Boris Jelcin
a
William Clinton
sm?jici se vtipu navzdory jazykovym barieram.
Komika
?i
humor
(z
lat.
(h)umor
? vlhkost, tekutina) je druh
emoce
, schopnost
?lov?ka
,
v?ci
?i situace vzbudit pocit pobaveni v jinem ?lov?ku a souhrn zp?sob? jak toto pobaveni a veseli, ?asto provazene
smichem
, vyvolat. Pojem p?vodn? popisoval
temperament
jedince, ktery se podle antickych p?edstav skladal ze ?ty? zakladnich t?lesnych tekutin (
humores
).
Rysy humoru (resp.
vtipu
) jsou nesmyslnost a moment p?ekvapeni. D?le?itym p?edpokladem je rovn??
socialni interakce
. V humoru dochazi ?asto alespo? jedna ze zu?astn?nych stran (pomyslne) ujmy ?i utrpi ?kodu. P?esna definice humoru je ale problematicka, neexistuje ani jeho jednotna, v?eobecn? uznavana teorie. Teorii komi?na se zabyval nap?.
Sigmund Freud
(v praci
Vtip a jeho vztah k nev?domi
), v ?eskych zemich nap?iklad
Vladimir Borecky
. Podle jedne z nejuznavan?j?ich
teorii
se p?edpoklada, ?e humor a smich se vyvinul z pocit? a projev? triumfu. Sehral patrn? jednu z hlavnich roli v historii lidstva.
Humor je v?doma tv?r?i ?innost, p?i ktere je skute?nost vytva?ena ?i popisovana odli?n? ve srovnani s obvyklym zp?sobem tak, ?e to vzbuzuje pobaveni (
smich
?i usm?v, co? u? je
emoce
). To, ?e n?kdo upadne, neni humor. Humorem se to stava a? zabavnym popisem. Ne v?dy je p?i?inou smichu humor. Komicka
situace
nerovna se humor. To, ?e nam n?jaka situace ?i ?lov?k p?ipadaji humorne, je prav? na?i schopnosti ji tak vid?t. Smysl pro humor je prav? ta schopnost tv?r?iho vid?ni a zejmena popisu
skute?nosti
, ktery pobavi. Smysl pro humor ma dva aspekty ? schopnost humor tvo?it a schopnost humor chapat (schopnost podivat se na v?ci tv?r?im zp?sobem). Smysl pro humor je tv?r?i ve smyslu odli?neho (n?kdy a? zdanliv?
absurdniho
) vid?ni sv?ta.
Teorie komiky je
v?dni obor
, ktery se v?decky vypo?adava s
fenomenem
komiky, popisuje jej, diskutuje o n?m a zpracovava jej. Teorie komiky je interdisciplinarni obor, poklada si otazky jak
literarn?
- a
kulturn?v?dne
, tak i
sociologicke
?i
medicinske
otazky a p?edklada
v?decke
obci i
laickemu
poslucha?stvu jejich zodpov?zeni. O fenomen komiky se zajima i
lingvistika
. Zvla?tni pozornost si zaslou?i popis r?znych poli p?sobnosti smichu, humoru ?i komiky celkov?.
Robert Gernhardt
chape komiku nap?iklad takto: ?Humor je ur?ite jednani, komika je vysledkem tohoto jednani.“ K tomu pat?i vypo?adani se s literarnimi a jinymi um?leckymi ?anry komicke
provenience
, jako je nap?iklad komedie,
vtip
(i
kresleny
),
komiksove
a
animovane
grotesky,
kabaret
atd. Teorie komiky take musi navzajem odli?ovat rozdilne pojmy a kategorie souvisejici s obsahem jejiho badani jako jsou
ironie
,
sarkasmus
,
cynismus
,
satira
,
parodie
,
perzifla?
,
burleska
, groteska,
nonsens
atd.