한국   대만   중국   일본 
Japonsky kalenda? ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Japonsky kalenda?

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Freska na zdi v Tokijskem metru oslavujici Hazuki, osmy m?sic - srpen.

Od 1. ledna 1873 pou?ivaji Japonci Gregoriansky kalenda? s mistnimi jmeny pro m?sice a v?t?inou pevn? ur?enymi svatky. P?ed rokem 1873 se pou?ival lunisolarni kalenda? , ktery byl p?evzat z ?inskeho kalenda?e .

Rok [ editovat | editovat zdroj ]

Do p?ijeti Gregorianskeho kalenda?e se pou?ivaly t?i rozdilne systemy po?itani letopo?tu.

  • Zapadni k?es?ansky letopo?et (v dne?ni dob? b??ny) (西?, seireki)
  • Japonska era jmen (年?, nengo) zalo?ena na panovani cisa??, rok 2011 je rokem Heisei 23
  • Cisa?sky kalenda? (皇紀, koki) zalo?eny na mytickem zalo?eni Japonska cisa?em D?immu v roce 660 p?. n. l.

Z t?chto t?i system? se v sou?asne dob? pou?ivaji dva. Cisa?sky kalenda? se pou?ival od roku 1873 do konce 2. sv?tove valky.

M?sice [ editovat | editovat zdroj ]

Moderni nazvy pro m?sice se daji p?elo?it jako "prvni m?sic", "druhy m?sic" atd. K pat?i?nemu nazvu pro ?islo je p?idana p?ipona -gacu (月), ktera znamena m?sic:

  • Leden - 一月 (i?igacu)
  • Unor - 二月 (nigacu)
  • B?ezen - 三月 (sangacu)
  • Duben - 四月 (?igacu)
  • Kv?ten - 五月 (gogacu)
  • ?erven - 六月 (rokugacu)
  • ?ervenec - 七月 (?i?igacu)
  • Srpen - 八月 (ha?igacu)
  • Za?i - 九月 (kugacu)
  • ?ijen - 十月 (d?ugacu)
  • Listopad - 十一月 (d?ui?igacu)
  • Prosinec - 十二月 (d?unigacu)

Poznamka: V b??ne komunikaci se velmi ?asto pou?ivaji arabske ?islice, tedy pro b?ezen se ?asto pou?iva zapis 3月.

Krom? t?chto jmen ma ka?dy m?sic sve tradi?ni nazvy, ktere se v dne?ni dob? pou?ivaji nap?iklad v oblasti poezie. Z t?chto dvanacti jmen se v sou?asne dob? pou?iva pouze jmeno pro prosinec ? ?iwasu. N?ktere nazvy, jako jajoi a sacuki, se pou?ivaji i jako ?enska k?estni jmena.

Jmeno m?sice Romad?i Vyznam ?esky nazev
睦月 mucuki M?sic harmonie a lasky Leden
如月 kisaragi M?sic oblekani dal?ich vrstev oble?eni Unor
?生 jajoi M?sic noveho ?ivota B?ezen
卯月 uzuki M?sic u-no-hana; u-no-hana je kv?tina, druhu Deutzia Duben
早月 sacuki M?sic sazeni sazenic ry?e Kv?ten
水無月 minazuki M?sic bez vody ?erven
文月 fumizuki M?sic pisma ?ervenec
葉月 hazuki M?sic listi Srpen
長月 nagacuki M?sic dlouhych noci Za?i
神無月 kannazuki M?sic bez boh? ?ijen
霜月 ?imocuki M?sic mrazu Listopad
師走 ?iwasu M?sic kn??i (kn??i jsou zam?stnani koncem roku modlitbami a po?ehnanimi) Prosinec

?asti m?sice [ editovat | editovat zdroj ]

Japonci pou?ivaji sedmidenni tyden, p?evzaty kolem roku 800 n. l. z Evropy. Nazvy dn? vznikly z jmen p?ti viditelnych planet, ktery jsou pojmenovany po p?ti ?inskych elementech (d?evo, ohe?, zem?, kov, voda), a z M?sice a Slunce (yin a yang).

Jmeno dne Romad?i Element ?esky nazev
日曜日 ni?ijobi Slunce Ned?le
月曜日 gecujobi M?sic Pond?li
火曜日 kajobi Ohe? (Mars) Utery
水曜日 suijobi Voda (Merkur) St?eda
木曜日 mokujobi D?evo (Jupiter) ?tvrtek
金曜日 kinjobi Kov/zlato (Venu?e) Patek
土曜日 dojobi Zem? (Saturn) Sobota

Japonci take d?li m?sic zhruba do 10dennich ?asti. Ka?da se nazyva d?un (旬). Prvni je d?od?un (上旬); druha ?ud?un (中旬); posledni ged?un (下旬). Tyto nazvy se ?asto pou?ivaji pro ur?eni p?ibli?neho obdobi v m?sici, nap?iklad ve formulaci "teploty jsou typicke pro dubnovy d?od?un".

Dny v m?sici [ editovat | editovat zdroj ]

Ka?dy den m?sice ma vlastni jmeno. V nazvech dni lze nalezt jistou systemati?nost, ale celkov? je pojmenovani nesystematicke.

Po?adi dne Japonsky zapis Romad?i Po?adi dne Japonsky zapis Romad?i
1 一日 cuita?i (n?kdy i?id?icu) 17 十七日 d?u?i?ini?i
2 二日 fucuka 18 十八日 d?uha?ini?i
3 三日 mikka 19 十九日 d?ukuni?i
4 四日 jokka 20 二十日 hacuka (n?kdy nid?uni?i)
5 五日 icuka 21 二十一日 nid?ui?ini?i
6 六日 muika 22 二十二日 nid?unini?i
7 七日 nanoka 23 二十三日 nid?usanni?i
8 八日 joka 24 二十四日 nid?ujokka
9 九日 kokonoka 25 二十五日 nid?ugoni?i
10 十日 toka 26 二十六日 nid?urokuni?i
11 十一日 d?ui?ini?i 27 二十七日 nid?u?i?ini?i
12 十二日 d?unini?i 28 二十八日 nid?uha?ini?i
13 十三日 d?usanni?i 29 二十九日 nid?ukuni?i
14 十四日 d?ujokka 30 三十日 sand?uni?i
15 十五日 d?ugoni?i 31 三十一日 sand?ui?ini?i
16 十六日 d?urokuni?i

Poznamka:

V dne?ni dob? se pou?ivaji spi?e nazvy ve tvaru ?islo 28-31 plus ni?i (=den), tedy ?trnacty den v m?sici se spi?e zapisuje 14日. Cuita?i je zkomoleninou p?vodniho cukita?i (prvni v m?sici). V tradi?nim kalenda?i se posledni den v m?sici nazyva 晦日 misoka (n?kdy 三十日 [misoka]). Nazev misoka se v dne?ni dob? pou?iva hlavn? ve smlouvach ve smyslu posledniho dne v m?sici, bez ohledu na to, kolikateho to je. Posledni den v roce je 大晦日 omisoka (velky posledni den), tento nazev se je?t? b??n? pou?iva.

Narodni svatky [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamka:

Pokud je mezi dv?ma svatky jeden den, je to den, kdy jsou zav?eny banky. P?ikladem takoveho dne je 4. kv?ten. Pokud svatek p?ipada na ned?li, je podle zakona o statnich svatcich p?esouvan na pond?li. [1]

Datum Japonsky zapis Romad?i ?esky nazev
1. leden 元日 Gand?icu Novy rok
2. pond?li v lednu 成人の日 Seid?in no hi ?P?ichod v?ku" [1]
11. unor 建?記念の日 Kenkoku kinen no hi Den vzniku cisa?stvi (tradi?ni datum, podle ktereho legendarni cisa? D?immu zalo?il v roce 660 p?. n. l. Japonsko)
20. b?ezen nebo 21. b?ezen 春分の日 ?unbun no hi Den jarni rovnodennosti
29. duben 昭和の日 ?owa no hi Den [cisa?e] ?owy [narozeniny]
3. kv?ten 憲法記念日 Kenpo kinenbi Den ustavy
4. kv?ten みどりの日 Midori no hi Den zelen?
5. kv?ten 子供の日 Kodomo no hi Den d?ti
3. pond?li v ?ervenci 海の日 Umi no hi Den namo?nictva
3. pond?li v za?i 敬老の日 Keiro no hi Den ucty ke starym a k dlouhov?kosti
23. za?i nebo 24. za?i 秋分の日 ?ubun no hi Den podzimni rovnodennosti
2. pond?li v ?ijnu ?育の日 Taiiku no hi Den zdravi a sportu
3. listopad 文化の日 Bunka no hi Den kultury
23. listopad 勤?感謝の日 Kinro kan?a no hi Den prace
23. prosinec 天皇 誕生日 Tenno tand?obi narozeniny cisa?e (cisa? Akihito )

Roky, kdy byly provedeny zm?ny ve svatcich [ editovat | editovat zdroj ]

  • 1948 ? Byly zavedeny tyto narodni svatky: Novy rok, ?P?ichod v?ku", Den ustavy, Den d?ti, Den podzimni rovnodennosti, Den kultury, Den prace.
  • 1966 ? u p?ile?itosti vyro?i Olympiady v Tokiu v roce 1964 byl zaveden Den zdravi a sportu. Take byl zaveden Den jarni rovnodennosti.
  • 1985 ? reformou narodnich svatk? byl 4. kv?ten, le?ici mezi dv?ma narodnimi svatky, prohla?en take za svatek.
  • 1989 ? Po smrti cisa?e ?owy (7. ledna), se p?esunuly narozeniny cisa?e z 29. dubna na 23. prosince (jsou to narozeniny sou?asneho cisa?e Akihita).
  • 2000, 2003 ? System ??astnych pond?lk? (ハッピ?マンデ?制度 Happi Mande Seido) p?esunul n?kolik svatk? na pond?li. V roce 2000 se p?esunul svatek ?P?ichod v?ku" (d?ive byl 15. ledna) a svatek Den zdravi a sportu (d?ive byl 10. ?ijna). V roce 2003 se p?esunul svatek Den namo?nictva (d?ive byl 20. ?ervence), a svatek Den ucty ke starym a k dlouhov?kosti (d?ive byl 15. za?i).
  • 2005, 2007 ? Rozhodnutim v kv?tnu 2005, se za?atkem roku 2007 Den zelen? p?esunul z 29. dubna na 4. kv?ten, aby nahradil svatek vznikly v roce 1985 (Narodni den obyvatel ?民の休日, kokumin no kyud?icu). 29. duben se stal svatkem ?owy.
  • 2009 ? 22. za?i by m?lo p?ipadnout mezi dva svatky, ?im? by se m?l den 22. za?i stat statnim svatkem.

Sezonni dny [ editovat | editovat zdroj ]

N?ktere dny maji zvla?tni nazvy, aby ozna?ily zm?nu ro?niho obdobi. 24 Sekki (二十四節? Nid?u?i sekki) jsou dny, ktere rozd?luji rok do 20 stejnych ?asti. Zassecu (?節) je spole?ny nazev pro dal?i sezonni dny (kam nepat?i 24 Sekki). 72 dni Ko (七十二候 ?i?id?uni ko) rozd?luje ?asti roku mezi dv?ma dny Sekki na t?etiny. N?ktere ze jmen pro tyto dny, nap?. Shunbun, Risshu a Tod?i, se dosud ?asto pou?iva v b??nem ?ivot?.

24 Sekki [ editovat | editovat zdroj ]

  • Ri??un (立春): 4. unor ? Za?atek jara
  • Usui (雨水): 19. unor ? De??ova voda
  • Kei?icu (啓蟄): 5. b?ezen - Vzbuzeni ze zimniho spanku (nap?. hmyzu)
  • ?unbun (春分): 20. b?ezen - Jarni rovnodennost , st?ed jara
  • Seimei (?明): 5. duben ? ?istota a jasnost
  • Koku (穀雨): 20. duben ? Obilny de??
  • Rikka (立夏): 5. kv?tna ? Za?atek leta
  • ?oman (小?): 21. kv?tna ? Plne obili
  • Bo?u (芒種): 6. ?ervna ? Zrni v u?ich
  • Ge?i (夏至): 21. ?ervna ? Letni slunovrat , st?ed leta
  • ?o?o (小暑): 7. ?ervence ? Male vedro
  • Tai?o (大暑): 23. ?ervence ? Velke vedro
  • Ri??u (立秋): 7. srpna ? Za?atek podzimu
  • ?o?o (?暑): 23. srpna ? Konec horka
  • Hakuro (白露): 7. za?i ? Bila rosa
  • ?ubun (秋分): 23. za?i ? Podzimni rovnodennost , st?ed podzimu
  • Kanro (寒露): 8. ?ijna ? Zlata rosa
  • Soko (霜降): 23. ?ijna ? Vpad mrazu
  • Ritto (立冬): 7. listopad ? Za?atek zimy
  • ?osecu (小雪): 22. listopad ? Maly snih
  • Taisecu (大雪): 7. prosinec ? Velky snih
  • Tod?i (冬至): 22. prosinec ? Zimni slunovrat , st?ed zimy
  • ?okan (小寒): 5. ledna ? Male chladno, nebo take 寒の入り (Kan no iri) ? Vpad chladna
  • Daikan (大寒): 20. ledna ? Velke chladno

Dny se mohou ±1 den posouvat.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Japanese calendar na anglicke Wikipedii.