Ideologie

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie

Ideologie je propracovana soustava nazor?, postoj?, hodnot a ideji s apologetickou nebo ofenzivni funkci zalo?enou na formulovani politickych , hospoda?skych, sv?tonazorovych a/nebo podobnych zajm? ur?ite skupiny. V politicke a spole?enske praxi se ideologie vladnouci skupiny projevuje nap?. ve form? filosofie , prava ?i moralky , obecn? se skrze svou subjektivitu sna?i o formulaci celkoveho vykladu spole?nosti a ?lov?ka jako takoveho.

V angloamerickem prost?edi je obvykle i u?ivani terminu ideologie pro neutralni ozna?ovani ucelene soustavy my?lenek a vypov?di, p?ipadn? "pojem ozna?ujici soustavu symbolickych vyraz? s mobiliza?ni funkci, legitimizujici ur?ite jednani" [1] . V evropskem prost?edi ma termin ?ast?ji pejorativni vyzn?ni a vyjad?uje te? uzav?enost, jednostrannost, iracionalni a propagandisticke rysy takove soustavy my?lenek a vypov?di. [2]

?asto se pojmem ideologie ozna?uji pouze politicke ideologie .

Funkce ideologie [ editovat | editovat zdroj ]

Ideologie ma podle americkeho politologa Andrewa Heywooda vice funkci. Prvni je vysv?tlovaci funkce, ktera pomaha vysv?tlovat politicke jevy a udalosti, hodnotici funkce nam poskytuje hodnotovy system a jeho kriteria. Diky orienta?ni funkci se m??eme snaze p?ipojit k n?jake socialni skupin? a funkce programova nam nabizi zakladni rysy politickeho programu a politicke cile. [3]

Historie pojmu ideologie a jeji chapani jednotlivymi mysliteli [ editovat | editovat zdroj ]

Za tv?rce pojmu ideologie je ozna?ovan francouzsky osvicenecky aristokrat a filosof Antoine Destutt de Tracy . Ten se za Direktoria podilel na vzniku Narodniho institutu, kde pozd?ji p?sobil v Sekci moralnich a politickych v?d na Odd?leni analyzy vjem? a ideji. [4] Slovo ?ideologie“ bylo poprve pou?ito na p?edna?ce 20. ?ervna 1796, [5] kdy de Tracy hledal p?ihodny nazev pro svou v?du o idejich, ?Science des idees“, zbavenou ve?kerych metafyzickych a nabo?enskych konotaci.

Destutt de Tracy tento termin poprve pou?il pro ozna?eni systematicky kritickych a terapeutickych studii sensualistickych zaklad? ideji. Moderni pojeti pojmu v?ak vychazi z jeho posm??ne na zaklad? vnit?ni souvislosti p?enesene aplikace na v?echny systemy ideji, ktere se nelogicky nad?azuji a zarove? s sebou nesou p?edpoklad, ?e tato absence realismu ma sv?j zdroj v sebezaslepeni a sebezaujeti ideologa jako reprezentanta ideologie, vlastni tedy ne? propagandistickou funkci, by? to p?vodn? proklamatory ideji nebylo zamy?leno. [6]

O pejorativni vyznam slova ideologie se zaslou?il Napoleon Bonaparte , ktery zpo?atku podporoval institut a roku 1797 se dokonce stal jeho ?estnym ?lenem, [7] ale pozd?ji se od Destutta de Tracyho distancoval, proto?e jeho ?kola udajn? nedokazala pochopit praktickou politiku. [7] Pote, co se Napoleon ve Francii ujal vlady, do?lo mezi nim a institutem k nazorovemu st?etnuti, nebo? institut ?obhajoval demokraticke vysledky revoluce a stal se postupn? hrazi proti absolutistickym snaham Napoleona “. [7] Napoleon dokonce obvinil Ideology z neusp??neho ta?eni do Ruska. P?esto?e de Tracy slova ideolog (? ideologue “) nikdy nepou?il, nebo? ?lov?k zabyvajici se ideologii byl podle n?j ideologista (? ideologiste “), redakto?i Francouzskeho akademickeho slovniku z roku 1835 s ob?ma vyrazy pracovali jako se synonymy, navic up?ednostnili politicke ?ideolog“, kterym Napoleon ozna?oval sve liberalni odp?rce. [4]

Z tohoto retorickeho pozm?n?ni vyznamu pochazi marxisticky vyvoj ideologie, je? slou?i k zneva?eni v?r, teorie a praxe odp?rc?. Dodnes je ideologie chapana jako pojem u?ivajici se pro hru moci a resistence, ktere nutn? nemusi byt jen politicke. [6]

Moderni podobu pojem ideologie nabyl a? v  marxismu . Podle Karla Marxe a Friedricha Engelse se jedna o fale?ne v?domi, ktere zakryva skute?nost. Uchopeni tohoto pojmu se v?ak v pr?b?hu vyvoje marxismu li?ilo. Kup?ikladu Lenin se shoduje s ostatnimi radikalnimi marxisty na existenci dvou typ? ideologii: negativni slou?ici bur?oazii a pozitivni, ktera je revolu?nim nastrojem pro d?lnickou t?idu. [8] Marx naopak tvrdi, ?e existuje vice druh? ideologie, nebo? ka?da t?ida si vytva?i svou vlastni. [9] Z Marxe vychazel i sociolog Karl Mannheim , ktery se vyzkumem pojmu zabyval.

V nemarxistickem u?iti terminu p?edstavuji ideologie doktriny vyhla?ovane p?edstaviteli stran, prvn? u?ite na p?elomu 19. a 20. stoleti. Prav? na t?chto stavi sve teorie Karl Mannheim. [6] Termin ideologie ma pejorativni nadech pro n?ktere nemarxisticke autory v t?ch p?ipadech, kdy stranicke doktriny obsahuji monopolisticke, propracovane a uzav?ene ideologie, jim? je nasledn? dodan tento hanlivy podtext. [6]

Marxiste i nemarxiste se shoduji na tezi, ?e ve v?eobecnem negativnim slova smyslu pojem ideologie znemo??uje racionalni argumentaci, nejedna se tak pouze o doktrinu bez logickych rozumovych podklad?, ale take o system devastujici p?ihodne protiargumenty. [6]

Dle Mannheima nejsou ideologie schemata slou?ici k vytykani kvalit v?deckych konstrukt?. Domnival se, ?e ideologie p?edstavuji py?ny kulturni utvar poskytujici sm?rodatne vyklady sv?ta a jejich funkce je nenahraditelna. [10]

Dal?i odborn?j?i verze p?istup? k ideologii jsou pestrou ?kalou politickeho uva?ovani. Neomezuji se jen na t?id?ni odpov?di k jednotlivym postoj?m. Tato empiricka prace se zabyva otazkou nastolenou antropologickymi p?istupy, toti? je-li ideologie prost? jakymkoli druhem symbolicke soustavy, ktera m??e lidi vybavit politickou identitou a ?idit jejich politicke postoje, nebo zda ma zvla?tni rozli?itelne rysy. [10]

Sociologove od sebe odd?luji dva typy vzniku a vyvoje pojmu ideologie. Jeden ozna?uji jako hodnotici a druhy jako nehodnotici, av?ak oba zp?soby v detailu hodnoti. Minimaln? ve smyslu, ?e ani jeden neuznava platnost ideji, ktere jsou podle nich ideologicke. Odli?ne je pouze chapani ideologie jako politicke nebo socialni filosoficke my?lenky, ktera ma byt teprve uspo?adana a ma se o ni diskutovat. Takto u?ivaji termin p?edev?im angli?ti akademi?ti auto?i politicke literatury. [10]

Na teoreticka rozpracovani terminu ideologie byli v minulosti bezesporu nejproduktivn?j?i marxiste. Ti se sna?ili pomoci kritickeho ideologickeho my?leni vysv?tlit, z jakych d?vod? d?lnici nepokra?ovali v ?i?eni revolu?nich nalad prosazovanych Marxem jako antitezi k dominantnim ideologiim, je? se sam Marx rozhodl poodkryt. [11]

Oficialni marxismus ve finale ideologii de facto o?ezal natolik, ?e je rovna jakemukoli popisu pozornosti spole?enskeho ?initele, o kterem p?edpokladame, ?e ma jedine?ny zajem, obvykle ekonomicky. [11]

Jednotliva pojeti ideologie [ editovat | editovat zdroj ]

Pojeti ideologie dle Karla Marxe [ editovat | editovat zdroj ]

Pojem ideologie u Marxe se od obecneho pojmu velmi li?i, ale prav? s jeho osobou ziskava pojem v?t?i vyznam, ne? m?l doposud. Slovo ideologie pou?il ve svem ranem dile N?mecka ideologie (1846), ktere napsal spolu s  Friedrichem Engelsem . v tomto dile je ideologie chapana coby ?My?lenky vladnouci t?idy, jsou v ka?de epo?e my?lenkami vladnoucimi, tj. t?ida, ktera je vladnouci materialni moci spole?nosti, je sou?asn? jeji vladnouci duchovni moci“. [12] Marx je toho nazoru, ?e se v ideologii ?i?i nepravdive vid?ni sv?ta, dochazi zde tak k mystifikaci. Tento jev pozd?ji nazval Friedrich Engels jako fale?ne v?domi. Dle Marxe je ideologie spjata s t?idnim systemem a je projevem moci, ktera je nerovnom?rn? rozd?lena mezi spole?enske vrstvy (t?idy). Marx take tvrdi, ?e ideologie je jen do?asny jev, proto?e proletariat ?adnou ideologii nepot?ebuje, proto?e je jedinou t?idou, ktera nepot?ebuje iluze. [13]

Pojeti ideologie podle hnuti navazujiciho na my?lenky marxismu [ editovat | editovat zdroj ]

Ideologie u? nep?edstavuje jen nepravdu (mystifikaci). Termin je zbaven hanlivych a negativnich konotaci . Lenin nap?iklad ve svem dile Co d?lat? (1902) hovo?i o proleta?skych idejich jako o ?socialisticke ideologii“ ?i ?marxisticke ideologii“. [14]

Pojeti ideologie dle Antonia Gramsciho [ editovat | editovat zdroj ]

Italsky politik a marxisticky filosof Antonio Gramsci do?el p?i rozvijeni marxisticke teorie ideologie nejdale. Tvrdil, ?e t?idni system, ktery se objevuje v kapitalismu, neni udr?ovan jen nerovnou ekonomikou a politickou moci, ale take vladou bur?oaznich ideji a teorii. Zastaval take nazor, ?e se ideologie objevuje ve v?ech vrstvach ve spole?nosti. [15]

Mannheimovo pojeti ideologie [ editovat | editovat zdroj ]

Ma?arsky sociolog Karl Mannheim reprezentuje sm?r v sociologickem my?leni, ktery m??eme ozna?it za ?kritiku ideologii“. Sm?r kritizuje hlavn? ideologicky a utopicky zp?sob my?leni. Mannheim vychazi z Marxova pojeti ideologie jako fale?neho v?domi a jako procesu tvorby ideji z ideji samotnych.

Pova?uje na?i dobu za dobu konfliktu mezi ideologiemi, ktery ma ni?ivy dopad na lidstvo. A zastava nazor, ?e sou?asnemu sv?tu a d?jinam lze porozum?t jen skrze porozum?ni podstat? ideologickych system?. Pro Mannheima p?edstavuje ideologie soubor ideji, kde jsou vztahy ideji k jejich nositel?m, k jejich zajm?m a socialnim pozicim d?le?it?j?i ne? samotny obsah ideji. Pojem ideologie je vicezna?ny. M??eme odd?lit dva vyznamy pojmu ?ideologie“, prvni lze ozna?it za dil?i a druhy za totalni pojem ideologie.

Dil?i pojem vypovida pouze o tom, ?e ur?itym ?p?edstavam“ a ?idejim“ nechceme v??it. Tyto ideje toti? pokladame za zast?eni faktickeho stavu, ktery neni vhod tv?rci t?chto p?edstav (ideji). Pod tento pojem m??eme zahrnout v?e od v?dome l?i a? po klamani sebe. Za ideologii ozna?uje jen ?ast tvrzeni ur?ite osoby a to pouze vzhledem k obsahovosti vypov?di. Osoba, ktera zastira fakta, a jeji potencialni odhalitel jsou na stejne urovni. L?i a zastirani fakt? ur?ite osoby mohou byt je?t? u dil?iho pojmu odhaleny, nejde to o radikalni podez?eni z ideologie. Funkcionalizovani se pohybuje jen v psychologicke rovin?. P?edpoklada se, ?e k zastirani pravdy vedou osobu ur?ite zajmy, kterych chce dosahnout, proto pracuje partikularni pojem ideologie p?edev?im s psychologii zajm?. [16]

O totalni (radikalni) pojem se jedna, pokud jde o ideologii obdobi nebo ur?ite skupiny (nap?. t?idy). Je tim my?lena zvla?tnost a povaha totalni struktury v?domi tohoto obdobi nebo skupiny. Totalni ideologie zahrnuje cely my?lenkovy system, ktery charakterizuje ur?itou skupinu nebo dobu. Proto se zde funkcionalizuje cela teoreticka rovina. Toto pojeti ideologie se sna?i pracovat hlavn? s formalizovanym a objektivnim pojmem funkce. Tady se ?asto jedna strana sna?i zni?it druhou a to jak jeji obsahy a stanoviska tak i jeji duchovni zakladnu. K tomuto extremnimu vyhroceni, kdy strany destruuji i duchovni podstaty opozice, mohlo dojit a? v moderni spole?nosti, kde se vytvo?ily rozhodujici socialni polarity nesene odli?nou sv?tovou v?li

O podez?eni z ideologie m??eme podle Mannheima mluvit v p?ipad?, kdy p?irozena lidska ned?v?ra se stava metodickou, kdy? se nep?atelske nazory neberou jen jako vylhane, ale objevuje se v nich neschopnost pravdy, ktera se vysv?tluje jako funkce socialniho zakotveni. Partikularni ideologie se ?asto transformuje v totalni. Poukazovani na chyby druhe strany p?echazi ve snahu podrobit sociologicke kritice cele jeji my?leni a v?domi.

Ideologie v dob? totalitnich re?im? a b?hem studene valky [ editovat | editovat zdroj ]

V teto dob? bylo upozor?ovano hlavn? na ulohu ideologie na re?imy v Italii ( fa?ismus ) a N?mecku ( nacismus ), Rusku ( komunismus ). Hlavnimi osobami tohoto obdobi, ktere se vyvojem ideologie zabyvali, byli Karl Popper , Hannah Arendtova , J. L. Talmon a Bernard Crick . O ideologiich typu komunismu nebo fa?ismu tvrdili, ?e jsou to ideologie ?uzav?ene“, ktere si narokuji monopol na pravdu a odmitaji tolerovat my?lenky a nazory s nimi neslu?itelne. Ideologie jsou tak ?sekularni nabo?enstvi“: maji totalizujici povahu a slou?i jako nastroje socialni kontroly, proto?e zaji??uji servilitu a poslu?nost. Podle Poppera je tak nap?iklad liberalismus ideologii ?otev?enou“, a to diky tomu, ?e je zalo?en na svobod?, toleranci a r?znosti. [17]

Pojem ideologie od 60. let 20. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Pojem je nov? definovan a to pro pot?eby b??ne spole?enske a politicke v?dy, stal se tak neutralnim a s objektivnim obsahem. Byl zbaven politicke zat??e, ktera s nim byla v minulosti spojovana.

Vnimani ideologie nap?i? politickym spektrem [ editovat | editovat zdroj ]

Politicke spektrum

Podle A. Heywooda [18] liberalove na ideologii pohli?eji jako na oficialn? sankcionovany system nazor?, ktery si narokuje monopol na pravdu, ?asto za pomoci pochybneho tvrzeni, ?e je v?decky. Ideologie ma tudi? utla?ovatelskou a? totalitni povahu, markantnimi p?iklady ideologie jsou komunismus a fa?ismus.

Podle konzervativc? je ideologie projev arogance racionalismu. Ideologie jsou propracovane my?lenkove systemy, ktere jsou nebezpe?ne ?i nespolehlive, proto?e jsou odtr?ene od reality, kladou si tak nedosa?itelne cile.

Socialiste, kte?i nasleduji Marxe, v ideologii vid?li soubor my?lenek, ktere zakryvaji rozpory t?idni spole?nosti.

Fa?iste se ?asto se od ideologie odvraceji a reprezentuji ji jako ?sv?tovy nazor“ (Weltanschauung) ne? jako n?jakou systematickou filosofii.

Ekologove zastavaji nazor, ?e ideologie negativn? poznamenana svym napojenim na arogantni humanismus a na ekonomiku orientovanou na r?st.

Nabo?en?ti fundamentaliste p?istupuji k hlavnim nabo?enskym text?m jako k ideologii a to z d?vodu, ?e jsou zjevenym slovem bo?im. Odmitaji tak sekularni teorie, nejsou toti? op?eny o nabo?enske principy a postradaji tak mravni podstatu.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Jakub Rakosnik: Pravo v bezpravi , recenze knihy Komunisticke pravo v ?eskoslovensku
  2. ↑ Jan Jandourek: Sociologicky slovnik , Portal, Praha, 2001. Heslo ideologie .
  3. ↑ HEYWOOD, A. (2004). Politologie. Praha: Eurolex Bohemia. s. 29. ISBN   80-86861-71-6 .
  4. ↑ a b ?ARADIN, P. (2001). Historicke prom?ny pojmu ideologie . Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. s. 20. ISBN   80-859-5994-1 .
  5. ↑ ?ARADIN, P. (2001). Historicke prom?ny pojmu ideologie . Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. s. 21. ISBN   80-859-5994-1 .
  6. ↑ a b c d e MILLER, D.; COLEMANOVA, J.; CONNOLY, W.; RYAN. A. (1995). Blackwellova Encyklopedie Politickeho my?leni . Ideologie. s. 190. Brno: Proglas, Jota. ISBN   80-85617-47-1 .
  7. ↑ a b c ?ARADIN, P. (2001). Historicke prom?ny pojmu ideologie . Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. s. 22. ISBN   80-859-5994-1 .
  8. ↑ ?ARADIN, P. (2001). Historicke prom?ny pojmu ideologie . Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. s. 31. ISBN   80-859-5994-1 .
  9. ↑ ?ARADIN, P. (2001). Historicke prom?ny pojmu ideologie . Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. s. 32. ISBN   80-859-5994-1 .
  10. ↑ a b c MILLER, D.; COLEMANOVA, J.; CONNOLY, W.; RYAN. A. (1995). Blackwellova Encyklopedie Politickeho my?leni . Ideologie. s. 191. Brno: Proglas, Jota. ISBN   80-85617-47-1 .
  11. ↑ a b MILLER, D.; COLEMANOVA, J.; CONNOLY, W.; RYAN. A. (1995). Blackwellova Encyklopedie Politickeho my?leni . Ideologie. s. 192. Brno: Proglas, Jota. ISBN   80-85617-47-1 .
  12. ↑ HEYWOOD, A. (2004). Politologie. Praha: Eurolex Bohemia. s. 24. ISBN   80-86861-71-6
  13. ↑ HEYWOOD, A. (2004). Politologie. Praha: Eurolex Bohemia. s. 24-25. ISBN   80-86861-71-6 .
  14. ↑ HEYWOOD, A. (2004). Politologie. Praha: Eurolex Bohemia. s. 25. ISBN   80-86861-71-6 .
  15. ↑ HEYWOOD, A. (2004). Politologie. Praha: Eurolex Bohemia. s. 25-26. ISBN   80-86861-71-6 .
  16. ↑ HEYWOOD, A. (2004). Politologie. Praha: Eurolex Bohemia. s. 26-27. ISBN   80-86861-71-6 .
  17. ↑ HEYWOOD, A. (2004). Politologie. Praha: Eurolex Bohemia. s. 27. ISBN   80-86861-71-6 .
  18. ↑ HEYWOOD, A. (2004). Politologie. Praha: Eurolex Bohemia. s. 31. ISBN   80-86861-71-6 .

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ideologie&oldid=22340382 “