Od
1. ledna
1873
pou?ivaji
Japonci
Gregoriansky kalenda?
s mistnimi jmeny pro m?sice a v?t?inou pevn? ur?enymi svatky. P?ed rokem
1873
se pou?ival
lunisolarni kalenda?
, ktery byl p?evzat z
?inskeho kalenda?e
.
Do p?ijeti Gregorianskeho kalenda?e se pou?ivaly t?i rozdilne systemy po?itani letopo?tu.
- Zapadni k?es?ansky
letopo?et
(v dne?ni dob? b??ny) (西?, seireki)
- Japonska era jmen (年?, nengo) zalo?ena na panovani cisa??, rok 2011 je rokem Heisei 23
- Cisa?sky kalenda? (皇紀, koki) zalo?eny na mytickem zalo?eni
Japonska
cisa?em D?immu
v roce 660 p?. n. l.
Z t?chto t?i system? se v sou?asne dob? pou?ivaji dva. Cisa?sky kalenda? se pou?ival od roku 1873 do konce 2. sv?tove valky.
Moderni nazvy pro m?sice se daji p?elo?it jako "prvni m?sic", "druhy m?sic" atd. K pat?i?nemu nazvu pro ?islo je p?idana p?ipona -gacu (月), ktera znamena m?sic:
- Leden - 一月 (i?igacu)
- Unor - 二月 (nigacu)
- B?ezen - 三月 (sangacu)
- Duben - 四月 (?igacu)
- Kv?ten - 五月 (gogacu)
- ?erven - 六月 (rokugacu)
- ?ervenec - 七月 (?i?igacu)
- Srpen - 八月 (ha?igacu)
- Za?i - 九月 (kugacu)
- ?ijen - 十月 (d?ugacu)
- Listopad - 十一月 (d?ui?igacu)
- Prosinec - 十二月 (d?unigacu)
Poznamka: V b??ne komunikaci se velmi ?asto pou?ivaji arabske ?islice, tedy pro b?ezen se ?asto pou?iva zapis 3月.
Krom? t?chto jmen ma ka?dy m?sic sve tradi?ni nazvy, ktere se v dne?ni dob? pou?ivaji nap?iklad v oblasti poezie. Z t?chto dvanacti jmen se v sou?asne dob? pou?iva pouze jmeno pro prosinec ? ?iwasu. N?ktere nazvy, jako jajoi a sacuki, se pou?ivaji i jako ?enska k?estni jmena.
Jmeno m?sice
|
Romad?i
|
Vyznam
|
?esky nazev
|
睦月
|
mucuki
|
M?sic harmonie a lasky
|
Leden
|
如月
|
kisaragi
|
M?sic oblekani dal?ich vrstev oble?eni
|
Unor
|
?生
|
jajoi
|
M?sic noveho ?ivota
|
B?ezen
|
卯月
|
uzuki
|
M?sic u-no-hana; u-no-hana je kv?tina, druhu Deutzia
|
Duben
|
早月
|
sacuki
|
M?sic sazeni sazenic ry?e
|
Kv?ten
|
水無月
|
minazuki
|
M?sic bez vody
|
?erven
|
文月
|
fumizuki
|
M?sic pisma
|
?ervenec
|
葉月
|
hazuki
|
M?sic listi
|
Srpen
|
長月
|
nagacuki
|
M?sic dlouhych noci
|
Za?i
|
神無月
|
kannazuki
|
M?sic bez boh?
|
?ijen
|
霜月
|
?imocuki
|
M?sic mrazu
|
Listopad
|
師走
|
?iwasu
|
M?sic kn??i (kn??i jsou zam?stnani koncem roku modlitbami a po?ehnanimi)
|
Prosinec
|
Japonci pou?ivaji sedmidenni tyden, p?evzaty kolem roku
800 n. l.
z Evropy. Nazvy dn? vznikly z jmen p?ti viditelnych planet, ktery jsou pojmenovany po p?ti ?inskych elementech (d?evo, ohe?, zem?, kov, voda), a z M?sice a Slunce (yin a yang).
Jmeno dne
|
Romad?i
|
Element
|
?esky nazev
|
日曜日
|
ni?ijobi
|
Slunce
|
Ned?le
|
月曜日
|
gecujobi
|
M?sic
|
Pond?li
|
火曜日
|
kajobi
|
Ohe? (Mars)
|
Utery
|
水曜日
|
suijobi
|
Voda (Merkur)
|
St?eda
|
木曜日
|
mokujobi
|
D?evo (Jupiter)
|
?tvrtek
|
金曜日
|
kinjobi
|
Kov/zlato (Venu?e)
|
Patek
|
土曜日
|
dojobi
|
Zem? (Saturn)
|
Sobota
|
Japonci take d?li m?sic zhruba do 10dennich ?asti. Ka?da se nazyva d?un (旬). Prvni je d?od?un (上旬); druha ?ud?un (中旬); posledni ged?un (下旬). Tyto nazvy se ?asto pou?ivaji pro ur?eni p?ibli?neho obdobi v m?sici, nap?iklad ve formulaci "teploty jsou typicke pro dubnovy d?od?un".
Ka?dy den m?sice ma vlastni jmeno. V nazvech dni lze nalezt jistou systemati?nost, ale celkov? je pojmenovani nesystematicke.
Po?adi dne
|
Japonsky zapis
|
Romad?i
|
Po?adi dne
|
Japonsky zapis
|
Romad?i
|
1
|
一日
|
cuita?i (n?kdy i?id?icu)
|
17
|
十七日
|
d?u?i?ini?i
|
2
|
二日
|
fucuka
|
18
|
十八日
|
d?uha?ini?i
|
3
|
三日
|
mikka
|
19
|
十九日
|
d?ukuni?i
|
4
|
四日
|
jokka
|
20
|
二十日
|
hacuka (n?kdy nid?uni?i)
|
5
|
五日
|
icuka
|
21
|
二十一日
|
nid?ui?ini?i
|
6
|
六日
|
muika
|
22
|
二十二日
|
nid?unini?i
|
7
|
七日
|
nanoka
|
23
|
二十三日
|
nid?usanni?i
|
8
|
八日
|
joka
|
24
|
二十四日
|
nid?ujokka
|
9
|
九日
|
kokonoka
|
25
|
二十五日
|
nid?ugoni?i
|
10
|
十日
|
toka
|
26
|
二十六日
|
nid?urokuni?i
|
11
|
十一日
|
d?ui?ini?i
|
27
|
二十七日
|
nid?u?i?ini?i
|
12
|
十二日
|
d?unini?i
|
28
|
二十八日
|
nid?uha?ini?i
|
13
|
十三日
|
d?usanni?i
|
29
|
二十九日
|
nid?ukuni?i
|
14
|
十四日
|
d?ujokka
|
30
|
三十日
|
sand?uni?i
|
15
|
十五日
|
d?ugoni?i
|
31
|
三十一日
|
sand?ui?ini?i
|
16
|
十六日
|
d?urokuni?i
|
|
|
|
Poznamka:
V dne?ni dob? se pou?ivaji spi?e nazvy ve tvaru ?islo 28-31 plus ni?i (=den), tedy ?trnacty den v m?sici se spi?e zapisuje 14日. Cuita?i je zkomoleninou p?vodniho cukita?i (prvni v m?sici). V tradi?nim kalenda?i se posledni den v m?sici nazyva 晦日 misoka (n?kdy 三十日 [misoka]). Nazev misoka se v dne?ni dob? pou?iva hlavn? ve smlouvach ve smyslu posledniho dne v m?sici, bez ohledu na to, kolikateho to je. Posledni den v roce je 大晦日 omisoka (velky posledni den), tento nazev se je?t? b??n? pou?iva.
Poznamka:
Pokud je mezi dv?ma svatky jeden den, je to den, kdy jsou zav?eny banky. P?ikladem takoveho dne je 4. kv?ten. Pokud svatek p?ipada na ned?li, je podle zakona o statnich svatcich p?esouvan na pond?li.
[1]
Datum
|
Japonsky zapis
|
Romad?i
|
?esky nazev
|
1. leden
|
元日
|
Gand?icu
|
Novy rok
|
2. pond?li v lednu
|
成人の日
|
Seid?in no hi
|
?P?ichod v?ku"
[1]
|
11. unor
|
建?記念の日
|
Kenkoku kinen no hi
|
Den vzniku cisa?stvi (tradi?ni datum, podle ktereho legendarni cisa? D?immu zalo?il v roce 660 p?. n. l. Japonsko)
|
20. b?ezen nebo 21. b?ezen
|
春分の日
|
?unbun no hi
|
Den
jarni rovnodennosti
|
29. duben
|
昭和の日
|
?owa no hi
|
Den [cisa?e]
?owy
[narozeniny]
|
3. kv?ten
|
憲法記念日
|
Kenpo kinenbi
|
Den ustavy
|
4. kv?ten
|
みどりの日
|
Midori no hi
|
Den zelen?
|
5. kv?ten
|
子供の日
|
Kodomo no hi
|
Den d?ti
|
3. pond?li v ?ervenci
|
海の日
|
Umi no hi
|
Den namo?nictva
|
3. pond?li v za?i
|
敬老の日
|
Keiro no hi
|
Den ucty ke starym a k dlouhov?kosti
|
23. za?i nebo 24. za?i
|
秋分の日
|
?ubun no hi
|
Den
podzimni rovnodennosti
|
2. pond?li v ?ijnu
|
?育の日
|
Taiiku no hi
|
Den zdravi a sportu
|
3. listopad
|
文化の日
|
Bunka no hi
|
Den kultury
|
23. listopad
|
勤?感謝の日
|
Kinro kan?a no hi
|
Den prace
|
23. prosinec
|
天皇
誕生日
|
Tenno tand?obi
|
narozeniny cisa?e (cisa?
Akihito
)
|
Roky, kdy byly provedeny zm?ny ve svatcich
[
editovat
|
editovat zdroj
]
- 1948 ? Byly zavedeny tyto narodni svatky: Novy rok, ?P?ichod v?ku", Den ustavy, Den d?ti, Den podzimni rovnodennosti, Den kultury, Den prace.
- 1966 ? u p?ile?itosti vyro?i Olympiady v Tokiu v roce 1964 byl zaveden Den zdravi a sportu. Take byl zaveden Den jarni rovnodennosti.
- 1985 ? reformou narodnich svatk? byl 4. kv?ten, le?ici mezi dv?ma narodnimi svatky, prohla?en take za svatek.
- 1989 ? Po smrti cisa?e
?owy
(7. ledna), se p?esunuly narozeniny cisa?e z 29. dubna na 23. prosince (jsou to narozeniny sou?asneho cisa?e Akihita).
- 2000, 2003 ? System ??astnych pond?lk? (ハッピ?マンデ?制度 Happi Mande Seido) p?esunul n?kolik svatk? na pond?li. V roce 2000 se p?esunul svatek ?P?ichod v?ku" (d?ive byl 15. ledna) a svatek Den zdravi a sportu (d?ive byl 10. ?ijna). V roce 2003 se p?esunul svatek Den namo?nictva (d?ive byl 20. ?ervence), a svatek Den ucty ke starym a k dlouhov?kosti (d?ive byl 15. za?i).
- 2005, 2007 ? Rozhodnutim v kv?tnu 2005, se za?atkem roku 2007 Den zelen? p?esunul z 29. dubna na 4. kv?ten, aby nahradil svatek vznikly v roce 1985 (Narodni den obyvatel ?民の休日, kokumin no kyud?icu). 29. duben se stal svatkem ?owy.
- 2009 ? 22. za?i by m?lo p?ipadnout mezi dva svatky, ?im? by se m?l den 22. za?i stat statnim svatkem.
N?ktere dny maji zvla?tni nazvy, aby ozna?ily zm?nu ro?niho obdobi. 24 Sekki (二十四節? Nid?u?i sekki) jsou dny, ktere rozd?luji rok do 20 stejnych ?asti. Zassecu (?節) je spole?ny nazev pro dal?i sezonni dny (kam nepat?i 24 Sekki). 72 dni Ko (七十二候 ?i?id?uni ko) rozd?luje ?asti roku mezi dv?ma dny Sekki na t?etiny. N?ktere ze jmen pro tyto dny, nap?. Shunbun, Risshu a Tod?i, se dosud ?asto pou?iva v b??nem ?ivot?.
- Ri??un (立春): 4. unor ? Za?atek jara
- Usui (雨水): 19. unor ? De??ova voda
- Kei?icu (啓蟄): 5. b?ezen - Vzbuzeni ze zimniho spanku (nap?. hmyzu)
- ?unbun (春分): 20. b?ezen -
Jarni rovnodennost
, st?ed jara
- Seimei (?明): 5. duben ? ?istota a jasnost
- Koku (穀雨): 20. duben ? Obilny de??
- Rikka (立夏): 5. kv?tna ? Za?atek leta
- ?oman (小?): 21. kv?tna ? Plne obili
- Bo?u (芒種): 6. ?ervna ? Zrni v u?ich
- Ge?i (夏至): 21. ?ervna ?
Letni slunovrat
, st?ed leta
- ?o?o (小暑): 7. ?ervence ? Male vedro
- Tai?o (大暑): 23. ?ervence ? Velke vedro
- Ri??u (立秋): 7. srpna ? Za?atek podzimu
- ?o?o (?暑): 23. srpna ? Konec horka
- Hakuro (白露): 7. za?i ? Bila rosa
- ?ubun (秋分): 23. za?i ?
Podzimni rovnodennost
, st?ed podzimu
- Kanro (寒露): 8. ?ijna ? Zlata rosa
- Soko (霜降): 23. ?ijna ? Vpad mrazu
- Ritto (立冬): 7. listopad ? Za?atek zimy
- ?osecu (小雪): 22. listopad ? Maly snih
- Taisecu (大雪): 7. prosinec ? Velky snih
- Tod?i (冬至): 22. prosinec ?
Zimni slunovrat
, st?ed zimy
- ?okan (小寒): 5. ledna ? Male chladno, nebo take 寒の入り (Kan no iri) ? Vpad chladna
- Daikan (大寒): 20. ledna ? Velke chladno
Dny se mohou ±1 den posouvat.
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Japanese calendar
na anglicke Wikipedii.