Korfsky incident byl konflikt mezi Italii a ?eckem b?hem 31. srpna a? 27. za?i 1923 . Jednalo se o prvni agresivni krok Benita Mussoliniho , ktery ji? tehdy demonstroval nedostate?nou schopnost Spole?nosti narod? zabranit konflikt?m mezi ?lenskymi zem?mi teto organizace.

P?i?ina [ editovat | editovat zdroj ]

Po prohrane valce s Tureckem , kdy ?ecke kralovstvi p?i?lo o maloasijskou oblast obyvanou ?eckou men?inou, co? vedlo k velkym p?esun?m ?eckeho a tureckeho obyvatelstva, do?lo mezi oslabenym ?eckem a Albanii k hrani?nim spor?m. Proto?e Spole?nost narod? necht?la riskovat dal?i konflikt, rozhodla se na misto vyslat vojenskou misi k urovnani situace. Misi tvo?ili d?stojnici italske kralovske armady v ?ele s generalem Enrico Tellinim . Ji? b?hem vyty?ovani hranic dochazelo mezi Italy a ?eky k t?enicim, p?i kterych byl Tellini oso?ovan z proalbanskeho postoje.

Dne 27. srpna 1923 byli general Tellini, major Corti, poru?ik Bonacini a albansky p?ekladatel zast?eleni neznamymi pachateli nedaleko albanskych hranic. Zatimco ?ekove ozna?ili za pachatele pravd?podobn? albanske bandity (jina verze hovo?i o ?eckych banditech), v ?im? m?l Mussolini ihned jasno ? jde o provokaci ?eckych nacionalist?.

Ji? 27. srpna zasila Mussolini ?eckemu p?edsedovi vlady Stylianu Gonatasovi seznam po?adavk?, zahrnujici krom oficialni omluvy ?ecke vlady take od?kodne ve vy?i 50 milion? lir , odslou?eni m?e za zabite v katolicke katedrale v Atenach , p?i kterem m?ly ulice ?eckeho hlavniho m?sta zdobit italske vlajky a okam?ita poprava pachatel?, v?e do p?ti dni. Forma ultimata , stylizovana tak jak hovo?i vit?z s pora?enym a? p?ili? p?ipominala rakousko-uherske ultimatum Srbsku v roce 1914 a n?ktery tisk ne nadarmo p?irovnal Telliniho vra?du k sarajevskemu atentatu.

Utok [ editovat | editovat zdroj ]

Italske namo?nictvo bylo uvedeno do bojove pohotovosti ji? 30. srpna. Svaz ?ty? bitevnich lodi , ?ty? k?i?nik? , 22 torpedoborc? a p?ti ponorek pod vedenim viceadmirala Enrico Solariho s oddilem 10 tisic vojak? na palubach vyplul nasledujiciho dne. 31. srpna 1923 se v 15:00 hodin italsky svaz objevil p?ed p?istavem Korfu . Solari ultimativn? ?adal ?eckou kapitulaci , na druhou stranu neumo?nil mistnimu veleni kontakt s Atenami. Solari necht?l riskovat sve bitevni lod?, a tak palbu na p?istav obstaraly k?i?niky a torpedoborce, ktere nap?ed vyst?elily salvu cvi?ne munice, a pote, co ?ekove nevyv?sili bily prapor, nasledovala palba ostrou munici ra?e 152 a 120 mm. Italove pokladali za hlavni op?rny bod posadky starou pevnost nad p?istavem ( Fortezza Vecchia ) a prav? sem dopadlo nejvice granat?. Ve skute?nosti zde nebyl jediny ?ecky vojak, ale civilni obyvatelstvo odsunute Turky z Male Asie. Dal?i civilni obyvatelstvo bylo zabito p?i naletu italskych stiha?ek, ktere ost?elovaly kulomety ulice p?istavu. Italsky utok si vy?adal 20 mrtvych a p?es 50 ran?nych. Teprve nyni ?ecke veleni ostrova vyv?silo bily prapor. Nasledny vysadek nenarazil na odpor, nebo? sto vojak? a 150 p?islu?nik? ?eckeho ?etnictva stejn? nem?lo ?anci vzdorovat p?esile a odpor by jen znasobil ztraty na ?ivotech civilniho obyvatelstva.

I kdy? hlavnim cilem operace italskeho namo?nictva bylo ovladnuti Korfu, neomezily se akce jen na tento ostrov. Od 1. za?i za?ala Regia Marina blokovat p?istavy Pireus a Prevezu a napadat ?ecke majaky a radiostanice na ostrovech v Egejskem mo?i . B?hem t?chto akci zajali Italove 80 ?ek? a take ?adu ?eckych obchodnich plavidel. Proto?e Mussolini tyto akce ozna?il jako odvetne a nikoliv jako vale?ne, ?ecka flotila z?stala v p?istavech, nebo? Stanotas necht?l dat Mussolinimu zaminku k eskalaci boj?.

?ecka reakce [ editovat | editovat zdroj ]

1. za?i 1923 podala ?ecka vlada sti?nost na italsky postup na jednani Spole?nosti narod?, na druhou stranu projevila ochotu vyjednavat. Italove toti? jmenovali viceadmirala Diego Simonettiho guvernerem ostrova, co? vyvolalo (jak se pozd?ji ukazalo opravn?ne) obavy, ?e Mussolini chce ostrov p?ipojit k Italii. Britove , nep?ejici si jakekoliv zm?ny ve St?edomo?i, podpo?ili ?ecky protest, k ?emu? se p?ipojila i Francie . Ob? zapadni velmoci se v roce 1923 je?t? nenachazely v agonii sebedestruktivni politiky ?usmi?ovani“ a daly Mussolinimu jasn? najevo, ?e okupace ostrova musi skon?it.

8. za?i deponovali ?ekove po?adovanych 50 milion? lir a 13. za?i propustili Italove rukojmi a zadr?ena ?ecka plavidla. ?ecka vlada vyslovila oficialni politovani nad osudem italske mise a dle Mussoliniho p?ani vystrojila za ob?ti tryznu. 23. za?i se italska armada neochotn? za?ala stahovat z ostrova a 27. za?i opustil Korfu posledni italsky vojak. Napjate italsko-?ecke vztahy se stabilizovaly a? roku 1928.

Ohlas utoku v Korfu [ editovat | editovat zdroj ]

Italska agrese proti civilnimu obyvatelstvu na Korfu m?la take dopad v kulturni rovin?. P?ed invazi byl ostrov pov?stny tim, ?e mistni divadlo a opera (projektovana podle milanske La Scaly ) zasadn? preferovalo italske opery. Po utoku byla v?echna italska dila sta?ena a misto toho se prosadila ?ecka tvorba, do te doby opomijena.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byly pou?ity p?eklady text? z ?lank? Corfu incident na anglicke Wikipedii a Interwencja na Korfu na polske Wikipedii.