Jaromira Kolarova

P?idat odkazy
Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Jaromira Kolarova
Rodne jmeno Jaromira Setni?kova
Narozeni 24. srpna 1919
Praha
?eskoslovensko Československo ?eskoslovensko
Umrti 21. ledna 2006 (ve v?ku 86 let)
Praha
?esko Česko ?esko
Misto poh?beni Bubene?sky h?bitov
Povolani spisovatelka , dramati?ka , dramaturgyn? , scenaristka , filmova scenaristka, prozai?ka a redaktorka
Ocen?ni zaslou?ily um?lec (1978)
Statni cena Klementa Gottwalda
Politicka strana Komunisticka strana ?eskoslovenska
Cho? Franti?ek Jaromir Kolar
D?ti Vladimir Kolar
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .
Chybi svobodny obrazek .
Hrob Jaromiry Kolarove ? ?eske spisovatelky na h?bitov? v Buben?im

Jaromira Kolarova , rozena Setni?kova ( 24. srpna 1919 Praha ? 21. ledna 2006 Praha ), byla ?eska spisovatelka , dramati?ka a scenaristka .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Jaromira Setni?kova se narodila v d?lnicke rodin?, d?tstvi pro?ila na periferii v Buben?i a d?lnicke kolonii v Hole?ovicich , co? ovlivnilo ?ast jeji prozaicke i dramaticke tvorby. V Praze vystudovala reformni realne gymnazium, kde v roce 1938 slo?ila maturitni zkou?ku. Kratce pote odjela do Pa?i?e , kde cht?la studovat, ale vratila se a zapsala se na FF UK na obor ?e?tina a francouz?tina . Po uzav?eni vysokych ?kol v roce 1939 nav?t?vovala abiturientsky kurz p?i obchodni akademii a v letech 1940 ? 1945 pracovala jako referentka ve Svazu tesa?skych mistr? .

V te?e dob? se podilela na ?innosti d?tskeho amaterskeho loutkoveho divadla Domovina. Po valce (v ?ijnu 1945) se vdala a za?ala znovu studovat na FF UK, po narozeni druheho dit?te, syna Vladimira, v?ak studium ukon?ila. V letech 1947 ? 1949 byla externi redaktorkou tydeniku Rolnicke hlasy . Roku 1950 se i s rodinou p?est?hovala do Ostravy; kratce p?sobila v kulturni rubrice krajskeho deniku Nova svoboda , 1951 se stala tajemnici pobo?ky Svazu ?eskoslovenskych spisovatel?. Pote pracovala jako lektorka Statniho divadla v Ostrav? . Kdy? byl v roce 1952 jeji man?el zat?en a ve vykonstruovanem politickem procesu odsouzen za velezradu, sabota? a ?piona? na 15 let do v?zeni, byla nucena pracovat jako u?ednice Velkoobchodu pr?myslovym zbo?im (1953 ? 1960).

Byla ji znemo?n?na jakakoli publika?ni ?innost, jeji hry byly sta?eny z repertoaru divadel, filmove synopse a scena?e nebyly realizovany. Po man?elov? podmine?nem propu?t?ni v roce 1959 a nasledne rehabilitaci v roce 1963 p?sobila jako dramaturgyn? nejprve v ostravskem televiznim studiu , po navratu do Prahy v r. 1965 pak v ?eskoslovenske televizi Praha. Na po?atku roku 1968 byla redaktorkou nakladatelstvi Prace , zahy t??ce onemocn?la (v srpnu 1968 amputace nohy), o rok pozd?ji je ji p?iznan invalidni d?chod . V letech 1969 ? 1971 pobyvala v Moskv? , kde jeji man?el p?sobil v ?eskoslovenske sekci RVHP a pozd?ji jako staly zpravodaj ?eskoslovenskeho rozhlasu . Po svem navratu do Prahy pracovala a? do odchodu do d?chodu v roce 1977 jako dramaturgyn? Filmoveho studia Barrandov . Pote se stala spisovatelkou z povolani.

?asopisecky debutovala Jaromira Kolarova roku 1937. Publikovala tehdy v Mlade kultu?e , Studentskem ?asopise , Tvorb? , Halo novinach , za okupace v novinach A-Zet . Roku 1940 tu na pokra?ovani vy?la jeji nerudovsky lad?na novela Poplach v Tichem dom? a roku 1941 vychazel roman Chlapec z Ostruhove ulice o Janu Nerudovi , jeho? publikace byla zastavena protektoratni cenzurou. Kni?n? Jaromira Kolarova debutovala novelou Psala jsem pro tebe (1946) o vztahu mezi matkou a dospivajici dcerou, knihou vznikajici je?t? za okupace. Pote napsala divadelni hry ?e?ik v hlavni (premiera 1950), Nebe pro tebe (1950), Jan a Marie (1951) a Omyl in?enyra Matuly (1952).

K proze se vratila a? roku 1960 reporta?emi v Plameni a hlavn? v ostravskem ?ervenem kv?tu . Zde take v roce 1964 za?al vychazet jeji roman Jen o rodinnych zale?itostech , ktery o rok pozd?ji vy?el i kni?n?. ?lo o jednu z prvnich knih, p?ibli?ujicich osudy ob?ti stalinskych ?istek, autorka odhalila mnohe skryte souvislosti politickych proces? a p?ibli?ila state?ny zapas svych hrdin? s bezpravim, jejich boj za ?ivot i ob?anskou a osobni ?est. V 70. letech nasledoval siln? autobiograficky genera?ni roman M?j chlapec a ja (1974), koncipovany jako fiktivni dialog matky a syna Ivana.

V romanu, ve kterem se prolinaji sfera soukroma a spole?enska, jsou na p?ib?zich vyprav??ky a jeji rodiny p?ibli?eny rovn?? osudy cele spole?nosti od po?atku 20. stoleti a? do roku 1968. K dal?im ?tena?sky usp??nym dil?m pat?i vzpominkova proza Na? maly, mali?ky sv?t (1977), roman Demantova spona (1978) o nenapln?nem vztahu Jana Nerudy a Karoliny Sv?tle nebo nap?. povidkovy soubor Cizi d?ti (1975), p?ibli?ujici drasticke osudy necht?nych d?ti. Z knihy n?kolikrat ?erpali temata i scenariste a filmovi a televizni re?ise?i. Diky sve filmove podob? zaznamenaly zna?ny usp?ch i knihy Holky z porcelanu , Leto s kovbojem , Cht?la bych ten strom , Veronika, prost? Nika ?i Nad?je ma hluboke dno .

Kolarova se vedle prozaicke, divadelni, filmove a televizni tvorby v?novala take publicistice, reporta?im, fejeton?m, povidkam a dal?im literarnim ?anr?m. V roce 1978 byla jmenovana zaslou?ilou um?lkyni . [1] Za svoji tvorbu byla Jaromira Kolarova ocen?na mnoha literarnimi cenami. Dostala mj. mezinarodni Grand Prix za televizni tvorbu (scena? Jsou ur?ite hranice ? re?ie Otakar Kosek ) ?i statni cenu Klementa Gottwalda (1986) za film Zastihla mne noc (re?ie Juraj Herz ). [2] P?ed smrti napsala vzpominkovou prozu Divny ?as, divna laska , navazujici na knihu Na? maly, mali?ky sv?t a vydanou roku 2006.

Rodina [ editovat | editovat zdroj ]

Jaromira Kolarova byla man?elkou p?islu?nika zapadni ?eskoslovenske armady, politickeho pracovnika a novina?e Franti?ka Jaromira Kolara (1919 ? 1984). M?la s nim d?ti Alenu (Ing., 1946 ? 2005), Vladimira (PhDr., 1947), Milenu (MUDr., 1949 ? 2018). Vladimir se stal literarnim kritikem ( Mlade zapasy , Sondy ? spolu s J. Adamem a P. Bilkem), publicistou, prozaikem (Sv?t bez masky, Tata je doma, Pachu? medu).

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Proza [ editovat | editovat zdroj ]

Filmy a televizni hry [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Mala ?eskoslovenska encyklopedie . Svazek 3. Praha: Academia, 1986. 903 s. cnb000125650. S. 437.  
  2. ↑ Vyznamenani k 1. maji. Rude pravo . 30. duben 1986, s. 2. Dostupne online . ISSN 0032-6569 .  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • BLAHYNKA, Milan ed. et al. ?e?ti spisovatele 20. stoleti: slovnikova p?iru?ka. Vyd. 1. Praha: ?eskoslovensky spisovatel, 1985. 830 s. cnb000012396. [Sta? ?Jaromira Kolarova" je na str. 274?276; autor ?t?pan Vla?in .]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jaromira_Kolarova&oldid=23564975 “