Hydrologie

Hydrologie (z ?e?tiny : Υδρολογια, Υδωρ+Λογο?, Hydrologia , ?studium vody“) je v?da zabyvajici se pohybem a roz?i?enim vody na Zemi .

Hydrologie se zabyva vodou ve v?ech skupenstvich a procesy s vodou souvisejicimi. P?edm?tem jejiho zkoumani je tedy hydrosfera . Hydrologie se ?leni na obory, ktere se detailn?ji zabyvaji jednotlivymi slo?kami hydrosfery. Pohyb vody studuje jako tzv. hydrologicke cykly (kolob?h vody). Hydrologie je p?irodov?dnym zakladem vodniho hospoda?stvi , ve kterem se mj. vodni zdroje vyu?ivaji k zasobovani vodou.

Odbornik zabyvajici se hydrologii je hydrolog . M??e pracovat v geografickych ?i jinych p?irodov?dnych oborech nebo ve vodohospoda?stvi , p?ipadn? v ochran? p?irody .

Hydrologie jako v?da [ editovat | editovat zdroj ]

Sou?astmi hydrologie jsou hydrografie , hydrometeorologie a hydroklimatologie , hydrologie povrchovych vod , hydrogeologie a vyzkum kvality vody. Oceanografie a meteorologie nejsou zahrnuty, proto?e voda je zde pouze jednim z d?le?itych aspekt?.

Hydrologicky vyzkum je u?ite?ny z mnoha d?vod? v?etn? lep?iho poznani okolniho sv?ta, lep?iho pochopeni pot?eb ochrany p?irody , zasad a planovani ochrany.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Hydrologicke znalosti a dovednosti lidstvo ziskava tisice let. Nap?iklad kolem roku 4000 p?. n. l. byl p?ehrazen Nil , ^[
zdroj?
] aby se zvy?ila zem?d?lska produkce okolni vyprahle krajiny . M?sta v Mezopotamii byla p?ed povodn?mi chran?na vysokymi hlin?nymi valy . ?ekove a ?imane rozvinuli stavbu akvadukt? , ?i?ane budovali zavla?ovaci a protipovod?ova dila. ^[
zdroj?
]

Marcus Vitruvius popsal v 1. stol. p?. n. l. filosofickou teorii hydrologickeho cyklu, v kterem jsou sra?ky dopadajici v horach pohlcovany zemskym povrchem , co? vede k vytva?eni pramen? a vodnich tok?. S pou?itim v?de?t?j?iho p?istupu dosahli Leonardo da Vinci a Bernard Palissy nezavisle na sob? p?esneho vykladu hydrologickeho cyklu. Hydrologicke prom?nne byly poprve vy?isleny v 17. stoleti .

Pionyry moderni hydrologie byli p?edev?im Pierre Perrault , Edme Mariotte a Edmund Halley . M??enim sra?ek, odtoku a povodi Perrault ukazal, ?e de??ove sra?ky byly dosta?ujici pro pr?tok vody v ?ece Sein? . Marriotte zkombinoval m??eni rychlosti a pr??ezu ?i?niho koryta Seiny, aby dosahl vypo?tu jejiho pr?toku. Halley ukazal, ?e vypa?ovani ze St?edozemniho mo?e bylo dostate?ne pro ?i?ni odtok zp?t do mo?e .

Pokroky v 18. stoleti zahrnovaly Bernoulliho piezometr , Bernoulliho rovnici , Pitotovu trubici a Chezyho rovnici . V 19. stoleti do?lo k rozvoji v podpovrchove hydrologii, co? zahrnovalo Darcyho pravidlo , Dupuit-Thiemovu rovnici proud?ni vody ke studni a Hagen-Poiseuillovu rovnici kapilarniho toku.

Ve 20. stoleti , kdy? za?al byt provad?n statni hydrologicky pr?zkum, po?aly racionalni analyzy nahrazovat d?iv?j?i empirismus . Vyznamnym p?inosem byl zejmena jednotkovy hydrogram Leroye Shermana , infiltra?ni teorie Roberta E. Hortona a C. V. Theisova rovnice popisujici neustalene proud?ni podzemnich vod.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

BULI?EK, Jaroslav. Povrchove vody v ?eskoslovensku a jejich ochrana . Praha: Academia, 1972.
DEMEK, Jaromir; NETOPIL, Rostislav a kolektiv. Fyzicka geografie I . Praha: SPN, 1984.
DUB, Oto; N?MEC, Jaromir a kolektiv. Hydrologie . Praha: SNTL, 1969.
KUKAL, Zden?k a kolektiv. Zaklady oceanografie . Praha: Academia, 1977.
NETOPIL, Rostislav. Hydrologie pevnin . Praha: Academia, 1972.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Obrazky, zvuky ?i videa k tematu hydrologie na Wikimedia Commons
Slovnikove heslo hydrologie ve Wikislovniku

Pahyl

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace .
Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.