Jaroslav Ha?ek
fotografie z ?ijna 1922
Rodne jmeno	Jaroslav Mat?j Franti?ek Ha?ek
Narozeni	30. dubna 1883 Praha-Nove M?sto
Umrti	3. ledna 1923 (ve v?ku 39 let) Lipnice nad Sazavou
P?i?ina umrti	paralysis cordis (ochrnuti srdce)
Misto poh?beni	Lipnice nad Sazavou
Povolani	autor , satirik, romanopisec, novina? , spisovatel , publicista a humorista
Alma mater	Realne gymnazium v Je?ne
Temata	literatura , ?urnalistika , humor , satira , kabaret a publicistika
Vyznamna dila	Osudy dobreho vojaka ?vejka za sv?tove valky
Politicka p?islu?nost	Strana mirneho pokroku v mezich zakona (od 1911) Socialni demokracie (od 1918)
Man?el(ka)	Jarmila Ha?kova (od 1910) Alexandra Lvova (1920?1923)
D?ti	Richard Ha?ek
Rodi?e	Josef Ha?ek
P?ibuzni	Bohuslav Ha?ek (bratr) Marie Ha?kova (sest?enice) Roman Ha?ek (bratranec)
Podpis
multimedialni obsah na  Commons
galerie na  Commons
p?vodni texty na  Wikizdrojich
citaty na  Wikicitatech
Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Jaroslav Ha?ek ( 30. dubna 1883 Praha ? Nove M?sto ^[1] ? 3. ledna 1923 Lipnice nad Sazavou ) byl ?esky spisovatel , publicista a  novina? , autor druhe nejp?ekladan?j?i knihy ?eske literatury (58 jazyk? v roce 2013 ^[2] ), proslulych Osud? dobreho vojaka ?vejka za sv?tove valky .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Rod Ha?k? byl z otcovy strany sedlacky a m?l ko?eny v jiho?eskych Mydlovarech . Ha?k?v d?de?ek z otcovy strany, Franti?ek Ha?ek , byl poslancem ?eskeho zemskeho sn?mu a pozd?ji i tzv. krom??i?skeho sn?mu . Byl rovn?? u?astnikem boj? na barikadach v Praze v roce 1848 . Podle n?kterych pov?sti spolupracoval s Michalem Bakuninem  b?hem jeho pobytu v ?echach v roce 1849. ^[3]  Rod matky Kate?iny, rozene Jare?ove (* 1849), byl take z ji?nich ?ech, kdy jeho d?d Antonin Jare? (1807?1889) i prad?d Mat?j Jare? (1762?1843) byli kni?eci schwarzenber?ti ba?ty?i v Kr?i ?p. 32. ^{[4] [5] [6] [7] [8] [9]} Ba?ty?em byl ji? Ha?k?v praprad?d Josef Jare? (1729?1785), ktery tuto pozici dlouha leta zastaval v Sudom??i. Nakonec se mu poda?ilo stat se dokonce fi?mistrem protivinskeho panstvi. ^[10]

Jeho otec Josef Ha?ek (1843?1896), ^[11] u?itel matematiky a nabo?ensky fanatik, ^[12] p?ed?asn? zesnul na intoxikaci alkoholem . ^[13] Zahan?l jim bolesti zp?sobene rakovinou . Chudoba pak donutila jeho matku Kate?inu se t?emi d?tmi st?hovat se vice ne? patnactkrat.

Ve ?ty?ech letech leka? u maleho Jaroslava diagnostikoval srde?ni vadu a zakrn?lou ?titnou ?lazu . Kv?li tomu Jaroslav stravil v d?tstvi hodn? ?asu na venkov?, u d?de?ka z mat?iny strany, na tzv. Ra?icke ba?t?, a to zejmena se svym mlad?im bratrem Bohuslavem (*1886). V d?tstvi na n?ho Jaroslav ?arlil a n?kolikrat se dokonce pokusil mu jako miminku ubli?it. ^[3] Pozd?ji ale m?li mimo?adn? silny vztah a hodn? spolu p??ky cestovali. Bohuslav se upil k smrti rok po Jaroslavov? umrti.

D?tstvi Ha?kovo bylo b??ne, klukovske, prodchnute dobrodru?stvimi s vrstevniky a ?etbou Karla Maye a Julese Verna . To se v?ak zm?nilo v Ha?kovych jedenacti letech, kdy se do Lipove ulice, kde tehdy Ha?kovi bydleli, nast?hoval vyslou?ily namo?nik N?me?ek. Dospivajiciho Ha?ka si obto?il kolem prstu, tahal z n?ho penize, ktere Ha?ek i kradl doma, a za?al ho vodit do hospod, v?etn? neblaze proslule Jedove chy?e v Apolina?ske ulici , kde ho u?il pit alkohol . Navic p?ed chlapcem zam?rn? soulo?il se svou divkou. Pro Ha?ka to bylo trauma, pozd?ji na tyto za?itky vzpominal s hnusem a vy?itkami. Zasadn? to asi ovlivnilo Ha?k?v vztah k ?enam. P?i debatach se spolubojovniky v ruskych legiich tuto vzpominku pry komentoval slovy: ?M??e byt na sv?t? n?co hor?iho, ne? takove lidske prase? ?erta stareho jsem tomu rozum?l, nic jsem o t?chhle v?cech nev?d?l a p?ece jsem pocitil takovy hnus a odpor, ?e mi to sta?ilo otravit cely ?ivot. Take jsem se od t?ch dob ?enskych bal jako ?ert k?i?e“. ^[3] Zde maji asi take ko?eny n?ktere teorie o Ha?kov? homosexualit? , ?i?ene zejmena literarnim historikem Jind?ichem Chalupeckym (studie Podivny Ha?ek v knize Expresioniste ), ktery se, krom rozboru textoveho, opiral o sv?dectvi Ha?kova kamarada Rudolfa ?imanovskeho. ^[14] O nesmyslnosti podobnych uvah v?ak sv?d?i citova hloubka dochovane korespondence s budouci Ha?kovou man?elkou, ve ktere up?imn? p?iznava i d?iv?j?i sexualni vztahy s nahodnymi ?enami. ^[15]

Kratce pote, co za?al Ha?ek studovat na gymnaziu v Je?ne ulici , zem?el jeho otec. V roce 1897 se jako student gymnazia zu?astnil protin?meckych nepokoj? v Praze. Byl zat?en a u?itele gymnazia ho kv?li tomu p?im?li z ustavu ?dobrovoln?“ odejit. Pote se u?il drogistou v Koko?kov? drogerii na rohu Per?tyna a Martinske ulice, ale nakonec maturoval na ?eskoslovanske obchodni akademii v Resslov? ulici . ^[16] Na akademii se sp?atelil s Ladislavem Hajkem, a spole?n? napsali a vydali parodii lyricke milostne poezie Majove vyk?iky , ve ktere se Ha?ek prvn? vysmal patosu a vstoupil na p?du humoristicke literatury.

Po maturit? se stal zam?stnancem banky Slavia , brzy se ale za?al ?ivit vyhradn? novina?inou a literaturou. V te dob? se take seznamil s ?eskymi anarchisty . Za?al vest bohemsky a tulacky ?ivot. Pro?el spole?n? s bratrem Bohuslavem p??ky mj. Slovensko , Hali? a Ma?arsko (tehdy Uhersko ). Povidky z t?chto cest Jaroslavu Ha?kovi otiskovaly Narodni listy .

V roce 1907 se stal redaktorem anarchistickeho ?asopisu Komuna a byl za svoji ?innost kratce v?zn?n.

Ve stejnem roce se zamiloval do Jarmily Mayerove (1887?1931) ale kv?li jeho bohemskemu ?ivotu ho jeji rodi?e nepokladali za vhodneho partnera pro svou dceru. Kdy? byl zat?en za znesv?ceni vlajky v Praze, rodi?e Mayerovou vzali na venkov v nad?ji, ?e to pom??e skon?it jejich vztah. V reakci na to se Ha?ek pokusil vycouvat ze sve radikalni politiky a ziskat trvalou praci jako spisovatel. Roku 1908 redigoval ?ensky obzor . V roce 1909 m?l ?edesat ?ty?i publikovanych povidek a dal?i rok byl jmenovan redaktorem ?asopisu Sv?t zvi?at . Tato prace sice netrvala dlouho, nebo? byl brzy propu?t?n za publikovani ?lank? o imaginarnich zvi?atech, ktera si vymyslel, p?esto se 23. kv?tna 1910 s Jarmilou Mayerovou o?enil. ^[17] Po roce man?elstvi se v?ak Jarmila vratila k rodi??m, pote co byl Ha?ek zadr?en, kdy? se sna?il p?edstirat svou vlastni smrt. Podle jinych zdroj? ?lo ov?em o va?n? min?ny pokus o sebevra?du, motivovany pochopenim, ?e ?adneho man?elskeho ?ivota neni schopen. ^[18] Po tomto pokusu byl nakratko hospitalizovan v psychiatricke le?ebn?. Syn Richard Ha?ek se mu narodil 20. dubna 1912. ^[19]

Od roku 1911 p?ispival do ?eskeho slova , dale pak do Pochodn? , Humoristickych list? , Kop?iv , Karikatur , n?jaky ?as vedl te? Kynologicky ustav, ^[13] co? ho pozd?ji inspirovalo ke knize M?j obchod se psy .

V roce 1911 zalo?il Stranu mirneho pokroku v mezich zakona . Zalo?il ji se svymi kumpany ve vinohradske hospod? U zlateho litru , aby parodoval tehdej?i politicky ?ivot. Napsal i satiricky spis Politicke a socialni d?jiny strany mirneho pokroku v mezich zakona , ten v?ak byl vydan kni?n? a? roku 1963.

V tomto obdobi byl spolu s  Franti?kem Langrem , Emilem Arturem Longenem a Egonem Erwinem Kischem spoluautorem ?ady kabaretnich vystoupeni, kde byl i hlavnim u?inkujicim.

V let? 1912 Jaroslav Ha?ek stravil n?kolik tydn? v chot?bo?ske hospod?, kde se ho nakonec nemohli zbavit a marn? ?ekali na zaplaceni. Sv?j pobyt v Chot?bo?i popsal v povidkach Zradce naroda v Chot?bo?i , Okresni soud v Malibo?i , Jak je to s rodi?t?m Ignata Herrmanna ?i Posviceni v K?ivici.

Pro postavu obecniho blba ?Pepka Vysko?” v romanu Osudy dobreho vojaka ?vejka  byl Jaroslavu Ha?kovi inspiraci Josef Kouba ? Pepek Vysko? ?il ve Sv?tle nad Sazavou. Josef Pta?nik, narozeny roku 1927, jej jako maly hoch pamatuje. Pry kdy? mu n?kdo dal ?estak, tak vysko?il a zame?el jako koza. Jaroslav Ha?ek se p?atelil s mali?em Panu?kou a Mat?jem Kud?jem, ktery take ?il ve Sv?tle nad Sazavou. Na Lipnici mu Anna Novakova, babi?ka Josefa Pta?nika, narozena roku 1927, nosila podmasli. Anna Novakova, matka Hedviky Novakove, provdana za Josefa Pta?nika, byla hokyna?ka a nakupovala od sedlak? v okoli Sv?tle nad Sazavou p?ebytky, nap?. maslo, podmasli a jine produkty. Dale je pak prodavala take Ha?kovi, ktery ji n?kdy z?stal dlu?en a zaplatil a? p?i?t?. P?i svem putovani po ji?nich ?echach s p?ateli mali?em Josefem Ladou a spisovatelem Zde?kem Mat?jem Kud?jem . ^{[ zdroj? ]}

V dob? vypuknuti prvni sv?tove valky ?il Ha?ek s kresli?em Josefem Ladou, ktery pozd?ji ilustroval Dobreho vojaka ?vejka. ^[20]

V roce 1915 Ha?ek narukoval v  ?eskych Bud?jovicich k  91. pluku a s nim odjel na hali?skou frontu v Rusku. O umyslu narukovat tem?? nikomu ne?ekl, byl proto n?jakou dobu hledany. 24. za?i 1915 padl do zajeti v bitv? u Chorupan (cca 12 km severozapadn? od ukrajinskeho m?sta Dubno ). ^[21] A? do leta 1916 byl v zajateckem tabo?e Totskoje, kde vstoupil do ?eskoslovenskych legii . Pote byl za?azen do ?s. pluku, kde p?sobil jako pisa?, emisar naborove komise a st?elec. Pak byl p?elo?en ke spojovacimu oddilu, kulometnemu oddilu (v n?m? se zu?astnil bitvy u Zborova ) a do kancela?e 1. pluku. Od listopadu 1917 do unora 1918 publikoval v ?asopise ?echoslovan a ?s. vojak , byl mj. autorem ?ady protibol?evickych ?lank?.

Koncem unora 1918 vstoupil do ?eskoslovanske socialn? demokraticke strany d?lnicke . Co vedlo Ha?ka k opu?t?ni my?lenky anarchismu a p?ijeti socialistickych my?lenek, nikde neobjasnil. V b?eznu se ?eskoslovenske legie vydaly na znamou anabazi, s cilem p?ipojit se k Zapadni front? p?es Vladivostok . Ha?ek s tim nesouhlasil a odjel do Moskvy, kde za?al spolupracovat s bol?eviky . V dubnu p?estoupil z ?s. legii do Rude armady . Byl poslan do Samary , nasledujici rok byl ?editelem armadni tiskarny v  Uf? , na?elnikem odd?leni pro praci s cizinci aj. ^[22] Na konci roku 1918 p?sobil jako velitel oddilu ?uva?? v  Rude armad? a jako zastupce vojenskeho velitele bugulmskeho okresu . Pote p?sobil na Sibi?i , kde vydaval n?kolik ?asopis?. Jednim z nich byl take prvni ?asopis v  burjat?tin? ?Jur“ ( Usvit ). ^[23]

Roku 1920 byl v  Irkutsku , kde p?sobil jako ?len m?stskeho sov?tu , ^[24] zran?n p?i vra?ednem utoku. ^[25] Ve stejnem roce onemocn?l tyfem a v kv?tnu se v Krasnojarsku o?enil s tiskarenskou d?lnici Alexandrou Grigorjevnou Lvovovou, zvanou ?ura (*1894), ktera o n?j po onemocn?ni pe?ovala. Po navratu do ?eskoslovenska nebyl souzen za mnoho?enstvi , jen kv?li tomu, ?e v Rusku nebyl zrovna po?adek a neuznavaly se vzajemn? r?zne mezinarodni smlouvy.

V prosinci 1920 p?ijel do ?eskoslovenska. Nejprve byl umist?n v Pardubicich v karantenni stanici, 19. prosince se ?urou p?ijel do Prahy . Do ?eskoslovenska byl Sov?ty vyslan s cilem organizovat komunisticke hnuti. V tom mu v?ak zabranily dv? okolnosti: jednak na podporu kladenskych nepokoj? dostal od ruskych u?ad? ?astku 1 500 marek , ktera v?ak byla zcela znehodnocena n?meckou inflaci . Navic, je?t? p?ed Ha?kovym p?ijezdem do Prahy, byl v ?eskoslovensku zat?en Jaroslav Handli? , spojka ruskych agent?, s nim? se m?l Ha?ek kontaktovat. Tim pro Ha?ka zajem o komunistickou politiku skon?il a vratil se ke svemu bohemskemu zp?sobu ?ivota. Nav?t?voval hostince v Praze i okoli, v nich? psal sve povidky. Mnoho historek z teto doby sepsal Ha?k?v p?itel Zden?k Mat?j Kud?j.

25. srpna 1921 Ha?ek odjel s mali?em Jaroslavem Panu?kou a s man?elkou ?urou do Lipnice nad Sazavou . V teto dob? u? byl va?n? nemocny a nebezpe?n? obezni . V Lipnici za?al psat sve vrcholne dilo, ?vejka. Nakonec se dostal do stavu, ?e nemohl psat, p?esto dale diktoval kapitoly ?vejka ve sve lo?nici. Mimo zav?t pat?i k jeho poslednim text?m dva dopisy, ktere napsal svemu p?iteli, lipnickemu obchodnikovi, vyrobci lihovin, vydavateli pohlednic a mistnimu po?arnikovi Vit?zslavu Bondymu. ^[26] 3. ledna 1923 zem?el na ochrnuti srdce. ^[27] Posledni fotografie pochazi z prosince 1922.

Nejasnosti a zajimavosti [ editovat | editovat zdroj ]

V ?eske a slovenske ve?ejnosti je Jaroslav Ha?ek zafixovan jako bohem. Mo?na dokonce jako prototyp bohema za?atku dvacateho stoleti. Ve skute?nosti jde z velke ?asti o legendu a vlastni Ha?kovu sebestylizaci. Jako autor byl Ha?ek velmi produktivni, co? p?ece jen vy?aduje p?im??enou vnit?ni disciplinu. Z jeho d?l je take citit, ?e m?l rozsahle (mo?na trochu nesystematicke) humanitni vzd?lani.

Nejzajimav?j?i je sledovat Ha?kovo p?sobeni v  Rusku v letech 1916 ? 1920 . V Rusku nikdy nebyl a dodnes neni vniman jako bohem a pouhy humoristicky spisovatel. Naopak, jako velmi zodpov?dny bol?evicky armadni funkciona? a va?eny intelektual. ^[28] Byl i pom?rn? zdatnym vojakem. Roku 1918 se vyznamenal jako odva?ny velitel oddilu ?eskoslovenskych rudoarm?jc? p?i obran? Samary . ^[29] Samara byla v tu dobu obsazovana od sm?ru z Lipjagu ?eskoslovenskymi legiemi , ktere bojovaly po boku bilych vojsk za obnoveni carskeho re?imu, by? se legiona?i sna?ili zachovavat v podstat? neutralitu a do boj? s bol?eviky se pou?t?li jen v nevyhnutelnych p?ipadech. Dne 8. ?ervna 1918 byla Samara legiemi dobyta. ^[30] Je mo?ne, ?e se Jaroslav Ha?ek v teto dob? setkal s ?bratry“, ktere mohl pobizet, aby opustili b?logvard?jskou stranu. Po padu Samary se n?kolik m?sic? skryval na uzemi kontrolovanem bilymi vojsky (a take ?s. legiemi). ^[24]

Je mo?ne, ?e ve specifickych revolu?nich ruskych podminkach dostal Ha?ek mo?nost uplatnit ty stranky sveho charakteru, ktere se nemohly projevit ve stabilizovanych a v podstat? malom?stskych ?eskych pom?rech. D?le?ite take ur?it? bylo, ?e Ha?ek dostal jako stranicky ukol zakaz piti alkoholu. ^[31] Do ?eskoslovenska byl v podstat? vyslan s cilem organizovat komunisticke hnuti, co? take podporuje tezi, ?e v sov?tskem Rusku musel byt vniman jako zodpov?dny ?lov?k a schopny organizator.

P?edm?tem diskusi a spekulaci je, jak se Ha?ek v Rude armad? choval, zejmena v dob?, kdy byl komisa?em ? a tedy v jistem smyslu neomezenym vladcem ? Bugulmy. V teto dob? byl z?ejm? zodpov?dny za zast?eleni bugulmskeho pravnika Nikolaje Skalona, otce vyznamneho sov?tskeho biologa Vasilije Skalona. ^[32]

Podle n?kterych zdroj? ^{[ zdroj? ]} byl Ha?ek v Rusku v uzkem kontaktu se Lvem Trockym a zastaval jeho koncepce. Z toho take mnozi odvozuji, ?e by se po zavr?eni Trockeho dostal v Rusku do smrtelneho nebezpe?i. ^[33] Ob?ti stalinskych represi se take stali Ha?kovi nejbli??i spolupracovnici v Rusku ? Nikolaj Ivanovi? Ko?kurov ?i Vladimir Jakovlevi? Zazubrin. ^[34]

P?edm?tem spekulaci je rovn?? Ha?kova zahadna mise do Mongolska , ji? v sov?tskych slu?bach pravd?podobn? podnikl. Ha?kolog Pavel Gan tvrdi, ?e zde byl ve spojeni s ?inskym revoluciona?em ?chen ?chan-chajem a hodlal s nim odejit do ?iny ; za tim u?elem se patrn? solidn? nau?il ?insky . ^[34]

Podle mnoha sv?dectvi se Ha?ek do ?eskych zemi vratil proti sve v?li, bez stranickeho p?ikazu by nejspi?e z?stal v Rusku. ^{[ zdroj? ]} Podle jinych zdroj? ^{[ zdroj? ]} v?ak z Ruska de facto utekl p?ed tu?enymi represemi. ?ura pry ?ekla Gustavu Janouchovi : ?Za?ali tajn? proti n?mu sbirat materialy. Jaroslav?ik se to dozv?d?l. Proto cht?l pry?. Necht?l se dostat p?ed vale?ny soud. Byl to ut?k legalni cestou.“ ^[34]

Ne moc znamou strankou Ha?kova ?ivotopisu je, ?e se po navratu do vlasti ocitl v ur?ite izolaci. Byl nepohodlnym zleva i zprava. Pote, co opustil komunistickou politiku, ho nap?iklad Stanislav Kostka Neumann ozna?il za ?zradce proleta?ske revoluce“. Pro basnika Karla Tomana byl jako rudoarm?jec zase ?zradce naroda“ a odmitl mu podat ruku, kdy? ho po valce potkal v kavarn?. ^[35] Podobnych nep?atelskych reakci bylo vic. Ha?k?v odchod na Lipnici, kde pak psal ?vejka, byl motivovan prav? nep?atelskou atmosferou, s ni? se v Praze setkal. ^[36]

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Zpo?atku psal p?edev?im cestopisne povidky, ?rty a  humoresky , ktere publikoval ?asopisecky. V?t?inu ze svych d?l napsal v pra?skych hospodach. ^{[37] [38]}

Zakladem jeho proz byly vlastni skute?ne za?itky, co? vna?i do znalosti o jeho ?ivot? zmatek, proto?e neni v?dy jasne, co je pravda a co pouze basnicka nadsazka.

Ha?ek nenavid?l p?etva?ku, sentimentalitu, usedlost, ironicky reagoval na socialni ver?e. Dal?im typickym znakem jeho tvorby je odpor k mravnim a literarnim konvencim.

Za sv?j ?ivot napsal asi 1 200 povidek. V?t?ina jeho kratkych proz je roztrou?ena po r?znych ?asopisech a novinach, jen mala ?ast z nich byla soust?ed?na do knih. ?ada text? se dokonce ztratila, nap?iklad roman Historie vola . ^[13] Existuje te? ?ada text?, u nich? je pravd?podobnost Ha?kova autorstvi, neni v?ak potvrzeno.

Tvo?il velmi lehce. To v?ak neznamena, ?e by tvorbu nepro?ival. Franti?ek Langer uvedl, ?e ?byl psanim p?itahovan, ovladan, pohlcovan, byl k svemu spisovatelskemu tvo?eni hnan skoro ?ivelnou va?ni“. ^[35]

Jeho zdaleka nejslavn?j?i text, ?ty?dilny humoristicky roman Osudy dobreho vojaka ?vejka za sv?tove valky , byl p?elo?en do 58 jazyk?, n?kolikrat zfilmovan i zdramatizovan. Jednotlive dily romanu maji nazvy: V zazemi (1921), Na front? (1922), Slavny vyprask (1922) a nedokon?ene Pokra?ovani slavneho vyprasku (1923). Jde o nejvyznamn?j?i Ha?kovo dilo mnoha lidmi spojovane s kongenialnimi ilustracemi Josefa Lady . Toto dilo nestihl dokon?it, 4. dil za n?j dopsal Karel Van?k , ktery se v?ak vzdalil p?vodni my?lence dila. Roman za?al vychazet na pokra?ovani roku 1921 , ale byl velmi kritizovan ( Viktor Dyk , Jaroslav Durych , F. X. ?alda aj.). P?iznivc? m?l zpo?atku malo, jako prvni ho za velke dilo ozna?il z?ejm? Ivan Olbracht v kulturni rubrice Rudeho prava . ?Je to jedna z nejlep?ich knih, ktere kdy byly v ?echach napsany, a ?vejk je docela novy typ ve sv?tove literatu?e, rovnocenny Donu Quijotovi, Hamletovi, Faustovi, Oblomovovi, Karamazovym,“ napsal tehdy Olbracht. ^[35] Pozitivni postoj k n?mu zaujali i  Karel ?apek , Josef ?apek , Julius Fu?ik nebo Vit?zslav Nezval , ktery Ha?kovo dilo spojoval s dadaismem . ^[39] Podobn? jako teoretik Dev?tsilu Bed?ich Vaclavek . Diskuse o hodnot? dila se vedly i pozd?ji. Proti ?vejkovi se postavil nap?. Vaclav ?erny , p?ihlasila se v?ak k n?mu cela plejada ?eskych literarnich teoretik?, um?lc?, ?i intelektual? ? filozof Karel Kosik roman vid?l byt ?vyjad?enim absurdity odcizeneho sv?ta“, estetik Jan Grossman spojil ?vejka s existencialismem , literarni teoretik Jind?ich Chalupecky postavu ?vejka ozna?il za ?tragickeho barda evropskeho nihilismu “, spisovatel Milan Kundera roman ozna?il za vyraz ??iste iracionality d?jin“. ^[34] .

?vejk byl n?kolikrat dramatizovan , sam Ha?ek provedl prvni dramatizaci pro Revolu?ni scenu Emila Artura Longena, roku 1928 vytvo?il ze ?vejka divadelni p?edstaveni Ha?k?v p?itel Max Brod , roku 1963 Pavel Kohout . ^[13] Mezinarodni proslulosti dosahla divadelni adaptace ?vejk ve druhe sv?tove valce n?meckeho dramatika a re?isera Bertolta Brechta .

Filmove adaptace [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni filmove zpracovani, je?t? v n?me e?e, se datuje k roku 1926 , kdy ?vejka p?evedl na filmove platno Karel Lama? s Karlem Nollem v hlavni roli. ^[40] Snimek m?l i druhy dil nazvany ?vejk na front? . ^[41] Dal?i filmove zpracovani p?inesl Martin Fri? roku 1931, dobreho vojaka si zahral Sa?a Ra?ilov . ^[42] Film se v?ak nedochoval cely, proto byva malokdy uvad?n. Ji?i Trnka nato?il loutkovy film o ?vejkovi roku 1954 , v?echny postavy namluvil Jan Werich . ^[43] Za t?i roky pak vznikla nejslavn?j?i, dvoudilna filmova adaptace Dobry vojak ?vejk / Poslu?n? hlasim Karla Stekleho s Rudolfem Hru?inskym v hlavni roli. ^{[44] [45]} Dal?i loutkova verze, tentokrat Stanislava Latala , vznikla v roce 1986. ^[46] V roce 2016 bylo oznameno, ?e re?iser Bohdan Slama nato?i novou filmovou adaptaci s Pavlem Li?kou v hlavni roli ?vejka. ^[47]

?vejk lakal i zahrani?ni filma?e, roku 1960 nap?iklad Axel von Ambesser nato?il v tehdej?im Zapadnim N?mecku snimek Der Brave Soldat Schwejk. ^[48] Dal?i n?mecka verze pochazi z roku 1972, zajimavosti je, ?e na scena?i se podilel i pra?sky rodak a Ha?k?v p?itel Max Brod . ^[49] ?vejk je dosti popularni ve Finsku , proto v roce 1967 vznikl desetidilny serial Kunnon sotamies Svejkin seikkailuja. ^[50] V polskem televiznim filmu Przygody dobrego wojaka Szwejka z roku 1999 ztvarnil ?vejka popularni Jerzy Stuhr . ^[51] Roku 2009 vznikl britsko - ukrajinsky animovany film Dobry vojak ?vejk , re?isera Roberta Crombieho. ^[52] ?vejka v ?eskem zn?ni namluvil Ladislav Potm??il . Ve stejnem roce jako Britove p?i?li s animovanou verzi ?vejka i Rusove. ^[53]

Krom ?vejka byly zfilmovany i n?ktere Ha?kovy povidky a humoresky, roku 1952 nato?il Miroslav Huba?ek Ha?kovy povidky ze stareho mocna?stvi , ^[54] roku 1955 Old?ich Lipsky film Vzorny kinematograf Ha?ka Jaroslava , ^[55] men? znamy je snimek Dobrodru?stvi s nahym klukem z roku 1964 .

Pro ?eskoslovenskou televizi byly bezpo?etne Ha?kovy drobne prozy vd??nym inspira?nim zdrojem pro televizni inscenace: Zvony pana Mlacena ( 1973 ), Konec agenta ?. 312 ( 1974 ), T?i mu?i se ?ralokem ( 1975 ), Odm?na ( 1978 ), Historky z Ra?icke ba?ty ( 1979 ), Uli?nictvi pana ?abouna ( 1981 ), Ze stare drogerie ( 1982 ), ??astny domov ( 1983 ) ?i M?j obchod se psy ( 1986 ), kde Ha?ka ztvarnil Old?ich Kaiser . ^[56] ?eskou televizi byla nato?ena inscenace Stavovske rozdily ( 2003 ). ^[57] Ha?kovy povidky poslou?ily jako nam?t i Slovenske televizi , ?ty?i z nich, zachycujici Ha?kovy za?itky z cest po Slovensku, byly zfilmovany pod nazvem Vlci roku 1982. ^[58]

Ocen?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Nejen v ?esku, ale i v zahrani?i je Jaroslav Ha?ek vniman jako genialni romanopisec, ktery dal sv?tu jeden z nejp?sobiv?j?ich satirickych popis? d?ni na boji?tich 1. sv?tove valky. Hodnota jeho dila je stav?na na rove? s dilem Franze Kafky , jakkoliv se od n?ho li?i ?anrem a pohledem na ?ivot. Dokonce je p?ipominano, ?e se oba slavni rodaci z Prahy narodili ve stejnem roce. ^[59] Dal?i spojnici mezi ob?ma autory bylo p?atelstvi s Maxem Brodem , ktery sehral zasadni roli p?i pr?niku ?vejka do sv?ta, zejmena do n?meckojazy?neho prostoru, stejn? jako v p?ipad? dila Kafkova. ^[60]

V Rusku ma Ha?ek dodnes mnoho p?iznivc?, kte?i maji dokonce vlastni organizaci. Ve m?st? Bugulma ma Ha?ek vlastni muzeum, ^[61] v  Sankt-Pet?rburgu a Moskv? jsou po n?m pojmenovany ulice. Ta moskevska le?i dokonce pobli? Velvyslanectvi ?eske republiky a ?eskeho domu . ^[62]

V letech 1958?1989 se v Lipnici nad Sazavou , v mistnim amfiteatru, ka?doro?n? konal festival humoru a satiry Ha?kova Lipnice . Festival byl obnoven v roce 2012. ^[63]

P?i p?ile?itosti Ha?kova 100. vyro?ni narozeni byla v roce 1983 vydana st?ibrna ?eskoslovenska 100korunova pam?tni mince (autor ?tefan Novotny ). ^[64]

V roce 2005 byl Jaroslavu Ha?kovi na pra?skem ?i?kov? odhalen jezdecky pomnik od Karla Nepra?e a  Karoliny Nepra?ove .

V ?ervenci 2008 byl v  Lipnici nad Sazavou (v blizkosti Ha?kova oblibeneho hostince U ?eske koruny , kde napsal podstatnou ?ast Osud? dobreho vojaka ?vejka ) odhalen druhy Ha?k?v pomnik, dilo akademickeho socha?e Josefa Malejovskeho z roku 1982 , jeho? umist?ni v Praze bylo d?ive odmitnuto. V srpnu 2008 byla na nadra?i ve Sv?tle nad Sazavou odhalena bronzova deska socha?e Radomira Dvo?aka , ktera p?ipomina p?ijezd Jaroslava Ha?ka a jeho p?itele mali?e Jaroslava Panu?ky ( 25. srpna 1921 ). ^[65]

Po Jaroslavu Ha?kovi je pojmenovan vlak kategorie EuroCity jezdici mezi Prahou, Brnem , Bratislavou a Budape?ti . Ma ?islo 275/274. ^{[66] [67]}

P?i p?ile?itosti 130. vyro?i Ha?kova narozeni byla na louce u Lipnice nad Sazavou odhalena 27. dubna 2013 velka ?ulova hlava vysoka 265 cm s nazvem Hlava XXII . Sochu vytvo?il um?lec Radomir Dvo?ak. Nazev Hlava XXII je inspirovan stejnojmennou knihou americkeho prozaika Josepha Hellera . ?esky spisovatel Arno?t Lustig dosv?d?il, ?e mu Joseph Heller osobn? p?ed lety ?ekl, ?e ?by bez ?etby Dobreho vojaka ?vejka sv?j americky roman Hlava XXII nenapsal“. Na so?e je vytesan citat ze ?vejka: ??ivot lidsky, poslu?n? hlasim, pane obrlajtnant, je tak slo?itej, ?e samotnej ?ivot ?lov?ka je proti tomu hadr“ .

Odraz v um?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Ha?kovu ?ivotu byla v?novana divadelni hra Jana Schmida Voni sou hodnej chlapec aneb Anabaze Jaroslava Ha?ka , kterou od roku 1983 usp??n? uvad?la pra?ska Ypsilonka . ^[13]

V roce 1962 vznikla koproduk?ni sov?tsko-?eskoslovenska vale?na komedie Velka cesta ( Bol?aja doroga ), v?novana Ha?kovu pobytu v Rusku. ^[68] Hlavni roli Jaroslava Ha?ka ztvarnil Josef Abrham , vojaka Stra?lipku ? p?edobraz ?vejka ? hral Rudolf Hru?insky.

Postavy Ha?ka, Josefa Lady ?i Ha?kova ?i?kovskeho kumpana Franty Sauera se objevuji ve vychodon?meckem filmu Abends im Kelch z roku 1983. ^[69]

Postava Jaroslava Ha?ka se v beletrii (krom? biografii a vzpominkovych knih) objevila poprve v historickem romanu Franti?ky Vrbenske Naganty a vl?i maky (Praha; Triton, 2011). P?ib?h s fantastickymi prvky je v?novan Ha?kov? p?sobeni v Irkutsku a pravd?podobne misi do Mongolska.

Pavel Gan napsal roman-kola? Osudy humoristy Jaroslava Ha?ka v ?i?i car? a komisa?? i doma v ?echach , a to na zaklad? korespondence a dokument?, skute?nych i fabulovanych, motiv? z n?kterych Ha?kovych povidek a historek z Osud? dobreho vojaka ?vejka , dobovych fotografii a kreseb Josefa Lady (?esky vy?lo v p?ekladu Aleny Blahove ).

Filmovy dokument Zradce naroda v Chot?bo?i , ktery byl nato?en v roce 1993 v Kratkem filmu Praha (r. Jaroslav Hovorka), zachycuje neznamou epizodu ze ?ivota Jaroslava Ha?ka a vzpominky brat?i Kubank?, poslednich ?ijicich pam?tnik? teto udalosti. ^[70]

Bibliografie [ editovat | editovat zdroj ]

Vydano za ?ivota [ editovat | editovat zdroj ]

• Majove vyk?iky ( 1903 ), sbirka basni
• Galerie karikatur ( 1909 )
• Trampoty pana Tenkrata ( 1912 )
• Dobry vojak ?vejk a jine podivne historky ( 1912 )
• Pr?vod?i cizinc? a jine satiry z cest i z domova ( 1913 )
• M?j obchod se psy a jine humoresky ( 1915 ). Dostupne online (1915) . Dostupne online (1924)
• Dobry vojak ?vejk v zajeti (vydano 1917 ve Slovanskem nakladatelstvi v  Kyjev? )
• Dva tucty povidek ( 1920 )
• T?i mu?i se ?ralokem a jine pou?ne historky ( 1921 )
• Pepi?ek Novy a jine povidky ( 1921 )
• Velitelem m?sta Bugulmy ( 1921 )
• Mirova konference a jine humoresky ( 1922 )
• Dobry vojak ?vejk p?ed valkou a jine podivne historky ( 1922 )
• Osudy dobreho vojaka ?vejka za sv?tove valky ( 1921 ? 1923 )

Kabaretni sceny a hry [ editovat | editovat zdroj ]

• V?trny mlyna? a jeho dcera (kni?n? 1976 )
• ?ervena sedma

Vydano posmrtn? [ editovat | editovat zdroj ]

• Pam?ti uctyhodne rodiny a jine p?ib?hy ( 1925 )
• ??astny domov a jine humoresky ( 1925 )
• Za valky i za sov?t? v Rusku ( 1925 )
• Zpov?? stareho mladence ( 1925 )
• V?iva historie a jine humoresky ( 1926 )
• Podivuhodne dobrodru?stvi kocoura Markuse a jine humoresky ( 1927 )
• Sm?jeme se s Jaroslavem Ha?kem ( 1946 , dva dily)
• ?kola humoru ( 1949 )
• Mala zoologicka zahrada ( 1950 )
• Vesele povidky ( 1953 ), obsahuji take Historky z ra?icke ba?ty
• Afera s k?e?kem a jine povidky ( 1954 )
• ?rty, povidky a humoresky z cest ( 1955 )
• Fialovy hrom ( 1958 )
• Loupe?ny vrah p?ed soudem ( 1958 )
• Tercianska vzpoura a jine povidky ( 1960 )
• D?dictvi po panu ?afrankovi ( 1961 )
• Zradce naroda v Chot?bo?i ( 1962 )
• Politicke a socialni d?jiny strany mirneho pokroku v mezich zakona (napsano 1911 , kni?n? vydano 1963 )
• Dekameron humoru a satiry ( 1968 )
• Moje zpov?? ( 1968 )
• Zabavny a pou?ny koutek Jaroslava Ha?ka ( 1973 )
• Osli historie aneb Vojenske ?lanky do ?itanek ( 1982 )
• Sv?t zvi?at ( 1982 )
• ?vejk p?ed ?vejkem (nezname osudy dobreho vojaka ?vejka) ( 1983 )
• Tajemstvi meho pobytu v Rusku ( 1985 )
• Povidky ( 1988 , dva svazky)
• V polep?ovn? a jine povidky ( 1997 )
• Kdy? bol?evici zru?ili Vanoce ( 2005 ) ? nezname, utajene a pravd?podobne texty
• Ne??astny policejni ?editel ( 2006 ) ? nezname a nov? nalezene texty
• Povidky ( 2009 ) ? 20 vybranych povidek, nap?iklad Roman novofundlaka Ogly, Afera s k?e?kem, Utrapy vychovatele, p?ib?h Z praktickeho ?ivota,...

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• COSENTINO, Annalisa. Chvala blbosti. Z Prahy do Irkutska a zp?t v patnacti stech povidkach a jednom romanu. Praha: Univerzita Karlova, Filozoficka fakulta 2017. ISBN   978-80-7308-710-4 .
• ?e?ti spisovatele 19. a po?atku 20. stoleti . Praha: ?eskoslovensky spisovatel , 1982. S. 78?83.   Dostupne online
• D?jiny ?eske literatury. IV. Literatura od konce 19. stoleti do roku 1945 / hlavni redaktor Jan Muka?ovsky . 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. 714 s. ISBN   80-85865-48-3 . S. 275?290.   Dostupne online
• FORST, Vladimir , a kol. Lexikon ?eske literatury : osobnosti, dila, instituce. 2/I. H?J . Praha: Academia , 1993. 589 s. ISBN   80-200-0468-8 . S. 86?90.  
• Osobnosti ? ?esko : Ott?v slovnik . Praha: Ottovo nakladatelstvi, 2008. 823 s. ISBN   978-80-7360-796-8 . S. 206.  
• GAN, Pavel. Osudy humoristy Jaroslava Ha?ka v ?i?i car? a komisa?? i doma v ?echach . Brno: Atlantis, 2003 . 328 s. ISBN   80-7108-238-4 .  
• LONGEN, Emil Artur . Jaroslav Ha?ek [online]. Praha: E. Beaufort , 1928. S. 266. Sebrane vzpominky na Jaroslava Ha?ka. Dostupne online .  
• Nikolskij Sergej, V Ha?kovych stopach za Josefem ?vejkem, Nova tiskarna Pelh?imov, 2012
• PYTLIK, Radko . Jaroslav Ha?ek: data, fakta, dokumenty. Vyd. 1. [Praha]: Emporius, 2013. 239 s. ISBN   978-80-86346-18-2 .
• PYTLIK, Radko . Toulave house . Praha: Emporius, 1998 . 319 s. Dostupne online .  
• PYTLIK, Radko . Jaroslav Ha?ek a dobry vojak ?vejk . Praha: Panorama, 1983 . 86 s.  
• POSPI?IL, Josef. Znal jsem Ha?ka . Hradec Kralove: Kruh, 1977 . 136 s.  
• SOLDAN, Fedor. Jaroslav Ha?ek, velky mystifikator. Rozpravy Aventina . 1934 , ro?. 9, ?is. 14, s. 122. Dostupne online .  
• TLAMSOVA, Hanka - ?ERNY, Vaclav, Skute?n? Jaroslav Ha?ek (1883?1923)? Aneb co p?inesl nejnov?j?i vyzkum p?edk? z otcovy i mat?iny strany. Genealogicke a heraldicke listy . 2023, ro?. 43, ?is. 2, s. 2?11. Dostupne online .
• TOME?, Josef , a kol. ?esky biograficky slovnik XX. stoleti : I. dil : A?J . Praha ; Litomy?l: Paseka  ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN   80-7185-245-7 . S. 422.  
• URBAN, Otto . Archiv Franti?ek Josef I., Praha 1991, str. 250

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Seznam ?eskych spisovatel?
• ?eska literatura v letech 1900?1945

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Jaroslav Ha?ek na Wikimedia Commons
• Osoba Jaroslav Ha?ek ve Wikicitatech
• Autor Jaroslav Ha?ek ve Wikizdrojich
• Galerie Jaroslav Ha?ek na Wikimedia Commons
• Digitalizovana dila Jaroslava Ha?ka v Narodni digitalni knihovn?.
• Jaroslav Ha?ek v soubornem katalogu Akademie v?d ?R
• Jaroslav Ha?ek na strankach M?stske knihovny v Praze ^{[ nedostupny zdroj ]}
• Heslo ve slovniku Kdo byl kdo v na?ich d?jinach do roku 1918 Archivovano 17. 6. 2020 na Wayback Machine .
• Osudy dobreho ?lov?ka Jaroslava Ha?ka ? ?ivotopis
• Jaroslav Ha?ek v databazi ?s. legiona?? z 1. sv?tove valky ( VHA )
• Rozhlasove adaptace vybranych d?l k bezplatnemu stahnuti ve formatu mp3 na webovych strankach ?eskeho rozhlasu 3-Vltava
• Kdo byl Jaroslav Ha?ek?
• P?isp?vek k poznani jazyka a slohu Ha?kovych ?Osud? dobreho vojaka ?vejka“
• Jaroslav Ha?ek (1883?1923) ? bibliografie
• Jaroslav Ha?ek v ?esko-Slovenske filmove databazi
• Jaroslav Ha?ek ve Filmove databazi
• Jaroslav Ha?ek na Kinoboxu
• Jaroslav Ha?ek v Internet Movie Database (anglicky)
• Napsali o Ha?kovi
• Bu?i?, mystifikator a otec dobreho vojaka ?vejka Po?ad ?eskeho rozhlasu Plus, podrobne informace o ?ivot? Jaroslava Ha?ka, kontroverze kolem ?vejka ve 20. letech, unikatni ukazky
• Jaroslav Ha?ek v Encyklopedii ?eskych Bud?jovic