Jaderna velmoc (n?kdy te? jaderna mocnost ) je zem? , ktera disponuje jadernymi zbran?mi , a je schopna je vyrab?t. Zem? pat?ici do tohoto tzv. jaderneho klubu tim typicky ziskavaji vy??i presti? a vyznam v mezinarodni politice . K roku 2019 vlastni vice ne? 90 % v?ech jadernych zbrani Rusko a USA . ^[1]

Podle smlouvy o ne?i?eni jadernych zbrani ( Nuclear Non-Proliferation Treaty , NPT) je v sou?asne dob? uznavano p?t jadernych velmoci: Rusko, USA, Spojene kralovstvi , Francie a ?inska lidova republika . Dva dal?i staty, Indie a Pakistan , ktere nebyly signata?i Dohody o ne?i?eni jadernych zbrani, provedly jaderne testy ? Indie v roce 1974 a Pakistan v devadesatych letech. Severni Korea odstoupila od dohody o jadernem odzbrojeni v roce 2003 , nasledn? provedla vlastni jaderne testy. Z vlastnictvi jadernych zbrani je podeziran Izrael , ktery se k tomu v?ak nikdy oficialn? nevyjad?il a k dohod? o jadernem odzbrojeni se nep?ipojil.

Jadernou zbra? v minulosti vyvinula take Jihoafricka republika , ale vlastnictvi jadernych zbrani se vzdala a ve?kere zasoby zni?ila. Ze snahy vyrobit jaderne zbran? jsou podezirany take Iran a Saudska Arabie .

Staty vlastnici jaderne zbran? [ editovat | editovat zdroj ]

Mezi jaderne velmoci pat?i Spojene staty americke , ktere za druhe sv?tove valky atomovou bombu vyvinuly a 16. ?ervence 1945 uskute?nily prvni pokusnou jadernou explozi (viz projekt Manhattan ). Druhou jadernou mocnosti se v roce 1949 stal Sov?tsky svaz , ktery p?i vyvoji vyu?ival take informace ziskane ?piona?i americkeho programu. V roce 1953 Sov?tsky svaz p?edstihl Spojene staty americke a jako prvni vyvinul a otestoval termonuklearni zbra? (vodikovou bombu); Spojenym stat?m se to poda?ilo v roce 1954 . Sov?tske jaderne zbran? p?e?ly po rozpadu SSSR oficialn? do vlastnictvi Ruska .

P?eva?n? diky informacim ziskanym spolupraci s USA vyvinula a v roce 1952 otestovala jadernou zbra? Velka Britanie ; v roce 1957 provedla take test vodikove pumy. V roce 1960 uskute?nila sv?j prvni jaderny test Francie , v roce 1968 pak uskute?nila i pokusny termonuklearni vybuch. Pom?rn? p?ekvapiv? se jadernym testem v roce 1964 do jaderneho klubu za?adila ?inska lidova republika ; v roce 1967 pak otestovala i termonuklearni pumu.

Ve spolupraci se SSSR vyvinula jaderne zbran? Indie , ktera prvni pokusny vybuch uskute?nila v roce 1974 . V roce 1998 uskute?nil jaderny test Pakistan . V roce 2003 od NPT odstoupila Severni Korea , ktera v unoru 2005 oznamila, ?e vlastni jaderne zbran?; bez uskute?n?ni testu v?ak o tomto tvrzeni panovaly pochyby. Uskute?n?ni zkou?ky jaderne zbran? oznamila Severni Korea 9. ?ijna 2006 .

• 
  Americka mezikontinentalni jaderna raketa Minuteman
• 
  Ruska mezikontinentalni jaderna raketa R-36
• 
  Britska namo?ni jaderna raketa Trident
• 
  Francouzska jaderna raketa ASMP pro letouny Mirage a Rafale
• 
  Indicka jaderna raketa Agni-II

P?ehled jadernych stat? a jejich kapacit [ editovat | editovat zdroj ]

Stat	Po?et hlavic [2] (aktivni / celkem)	Datum prvni jaderne zkou?ky	Smlouva CTBT [3]	Zp?sob dopraveni
USA	1 770 / 5 244	16. 7. 1945 (? Trinity “)	Signata?	Ze vzduchu/zem?/vody
Rusko Rusko	1 674 / 5 889	29. 8. 1949 (? RDS-1 “)	Ratifikovana	Ze vzduchu/zem?/vody
Spojene kralovstvi	120 / 225	3. 10. 1952 (? Hurricane “)	Ratifikovana	Z vody
Francie Francie	280 / 290	13. 2. 1960 (? Gerboise Bleue “)	Ratifikovana	Ze vzduchu/vody
?ina	0 / 410	16. 10. 1964 (? 596 “)	Signata?	Ze vzduchu/zem?/vody
Indie Indie	0 / 164	18. 5. 1974 (? Smiling Buddha “)	Nepodepsana	Ze vzduchu/zem?/vody
Izrael Izrael	0 / 90?200 [4]	podez?eni na 22. 9. 1979	Signata?	Ze vzduchu/zem?/vody
Pakistan Pakistan	0 / 170	28. 5. 1998 (? Chagai-I “)	Nepodepsana	Ze vzduchu/zem?/vody
Severni Korea Severni Korea	0 / 30	9. 10. 2006	Nepodepsana	Ze zem?/vody

Staty podez?ele z vlastnictvi jadernych zbrani [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1986 zve?ejnil britsky tisk rozsahle informace o izraelskem jadernem programu, ktere ziskal od Mordechaie Vanunu , ktery v tomto programu pracoval jako technik. Izrael neni signata?em NPT a oficialn? se odmita k vlastnictvi jadernych zbrani jakkoli vyjad?it. Obvykle je v?ak pova?ovan za de facto jadernou velmoc, podle Federace americkych v?dc? vlastni zhruba 80 jadernych bomb. Unikla e-mailova korespondence americkeho exministra zahrani?i Colina Powella poukazuje na to, ?e Izrael v sou?asnosti vlastni 200 aktivnich jadernych hlavic, ktere jsou v?echny udajn? nami?eny na Iran. ^{[4] [5]}

Iran je signata?em NPT a ozna?uje sv?j jaderny program za ryze civilni. Zapadni staty, hlavn? USA, v?ak Iran podez?ivaji ze snahy o zbrojni vyu?iti. Po obdobi ekonomickych sankci uzav?el v roce 2015 mezinarodni dohodu, podle ktere vym?nou za ukon?eni sankci omezi sv?j jaderny program. ^[6]

Staty, ktere vlastnily jaderne zbran? v minulosti [ editovat | editovat zdroj ]

Mnoho stat? m?lo v historii na svem uzemi do?asn? umist?ny jaderne zbran? cizich mocnosti, zvla?t? v obdobi studene valky . Kratce po sametove revoluci provedla ?eskoslovenska armada m??eni ke zji?t?ni, zda byly sov?tske jaderne zbran? umist?ny i na uzemi ?SSR (na zaklad? dohody, kterou uzav?ely SSSR a ?SSR, ve skladech, ktere byly pod spravou sov?tskych jednotek ^[7] ). Toto m??eni nic takoveho nenazna?ovalo, co? vedlo k zav?ru, ?e se jaderne hlavice v ?eskoslovensku nenachazely. ^[8] V roce 2007 v?ak historik Petr Lu?ak p?i?el se studii, podle ktere ve skladech jaderne zbran? byly. ^[9]

Take existovalo n?kolik stat?, ktere se dobrovoln? vzdaly vlastnictvi jadernych zbrani, ktere m?ly pod svou kontrolou. Nejv?t?im takovym p?ipadem je rozpad Sov?tskeho svazu v roce 1991 , po kterem z?stalo na uzemi Ukrajiny , B?loruska a Kazachstanu velke mno?stvi jadernych zbrani. V?echny tyto t?i staty v?echny tyto zbran? p?edaly do roku 1996 Rusku; v?echny jsou take signata?i NPT.

V 80. letech vyvinula jaderne zbran? Jihoafricka republika , p?i?em? existuje podez?eni, ?e v roce 1979 , mo?na s Izraelem, uskute?nila jaderny pokus (viz incident Vela ). JAR se, jako jediny stat, dobrovoln? statusu jaderne velmoci z?ekla a na po?atku 90. let ve?kere jaderne zbran? demontovala; 10. ?ervence 1991 podepsala NPT.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Velmoc
• Supervelmoc
• Projekt Manhattan
• Zavody ve zbrojeni
• SALT
• Balisticka raketa#Konkretni rakety ? p?ehled stat? vlastnici rakety s jadernymi hlavicemi
• Jaderna triada

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu jaderna velmoc na Wikimedia Commons