Ilja Prigogine

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Ilja Prigogine
Ilja Prigogine (1977)
Ilja Prigogine (1977)
Narozeni 12. jul. / 25. ledna 1917 greg. nebo 25. ledna 1917
Moskva
Ruské impérium Ruske imperium
Umrti 28. kv?tna 2003 (ve v?ku 86 let)
Brusel
Belgie Belgie
Alma mater Svobodna univerzita v Bruselu
Povolani filozof , fyzik , vysoko?kolsky u?itel , chemik a spisovatel literatury faktu
Zam?stnavatele Texaska univerzita v Austinu
Svobodna univerzita v Bruselu
Chicagska univerzita
Ocen?ni Francquiho cena (1955)
Bourke Award (1972)
Cotheniova medaile (1975)
Rumfordova medaile (1976)
Nobelova cena za chemii (1977)
… vice na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Ilja Prigogine ([prigo?in] [1] , n?kdy psan ?eskou transkripci jako Prigo?in [2] [3] [4] , rusky Илья? Рома?нович Приго?жин, Ilja Romanovi? Prigo?in, 25. ledna 1917 Moskva , Rusko ? 28. kv?tna 2003 Brusel , Belgie ) byl rusko - belgicky fyzikalni chemik a filozof znamy svymi vyzkumy disipativnich struktur , komplexnich system? a ireverzibility . Nositel Nobelovy ceny za chemii za vyzkum v termodynamice ( 1977 ).

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se v Moskv? , ale roku 1927 jeho rodina emigrovala do Belgie . Zde vystudoval chemii na Svobodne univerzit? v Bruselu . Po studiich na univerzit? z?stal jako v?decky pracovnik a za?al se v?novat zejmena termodynamice . Nakonec rozvinul teorii samoorganizace system? , za ni? roku 1977 obdr?el Nobelovu cenu za chemii . Termodynamickou teorii se pokusil te? p?evest do filozofie , napsal nap?iklad znamou knihu ?ad z chaosu (?esky vy?lo roku 2001 v nakladatelstvi Mlada fronta ).

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Jadrem jeho dila je teorie samoorganizace . Nejprve se v?noval studiu termodynamickych system? , je? se bli?i k termodynamicke rovnovaze . U te p?ile?itosti zjistil, ?e naopak extremn? nerovnova?ne systemy maji zcela p?ekvapujici vlastnosti. Proto p?esunul svou pozornost prav? na tyto, tzv. otev?ene systemy. Tim zalo?il tzv. nerovnova?nou termodynamiku .

Ve vyvoji nerovnova?nych system? se podle n?j objevuji tzv. kriticke body , jakesi k?i?ovatky, na nich? se rozhoduje, jakou cestou se vyvoj systemu bude dale ubirat. Nelze p?edem ur?it, kterou cestu system v kritickem bod? zvoli, u slo?itych system? je navic kritickych bod? tolik, ?e jejich vyvoj prakticky nelze v?bec p?edvidat. Nicmen? Prigogine si v?iml, ?e po pr?chodu kritickym bodem se chovani systemu vyznamn? m?ni ? system se po?ina chovat vysoce organizovan?. Tuto vlastnost nazval samoorganizaci system?. Prav? tuto my?lenku take zobecnil ve svem dile filozofickem. P?i te p?ile?itosti zkoumal ?adu socialnich a p?irodnich jev?, slavna je nap?iklad jeho analyza budovani termiti?t? .

Bibliografie [ editovat | editovat zdroj ]

  • Introduction a la thermodynamique des processus irreversibles ( 1968 )
  • Structure, stabilite et fluctuations ( 1971 )
  • Physique, temps et devenir ( 1980 )
  • La Nouvelle alliance ( 1986 )
  • Entre le temps et l'eternite ( 1988 )
  • A la rencontre du complexe ( 1992 )
  • Les Lois du chaos ( 1993 )
  • Thermodynamique, des moteurs thermiques aux structures dissipatives ( 1996 )
  • La Fin des certitudes ( 1996 )
  • L'Homme devant l'incertain ( 2001 )
  • Le Monde s'est-il cree tout seul? ( 2008 )

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • HA?KOVEC, Vit, MULLER, Ond?ej: Galerie geni? aneb kdo byl kdo. V?da, filozofie, um?ni . Praha : Albatros 1999. ISBN   80-00-00763-0 .

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]