Jicchak Ben Cvi

Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace.
Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Jicchak Ben Cvi
???? ?? ???
Jicchak Ben Cvi na fotografii ze 22. prosince 1952.
Jicchak Ben Cvi na fotografii ze 22. prosince 1952.
2.  prezident Izraele
Ve funkci:
16. prosince 1952  ?  23. dubna 1963
P?edseda vlady David Ben Gurion
Mo?e ?aret
David Ben Gurion
P?edch?dce Chajim Weizmann
Nastupce Zalman ?azar
Stranicka p?islu?nost
?lenstvi Mapaj
Narozeni 24. listopadu 1884
Poltava , Ruske imperium (nyni Ukrajina )
Umrti 23. dubna 1963 (78 let)
Jeruzalem , Izrael
Misto poh?beni Har ha-Menuchot
Kneset 1. , 2.
Cho? Rachel Jana'it Ben Cvi
D?ti synove Amram a Eli
P?ibuzni Aharon Re'uveni (sourozenec)
Alma mater Kyjevska univerzita (1905?1906)
Pravnicka fakulta Istanbulske univerzity (1912?1914)
Profese politik , historik , spisovatel a Jewish communities scholar
Nabo?enstvi judaismus
Ocen?ni Bialikova cena (1953)
honorary citizen of Jerusalem
?len ?adu britskeho imperia
Podpis Jicchak Ben Cvi יצחק בן צבי, podpis
Commons Yitzhak Ben-Zvi
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Jicchak Ben Cvi ( hebrejsky : ???? ?? ???, rodnym jmenem Jicchak ?im?elevi? , ukrajinsky : ?саак Шимшелевич; 24. listopadu 1884 Poltava ? 23. dubna 1963 Jeruzalem ) byl izraelsky politik, historik, sionisticky aktivista, v?dce d?lnicko-sionistickeho hnuti a v letech 1952 a? 1963 v po?adi druhy a zarove? nejdele slou?ici izraelsky prezident .

P?ed svym zvolenim do vrcholne funkce hlavy ?idovskeho statu zastaval r?zne komunitni a politicke funkce. Pat?il k zakladatel?m marxisticko -sionistickeho hnuti Po'alej Cijon v  carskem Rusku a aktivn? se podilel na organizovani tamni ?idovske sebeobrany. Ut?kem z Ruska unikl deportaci na Sibi? a po navazovani kontakt? v  Evrop? podnikl v roce 1907 aliju do osmanske Palestiny . Tam stal u zrodu prvnich ?idovskych obrannych organizaci Bar Giora a ha-?omer a prvniho hebrejsky psaneho socialistickeho listu ha-Achdut . Studoval pravo na Istanbulske univerzit? , av?ak v d?sledku svych sionistickych aktivit byl v roce 1915 zat?en a deportovan. Po odchodu do Spojenych stat? se podilel na naborove kampani do ?idovske legie , do ktere sam vstoupil a s ni? se v roce 1918 vratil do Palestiny. Po svem p?ijezdu pomahal zalo?it stranu Achdut ha-avoda , p?edch?dkyni hegemona izraelske politiky v prvnich desetileti izraelske statnosti, vlivny odborovy svaz Histadrut a hlavni vojenskou podzemni organizaci Hagana . Ve t?icatych a ?ty?icatych letech stal v ?ele ?idovske narodni rady , je? byla stinovou vladou ?idovske pospolitosti v Palestin?. V den vyhla?eni nezavislosti Izraele byl jednim ze signata?? izraelske deklarace nezavislosti a v nasledujicich parlamentnich volbach byl zvolen poslancem za stranu Mapaj . Byl dlouholetym p?itelem prvniho izraelskeho premiera Davida Ben Guriona a spole?n? s nim se ?adi mezi dva nejvyznamn?j?i sionisticke v?dce. [1]

Krom? politicke ?innosti se b?hem sveho ?ivota v?noval i v?deckemu vyzkumu, v jeho? ramci se zabyval ?idovskou etnologii . Studoval ?idovske etnicke a nabo?enske skupiny a komunity, jejich zvyky, tradice a historii a o mnohych sepsal ucelene v?decke studie, je? jsou dodnes pova?ovany za autoritativni a obsahov? vy?erpavajici. Tento sv?j v?decky zajem projevil i v ?ele statu, kdy? do prezidentske rezidence ka?dy tyden zval p?edstavitele r?znych ?idovskych komunit. Je mu rovn?? p?ipisovano zavedeni tradice dn? otev?enych dve?i prezidentske rezidence.

Mladi a rodina [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se jako Jicchak ?im?elevi? v  Poltav? v  carskem Rusku (dne?ni Ukrajina ) jako nejstar?i syn Cvi ?im?elevi?e, potomka vyzna?ne a uznavane rabinske rodiny, [2] ktery si pozd?ji hebraizoval p?ijmeni na ?im?i. [3] Jicchak?v otec byl ?idovskym u?encem, spisovatelem, v?d?im sionistickym aktivistou, ?lenem Chovevej Cijon [4] a jednim z organizator? prvniho sionistickeho kongresu , ktery v roce 1897 v  Basileji uspo?adal Theodor Herzl . [5]

Mlady Jicchak ?im?elevi? vyr?stal v rodin? se silnym sionistickym cit?nim, ktera v?ak dodr?ovala ?idovske zvyky. [3] Ziskal tradi?ni ?idovske vzd?lani v  chederu , po n?m? v letech 1901 a? 1905 pokra?oval ve studiu na ruskem gymnaziu. [6] V roce 1904 v?bec poprve nav?tivil na dva m?sice Palestinu . [7] Nasledn? v roce 1905 nastoupil ke studiu na Kyjevske univerzit? , ktere v?ak musel je?t? teho? roku p?eru?it v d?sledku vypuknuti Ruske bur?oazni revoluce . [4] Ve stejny rok za?aly v carskem Rusku op?t propukat proti?idovske pogromy , ktere Jicchaka ?im?elevi?e p?ivedly k ?idovske sebeobran? v Poltav?. [6] V roce 1905 se za?al anga?ovat v  marxisticko - sionistickem d?lnickem hnuti Po'alej Cijon ( D?lnici Sijonu ), u jeho? zrodu o rok pozd?ji sam stal. [6] Spole?n? se svym otcem a bratrem se podilel na organizovani ?idovskych obrannych jednotek. [8] V roce 1906 v?ak v jejich dom? policie provedla razii, p?i ni? nalezla ukryt zbrani. Cela ?im?elevi?ova rodina byla odsouzena a poslana na Sibi? , otec rodiny dokonce k do?ivotnimu trestu odn?ti svobody (po ?estnacti letech mu v?ak bylo v roce 1922 umo?n?no odejit do Palestiny). [4] Jicchakovi se nicmen? poda?ilo uprchnout do Vilniusu a nasledn? do N?meckeho cisa?stvi , Rakouska-Uherska a ?vycarska a b?hem sve cesty se pokou?el naverbovat ?idovske studenty pro sionisticke aktivity. [7] ?etne kontakty se mu poda?ilo navazat zejmena ve Vidni a na konci roku 1906 se po zat?eni Ber Borochova vratil do Vilniusu. [7] Zde se pozd?ji stal Borochovovym blizkym spolupracovnikem. [9]

Alija do Palestiny [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1907 podnikl aliju do osmanske Palestiny , kde se usadil v p?istavnim m?st? Jaffa . Ve stejnem roce jej Po'alej Cijon delegovala jako sveho zastupce na osmy sionisticky kongres , jen? se konal v  Haagu . [7] V roce 1907 se ?im?elevi? rovn?? zu?astnil prvniho sv?toveho kongresu Po'alej Cijon, kde byl zvolen zastupcem pro Palestinu. [4] Pozd?ji teho? roku zalo?il ve svem jaffskem byt?, spole?n? s dal?imi deseti lidmi, prvni tajnou ?idovskou obrannou organizaci v osmanske Palestin?, znamou jako Bar Giora . Jejim cilem byla ochrana ?idovskych vesnic p?ed utoky Arab? (tehdy spi?e loupe?n? ne? politicky motivovanymi; ?lo o spory o pozemky, o vodu, krade?e dobytka apod.). [10] O dva roky pozd?ji stal, spole?n? se svou budouci man?elkou Rachel Jana'it , u zrodu polovojenske organizace ha-?omer , ktera m?la daleko ?ir?i zab?r a ktera ji? fungovala se souhlasem osmanskych u?ad?. [10] Se svou budouci man?elkou pat?ili v roce 1909 mezi zakladatele jeruzalemskeho gymnazia Rechavja a rovn?? se stali jeho prvnimi u?iteli. [2]

Ben Cvi stojící ve skupině mužů
P?edni sionisticke osobnosti. Jicchak ?im?elevi? (vpravo dole) a nalevo od n?j David Ben Gurion a Josef Chajim Brenner . V horni ?ad? stoji Aharon Re'uveni a Ja'akov Zerubavel , 1912

Po mladoturecke revoluci v roce 1909 vyslala Po'alej Cijon Jicchaka ?im?elevi?e do Osmanske ?i?e , kde m?l navazat kontakt s ?idovskymi komunitami a p?edstaviteli ?idovskych d?lnickych hnuti. [6] V ramci sve cesty nav?tivil ?idovske komunity ve m?stech ?zmir , Istanbul , Solu? , Bejrut a Dama?ek . V Soluni se mu poda?ilo setkat s poslednimi Sabatejci, jen? se pozd?ji stali p?edm?tem jeho vyzkumu. [7] O rok pozd?ji, spole?n? se svou budouci man?elkou a dal?imi lidmi, zalo?il prvni hebrejske socialisticke periodikum v Palestin? s nazvem ha-Achdut . [11] Po studiich na Galatasaray Litesi v  Istanbulu za?al Jicchak ?im?elevi? v roce 1913, spole?n? s pozd?j?im prvnim izraelskym premierem Davidem Ben Gurionem , studovat pravo na Istanbulske univerzit? . [12] Jejich studium v?ak p?eru?ila prvni sv?tova valka , jeji? vypuknuti je zastihlo p?i cest? zp?t do Palestiny na letni prazdniny. [13] O rok pozd?ji osmanske u?ady zakazaly hebrejske periodikum ha-Achdut a ?im?elevi?e a Ben Guriona nejprve v unoru 1915 zatkly a nakonec v b?eznu teho? roku deportovaly do Egypta. [14]

Ben Cvi stojí ve skupině mužů, na pozadí obraz vodopádu
Jicchak ?im?elevi? (stoji vpravo naho?e) se ?leny Po'alej Cijon ve Spojenych statech, 1917

V Egypt? stravili kratkou dobu v  Kahi?e , kde se setkali s  Josefem Trumpeldorem , ktery zde organizoval ?idovskou legii pro boj proti osmanskym Turk?m. [14] S tim v?ak tehdy ani jeden z nich nesouhlasil, nebo? se obavali, ?e by podobny krok mohl vest ke zni?eni palestinskeho ?idovstva. [14] Oba pote odpluli do New Yorku , kde se zapojili do sionistickych aktivit a zalo?ili hnuti he-Chaluc , jeho? cilem bylo ziskat a vy?kolit pracovni silu pro praci v Palestin?. [7] Spole?n? zde take napsali jidi? knihu Zem? izraelska minulost a sou?asnost , je? m?la p?edstavit sionismus americkemu ?idovstvu . [15] Na plan zorganizovat ?idovskou jednotku v boji za osvobozeni Palestiny nakonec, i diky britske Balfourov? deklaraci , zm?nili nazor a po oficialnim vstupu Spojenych stat? do prvni sv?tove valky ?im?elevi? s Ben Gurionem cestovali po Spojenych statech a v ramci naborove akce rekrutovali dobrovolniky do ?idovske legie , ?idovske armadni jednotky a sou?asti Britske armady . [7] Na jejich vyzvu reagovala i  Golda Mabovi?ova , pozd?j?i izraelska premierka Golda Meirova. [16] Ve Spojenych statech vstoupilo do ?ad ?idovske legie na 2500 americkych ?id? a 200 palestinskych ?id?, kte?i zde byli v exilu. Dobrovolniky se stali i ?im?elevi? s Ben Gurionem, ale take nap?iklad Nehemja? Rabin, otec pozd?j?iho izraelskeho premiera Jicchaka Rabina . [16]

Do Palestiny dorazili p?es Egypt v roce 1918, av?ak tou dobou ji? bylo uzemi Palestiny osvobozene Brity. [7] Teho? roku se Jicchak ?im?elevi? o?enil s Rachel Janit. [15] Narodili se jim dva synove, Amram a Eli. Druhy zmin?ny syn pozd?ji zahynul b?hem izraelske valky za nezavislost , kdy? branil kibuc Bejt Ke?et . [6] Bratr Jicchaka ?im?elevi?e byl znamy spisovatel Aharon Re'uveni a jeho ?vagrem izraelsky archeolog Binjamin Mazar . [17] B?hem obdobi britskeho mandatu nad Palestinou si Jicchak ?im?elevi? hebraizoval sve p?ijmeni na Ben Cvi (doslova ?syn Cviho“). [18] [pozn 1]

Politicka kariera [ editovat | editovat zdroj ]

? Duch hrdinstvi a odvahy zmizel v ?idovskem ghettu , kde pro n?j neni misto. Namisto toho se ?ide p?izp?sobili bystrou mysli, hbitosti, poddajnosti v??i ostatnim a trp?livosti, zbab?losti a nesm?losti ve vztahu ke svym soused?m a vladc?m. Toto ?idovske chovani vyustilo v tendenci spolehat na zazraky, jak ?ide ztratili bu? sebed?v?ru ?i sebemotivaci ke zlep?eni sve situace. “

— Jicchak Ben Cvi vyjad?uje sv?j nazor k negativnimu vnimani ke galutu , tedy ?ivotu v  diaspo?e , ktery s nim sdilel nap?iklad Ja'akov Zerubavel [19] , 300

V roce 1919 pomahal zalo?it stranu Achdut ha-avoda a teho? roku byl zvolen do ust?edniho vyboru strany a o rok pozd?ji do sekretariatu odborovych svaz? Histadrut , ktere rovn?? pomahal zalo?it. [6] Po vzniku mandatni Palestiny zastaval funkci koordinatora mezi ji?uvem a britskou mandatni vladou a v roce 1920 jej britsky vysoky komisa? sir Herbert Samuel jmenoval ?lenem poradni rady pro zale?itosti Palestiny (na tuto funkci rezignoval v roce 1930 v d?sledku zavedeni je?t? p?isn?j?ich kvot omezujicich ?idovskou imigraci Passfieldovou bilou knihou ). [7] B?hem sveho p?sobeni v rad? v??il, ?e m??e byt ?mistem setkani rozli?nych politickych stran, nabo?enstvi a socialnich t?id lidi,“ je? v mandatni Palestin? ?iji. [20] Podle n?j byl vliv t?chto lidi v te dob? velmi d?le?ity, ?proto?e ?iji v blizkosti na?eho budovatelskeho usili a do jiste miry v n?m jsou partnery.“ [20]

Kdy? v roce 1920 do?lo ke vzniku ?idovske narodni rady , tedy stinove vlady ?idovske komunity v  britske mandatni Palestin? , byl zvolen do jejiho vedeni; nejprve jako ?len, pozd?ji v roce 1931 jako p?edseda a nakonec v roce 1945 jako prezident. [6] Jako?to nejvy?e postaveny p?edstavitel ji?uvu se 12. kv?tna 1937 zu?astni korunovace britskeho krale Ji?iho VI. [21] Takte? se velmi anga?oval v hlavni ?idovske vojenske podzemni organizaci Hagana , kterou v roce 1920, v d?sledku rostoucich arabskych utok?, pomahal zalo?it. [6] Nemalou ?ast sveho ve?ejneho usili v?noval ve 20. letech Jeruzalemu. V roce 1927 byl zvolen do jeruzalemske m?stske rady, av?ak ji? o dva roky pozd?ji rezignoval v d?sledku postoje svych arabskych koleg? z vedeni m?sta k nepokoj?m, jen? toho roku probihaly. Op?tovn? byl do m?stske rady zvolen v roce 1934. [2] B?hem 20. let se zu?astnil v?ech sionistickych kongres?. [2]

Podle knihy ?lomo Nakdimona z roku 1985 m?l v roce 1924 udajn? na?idil politickou vra?du ultraortodoxniho v?dce Jacoba Israele de Haana . [22] Antisionista de Haan m?l v planu ve spolupraci s arabskymi staty rozvratit ?idovske spole?enstvi v mandatni Palestin? a chystal se britske vlad? navrhnout, aby ?idovska ortodoxni spole?enstvi v Palestin? nebyla pod?izena autorit? sv?tskych ?idovskych instituci. [23] T?i dny p?ed jeho odjezdem do Spojeneho kralovstvi byl Haganou zavra?d?n. [23] V druhe polovin? 30. let v mandatni Palestin? probihalo arabske povstani , a to na protest v??i ?idovske imigrace do Palestiny. B?hem arabskych nasilnosti zahynulo v pr?b?hu t?i let n?kolik set ?id?, co? vyvolalo odvetne akce ?idovskych podzemnich organizaci. Mnohem tvrd?ji v?ak na arabske nasilnosti odpovidala revizionisticko-sionisticka podzemni organizace Irgun , ktera za?ala podnikat teroristicke utoky i proti arabskym civilist?m. Utoky Irgunu odsuzovali ?elni sionisti?ti p?edstavitele, v?etn? Ben Cviho, ktery varoval, ?e teroriste ?zasazuji komunit? ranu do zad.“ [24]

Dne 14. kv?tna 1948 vyhlasil David Ben Gurion nezavislost Izraele a Ben Cvi se stal jednim ze t?iceti osmi signata?? izraelske deklarace nezavislosti . [25] V  prvnich izraelskych parlamentnich volbach byl zvolen poslancem za stranu Mapaj (naslednice Achdut ha-Avody) a funkci poslance zastaval b?hem prvniho a druheho Knesetu . B?hem t?chto dvou funk?nich obdobich byl ?lenem parlamentniho vyboru pro vnit?ni zale?itosti a b?hem funk?niho obdobi druheho Knesetu ?lenem vyboru pro bydleni. [26]

Prezidentstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Ben Cvi si čte text od Chajima Levanona
Prezident Jicchak Ben Cvi a telavivsky starosta Chajim Levanon , prosinec 1952.

V prosinci 1952 se zu?astnil prezidentskych voleb , ktere se konaly po smrti prvniho izraelskeho prezidenta Chajima Weizmanna , ktery zem?el v listopadu teho? roku. Kandidoval v nich za stranu Mapaj a byl jednim z celkem ?ty? kandidat?. Zbylymi byli Mordechaj Nurok za stranu Mizrachi , nezavisly Jicchak Gruenbaum a Perec Bernstein za V?eobecne sionisty . [27] Samotne volby se konaly 8. prosince 1952 a celkem b?hem nich prob?hla t?i kola hlasovani, jeliko? ?adny z kandidat? nebyl v p?edchozich kolech schopen ziskat v?t?inu hlas?. Do posledniho kola se dostali Ben Cvi, Nurok a Gruenbaum a rozdilem dvaceti dvou hlas? nakonec Ben Cvi nad Nurokem vyhral pom?rem 62:40. [27] Prezidentsky u?ad zastaval v celkem t?ech funk?nich obdobich a? do sve smrti v dubnu 1963 (posledni bylo nedokon?ene). V nasledujicich dvou volbach, jen? se konaly 28. ?ijna 1957 a 30. ?ijna 1962 nem?l ?adneho protikandidata a byl zvolen 76, respektive 62 hlasy. [27]

Dřevěná chata
D?ev?na chata ve ?tvrti Rechavja , je? byla Ben Cviho prezidentskym sidlem.

Po nastupu do prezidentskeho u?adu p?esunul prezidentske sidlo z  Rechovotu do Jeruzalema, co? se zprvu ukazalo jako komplikace p?i jmenovani zahrani?nich velvyslanc?. [28] Nap?iklad italsky ministr, jen? v roce 1953 do Izraele p?ivezl pov??ovaci listiny, odmital p?ed prezidenta p?edstoupit v Jeruzalem?, a byl tak nakonec p?ijat v severoizraelske Tiberiad? . Pote v?ak ji? izraelska vlada dala jasn? najevo, ?e jedinym mistem, kde budou p?ijimany pov??ovaci listiny velvyslanc? bude Jeruzalem. [28]

Ben Cvi v??il, ?e prezident by m?l byt p?ikladem pro narod a jeho domov by tak m?l odra?et uspornost a jednoduchost doby. [3] Po vice ne? 26 let tak Ben Cvi a jeho rodina ?ili v d?ev?ne chat? v jeruzalemske ?tvrti Rechavja . Izrael tehdy zakoupil sousedni d?m postaveny a vlastn?ny Nisimem a Ester Valerovymi, ?im? poskytl vice prostoru prezidentske rezidenci; dv? budovy na sousednim pozemku byly vyu?ivany pro p?ijimani oficialnich nav?t?v. [29] Sou?asna prezidentska rezidence Bejt ha-Nasi byla postavena a? v roce 1971. [29]

Jako prezident nepat?il v zahrani?i k p?ili? znamym osobnostem, zarove? v?ak byl ?uznavanym veteranem izraelskeho d?lnickeho hnuti.“ [4] Projevoval velky zajem o ?idovske imigranty, kte?i do Izraele p?i?li v ramci exodu z arabskych zemi . [30] Krom? ji? zmin?ne specifi?nosti jeho prezidentske rezidence se zapsal do historie izraelskych prezident? r?znymi po?iny a zm?nami, ktere izraelske ministerstvo zahrani?nich v?ci popisuje nasledovn?:

Byl to Ben Cvi, prosluly svou v?elosti, otev?enosti a jednoduchymi zp?soby, ktery jako prvni po?adal n?ktere z ka?doro?nich akci, jen? se od te doby staly tradici ? v?etn? ?otev?enych dve?i“ prezidentske rezidence b?hem svatku Sukot a ka?doro?ni recepce na Den nezavislosti , ktere se u?astni oby?ejni lide. (…) Do prezidentske rezidence zval p?edstavitele rozli?nych ?idovskych etnickych spole?enstvi a men?in a ka?dy m?sic se p?i teto udalosti se?lo na sto a? dv? st? host? z cele zem?. Ka?da z pozvanych skupin vyprav?la o historii sve komunity, jejich zvycich, ritualech a tradicich a ukazovala p?edm?ty, ktere se k t?mto tradicim pojily.

Ministerstvo zahrani?nich v?ci Statu Izrael [3]

Vyzkum [ editovat | editovat zdroj ]

Jemenští Židé sedící v letadle
Jemen?ti ?ide , kte?i do Izraele p?i?li v letech 1949 a? 1950 v ramci operace Letajici koberec pat?ili mezi ?idovske komunity, o ktere se Ben Cvi zajimal.

Krom? politickych a spole?enskych aktivit se velkou m?rou podilel na tvorb? odbornych praci a studii. [8] Sepsal p?es dvacet svazk? pojednavajici o historii ?idovskych komunit, stejn? jako o nep?eru?enem spojeni mezi ?idovskym osidlenim zem? izraelske od dn? druheho Chramu . [3] Mezi jeho oblast zajm? pat?ila historie a zvyky r?znych ?idovskych skupin na Blizkem vychod? . [4] The Shengold Jewish Encyclopedia uvadi, ?e ?jeho knihy o d?jinach ?id? ve Svate zemi a o r?znych etnickych skupin tvo?icich palestinske ?idovstvo, jsou pova?ovany za autoritativni a vy?erpavajici studie.“ [8] To potvrzuje i Joan Comay (1995), jen? Ben Cviho zmi?uje jako uznavanou autoritu v?nujici se nap?iklad Samaritan?m ?i Karait?m . [4] Jeho vyzkum se v?ak neomezoval pouze na ?idovske skupiny, by? tvo?ily dominantni ?ast, a zajimal se i o ne?idovske men?iny v Izraeli a rane d?jiny ji?uvu. [4] B?hem sveho vyzkumu nashroma?dil velke mno?stvi material? a ?asto se setkaval s p?edstaviteli jednotlivych ?idovskych skupin. [4]

Aby podpo?il vyzkum zmin?nych oblasti, zalo?il v roce 1948 Institut pro studium orientalnich ?idovskych komunit na Blizkem vychod? , ktery nasledn? sam vedl. Krom? ?idovskych komunit a sekt se vyzkumny ustav v?nuje i studiu geografie zem? izraelske , jejimu starov?kemu obyvatelstvu, pamatkam a tradicim. [6] Institut sidli v n?kdej?im dom? Nisima Valery a v roce 1963 byl z rozhodnuti vlady na jeho po?est p?ejmenovan na Ben Cviho institut ( Jad Ben Cvi ). [31] V roce 1965 za?al institut vydavat prezidentovy sebrane knihy, spisy, ?lanky, deniky a dopisy. [4]

Ocen?ni, smrt a vzpominka [ editovat | editovat zdroj ]

Hlava a poprsí Ben Cviho na izraelské bankovce
Jicchak Ben Cvi je znazorn?n na aversni stran? izraelske bankovky o hodnot? 100 ?ekel?

V roce 1953 mu byla ud?lena Bialikova cena za ?idovske my?leni. [32] Zem?el 23. dubna 1963 v Jeruzalem? ve v?ku 78 let a byl poh?ben na jeruzalemskem h?bitov? Har ha-Menuchot vedle hrobu svych rodi??. Jeho statniho poh?bu se zu?astnily desetitisice Izraelc?, kte?i prochazeli ulicemi hlavniho m?sta. [33] Na jeho po?est byl z rozhodnuti vlady teho? roku p?ejmenovan vyzkumny institut, ktery zalo?il, na Ben Cviho institut ( Jad Ben Cvi ). [31] Od roku 1999 jsou v ob?hu bankovky o nominalni hodnot? 100  ?ekel? (zhruba 500 K?), na jejich? aversni stran? je vyobrazen jeho portret a jeho projev z roku 1953, ktery pronesl na p?ed shroma?d?nim jemenitske komunity. Na reversni stran? bankovky je vyobrazena hali?ska synagoga a text Ben Cviho druheho inaugura?niho projevu. [34] Na jeho po?est nese jeho jmeno ?ada izraelskych ulic a vzd?lavaci instituce. V roce 2008 byla jeho d?ev?na chata p?esunuta do kibucu Bejt Ke?et, ktery pomahal zalo?it jeho syn, a interier chaty byl restaurovan a vybaven p?vodnim za?izenim. D?m Valer? v Rechavii byl ozna?en jako historicky chran?na pamatka. [35]

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Nasledujici tituly jsou vybrana dila Jicchaka Ben Cviho uvedena v katalogu americke knihovny Kongresu . ?ast uvedenych d?l byla vydana Ben Cviho institutem a? po jeho smrti.

Anglicke nazvy:

  • The Jewish Yishuv in Peki'in Village (1922)
  • The Moslem World and the Arab World (1937)
  • Eretz-Israel under Ottoman Rule (1955)
  • The Exiled and the Redeemed (1961)
  • The Hebrew Battalions: Letters (1969) ? vydano posmrtn?

Hebrejske nazvy:

  • Li-?'elot avodatenu ba-Arec (1912)
  • ?e'ar ji?uv (1926)
  • Uchlusenu ba-Arec (1929)
  • Likutim ?omronijim (1933)
  • ha-Olam ha-muslemi veha-olam ha-aravi (1936)
  • Kitvej Jicchak Ben-Cvi. (1936)
  • Golat Ji?ma'el u-vinjan Jisra'el (1950)
  • Nidchej Jisra'el (1952)
  • Sefer ha-?omer (1957)
  • ?ivtej Jisra'el be-vet ha-nasi bi-Jru?alajim (1959)
  • Sefer Cefat (1962)
  • Milchamot ha-Cha?mona'im (1964) ? vydano posmrtn?
  • Mechkarim u-mekorot (1965) ? vydano posmrtn?
  • Erec Jisra'el ve-ji?uvah bi-jmej ha-?ilton ha-otmani (1966) ? vydano posmrtn?
  • Gedudim ha-ivrijim (1967) ? vydano posmrtn?
  • Ri?mej derech (1971) ? vydano posmrtn?

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ ?adny z dostupnych zdroj? neuvadi kdy si p?ijmeni hebraizoval, a proto v nasledujicich ?astech ?lanku bude pou?ivano ji? p?ijmeni hebraizovane.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Yitzhak Ben-Zvi na anglicke Wikipedii.

  1. ↑ HEN-TOV, Jacob. Communism and Zionism in Palestine: Comintern and the Political Unrest in the 1920's . Cambridge (Massachusetts): Transaction, 1974. 184 s. Dostupne online . ISBN   978-0870733260 . S. 41. (anglicky)  
  2. ↑ a b c d Prezident Yitzhak Ben-Zvi [online]. U?ad premiera Statu Izrael [cit. 2010-04-13]. Dostupne online . (anglicky)  
  3. ↑ a b c d e Yitzhak Ben-Zvi [online]. Ministerstvo zahrani?nich v?ci Statu Izrael, 2003-03-02 [cit. 2010-04-12]. Dostupne online . (anglicky)  
  4. ↑ a b c d e f g h i j COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament . London: Routledge, 1995. 448 s. Dostupne online . ISBN   978-0415125833 . S. 58?59. (anglicky)  
  5. ↑ POSTAL, Bernard. And the Hills Shouted for Joy: The Day Israel Was Born . 3. vyd. New York: David McKay, 1973. 430 s. Dostupne online . ISBN   978-0679503309 . S.  391 . (anglicky)  
  6. ↑ a b c d e f g h i Ben Zvi, Yitzhak (1884 - 1963) [online]. ?idovska agentura [cit. 2010-04-12]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2007-11-12. (anglicky)  
  7. ↑ a b c d e f g h i Yitzhak Ben-Zvi (Shimshelevitz) (1884-1963) [online]. Kneset [cit. 2010-04-12]. Dostupne online . (anglicky)  
  8. ↑ a b c SCHREIBER, Mordecai a kolektiv. The Shengold Jewish Encyclopedia . 3. vyd. Rockville: Schreiber, 2003. 304 s. Dostupne online . ISBN   978-1887563772 . S. 46. (anglicky)  
  9. ↑ SOFER, Sasson. Zionism and the Foundations of Israeli Diplomacy . Cambridge: Cambridge University Press, 1998. 463 s. Dostupne online . ISBN   978-0521630122 . S. 117. (anglicky)   [ nedostupny zdroj ]
  10. ↑ a b NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel . Kolin nad Rynem: Konemann, 1998. 617 s. Dostupne online . ISBN   3-89508-595-2 . S.  37 . (anglicky) Dale jen: The 20th Century in Eretz Israel .  
  11. ↑ Yitzhak BenZvi [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2010-04-12]. Dostupne online . (anglicky)  
  12. ↑ BROWN, Michael. The Israeli-American Connection: Its Roots in the Yishuv, 1914-45 . Detroit: Wayne State University Press, 1996. 396 s. Dostupne online . ISBN   978-0814325360 . S. 198. (anglicky)  
  13. ↑ GILBERT, Martin . Izrael: D?jiny . Praha: BB Art, 2002. 668 s. ISBN   80-7257-740-9 . S. 47. Dale jen: GILBERT, Martin. Izrael: D?jiny .  
  14. ↑ a b c AURON, Yair. The Banality of Indifference: Zionism and the Armenian Genocide . New Jersey: Transaction, 2001. 405 s. Dostupne online . ISBN   978-0765808813 . S. 322?323. (anglicky)  
  15. ↑ a b ISSEROFF, Ami. Biography of Yitzhak Ben Tzvi [online]. Zionism and Israel [cit. 2010-04-12]. Dostupne online . (anglicky)  
  16. ↑ a b GILBERT, Martin. Izrael: D?jiny. s. 53
  17. ↑ WEITZ, Yechiam. The subversives on the hill [online]. Haaretz , 2007-03-23 [cit. 2010-04-13]. Dostupne online . (anglicky)   [ nedostupny zdroj ]
  18. ↑ MASALHA, Nur. The Bible and Zionism: Invented Traditions, Archaeology and Post-colonialism in Palestine-Israel . London: Zed Books, 2007. 384 s. Dostupne online . ISBN   978-1842777619 . S. 67. (anglicky)  
  19. ↑ ZERUBAVEL, Yael. Recovered Roots: Collective Memory and the Making of Israeli National Tradition . Chicago: Chicago University Press, 1997. 360 s. Dostupne online . ISBN   978-0226981581 . S. 19. (anglicky)  
  20. ↑ a b GORNY, Yosef. Zionism and the Arabs 1882-1948: A Study of Ideology . Oxford: Clarendon Press, 1987. 350 s. Dostupne online . ISBN   978-0198227212 . S. 133. (anglicky)  
  21. ↑ The 20th Century in Eretz Israel. s. 202
  22. ↑ NAKDIMON, Shlomo; MAYZLISH, Shaul. ?? ??? : ???? ??????? ?????? ???? ????? Deh Han : ha-recach ha-politi ha-ri?on be-Erec Jisra'el / De Haan: The first political assassination in Israel . Tel Aviv: Modan Press, 1985. OCLC 21528172 (hebrejsky)  
  23. ↑ a b GILBERT, Martin. Izrael: D?jiny. s. 67
  24. ↑ GILBERT, Martin. Izrael: D?jiny. s. 106
  25. ↑ GILBERT, Martin. Izrael: D?jiny. s. 195
  26. ↑ Yitzhak Ben-Zvi [online]. Kneset [cit. 2010-04-13]. Zalo?ka Knesset Activities. Dostupne online . (anglicky)  
  27. ↑ a b c Previous Presidential Elections [online]. Kneset [cit. 2010-04-13]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu . (anglicky)  
  28. ↑ a b BOVIS, H. Eugene. Jerusalem Question, 1917-68 . Stanford: Hoover Institution Press, 1971. 186 s. Dostupne online . ISBN   978-0817932916 . S. 93. (anglicky)  
  29. ↑ a b Shimshelevitz Family [online]. Eilat Gordin Levitan [cit. 2010-04-13]. Dostupne online . (anglicky)  
  30. ↑ Itzhak Ben-Zwi (1884-1963) [online]. Badacz.org [cit. 2010-04-13]. Dostupne online . (polsky)  
  31. ↑ a b Ben-Zvi Institute for the Study of Jewish Communities of the East [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2010-04-13]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2011-07-17. (anglicky)  
  32. ↑ List of Bialik Prize recipients 1933-2004 [ PDF ]. m?sto Tel Aviv [cit. 2010-02-09]. Dostupne v archivu po?izenem dne 17-12-2007. (hebrejsky)  
  33. ↑ BEN GURION, David . Israel, a Personal History . New York: Funk & Wagnalls, 1971. 862 s. Dostupne online . S.  684 . (anglicky)  
  34. ↑ Banknotes and Coins Catalog: One Hundred New Sheqalim [online]. Banka Izraele [cit. 2010-04-13]. Dostupne online . (anglicky)   [ nedostupny zdroj ]
  35. ↑ GLASS, Joseph B; KARK, Ruth. Sephardi entrepreneurs in Jerusalem : the Valero family 1800-1948 . Jerusalem: Gefen, 2007. ISBN   9789652293961 . (anglicky)  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Hlavy Statu Izrael
P?edsedove prozatimni statni rady
David Ben Gurion (1948) ? Chajim Weizmann (1948?1949)
Standarta prezidenta Státu Izrael
Standarta prezidenta Statu Izrael
Prezidenti
Chajim Weizmann (1948?1952) ? Jicchak Ben Cvi (1952?1963) ? Zalman ?azar (1963?1973) ? Efrajim Kacir (1973?1978) ? Jicchak Navon (1978?1983) ? Chajim Herzog (1983?1993) ? Ezer Weizman (1993?2000) ? Mo?e Kacav (2000?2007) ? ?imon Peres (2007?2014) ? Re'uven Rivlin (2014?2021) ? Jicchak Herzog (od 2021)
?lenove druheho Knesetu zvoleneho roku 1951
Mapaj
V?eobecni sioniste
Mapam
ha-Po'el ha-Mizrachi
Cherut
Maki
Progresivni strana
Dem. kand. izr. Arab?
Agudat Jisra'el
Sefardove a orientalni komunity
Po'alej Agudat Jisra'el
Mizrachi
Kidma va-avoda
Jemenitske sdru?eni
Chakla'ut u-fituach
poznamka:
?lenove prvniho Knesetu zvoleneho roku 1949
Mapaj
Mapam
Sjednoc. nab. fronta
Cherut
V?eobecni sioniste
Progresivni strana
Maki
Sefard. a orient. komunity
Dem. kand. Nazaretu
Kandidatka bojovnik?
Jemenitske sdru?eni
Mezin. ?en. sion. org.
poznamka:
  • abecedni ?azeni, nikoliv podle pozice na kandidatni listin?

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jicchak_Ben_Cvi&oldid=23638515 “