad, 1979. str. 82n.
↑ FINKELSTEIN, Israel ? SILBERMAN, Neil Asher . Objevovani Bible. Svata Pisma Izraele ve sv?tle moderni archeologie . 1. vyd. Praha: Vy?ehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-869-3 . [dale jen Objevovani Bible ]. str. 148?150.
↑ Objevovani Bible. str. 167?173.
↑ AVNERI, Arieh L. The Claim of Dispossession: Jewish Land-Settlement and Arabs 1878?1948 . 1. vyd. Efal, Israel: Yad Tabenkin, 1982. S. 44?47.
↑ ?? ?????? [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-10-21]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2010-01-14. (hebrejsky)

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

BENYAMINI, Y.; MIRLAS, V.; MARISH, S.; GOTTESMAN, M.; FIZIK, E.; AGASSI, M. A survey of soil salinity and groundwater level control systems in irrigated fields in the Jezre’el Valley, Israel. Agricultural Water Management . Srpen 2005, ro?. 3, ?is. 76, s. 181?194. ISSN 0378-3774 . DOI 10.1016/j.agwat.2005.01.016 .

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Jizre'elske udoli na Wikimedia Commons

[1] BERANEK, Toma?, et al. Index ?eskych exonym: standardizovane podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants . 2., roz?. a aktualiz. vyd. Praha: ?esky u?ad zem?m??icky a katastralni , 2011. 133 s. (Geograficke nazvoslovne seznamy OSN ? ?R). ISBN 978-80-86918-64-8 . S. 38, 117. Standardizovane jmeno: Jezreelske udoli.

[2] BI?, Milo? . Stopami davnych v?k?. Mezi Nilem a Tigridem . 1. vyd. Praha: Vy?ehrad, 1979. str. 82n.

[3] FINKELSTEIN, Israel ? SILBERMAN, Neil Asher . Objevovani Bible. Svata Pisma Izraele ve sv?tle moderni archeologie . 1. vyd. Praha: Vy?ehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-869-3 . [dale jen Objevovani Bible ]. str. 148?150.

[4] Objevovani Bible. str. 167?173.

[5] AVNERI, Arieh L. The Claim of Dispossession: Jewish Land-Settlement and Arabs 1878?1948 . 1. vyd. Efal, Israel: Yad Tabenkin, 1982. S. 44?47.

[Tel_Šimron-6] ?? ?????? [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-10-21]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2010-01-14. (hebrejsky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Geografie Izraele

D?jiny	Zem? izraelska Izraelske kralovstvi Judske kralovstvi Judea Izrael

Distrikty	Jeruzalemsky distrikt Severni distrikt Haifsky distrikt Centralni distrikt Telavivsky distrikt Ji?ni distrikt Judea a Sama?i

Vodni plochy	Galilejske jezero Jordan St?edozemni mo?e Akabsky zaliv / Rude mo?e Mrtve mo?e

Sporna uzemi	Judea a Sama?i ( Zapadni b?eh Jordanu ) Pasmo Gazy Golanske vy?iny

M?sta	Jeruzalem Tel Aviv Haifa Beer ?eva

Oblasti	Galilea Gilboa Chulske udoli Jizre'elske udoli Jordanske udoli Judea Judske hory Karmel Hory Naftali Negevska pou?? Sama?sko Sorek ?efela Vadi al-Araba Vadi Ara Zevulunske udoli

Sousedni staty	Libanon Syrie Jordansko Egypt

Archeologie	Archeologie v Izraeli