PhDr. h. c. Jaroslav Kvapil
Narozeni	25. za?i 1868 Chudenice , Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Umrti	10. ledna 1950 (ve v?ku 81 let) Praha , ?eskoslovensko ?eskoslovensko
Misto poh?beni	Chudenice
Alma mater	Univerzita Karlova
Povolani	p?ekladatel , basnik , re?iser , dramatik , libretista, novina? , divadelni re?iser, spisovatel , filmovy re?iser a dramaturg
Ocen?ni	narodni um?lec (1946) ?ad Toma?e Garrigua Masaryka II. t?idy, in memoriam (1998)
Cho?	Hana Kvapilova 1. man?elka Zdena Rydlova 2. man?elka
Funkce	?len Revolu?niho narodniho shroma?d?ni
Podpis
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Jaroslav Kvapil ( 25. za?i 1868 Chudenice ^[1] ? 10. ledna 1950 Praha ^[2] ) byl ?esky basnik , dramatik , p?ekladatel , libretista a divadelni re?iser .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se na zamku v Chudenicich . Jeho matkou byla Anna Terezie Kvapilova (rozena Baslova) z Merklina a otec Ignac Hynek Kvapil z Lutina . Jaroslav vyr?stal spole?n? s mlad?imi sestrami Zde?kou (*1870) a Marii (*1871). Jaroslav?v otec byl v Chudenicich do roku 1905 leka?em hrab?ciho rodu ?ernin? a Jaroslav zde te? absolvoval obecnou ?kolu. ^{[3] [4] [5]} Po studiu na klatovskem a plze?skem gymnaziu studoval leka?stvi a filosofii v Praze, studia v?ak nedokon?il. ^[6]

V letech 1891 a? 1904 pracoval jako novina? v redakcich list? Hlas naroda , Narodni listy , ?eska stra? a jako redaktor Zlate Prahy . V letech 1888?1902 p?ispival pod pseudonymem Olaf do humoristickeho ?asopisu ?vanda dudak . ^[3] Jeho prvni ?ena Hana Kvapilova (rozena Kube?ova), here?ka Narodniho divadla, jej p?ivedla k trvalemu zajmu o divadlo a on se ve svych p?isp?vcich pro noviny a ?asopisy v?noval ?asto divadlu ^[6] . S Hanou jej seznamil za?atkem roku 1890 J. V. Fri? . ^[7] Jeho druhou man?elkou byla Zdena Rydlova , here?ka Narodniho divadla ^[6] .

Kvapilova sestra Zde?ka se roku 1889 provdala za architekta Antonina Cechnera . ^[8] Sestra Marie se roku 1895 provdala za Rudolfa Worzfelda (1864-?), spravce velkostatku ve ?vihov? . ^{[9] [10]}

Kvapil sve prvni basn? publikoval ve Sv?tozoru . Spolu s Alfonsem Muchou a Ladislavem Syllabou se podilel na obnoveni svobodneho zedna?stvi v ?eskoslovensku. ^[11]

V roce 1898 zalo?il spolu s Janem Vavrou , Gustavem Schmoranzem a ?leny spolku Maj v Praze divadlo Uranie , umist?ne u p?ile?itosti Vystavy architektury a in?enyrstvi zprvu na pra?skem Vystavi?ti , pozd?ji p?enesene do pivovarske zahrady v Hole?ovicich . ^{[6] [12]}

Cely sv?j dal?i ?ivot pak v?noval divadlu , p?sobil mnoho let jak v Narodnim divadle , tak v M?stskem divadle na Kralovskych Vinohradech . Krom? re?ie i p?ekladal, psal libreta a upravoval divadelni hry pro jevi?tni provedeni.

Za prvni sv?tove valky se u?astnil prvniho odboje ^[13] . V letech 1918 ? 1920 byl poslancem Revolu?niho narodniho shroma?d?ni Republiky ?eskoslovenske za ?eskou statopravni demokracii , respektive za ?eskoslovenskou narodni demokracii z ni vzniklou. ^{[14] [15]}

Za druhe sv?tove valky byl (spolu s byvalym ministrem zahrani?i Kamilem Kroftou a pravnikem Emilem Lanym ) spoluzakladatelem odbojove organizace Prozatimni revolu?ni narodni vybor . ^[16] Po odhaleni skupiny byl uv?zn?n a do doby osvobozeni republiky stravil 11 m?sic? ve vazb? . ^[17] Propu?t?n byl na za?atku Pra?skeho povstani , 5. kv?tna 1945, na p?ikaz nacistickeho pohlavara Karla Hermanna Franka , ktery cht?l v Protektoratu ustanovit p?echodnou vladu, aby se zabranilo krveproliti. Kvapil v?ak u?ast v teto vlad? odmitl. ^[18]

Dne 13. ?ervna 1945 byl jmenovan p?edsedou Divadelni rady, z?izene jako um?lecky a kulturn?-politicky poradni sbor pro zasadni otazky v divadelnictvi. Sch?zi se v?ak nezu?ast?oval, nebo? se marn? domahal u ministra Zde?ka Nejedleho zjistit rozsah svych pravomoci. ^[19]

Dne 22. unora 1948 podepsal jako jediny divadelnik vyzvu k zachovani demokracie , vydanou stranami demokratickeho tabora republiky. ^[20]

Kdy? v roce 1950 zem?el, jeho poh?eb byl vypraven proti jeho p?ani z Narodniho divadla . ^[21] Soustrast man?elce vyslovil president Klement Gottwald . ^[22]

Mistem jeho posledniho odpo?inku se staly jeho rodne Chudenice v okrese Klatovy. ^[6]

Divadlo [ editovat | editovat zdroj ]

Ji? v roce 1894 spolure?iroval (s J. Seifertem, J. ?mahou, A. Sedla?kem) na scen? Narodniho divadla hru E. Moreau a V. Sardou Madame Sans-Gene . V roce 1897 v Narodnim divadle pak uvedl v premie?e svoji Princeznu Pampeli?ku (s hudbou Josefa Bohuslava Foerstera a ve spolure?ii s J. Seifertem), v hlavni roli alternovala jeho ?ena Hana Kvapilova . Hra byla na po?adu a? do roku 1909 .

V roce 1900 se stal ?literarnim poradcem“ ( dramaturgem ) ?inohry Narodniho divadla . Zde p?sobil v teto funkci do roku 1906 , pak jako vrchni re?iser a v letech 1911 a? 1918 jako ?ef ?inohry . ^[6]

Na scenach Narodniho divadla uvedl v premie?e v letech 1893 a? 1937 ve sve re?ii nebo spolure?ii celkem 205 divadelnich inscenaci ^[23] . V roce 1918 byly uspo?adany velke divadelni slavnosti k padesatileti polo?eni zakladniho kamene Narodniho divadla a on sam p?i te p?ile?itosti uvedl v p?ti m?sicich ?ty?icet p?t divadelnich her dev?tadvaceti ?eskych autor? . ^[24]

V roce 1918 vstoupilo Narodni divadlo do nove republiky s inscenaci hry Jana Roha?e od Aloise Jiraska v re?ii J. Kvapila s Vojanem v titulni roli. P?edstaveni se hralo 25. a 27. ?ijna 1918 je?t? v Rakousku-Uhersku a pak 31. ?ijna 1918 ji? v nove ?eskoslovenske republice. ^[25]

B?hem let 1918 a? 1921 pracoval jako sek?ni ?ef na ministerstvu ?kolstvi a narodni osv?ty, av?ak prace jej zde neuspokojovala. ^{[26] [27]} Nastoupil tedy od 1. za?i 1921 misto Karla Hugo Hilara v M?stskych divadlech na Vinohradech ^{[28] [29]} , nebo? od 1. ledna 1921 ode?el z Vinohrad do Narodniho divadla jako ?ef ?inohry Karel Hugo Hilar . ^[30] Z Vinohrad za Hilarem odchazeli postupn? dal?i herci, nap?. Vaclav Vydra, B.Karen , Karel Dostal , Jaroslav Vojta , Zdenka Baldova . Na protest prav? proti p?etahovani herc? do Narodniho divadla podali v roce 1922 ?editel Dr. Fuksa, J. Kvapil a Karel ?apek demisi na sve funkce, tuto v?ak pozd?ji odvolali. ^[31]

Byl nucen vytvo?it novy vinohradsky soubor ? postupn? p?i?li Mila Pa?ova , Franti?ek Smolik , Olga Scheinpflugova , Hugo Haas , Franti?ek Kreuzmann , Gustav Hilmar , Bed?ich Vrbsky , L. Veverka. ^[32] V roce 1923 p?izval na Vinohrady re?isera Bohu?e Stejskala z Brna, v roce 1924 Jana Bora z Intimniho divadla na Smichov? ^[33] . V letech 1927?1928 ziskal jako hosta pro Vinohradske divadlo Annu Sedla?kovou . ^[34]

Za jeho ?efovani tvo?ili ?e?ti auto?i postupn? t?etinu a? vice ne? polovinu z pr?m?rn? 30 premier , ktere zde byly ro?n? uvad?ny. ^[35] Uvad?ny byly hry Aloise Jiraska , Jaroslava Vrchlickeho , Frani ?ramka , Mahena, Stanislava Loma , Kopty, Franti?ka Langera , brat?i ?apk? . Dale uvad?l sveho oblibeneho Williama Shakespeara , Henrika Ibsena a dal?i. ^[36]

V roce 1921 zorganizoval na Vinohradech, je?t? jako ministersky u?ednik, serii pohostinskych vystoupeni Moskevskeho um?leckeho akademickeho divadla (MCHAT), za u?asti Konstantina Sergejevi?e Stanislavskeho , se kterym se znal ze za?atku stoleti ( 1906 ), kdy poprve hostoval v Praze. ^[38] , ^[39]

Koncem roku 1927 incenoval ve Vinohradskem divadle svoji posledni re?ii, hru Jaroslava Vrchlickeho Noc na Karl?tejn? . ^{[40] [41]} Na Vinohradech p?sobil jako um?lecky ?ef a re?iser jen do roku 1928. ^[42] Od roku 1928 z d?vodu zhor?ujici se zrakove vady omezil soustavne divadelni p?sobeni a vracel se pozd?ji ji? jen k pohostinskym re?iim. ^[6]

V roce 1934 byl p?izvan op?t do Narodniho divadla k re?ii hry I. Vojnovi?e Smrt matky Jugovi?? , aby tuto hru (kterou kdysi jako prvni uvedl na ?eska podia) znovu uvedl ^[43] .

Take re?iser Ji?i Frejka jej v roce 1947 znovu pozval do Vinohradskeho divadla , aby zde ve svych 80 letech re?iroval sve vyznamne inscenace z 20. let. On sam pak zde zopakoval v p?vodni vyprav? Josefa ?apka Langerovu hru Periferie , ^[44] ?ramk?v M?sic nad ?ekou a Shakespearovu hru Troilus a Kressida . ^[45] Hry byly usp??n? hodnoceny, Troilus a Kressida dokonce jako ?pi?kove p?edstaveni sezony. ^[46]

Take do Narodniho divadla se vratil je?t? v sezon? 1947 / 1948 , aby zde uvedl op?t svoji Princeznu Pampeli?ku (celkem 33× na scen? Stavovskeho divadla , Tylova divadla a Narodniho divadla), kterou sam i re?iroval ^[47] .

Vinohradske divadlo [ editovat | editovat zdroj ]

• 1914 Josef Bohuslav Foerster : Debora , libreto J. Kvapil, re?ie V. Marek
• 1916 J. B. Foerster: Debora , libreto J. Kvapil, re?ie V. Marek
• 1918 J. B. Foerster: Debora , libreto J. Kvapil, re?ie R. Lanhaus
• 1918 Z.Krasinski: Nebo?ska komedie , p?eklad J. Kvapil, re?. Karel Hugo Hilar
• 1921 A. Jirasek : Emigrant , re?ie J. Kvapil (prvni Kvapilova re?ie v Divadle na Vinohradech) ^[48]
• 1921 H. Ibsen : Hedda Gablerova , re?ie J. Kvapil
• 1921 W.Shakespeare : Troilus a Kressida , re?ie J. Kvapil (prvni uvedeni teto hry na ?eskych jevi?tich, sou?asn? 29. Shakespearova hra nastudovana J. Kvapilem) ^[48]
• 1922 Fra?a ?ramek : M?sic nad ?ekou , re?ie J. Kvapil
• 1922 Moliere : K?ehotinky, re?ie J. Kvapil
• 1922 Alois Jirasek : Lucerna , re?ie J. Kvapil
• 1922 Moliere: Lakomec , re?ie J. Kvapil
• 1922 O. Theer: Faeton , re?ie J. Kvapil
• 1922 W. Shakespeare : Othello , re?ie J. Kvapil
• 1922 J. Vrchlicky : Midasovy u?i , re?ie J. Kvapil
• 1922 J. Kvapil: Princezna Pampeli?ka , re?ie J. Wenig
• 1922 W. Shakespeare : Ve?er t?ikralovy aneb Cokoli chcete , re?ie J. Kvapil
• 1923 W. Shakespeare: Cymbelin , uprava a re?ie J. Kvapil
• 1923 W. Shakespeare: Sen noci svatojanske , re?ie J. Kvapil
• 1923 W. Shakespeare: Zimni pohadka , re?ie J. Kvapil
• 1923 I. Vojnovi?: Ma?karada v podkrovi , re?ie J. Kvapil
• 1924 Sofokles : Elektra , re?ie J. Kvapil
• 1924 W. Shakespeare: Kupec benatsky , re?ie J. Kvapil
• 1924 Josef Kajetan Tyl : Strakonicky dudak , re?ie J. Kvapil
• 1924 J. Romains: Knock aneb Triumf mediciny , re?ie J. Kvapil, vyprava J. ?apek j. h.
• 1924 E. Verhaeren: Spartska Helena , re?ie J. Kvapil
• 1925 Franti?ek Langer : Periferie , re?ie J. Kvapil, vyprava Josef ?apek j. h.
• 1925 W. Shakespeare: Macbeth , re?ie J. Kvapil
• 1926 Fra?a ?ramek : Ostrov velike lasky , re?ie J. Kvapil
• 1926 William Shakespeare : Lasky licha lest , re?ie J. Kvapil (prvni uvedeni teto hry na ?eskych jevi?tich) ^[49]
• 1926 Josef Kopta : Nejkrasn?j?i boty na sv?t? , re?ie J. Kvapil
• 1927 S. Lom : Kajici Venu?e , re?ie J. Kvapil
• 1927 Franti?ek Langer : Grandhotel Nevada , re?ie J. Kvapil
• 1927 W. Shakespeare: Hamlet , re?ie J. Kvapil
• 1927 Henrik Ibsen : Hedda Gablerova , p?eklad J. Kvapil, re?ie K. Vavra
• 1927 William Shakespeare : Julius Caesar , re?ie J. Kvapil (posledni Kvapilova re?ie Shakespearovy hry v Divadle na Vinohradech) ^[50]
• 1927 Jaroslav Vrchlicky : Noc na Karl?t?jn? , re?ie J. Kvapil
• 1927 Henrik Ibsen : Stra?idla , p?eklad J. Kvapil, re?ie Bohu? Stejskal
• 1940 Josef Kajetan Tyl : Strakonicky dudak aneb Hody divych ?en , uprava J. Kvapil a G. Hart, re?ie Gabriel Hart
• 1947 Franti?ek Langer : Periferie, re?ie J. Kvapil

Film [ editovat | editovat zdroj ]

P?esto?e byl Kvapil hlavn? divadelni re?iser, re?iroval i t?i filmy:

• Ahasver (1915)
• Zlaty kli?ek 1922
• Prodana nev?sta 1933

Ocen?ni [ editovat | editovat zdroj ]

• 1925 Statni cena
• 1946 titul PhDr. h. c. ( Karlova universita , Praha)
• 1946 titul narodni um?lec
• 1998 ?ad T. G. Masaryka II. t?idy, in memoriam

?eske divadelni osobnosti o Jaroslavu Kvapilovi [ editovat | editovat zdroj ]

Tato ?ast je kandidatem na p?esunuti na Wikicitaty .

Wikicitaty jsou projekt obsahujici sbirku citat? a p?islovi.

Ladislav Boha? [ editovat | editovat zdroj ]

?Vzpomn?l jsem si na Jaroslava Kvapila, ktery ?ikaval: ?Dobra here?ka je jako vino. ?im star?i, tim lep?i.‘ “ ^[51]

Leopolda Dostalova [ editovat | editovat zdroj ]

?Jaroslav Kvapil, na? Jaroslav Kvapil! Vidim ho ? jako v dalce ? na p?elomu stoleti. ?tihly, vysoky mlady mu? u?lechtile tva?e, obda?eny zvla?tnim osobnim kouzlem. Poprve jsem ho vid?la tehdy v Pod?bradech , kde m?l jakousi literarni p?edna?ku ? pro mne pamatnou. Ty? den toti? byl p?itomen na ve?eru, kde vystupovala mlada divka ve stare aktovce ve vd??nem solovem vystupu. Jaroslav Kvapil projevil zajem o mlady talent ? a tak ??astn? rozhodl o mem poslani“ ^[52]

Vlasta Fabianova [ editovat | editovat zdroj ]

?Kvapil mi imponoval svou vzd?lanosti, cilev?domosti, zku?enostmi i logikou. M?l Shakespeara v mali?ku, a p?esto se na ka?dou zkou?ku pe?liv? p?ipravoval a v?d?l si proto rady s ka?dym detailem.“ ^[53]

Jan Pivec [ editovat | editovat zdroj ]

1. ?N?kdy na ja?e roku 1935 jsem se setkal s Jaroslavem Kvapilem, tim slavnym re?iserem, dramatikem a basnikem. A velice p?kn? jsme si spolu povyprav?li a navzajem si porozum?li. Nemusim zd?raz?ovat, jaky to byl pro mne hluboky za?itek.“ ^[54]
2. ?Nevim, jak vyjad?it, co to pro mne znamenalo! Jaroslav Kvapil se na par chvil vratil na mista sve stare slavy a p?i?el mezi sve, mezi nas. Krasny vysoky stary pan, moudrost a u?lechtilost sama. Bylo mu tehdy, v kv?tnu 1948, osmdesat let. Kdy? se postavil poprve na jevi?t?, m?li n?kte?i z nas v o?ich slzy. Kvapil byl p?ece mu?, ktery jako re?iser polo?il zaklady modernimu ?eskemu divadlu, basnik a dramatik, vlastenec.“ ^[55]
3. ?Kvapil u? ?patn? vid?l. Kdy? se dival na scenu, p?ikladal si k oku jakousi l?i?ku s dirkou uprost?ed. Ale sly?el i nejjemn?j?i odstin hlasu, rozpoznal ka?dou zamlku, a taktn? dovedl vytknout sebemen?i nedozn?ni sveho ver?e. V pauzach kouzeln? vyprav?l. ?lov?k by m?l dojem, ?e hovo?i s n?kym, kdo se vratil z jineho sv?ta, aby dne?nim lidem vysv?tlil, jak to ?i ono bylo. Gentleman ka?dym coulem, ?lechtic mezi divadelniky. Byla to krasna prace, nemohu na ni zapomenout!“ ^[56]

Eduard Kohout [ editovat | editovat zdroj ]

1. ?Problem p?estaveb, dvojiteho prostoru shakespearovske sceny, nalady, v?rnosti autorov? textu, to v?e poutalo Kvapilovu pozornost p?edev?im. Byl to velky pokrok proti dob?, kdy re?iser vicemen? odpovidal jen za to, ?e herci um?ji text a v?di, kudy p?ijit a kudy odejit. V?ichni jsme si ho va?ili a m?li jsme ho radi i pro jeho lidskou noblesu.“ ^[57]
2. ?Provedeni patnacti Shakespearovych her v jednom m?sici, a to uprost?ed valky, byl jist? obdivuhodny po?in maleho naroda, ktery se tak manifesta?n? p?ihlasil k vrchol?m nad?asove sv?tove kultury. N?ktera p?edstaveni byla krasna, jina men? zda?ila, jako celek v?ak byl cyklus velkym usp?chem ?eskeho divadla, p?edev?im Kvapilova a Vojanova um?ni.“ ^[58]

Franti?ek Kova?ik [ editovat | editovat zdroj ]

1. ?Noveho um?leckeho ?efa jsme dostali a? po prazdninach. A byl to ? Jaroslav Kvapil! V?em dob?e znamy basnik, dramatik a p?edev?im re?iser. Po prudkem, dravem Hilarovi , ktery nep?estaval hledat po?ad n?co noveho a kolem n?ho? to neustale v?elo a kolotalo, p?ichazi k nam tedy tichy, jemn? kultivovany, lyricky Kvapil, malem u? klasik. M?l za sebou slavnou eru v p?edvale?nem Narodnim, kde ? jak pravi historici ? polo?il zaklady ?eske moderni divadelni re?ie a kde jeho prvnimi herci byli ti dva nezapomenutelni, Eduard Vojan a Hana Kvapilova . Po valce z divadla ode?el, u?adoval na ministerstvu ?kolstvi a narodni osv?ty, a te? se vratil nazp?t k divadlu. V?ecky to p?ekvapilo, nejvic mo?na Hilara.“ ^[59]
2. ?Z t?icitky her, ktere u nas Kvapil za sedm let nastudoval, dobra polovina byla dramata, ktera u? p?ed valkou uvedl v Narodnim. Ale to v?bec neznamena, ?e by se jako re?iser opakoval. Ostatn? u? nova doba a jini herci vy?adovali trochu jiny p?istup i ke klasik?m. ?ekl bych, ?e u nas sve re?iserske dilo krasn? dovr?il. Necht?l se dat zastinit mlad?im Hilarem v Narodnim. Ono to tenkrat bylo takove um?lecke sout??eni mezi Narodnim a Vinohradskym, mezi Hilarem a Kvapilem. I divadelnici se rozd?lovali na hilarovce a kvapilovce, n?kdy to zachazelo a? moc daleko.“ ^[40]
3. ?Zvla?? Aloise Jiraska m?l Kvapil up?imn? rad a moc si ho va?il. Jirasek k nam chodival take na zkou?ky svych her, sledoval je ti?e a skromn? n?kde v koutku potemn?leho hledi?t?. Kvapil mu v?dycky projevoval nejhlub?i uctu.“ ^[60]
4. ?U Kvapila nikdy nezatla?oval re?iser autora. Mluvilo-li se i o re?iserovi, bylo to a m?lo to byt jen n?co navic. V podstat? byl Kvapil re?iser realisticky a vyst?elky exprese odmital, jalovych efekt? neu?ival. Divadlo nem?lo byt jen podivanou pro o?i, ?lo o velkou my?lenku. Cti?adostivost Hilarovu Kvapil nem?l. Dalo by se ?ici, ?e m?l zasadu: autor v hercich na jevi?t?, re?iser za kulisy!? ^[61]
5. ?Kdo ho takoveho znal, ?iveho, ?inneho tu i onde, pevneho, sveho, toho srdce pobolivalo, kdy? pro pokro?ilou chorobu o?ni projevoval u? pozd?ji tu a tam nejistotu, zda je v?ecko v po?adku, kdy? nas bral za ruku a neklidn? se dotazoval, zda je to ?i ono dob?e osv?tleno, on, ktery byl mistrem v osv?tlovani. Pozoroval jsem ho n?kdy a myslival jsem si s trpkou laskou, ?e by re?iroval z posuvneho k?esla, kdyby nemohl chodit. Tak silna byla jeho laska k divadlu.“ ^[61]

Vladimir Hlavaty [ editovat | editovat zdroj ]

1. ?Povolal Jaroslava Kvapila, ktery svymi impresionistickymi Shakespeary tvo?il vyrazny protipol hilarovskemu expresionismu v Narodnim divadle.“ ^[62]
2. ?Za?il jsem zatim na Shakespeara t?i re?isery: Kvapila, snad nejlep?iho, Salzera a Dudka “ ^[63]
3. ?17. prosince 1947 byla premiera Langrovy Periferie. P?edstaveni re?iroval Jaroslav Kvapil … Kvapilova re?ie se vyzna?ovala jeho basnivosti, byla jemna, taktni, vy?adovala ov?em dokonalou reprodukci role. Kvapil byl takovy nadherny romantik starych za?lych ?as?, ov?em stale moderni … Kvapil byl specialista na sviceni. Vytva?el nadhern? barevne sv?telne imprese.“ ^[64]

Jaroslav Marvan [ editovat | editovat zdroj ]

? Ji?i Frejka pozval Kvapila k pohostinne re?ii dal?i Shakespearovy hry Troilus a Cressida, ve ktere mi Mistr sv??il roli kupli?e Pandara, ktereho kdysi hraval Bohu? Zakopal a po?ital ji pravem k paradnim rolim. Jaroslav Kvapil inscenoval tuto hru p?ed vice ne? dvaceti p?ti lety a m?l s ni tedy sve zku?enosti. Pandarus je role velice krasna. Byl jsem s ni spokojen a Kvapil, jak mi pozd?ji prozradil, take. Pracovat s nim ? to byl skute?n? nesmirn? nadherny za?itek. M?l toti? promy?leno v?echno do nejmen?ich detail? a t?eba?e, jak jsem ?ikal, velice ?patn? vid?l, neu?el mu kmit sv?tla ani fale?ne nasviceni sceny, ba ani to, ?e reflektor stal o p?l metru dal, ne? ho cht?l mit. P?edstaveni bylo divadelnim svatkem.“ ^[65]

Zden?k ?t?panek [ editovat | editovat zdroj ]

1. ?Byl jsem p?ichodem Kvapilovym nad?en. ?ekl jsem u?, jak jsem si ho va?il, ale to by bylo p?ili? suche a chude vyjad?eni toho, co jsem k n?mu citil. V jeho osob? se mi p?ibli?ovalo cosi velkeho, krasneho, vzne?eneho. Byl pro mne basnikem, re?iserem, dramatikem, politikem, vlastencem i revoluciona?em, p?edev?im v?ak baje?nym ?lov?kem.“ ^[66]
2. ?Kvapil miloval Jiraska, ale p?imo zbo??oval Shakespeara. Byl v?dy svate?n?, skoro slavnostn? nalad?n, kdy? jej re?iroval. Tehdy se stavala re?ie pro n?ho ob?adem. Nenad?lal mnoho ?e?i a rovnou aran?oval. Sam neherec, nerad p?edehraval, ale v?dy na?el zp?sob, jak vyjad?it, co od herce po?aduje. Na text, na vyslovnost byl a? kantorsky p?isny. Re?iroval zpam?ti a zpam?ti take znal v?echny hry. Sam si je basnicky upravoval, modernizoval Sladkovy p?eklady. Jeho re?ie se vyzna?ovala krasnou vytvarnou kompozici a rytmem.“ ^[67]
3. ?P?i Shakespearovi Kvapil mladl, chodil za scenou, jako by se vzna?el. Jednou mi ?ekl: " Ja rad?ji herce posloucham, ne? vidim, divam se u?ima a je to rozhodn? p?esn?j?i."“ ^[68]

Jaroslav Vojta [ editovat | editovat zdroj ]

?Re?iser Jaroslav Kvapil byl jemny a uhlazeny ?lov?k, ktereho jsme m?li v?ichni radi. Jeho dramaturgicka uprava v?ech Shakespearovych her, je? postupn? uvad?l na scenu, byla jedine?na, a to a? v Narodnim divadle, tak i u nas na Vinohradech. Sam si je v?echny re?iroval.“ ^[28]

Franti?ek ?erny [ editovat | editovat zdroj ]

1. ?Inscenace Troila a Kressidy p?inesla v prvni ?ad? velky usp?ch Jaroslavu Kvapilovi. Premiera Troila a Kressidy byla pova?ovana za ?slavny den Vinohrad .‘ “ ^[69]
2. ?Kvapil?v p?inos pro ?eske divadlo v letech dvacatych netkv?l v?ak u? konec konc? ve vlastnich inscenacich, v nich? v zasad? na vysoke urovni zu?itkovaval sve mlade vyboje, ale v tom, co jako re?iser vkladal do herc? mlade generace. Pro budoucnost ?eskeho divadla bylo d?le?ite, ?e tem?? v?echny vyrazne herecke osobnosti teto generace se mohly ve dvacatych letech rozvijet pod jeho vlivem. Kvapil toti? t?mto um?lc?m zprost?edkovaval velike d?dictvi herc? ? analytik? ?lov?ka z rozhrani stoleti.“ ^[32]
3. ?Necht?l byt re?iserem, vystupujicim okazale nad autora a soubor. P?al si ’upln? zmizet v kolektivu’ a slou?it pokorn? autorovi a herc?m. Aby i formaln? manifestoval sv?j nesouhlas s ’despotickym’ pojetim re?iserske prace, dokonce se v polovin? dvacatych let rozhodl neuvad?t sve jmeno pod svymi inscenacemi.“ ^[70]
4. ?Ve vinohradskem divadle nevytva?el Kvapil u? p?edstaveni, ktera by hledala nove cesty, ale pouze na vysoke urovni dovr?oval sve vyboje z prvnich dvou desetileti stoleti. Velky re?iser v?ak nicmen? i zde znovu velmi pronikav? zasahl do vyvoje ?eskeho divadelnictvi, proto?e mlade herecke generaci zprost?edkoval odkaz analyticke realisticke ?koly.“ ^[71]

Spisy [ editovat | editovat zdroj ]

Basn? [ editovat | editovat zdroj ]

• Padajici hv?zdy , Praha : vlastni naklad, 1889
• R??ovy ke? , Praha : Bursik a Kohout, 1890 ? basn? z let 1888?1890
• Basnik?v denik , Praha : F. ?ima?ek, 1890
• Ticha laska , Praha : Jaroslav Pospi?il, 1891
• Liber aureus , Praha : F. ?ima?ek, 1894 ? basn? z let 1890?1893
• Oddanost , Praha : vlastni naklad, 1896 ? basn? z let 1891?1895
• Trosky chramu , Praha : J. Otto, 1899 ? basn? a prozy z let 1888?1899
• Andante : kniha smutku a vit?zstvi , Praha : Hejda a Tu?ek, 1904 ? basn? z let 1901?1903

?ada jeho basni byla zhudebn?na, nap?iklad: Josef Bohuslav Foerster : ?eska pise? , Jind?ich Jind?ich : Pisn? .

Dramaticke dilo [ editovat | editovat zdroj ]

• Debora , libreto k ope?e Josefa Bohuslava Foerstera podle divadelni hry Salomona Hermanna Mosenthala , Praha : Fr. A. Urbanek, 1892
• P?itmi : dramaticka scena ver?em , proverb , Praha : Jaroslav Pospi?il, 1895
• Selska bou?e , libreto k ope?e Ludvika Lo??aka podle divadelni hry Jan Vyrava od Franti?ka Adolfa ?uberta , Praha : Alois Wiesner, 1896 nebo 1897
• Perdita , libreto k ope?e Josefa Ne?very podle divadelni hry Williama Shakespeara Zimni pohadka , Praha : Fr.A. Urbanek, 1896 (napsano 1888)
• Bludi?ka : drama o ?ty?ech d?jstvich , Praha : F. Topi?, 1896
• Princezna Pampeli?ka , Praha : F. ?ima?ek, 1897
• Rusalka , libreto k ope?e Antonina Dvo?aka , Praha : F. Topi?, 1901
• Oblaka , Praha : Maj, 1903
• Sirotek : narodni pohadka , Praha : Edvard Leschinger, 1906
• Uvahy o re?ii : Studie a ?lanky , Praha : Divadelni ustav, 1972

N?ktera jeho dila se stala podkladem filmovych scena?? , nap?. Oblaka nato?il re?iser Svatopluk Innemann v roce 1933 pod nazvem Sk?ivan?i pise? ^[72]

P?eklady [ editovat | editovat zdroj ]

• Bjørnstjerne Bjørnson : Nad na?i silu , Praha : Jan Otto, 1900
• Ludwig Fulda : Talisman , Praha : F. ?ima?ek, 1894
• William Schwenk Gilbert : Pokra?ovani , Praha : F. ?ima?ek, 1900 ^[73]
• Henrik Ibsen : Pani z namo?i (Fruen fra havet), Praha : J. Otto, 1906
• Henrik Ibsen : Stra?idla (Gengangere), Praha : J. Otto, 1909
• Henrik Ibsen : Opory spole?nosti (Samfundets støtter), Praha : J. Otto, 1911
• Karl Schonherr : Domov a vira , Praha : Jos. R. Vilimek, 1911

Pam?ti [ editovat | editovat zdroj ]

• O ?em vim : sto kapitol o lidech a d?jich z meho ?ivota , Praha : Orbis, 1932

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Jaroslav Kvapil : vyb?rova personalni bibliografie , sestavily Jitka Neu?ilova, Mirka Dvorova, Plze? : Studijni a v?decka knihovna Plze?skeho kraje, 2008
• Jind?ich ?erny : Osudy ?eskeho divadla po druhe sv?tove valce : Divadlo a spole?nost 1945 ? 1955 , Praha : Academia, 2007 , str. 20, 36, 108, 126, 145, 159, 187, 242, 280, 414, 484, ISBN   978-80-200-1502-0
• Z. Silova, R. Hrdinova, A. Ko?ikova , V. Mohylova : Divadlo na Vinohradech 1907 ? 2007  : Vinohradsky ansambl , Praha : Divadlo na Vinohradech, 2007 , str. 11, 17, 22, 27, 31?3, 35, 38, 40?1, 43, 53, 61, 73, 75, 105, 107, 131, 162?3, 165, 167?73, 177?80, ISBN   978-80-239-9604-3
• Ji?i ?ak a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907 ? 2007 ? Vinohradsky p?ib?h , Praha : Divadlo na Vinohradech, 2007 , str. 16, 20, 148?51, 153?7, 159, 163?4, 172, 178?9, 183, 186, 204?5, ISBN   978-80-239-9603-6
• Petr Ho?ec: Sebrane spisy II. ( Jaroslav Marvan : Nejen o sob?; Bez napov?dy; Smich mezi reflektory), vyd.Adonai, 2002 , str. 146?7, ISBN   80-86500-74-8
• Franti?ek ?erny : Kapitoly z d?jin ?eskeho divadla , Academia, Praha, 2000 , str. 38, 49, 95, 155, 161, 168?9, 176, 183, 186?190, 192, 195, 197, 202, 205, 208?9, 216, 219?221, 224?6, 229, 230, 232?5, 241, 244?7, 259, 265, 284?5, 287?8, 335, ISBN   80-200-0782-2
• B. Spisarova, V. Vydra : Va?e Dana Med?icka , KVARTA, Praha, 1995 , str. 20, 30
• Marie Valtrova: Kronika rodu Hru?inskych , Odeon, Praha, 1994 , str. 85, 125, 128?9, 132, 135, 138, 164?5, 170, 184, ISBN   80-207-0485-X
• Vlasta Fabianova : Jsem to ja?, Odeon, Praha, 1993 , str. 11, 46, 62?4, 66, 73?5, 121?2, 126?7, 157, 313
• Kolektiv autor?: Narodni divadlo a jeho p?edch?dci , Academia, Praha, 1988 , str. 265?6, 581
• B.Bezou?ka , V.Pivcova, J.?vehla: Thespidova kara Jana Pivce , Odeon, Praha, 1985 , str. 56, 81, 91?2, 138, 142, 149, 249, 254?5, 351, 359
• Vladimir Hlavaty : Monolog herce z Vinohrad , Melantrich, Praha, 1984 , str. 85, 92, 98, 116, 121, 154, 180
• Kolektiv autor?: D?jiny ?eskeho divadla/IV. , Academia, Praha, 1983 , str. 13, 18, 20, 22, 29, 34, 47, 54?9, 62?3, 65?7, 71, 75, 107, 112, 117, 120, 122, 124, 126?9, 132?3, 136?7, 139, 140, 145, 150?1, 154, 157, 165, 171, 178, 188, 254, 369, 382, 422, 443, 542?3, 554, 588?9, 597, 603, 642, 647
• Franti?ek ?erny  : Hraje Franti?ek Smolik , Melantrich, Praha, 1983 , str. 14, 28, 35, 47, 59, 66?75, 78?81, 86, 89?90, 94, 97?8, 106, 109, 118?9, 122, 141?2, 178, 194, 219, 227, 329
• Franti?ek Kova?ik : Kudy v?udy za divadlem , Odeon, Praha, 1982 , str. 56, 101, 115, 183, 194?5, 203?4, 216, 231, 233?5, 237?8, 240?1, 259, 275?8, 311, 330, 338, 349
• Ji?i Mucha : Alfons Mucha , Mlada fronta, Praha, 1982 , str. 406?7
• Ladislav Boha? : Tisic a jeden ?ivot , Odeon, Praha, 1981 , str. 31, 99, 114, 117, 124, 154, 271, 294, 302
• Karel Hoger : Z hercova zapisniku , Melantrich, Praha, 1979 , str. 127, 353, 361, 372, 375, 423
• Franti?ek ?erny  : M?niva tva? divadla aneb Dv? stoleti s pra?skymi herci , Mlada fronta, Praha, 1978 , str. 97, 99?102, 107?8, 110, 112?3, 116, 120?1, 128, 136?7, 144, 150, 153, 168, 183, 218?9, 221, 233, 236, 238, 241, 287, 291
• Ladislav Pe?ek : Tva? bez masky , Odeon, Praha, 1977 , str. 19, 74, 117, 210
• Jaroslav Pr?cha : Ma cesta k divadlu , vyd. Divadelni ustav, Praha, 1977 , str. 42, 87, 137, 156, 200, 256
• Eduard Kohout : DIVADLO aneb SNA? , Odeon, Praha, 1975 , str. 10, 32, 34, 44, 50, 52, 55, 57?61, 63?4, 66, 86?7, 95, 100, 127, 148, 162, 172, 193
• V. V. ?tech : V zaml?enem zrcadle , ?eskoslovensky spisovatel, Praha, 1969 , str. 25, 62, 104, 146, 228
• Zden?k ?t?panek : Herec , Mlada fronta, Praha, 1964 , str. 100?103, 106, 120?1, 126, 135, 139?141, 143?152, 155, 157?8, 208, 294
• Jaroslav Vojta : Cesta k Narodnimu divadlu , Melantrich, Praha, 1958 , str. 123, 146
• V. Muller a kol.: Padesat let M?stskych divadel pra?skych 1907 ? 1957 , vyd. Ust?edni narodni vybor hl. m. Prahy, Praha, 1958 , str. 11?4, 23, 44?6, 48?9, 58?60, 77, 79, 100?5, 110, 130?164
• Miroslav Kou?il: O malem jevi?ti , Praha, Orbis, 1953 , str. 325-6
• Jind?ich Vodak : T?i herecke podobizny , Melantrich, Praha, 1953 , str. 36, 46, 49, 55, 69, 80, 84, 90, 93, 127, 135, 143, 162, 169, 172, 175?7, 179, 181?3
• Dr. Vaclav Tomsa: Divadlo Jaroslava Kvapila: [1894?1906] , Praha, 1948 ? souborne vydani Kvapilova dramatickeho dila
• Jind?ich Vodak : N?kolik dodate?nych slov o Jaroslavu Kvapilovi , in Divadelni zapisnik, ro?nik I., 1945 ? 1946 , Praha, vyd. Sdru?eni pro divadelni tvorbu v Um?lecke besed?, str. 218?222
• Franti?ek Gotz , Frank Tetauer : ?eske um?ni dramaticke, ?ast I. ? ?inohra , ?olc a ?ima?ek, Praha, 1941 , str. 225?9
• Bed?ich Jahn: P?t let ?editelem M?stskych divadel pra?skych , Melantrich, Praha, 1940 , str. 14, 16, 24, 40
• Jo?a Gotzova: Profily ?eskych herc? , vyd. S. V. U. Manes v Praze, nedat. (kolem roku 1931 ), str. 16, 18, 21
• Miroslav Rutte: Soupis re?ii Jaroslava Kvapila , In: Miroslav Rutte, Josef Kodi?ek: Nove ?eske divadlo 1928 ? 1929 , vyd. Dr. Ot. ?torch-Marien, Aventinum, Praha, 1929 , str. 118?122
• Alois Charvat: Ze stare Prahy (Divadelni a jine vzpominky), nakl. L. Maza?, Praha, 1926 , str. 171
• M?stske divadlo na Kral. Vinohradech: Ro?enka "Kruhu solist?" 1924 , Praha, vyd. M?stske divadlo na Kral. Vinohradech, 1923 , str. 86, 87, 140

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Jaroslav Kvapil na Wikimedia Commons
• Autor Jaroslav Kvapil ve Wikizdrojich
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Jaroslav Kvapil
• Jaroslav Kvapil v Lexikonu ?eske literatury v Digitalni knihovn? Akademie v?d ?R
• Jaroslav Kvapil v databazi Archivu Narodniho divadla ? ?ivotopis , seznam re?ii, fotografie
• Jaroslav Kvapil na Kinoboxu