Ishi (po?e?t?n? te? I?i ^[1] , c. ?1861 ? 25. b?ezen 1916) byl posledni znamy ?len severoamerickeho indianskeho kmene Yahi , jen? pochazel z dne?ni Kalifornie . Zbyvajici ?lenove kmene byli pobiti nebo vym?eli v pr?b?hu 19. ?i nejpozd?ji za?atkem 20. stoleti. Ishi je mnohdy titulovan jako ?posledni divoky Indian“ v Severni Americe. V?t?inu sveho ?ivota ?il v divo?in?, zcela izolovan od moderni b?lo?ske civilizace.

V roce 1911, kdy? mu bylo asi 50 let, se objevil v osad? Oroville v severni Kalifornii, kde se pravd?podobn? pokusil ziskat n?co k sn?dku. Mistni ?erif Ishiho zajistil a kratce nato ho za?ali zkoumat antropologove z Kalifornske univerzity v Berkeley . Dlouho m?li problem se s nim dorozum?t. Sam Ishi dokonce nikdy neprozradil sve skute?ne jmeno, nebo? dle tradice jeho kmene ho musel v?dy p?edstavit n?jaky jiny Yahi. Jmeno Ishi , ktere mu antropologove dali, znamena v yana?tin? (jazyk, jejim? dialektem je yahi?tina) ??lov?k“. Ishi byl v Berkeley podroben detailnimu studiu. Ziskal zde i zam?stnani, stal se ?kolnikem. V?t?inu sveho zbyvajiciho ?ivota stravil v univerzitnich budovach v San Francisku . Zem?el na tuberkulozu v roce 1916. Jeho ?ivot byl popsan v mnoha knihach a zdokumentovan ve filmech. ^{[2] [3]}

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Ishi se narodil kolem roku 1861. Pochazel z kmene Yahi?, jen? ?il v oblasti tok? Mill Creek a Deer Creek v severni Kalifornii. Tento kmen lovc? a sb?ra?? pat?ici do skupiny kmen? Yana ?ital p?vodn? asi 400 lidi a ?il je?t? v 19. stoleti na urovni st?edni doby kamenne , tedy bez znalosti zem?d?lstvi a kov?. Velmi ho zasahla kalifornska zlata hore?ka - p?i?el o ?ast zdroj? potravy a dostaval se do st?etu s b?lochy kv?li uzemi. V roce 1865 bylo etnikum zdecimovano v bitce zvane ?Three Knolls Massacre“: trestna vyprava sestavajici z asi 17 bilych osadnik? Yahie napadla, kdy? spali, a p?ibli?n? 40 z nich zabila. Yahiove byli masakrovani a zabijeni i p?i n?kolika dal?ich incidentech. P?e?ilo jen n?kolik desitek ?len? etnika a ti se nasledn? vice ne? 40 let skryvali v kalifornskych horach, p?i?em? jich postupn? ubyvalo. V roce 1908 se k poslednim ?ty?em zbyvajicim Yahi?m, co? byl Ishi, jeho matka, jeho sestra a jeho stryc, dostala nahodou jakasi pr?zkumna vyprava, ktera indianskou skupinu p?es jeji bidny stav je?t? oloupila. Mala indianska komunita se nadobro rozprchla, zbyl jen Ishi a jeho nemocna matka, ktera kratce nato zem?ela. Dal?i t?i roky stravil sam v p?irod?. V roce 1911 v?ak v oblasti vypukly po?ary, je? mu prakticky znemo?nily zisk ob?ivy. Ishi za?al hladov?t, trp?l steskem po kontaktu s lidmi a vydal se hledat jidlo do blizkosti b?lo?skeho m?sta Oroville. Potloukal se okolo jatek a zde ho 29. srpna 1911 mistni obyvatele zajistili a zdej?i ?erif umistil do cely. Brzy ve?lo ve znamost, ?e se zde nachazi podivny divoch, s nim? se v?bec neda dorozum?t. Dozv?d?l se o n?m Alfred L. Kroeber , vedouci antropologickeho odd?leni Kalifornske univerzity v Berkeley a ?editel muzea tamte?, a nechal Ishiho p?evezt na univerzitni p?du. Zde ho on a jeho spolupracovnici (nap?iklad lingvista Thomas T. Waterman ) podrobili pe?livemu studiu. Zajistili mu i misto ?kolnika a bydleni. Jeho p?itomnost lakala do univerzitniho muzea velke mno?stvi lidi. Ishi zahy ztratil svou plachost a stal se docela p?atelskym a spole?enskym ?lov?kem. Jeliko? postradal ziskanou imunitu na b?lo?ske choroby, byl pom?rn? ?asto nemocny, z va?n?j?ich chorob dostal nap?iklad zapal plic . Staral se o n?j leka? Saxton T. Pope , jen? se s Indianem sp?atelil a spole?n? se v?novali p?edev?im lukost?elb?. V roce 1914 se Ishi s Kroeberem, Popem a jeho synem vydali na n?kolikatydenni vypravu do udoli Deer Creeku, kde jim Indian ukazoval, jak a kde p?islu?nici kmene ?ili. ^[4] Kratce po navratu se u n?j za?aly projevovat prvni p?iznaky tuberkulozy , ji? nakonec podlehl. Ishi zem?el 25. b?ezna 1916, jeho posledni slova k Saxtonu Popeovi udajn? zn?la ?Ty z?stava?, ja odchazim“ ( You stay, I go ). A?koliv se tomu Kroeber pokusil na dalku zabranit (v dob? Ishiho smrti byl v Evrop?), byl Ishi pitvan, jeho mozek pote vyjmut z hlavy a t?lo zpopeln?no. Saxton Pope o n?m nasledn? napsal: ?Tak ode?el posledni divoky Indian Ameriky. Uzav?el tak jednu kapitolu d?jin. Vid?l v nas p?emoud?ele d?ti - chytre, le? nemoudre. Vime a zname mnoho v?ci, ale tolik z nich je fale?nych. On znal p?irodu, ktera je v?dy pravdiva. M?l charakterove vlastnosti, je? budou platne nav?ky. Byl dobracky. Byl odva?ny a ukazn?ny, a p?esto?e ztratil v?echno, jeho srdce nezatrpklo. M?l du?i dit?te a mysl filozofa.“ ^[1]

Vyznam, d?dictvi [ editovat | editovat zdroj ]

Antropologove nato?ili n?kolik hodin zaznam? Ishiho vyprav?ni a pisni?ek. B?hem pobytu na univerzit? se stal jakymsi ?ivym antropologickym exponatem. Ukazoval v?dc?m a dal?im lidem sve p?irodni dovednosti p?i stavb? chy?i, rozd?lavani ohn?, vyrob? luk? a ?ip?, zpracovavani k??i, ryba?eni a dal?i. Ishi vynikal p?edev?im v tvorb? ?tipane industrie, zvla?t? hrot? ?ip? z kamene, obsidianu ?i skla. Jeho technika st?elby z luku byla jedine?na: pou?ival krat?i luky, zvla?tni druh palcoveho natahu a netradi?ni dr?eni t?la i luku p?i vyst?elu. ^[5] Se Saxtonem Popem dokonce v lukost?elb? sout??il. Zajimave je, ?e jeho vysledky ve st?elb? na ter?e nebyly nijak skv?le a Saxton Pope ho zahy za?al pravideln? pora?et. V let? roku 1915 Ishiho jazyk studoval a podrobn? popsal vynikajici lingvista Edward Sapir . Po Ishim je pojmenovano n?kolik p?irodnich pamatek v severni Kalifornii nap?iklad Ishi Wilderness a sekvojovec Ishi Giant.

Filmy [ editovat | editovat zdroj ]

• Ishi: The Last of His Tribe (1978), scena? Christopher Trumbo.
• The Last of His Tribe (1992)
• Ishi: The Last Yahi (1992), autorem filmu byl Jed Riffe.
• In Search of History: Ishi, the Last of His Kind (1998), televizni dokument.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Theodora Kroeber: Ishi in two worlds: a biography of the last wild Indian in North America (1961). Jedna se o popularn? nau?nou biografii, ji? napsala druha ?ena Alfreda Kroebera.
• The Last Yahi: A Novel About Ishi (2000), roman Lawrence Holcomba
• Meine Spur loscht der Fluss (1978), roman pro mlade? od Othmara Franze Langa

Divadlo [ editovat | editovat zdroj ]

• Ishi (2008), hra od Johna Fishera

Komiks [ editovat | editovat zdroj ]

• Osamu Tezuka: The story of Ishi the primitive man

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Ishi na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Ishi na Wikimedia Commons
• Ishi: The Last of His Kind (Documentary) [online]. [cit. 2020-12-06]. Dostupne online .  
• KAVAN, Petr. Jak dob?i byli histori?ti lukost?elci? | Rychla lukost?elba [online]. 2019-10-17 [cit. 2020-12-06]. Dostupne online .  
• KAVAN, Petr. Lukost?elecka technika indianskeho kmene Yahi [online]. 2018-07-10 [cit. 2020-12-06]. Dostupne online .