Zvoncovity pohar (
?pan?lsko
, 2. tisicileti p?. n. l.)
Hrn?i?stvi
je ?emeslna rukod?lna vyroba jemne
keramiky
, zejmena nadob, z plasticke hliny, ktera po vypaleni dava pevny a trvanlivy st?ep. Je to jedna z nejstar?ich lidskych
technologii
a r?zn? zdobene hrn?i?ske vyrobky maji velky vyznam pro
archeologii
. V posledni dob? hrn?i?ske u?itkove vyrobky nahradil v bohat?ich spole?nostech nejprve
porcelan
a pozd?ji um?le hmoty, tak?e hrn?i?stvi se stava spi?e um?leckym ?emeslem.
Hrn?i?ka v Kpeyi (
Liberie
)
Hrn?i? zpracovava
specialni hlinu
, sm?s hlinitok?emi?iteho
jilu
, pisku jako ost?iva a vody. M??e ji tvarovat rukama a primitivni nadoby se vyrab?ly navijenim tenkeho vale?ku hliny; vysledna nadoba se pak je?t? uhladila. U? v 6. a? 4. tisicileti p?. n. l. v?ak v Mezopotamii objevili
hrn?i?sky kruh
, oto?nou desku, kterou rozta?i pomocnik, hrn?i? sam nohama, anebo dnes elektromotor. Na kruhu se daji vyrab?t dokonale rota?ni tvary, v?t?inou ?vytahovanim“ z okrouhleho kola?e hliny rukama. Vyto?eny tvar se pak je?t? dotva?i o nerota?ni prvky jako je hubi?ka nebo vytla?ovane ozdoby, p?ipadn? se p?ilepi ucho.
Vytvarovany vyrobek se nejprve na vzduchu su?i a pak vypaluje p?i teplotach mezi 1100-1300 °C, kdy se material je?t? netavi, nybr?
slinuje
. Nejstar?i zp?sob vypalovani je v otev?enem ohni, kdy se vyrobky prost? obklopi d?evem, ktere se zapali. Velmi davno se v?ak za?aly u?ivat r?zne pece, ktere ?et?i palivo a dovoluji dosahovat vy??i a stejnom?rnou teplotu. Podle toho, zda je v peci spi?e oxida?ni nebo reduk?ni atmosfera, budou mit vyrobky spi?e ?ervenavou anebo ?ernou barvu. Tradi?n? se u?ivaly dva druhy
peci
, horizontalni a vertikalni, p?ipadn? i pece s vice komorami na su?eni, paleni a glazovani.
[1]
Prace na kruhu
Vysp?lej?i hrn?i?stvi u?iva rozmanite techniky zdobeni, jednak plastickeho (vtla?ovani, vyryvani, p?ilepovani), jednak povrchoveho malovani. Take zdobeni se m??e d?lat na kruhu ? tak vznikaji pravidelne kruhy a vlnovky na povrchu hrnc?, d?ban?, misek a tali??. Povrchova vyzdoba se m??e vytva?et p?ed vypalenim, obvykle se v?ak vyrobky nejprve vypaluji na ni??i teplotu (
p?e?ah
), pak se nana?eji r?zne polevy (
glazury
) a vypaluji podruhe p?i vy??i teplot?. V pr?b?hu staleti nast?adali hrn?i?i bohate zku?enosti a vynalezli velke mno?stvi r?znych technik a glazur, zejmena olovnatych nebo alkalickych. Polevana keramika je dokonale nepropustna, lepe se umyva a dele vydr?i.
Hrn?i?ske vyrobky jsou sice k?ehke, ale neoby?ejn? trvanlive. Proto pat?i k nejb??n?j?im archeologickym nalez?m, z nich? lze ur?ovat p?islu?nost k ur?ite kultu?e. Tvary, technologie i vyzdoba hrn?i?skych vyrobk? jsou do te miry charakteristicke, ?e se podle nich n?kdy nazyvaji r?zne kultury (nap?.
kultura zvoncovych pohar?
) a obdobi (nap?. v d?jinach anticke ?ecke keramiky). Nejstar?i zachovane p?edm?ty z palene hliny jsou patrn? drobne kultovni so?ky (nap?. znama
V?stonicka Venu?e
), je? mohou byt a? 25-30 tisic let stare.
V jednoduchych starych i sou?asnych kulturach si proste nadoby vyrab?ji ?asto ?eny, a to pro vlastni pot?ebu, a vypaluji je v otev?enem ohni?ti. Skute?ny rozvoj hrn?i?stvi souvisi s p?echodem do
neolitu
(mlad?i doby kamenne) s usedlym zem?d?lskym hospoda?enim, kdy se hrn?i?i za?inaji specializovat a kdy se take objevuji pece. Hrn?i?sky kruh vznikl v
Mezopotamii
v 4.-6. tisicileti p?. n. l., od 10. stoleti p?. n. l. vznikaji ve St?edomo?i st?ediska vysp?leho hrn?i?stvi, ktera vyrab?ji luxusni nadoby i na export (zejmena na ostrov?
Samos
). Vznikaji z?eteln? typizovane tvary pohar?, misek, d?ban?, m?sidel na vino a velikych zasobnic, ktere spolu s vyzdobou dovoluji ur?it p?vod i sta?i jednotlivych nalez?.
Hrn?i? na trhu (
Guatemala
)
V historickych dobach bylo hrn?i?stvi d?le?ite a velmi roz?i?ene ?emeslo, ktere se ?asem soust?e?ovalo do ur?itych oblasti se zvla?t? vhodnou hlinou a ?emeslnou tradici. Od pozdniho st?edov?ku vyrab?li hrn?i?i take kachle na stavbu kamen, obvykle polevane a ?asto bohat? zdobene. Velky rozkv?t za?ilo hrn?i?stvi v 16. stoleti v severni
Italii
, kde vznikla take dokonalej?i
fajans
a
majolika
s bohatou malovanou vyzdobou. Je?t? pozd?ji se vyvinuly r?zne druhy
kameniny
s vy??i teplotou vypalovani, tak?e nadoby jsou ohnovzdorne. V na?ich zemich se proslavila tzv. habanska a pozd?ji
holi?ska keramika
na ji?ni Morav?, ve
Slezsku
byl znamym st?ediskem hrn?i?stvi
Boleslawiec
(n?m. Bunzlau). Lidove hrn?i?stvi je vyznamnou slo?kou lidoveho um?ni zejmena na Morav?.
V okoli Prahy byla st?ediskem hrn?i?stvi
Zbraslav
a a? do
druhe sv?tove valky
byvaly velke hrn?i?ske trhy na malostranske
Kamp?
. S roz?i?enim pr?myslove vyroby porcelanu v 19. stoleti a s nastupem um?lych hmot ztracelo b??ne hrn?i?stvi na vyznamu a od poloviny 20. stoleti se provozuje hlavn? jako um?lecke ?emeslo nebo koni?ek.
 Pohar s vytla?ovanou ozdobou (
Japonsko
, 10 000 p?. n. l.)
|
 Minojska vaza (2. tisicileti p?. n. l.)
|
 Indiansky d?ban (
Nove Mexiko
,
USA
)
|
|
- J. Petra? a kol.,
D?jiny hmotne kultury. I/1, Kultura ka?dodenniho ?ivota od prav?ku do 13. stoleti
. Praha: SPN 1985
- J. Petra? a kol.,
D?jiny hmotne kultury. I/2, Kultura ka?dodenniho ?ivota od 13. do 15. stoleti
. Praha: SPN 1985
- J. Petra? a kol.,
D?jiny hmotne kultury. II/1, Kultura ka?dodenniho ?ivota od 16. do 18. stoleti.
Praha: Karolinum 1995.
ISBN
80-7184-085-8
- J. Petra? a kol.,
D?jiny hmotne kultury. II/2, Kultura ka?dodenniho ?ivota od 16. do 18. stoleti.
Praha: Karolinum 1995.
ISBN
80-7184-086-6
- E. Placakova, M. Po?ustova, A. Vondru?kova,
Keramika I, Bez hrn?i?skeho kruhu
. Praha: Grada, 2004 - 48 s.
ISBN
80-247-0889-2
- P. Rada,
Kniha o technikach keramiky
. Praha: SNKLHU 1959
- P. Rada,
Slabika? keramika
. Praha: Grada 1997 - 160 s.
ISBN
80-7169-419-3
- V. Scheufler,
Lidove hrn?i?stvi v ?eskych zemich
. Praha: Academia 1972
- K. ?ila,
Pr?vodce keramika
. Praha: Grada, 2005 - 120 s. 21 cm
ISBN
80-247-0920-1
V tomto ?lanku byly pou?ity
p?eklady
text? z ?lank?
Pottery
na anglicke Wikipedii a
Topferei
na n?mecke Wikipedii.